Výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě nemohl být za daných okolností jiný. Zvláště když tyto okolností svědčí o tom, že tábor ANO jednal v rozporu s irským právem i normami Evropské unie. Je více než zřejmé, že o zřetelné převaze zastánců LS nerozhodl souhlas s jejím obsahem, ale strach z politické a hospodářské izolace své země. Irsko letos čeká propad HDP o 10%, rozpočtový deficit míří k 12% HDP a k 15% šplhá nezaměstnanost. Irský politický establishment přitom bezostyšně tvrdí, že z těchto močálů může být Irsko vytaženo jen tehdy, bude-li přijata LS.

Výsledek irského referenda je třeba brát jako fakt. Z toho ovšem neplyne, že ho musíme respektovat i morálně. Řekněme si to na rovinu – výsledek irského referenda postrádá morálně-politickou legitimitu.

Zde jsou některé důvody, zpochybňující zákonnost postupu stoupenců ANO, jak je uvádí emeritní profesor Trinity College a ředitel Národní platformy Centra výzkumu a informací o Evropské unii Anthony Coughlan:

-      Politické i finanční intervence ze strany Evropské komise, přímé zapojení předsedy EK J. Barrosa a dalších eurokomisařů do kampaně tábora ANO. Přitom Evropská komise nemá pravomoci ve vztahu k ratifikaci nových smluv, ty jsou výlučně v rukou členských států.

-      Platba inzerátů v médiích a výlepu plakátů na veřejném prostranství z prostředků politických stran v Evropském parlamentu. Evropské právo přitom výslovně uvádí, že finanční prostředky poslaneckých frakcí lze použít jen za účelem informování veřejnosti, nikoli k přímému politickému boji. Navíc zákon v Irské republice zakazuje přijímat finanční dary ze zahraničí pro účely kampaně v referendech.

-       Nezákonné využití veřejných financí irskou vládou, zasílající domácnostem propagačně-tendenční materiály tábora ANO. Toto jednání nerespektuje rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1995 (Mc Kenna), zakazující využívat peníze ze státního rozpočtu pro ovlivnění výsledku referenda.

-       Zneužití Referendové komise k propagaci Lisabonské smlouvy

-       Vážné podezření z porušení daňových a korporátních norem v souvislosti se sponzorskými dary táboru ANO firmami Intel a Ryanair

-      Zřejmá nevyváženost médií, poskytující jen minimální prostor odpůrcům LS

Anthony Coughlan je autorem jednoho z mnoha projevů, které se v sobotu 3. října nesly Hradčanským náměstím. Řekl v něm mj. toto: „Navzdory tomuto politickému zločinu a tragédii na vás jménem všech irských a evropských demokratů naléhám, abyste vytrvali v opozici k této tak hluboce nedemokratické evropské ústavě, obsažené v LS – ústavě, která odnímá národní nezávislost a demokratické mechanismy jednotlivých států a činí nás občany nadnárodní evropské federace, řízené nedemokratickým a centralizovaným způsobem, pod politickou hegemonií Německa, Francie a Evropské komise. Pokud my, Irové, selžeme, zůstane Česká republika, alespoň po nějaký čas, v zápase o demokracii v Evropě sama. Neznamená to ale, že budete sami stát proti celé Evropě, jak budou tvrdit naši společní nepřátelé. Národy Evropy jsou s vámi, jakkoli mocné europeistické elity budou proti vám. V následujících týdnech nebudete bojovat proti Evropě, nýbrž jen proti bandě hanebných spiklenců, kteří chtějí naši Evropu, její kulturu a tradice a především její hrdé národy v zájmu posílení své vlastní moci dočista zničit… Počítejte s tím, že kampaň, kterou možná už zítra rozpoutají proti vašemu prezidentovi nejen samozvaní pohlaváři Evropské unie, ale i domácí quislingové, bude připomínat nejtemnější doby beztak pohnuté historie vaší země. Ale zůstaňte stateční a neztrácejte naději! Ještě jednou děkuji jménem irských demokratů vám všem, kteří jste dnes přišli na Pražský hrad demonstrovat své odhodlání zachránit Evropu před novým zotročením. Vytrvejte! Bůh chraň český národ a jeho prezidenta Václava Klause.“

Že domácí quislingové (např. Bohumil Doležal či Jiří Pehe) nelení, o tom svědčí způsob, kterým o shromáždění referovala některá česká (?) média. Ano, mohlo nás být víc než oněch přibližných čtyři sta, a pokud příště nebude, zasloužíme si, aby se z českého státu stal jeden z nevýznamných euroregionů a z úřadu prezidenta úřad gubernátora, pověřený Bruselem k pacifikaci případných „protirežimních živlů“.

Ti z vás, kteří v sobotu na Hradčanském náměstí byli, jistě nepohrdnou albem fotografií z dílny Jana Vorky a pro ty, kteří s podporou D.O.S.T. ještě váhají, snad budou vzpruhou a inspirací pro účast na příštích shromážděních.

První videonahrávky z akce jsou dostupné zde a zde.

Stojíme, dvacet let od listopadu 89, na další křižovatce našich národních dějin.  Dej Bůh, ať vykročíme tou správnou cestou. Trnitou a jen obtížně schůdnou, ale pro naši vlast požehnanou a svobodnou.