Jak to bylo s masakrem v Postoloprtech aneb protičeská nenávist
Poslední Sudetoněmecké dny (SD) nějak v ČR nezaujaly. Skoro žádný tisk se o nich nerozepsal, často postačila jen stručná zpráva z ČTK. Ani politici se nevyjadřovali. Prostě nezájem.
Jedné, co se v té době okolo SD odehrálo, bylo uveřejnění zprávy v polo-bulvárním internetovém denníku Aktuálně.cz v článku „Antifašisty (myšleno německé-pozn. autora) hnali po válce za hranice jako nepřátele“ (viz
Antifašisty hnali po válce za hranice jako nepřátele). Co je zajímavé, že snad prvně byly takto použity poněkud snad záměrně nejasně otextované fotografie z dokumentů pocházejících ze
Sudetendeutsches Archiv. Myslím však, že článek některé lidi nepotěšil. Objasňuje totiž mimochodem, kam se podělo mnoho takzvaně „ztracených sudetských Němců“. Podle desetiletí hlásaného tvrzení SL totiž „zmizelo“ mezi posledním předválečným sčítáním občanů ČR a rokem 1946 celkem 444 000 osob německé národnosti. Teprve po roce 1989 museli pánové z vedení SL přiznat, že nešlo jen o „německé obyvatele ČR“, jak desetiletí vykřikovali za souhlasného mručení úřadů Spolkové republiky. ale
„o osoby, které prohlásily při sčítání lidu
němčinu jako svůj mateřský jazyk“. Což je zásadní rozdíl.
S počtem českou soldateskou údajně zavražděných 440 000 sudetských Němců po léta operoval Landsmanšaft (SL). Nakonec po pádu železné opony vyšlo najevo, že mezi zlotřilými Čechy „zavražděné Němce“ započítali statistici a politici SL i německy mluvící Židy, které zavraždili nacisté v koncentrácích. Po provalení této nechutnosti, mimo jiné díky společné práci německých a českých historiků, toto tvrzení SL tiše opustil.
Kde zmizeli mnozí další německy mluvící občané první ČR, však stále vytahují různí rádoby historici a komentátoři jako „záhadu“. A ukazují prstem na „zločiny při odsunu“. Ne, že by se při odsunu neděly zločiny, ale část odpovědi najdete na jednom z obrázků u článku. Ukazuje totiž hromadný odvoz Německých antinacistů (a ne antifašistů, jak politicky negramotní novináři stále opakují – s italskými fašisty to nemělo nic společného) do německých koncentráků. Tisíce sudetských Němců ihned po odtržení Sudet odvezlo gestapo do lágrů s poznámkou Návrat nežádoucí. viz obr.
Ani další článek v Aktualitách.cz nazvaný
Největší poválečný masakr Němců vyřešen. Známe vrahy není ničím objevným a vynecháme-li ničím nepodložené výkřiky o údajně tisících mrtvých, najdeme skutkovou podstatu dokázané vraždy: pět mládenců a velmi pravděpodobné dalších 763 osob. Důkazy, kdo ti mrtví vlastně byli a zda byli všichni skutečně popraveni až po květnu 1945, nejsou. Ale zajímavé je, jak neprofesionálně a tendenčně je tento masakr vykládán.
Chybí základní informace, bez kterých je celé to líčení, jak se věci staly, naprosto neprůkazné. Podle protokolů, které jsou k dispozici, byli zajatí Němci shromážděni například na místě nazvaném „bažantnice“. Ovšem podle tehdejších hodnověrných svědků se nejednalo o žádnou skutečnou bažantnici, ale o německý lágr, v kterém byly za vláky vězněny stovky zajatců a „nepřátel Říše“. No, něco tam muselo být - nějaké budovy a možná lůžka?!? - , když se tam vešlo a žilo po nějakou dobu několik stovek Němců. Ani slovo o tom, že by spali třeba na zemi nebo podobně.
Také je zajímavá otázka, která by napadla i začínajícího policejního eléva: kam zmizeli ti Němci věznění lidé, kam byli nacisty pohřbíváni mrtví vězni atd. Také je nepochopitelně bagatelizována otázka, jaké že to soudy (zmíněnými v textu článku) probíhaly se shromážděnými Němci – pozor, nejen sudetskými! Od roku 1944 byly Sudety přeplněny uprchlíky z Východního Pruska, ale také Saska a samotného Pruska, kteří přežívali ve strašlivých podmínkách, protože Říše už neměla sílu se o ně starat a tzv. „říšští Němci“ navíc považovali obyvatele východního Pruska - stejně jako sudetské Němce - za póvl. Takže je neuvěřitelné, že se nikdo z novinářů a tzv. umělců - viz hra o masakru v Postoloprtech – nezajímal o takové základní údaje. Jako kdo byli ti údajně později spálení mrtví, co bylo to zařízení zvané bažantnice, proč právě v Postoloprtech měly probíhat nějaké soudy s údajně význačnými nacistickými zločinci atd. O něčem z toho lze lehce najít doklady v archiváliích, o něčem se dodnes neví nic, ale nikde o tom v poslední době není ani slovo.
Vrahy prý byli českoslovenští vojáci. No, pokud tam byli někteří frontoví vojáci, kteří přežili Duklu, lze to lépe pochopit, i když ne omluvit. Čs. vojáci zajatí Němci pár měsíců předtím na Dukle (ve dnech 8. září až 28. října 1944 , čili cca půl roku předtím ) byli po skončení operace nalezeni přibití na vrata s vyloupanýma očima a s uřezanými genitáliemi, kde dlouhé hodiny strašlivě umírali. Na druhé straně pak prý organizátorem nebyl voják, ale nějaký bývalý obecní četník. Tak to se musí odhalitelé zločinů dohodnout, „kdo a co“.
No, jen mne tak napadlo, že žádný z krasoduchů píšících o postoloprtském masakru ani nevzdychl, že jeden údajných hlavních strůjců se právě vrátil z nacistického koncentráku. Kdepak se asi naučil vraždit lidi?
Snad však stačí - a to mohli lehce najít - citovat z tohoto pramene:
Při hodnocení situace v severozápadních Čechách nedlouho po skončení války je třeba vzít v úvahu, že právě tímto krajem procházely zcela nedávno předtím pochody smrti vězňů z nacistických koncentračních táborů. Při nich příslušníci SS bez milosti zastřelili každého z ubožáků, který již neměl sil dál v pochodu pokračovat. Později byly v blízkém i vzdálenějším okolí odkryty hromadné hroby bývalých vězňů (Bohosudov 11 mrtvých, Blatno u Jesenice 52, Březno u Chomutova 286, Žihle 283, atd.). Nejeden z těchto pochodů smrti procházel krajem v oblasti Žatce a Postoloprt. Mrtvoly z hromadných hrobů u Postoloprt byly nalezeny a exhumovány v září 1947. Celkem bylo exhumováno na různých místech 763 koster. Po více než dvou letech ovšem nemohlo být zjištěno, zda šlo o německé obyvatele Postoloprt, nebo oběti ze zmíněných pochodů smrti. Navíc v Postoloprtech byl za války koncentrační tábor pro židovské míšence. Viz
Nesměšné barbarství postoloprtských radních.
Takže zcela určitě ověřené nesmyslné zavraždění pěti mladých německých kluků – ovšem tehdy údajně členů Hitlerjugend -, na druhé straně stovky mrtvých, u kterých se nepodařilo zjistit, zda šlo o Němce nebo naopak o vězně nacistů či pozůstatky tzv. “židovských míšenců„ z místního koncentračního tábora.
Takže se tam pohybovali nejen nevinní spořádaní němečtí občané Postoloprt. Ale také fanatičtí nacisté, dozorci z místního koncentráku i nedalekého Terezína. Kdo a koho tedy vraždil, není stále jasné. Ale bojím se, že se mnozí samozvaní soudci českého násilí v duchu obávají, aby skutečná pravda nevyšla najevo. Kde jsou třeba mrtví z postoloprtského koncentráku?
Na druhé straně Němcům, kteří zůstali věrni republice, skutečně mnohé dlužíme. Jejich osud byl tragický. Jen autoři podobných článků poněkud „jakoby zapomínají“, že za tragickým osudem prvotně nestála demokratická Československá republika, ale nacistické Německo. Osobně mne ocenění demokratických Němců těší, protože po rozbití ilegální skupiny „V boj“ se můj otec před gestapem v roce 1944 ukrýval právě na území Sudet.
A vůbec si myslím, že pokud se skutečně prověří všechny ty údajné i skutečné masakry Němců na jaře 1945, uklidní to celou situaci. Protože pak bude také nutno vyšetřit jednotlivé i hromadné vraždy spáchané na Češích a bude nutno vyhledat pojmenovat jejich pachatele. Třeba fémové vraždy Čechů a Židů zavlékaných do Německa a tam vražděných. Jejich hroby v lesích na druhé straně Krušných hor odmítala nechat hledat i komunistická NDR. Takže ono se to určitě nebude mnoha sudetským Němcům s nacistickou minulostí líbit. A hlavně: sebere se jejich propagandistům materiál pro jejich kampaně. Takže jen dobře!
Po odstranění skutečně osobně zaujatého Edmunda Stoibera z vedení CSU a Bavorska už ani ty srazy Sudetendeutsche Landsmannschaftu nejsou „ono“. Jeho ječivý a nenávistný hlas byl vystřídán pragmatickými projevy. Nebýt poněkud panoptikálního zjevu Bernda Posselta vyzněl jeho projev a i další projevy vcelku klidně. Bavorský premiér Horst Seehofer se dokonce netajil, že se domluvil s Václavem Klausem (sic!) na návštěvě v Praze, na kterou si přiveze i zástupce sudetských Němců. No a? No a nic. Nebudou to první sudeťáci od roku 1945 v Praze, že.
Jistěže na Srazu SL zaznělo, že křivdy nebyly odčiněny a že bezpráví zůstává bezprávím, ale i Posselt se krotil. Ten Posselt, který se navždy zapsal do vzájemných dějin pokusem zabránit návratu Česka do Evropy hlasováním proti našemu vstupu od EU.
Nuda…. Že by? No, tak úplná nuda to nebude. Nejfanatičtější hlasy proti ČR dnes nezaznívají z Bavorska, ale z Rakouska a od některých tzv. českých emigrantů. Mnozí ve vedení SL pochopili, že cesta konfrontace a výhrůžek a vůbec nenávisti asi nikam nepovede. A už, jak je na „Západě“ běžné, nasadili korektní obličej a jazyk. Ale všichni to zcela jistě nepochopili
Takže jsme s dočkali na stránkách Britských listů neuvěřitelného výpotku nenávisti vůči všemu českému, a to ze strany známých a veřejných obdivovatelů německého pořádku dštících ve svých článcích oheň a síru na vše české.
Protičeská paranoia těchto takypublicistů, Čechů původem, jako je Přemysl Janýr a Tomáš Krystlík, začíná přerůstat v paranoické vyzývání k likvidaci českého národa podle nacistického plánu.
Skutečně jsem se nezbláznil! Čtěte dál! Stačí, když si najdete v Blistech
Než budete pokračovat ve čtení mého článku, doporučuji si uvedená dílka přečíst. Stojí to za to. Abych vás nalákal, jen několik perliček: Nejdříve P. Janýr v článku zdánlivě se vyjadřující k romské otázce hlásá:
- Podle rasové nauky patří Romové k nadřazené árijské rase, zatímco Češi a Slované jsou rasou méněcennou
- V lednu 1942 dospívají nacističtí pohlaváři na konferenci ve Wannsee ke konečnému řešení židovské otázky. V případě rasově hodnotných Cikánů však Himmler váhá až do prosince, než vydá rovněž rozkaz k deportacím cikánských míšenců, romských cikánů a příslušníků balkánských cikánských kmenů neněmecké krve.
- Češi ovšem Himmlerovu váhavost nesdílí. Podmínky v českých koncentračních táborech Lety a Kunštátu u Hodonína patří k vůbec nejotřesnějším dokladům lidské nízkosti, surovosti a nenávistnosti, podle shodných svědectví přeživších podstatně horším než v Osvětimi, kam byli v květnu 1943 deportováni. V míře brutality se jim vyrovnají snad jedině české poválečné koncentráky pro Němce.
Takže místo obvyklé Osvětimské lži, že neexistovaly vyhlazovací koncentráky, tady máme tvrzení, že české tábory pro „Cikány a potulné osoby práce se štítící“ byly daleko horší než Osvětim. Takovéto tvrzení už diagnostikuje buď duševní poruchu, anebo nezvládnutelnou hysterickou nenávist. Samotný skutek pak nechám bez komentáře, ať se právníci zaobírají posouzením, zda to je anebo není trestný čin. Nechutná sprostota to je určitě. I když pravda je, že za Lety bychom se měli Romům veřejně omluvit.
Skutečnou perličkou pak je autorův výlet do „historie“ když tvrdí: „Připomeňme, že na Sudety nemá česká společnost o nic větší morální ani historický nárok, než společnost romská – obě sem přišly zároveň…. .
Z článku pana Krystlíka už jen stručně:
-... nicméně dodnes chybí podle nejnovějších výpočtů 444 tisíc osob z řad čs. Němců. Zemřely nebo zmizely beze stopy (mezi květnem 1945 a koncem dosunu) Bez plynových komor docílili tedy Češi vyššího průměrného měsíčního smrtícího výkonu než nacionálně socialistický teror vůči nim.
Autorovi vůbec nevadí, že toto tvrzení o 444 000 zmizelých bylo oficielně odmítnuto i Spolkovou republikou.
Perličkou pak je toto tvrzení:
Z odstoupených území Německu (Sudety) nebyli Češi vyháněni. To je další český blud. Okupace českých zemí přinesla velké sociální výhody, vzestup životní úrovně, rozmach české kultury a modernizaci českého průmyslu. Český domácí odboj byl směšný…. .
Tyto bláboly by bylo možno zařadit mezi výplody osob s duševním postižením. (ostatně bylo by zajímavé, kdyby se k jejich osobnostnímu profilu vyjádřili psychiatři)
Problém je však v tom, že když si přečtete stránky
Sudeten.de,
Sudeten-by.de a pak si půjdete popovídat se sudetskými Němci, zjistíte zvláště u starší generace, že to, co vykládají pánové Krystlík a Janýr, je přesně to samé, co vám začnou mnozí povídat po párkrát zvolaném „Zum Wohl“ a „Prósit„.
Je to celkem pochopitelné. Sudetští Němci mají pocit, že jim bylo ublíženo, a Češi mají pocit ponížení a toho, že je chtěli nacisté - presentovaní hlavně představiteli sudetských Němců - vyvraždit. To se těžko smiřuje.
Ale kdo poňouká pány Krystlíka a Janýra k takovýmto nestydatostem? A nejen nestydatostem?
Prohlášením, kterým ukončil svůj článek v Britských listech Přemysl Janýr, uváděny jako „obchodník v Vídně“, lze považovat rovnou za trestný čin. Tady je ten hlas z Vídně::
„Romská otázka je výhradně otázkou českou, otázkou vztahu Čechů k sobě samým, k vlastní minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Konečného řešení nemá, leda v odsunu Čechů zpět na Dněpr, odkud kdysi do střední Evropy přitáhli."
To musí mít rozumní sudetští Němci radost z takovýhle trotlů, co bojují za „sudetoněmecká práva„ slovníkem fanatických nacistů.