Kocábova homosexuální převýchova do základních a středních škol
Rada vlády pro lidská práva pod vedením Michaela Kocába připravuje zveřejnění publikace "Homofobie v žákovských kolektivech" s podtitulem "Homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách - jak se projevuje a jak se proti ní bránit" (viz příloha). Brožura je označena jako Doplňkový výukový materiál pro ZŠ a SŠ a to včetně příkladů a nácviků. Údajně se jedná o realizaci usnesení vlády z května 2009 o Strategii boje proti extremismu. Materiál, který má podnítit převýchovu žáků přijímat homosexuální chování jako zdravý životní styl, zaštítila i Klára Laurenčíková, náměstkyně ministryně školství, mládeže a tělovýchovy.
Text staví na ideologii genderu, který popírá komplementární role žen a mužů vycházející z jejich přirozenosti. Přijímá i zakořeněný předsudek, že tzv. sexuální orientace je něčím neměnným a je možné ji pouze přijmout. O možnostech terapií vůbec neuvažuje.
Publikace operuje pojmem "homofobie", za kterou považuje "obavu z homosexuality a homosexuálních osob, která může vést k pocitům odporu, nepřátelství až nenávisti". Z přirozeného odporu a racionálního odmítání homosexuálního chování (sodomie) dělá úchylku (fóbii - bezdůvodný strach) a zároveň podsouvá, že nesouhlas s patologickým chováním vede k nepřátelství nebo nenávisti k takto postiženým osobám.
Za příčinu "homofobního obtěžování a šikany" autoři uvádějí "přesvědčení, že heterosexualita je nadřazená všem ostatním variantám sexuality".
Mezi "projevy homofobního obtěžování a šikany" řadí "komentáře o homosexualitě", tedy např. i slušně a věcně vyslovené přesvědčení, že se jedná o poruchu sexuální orientace. Materiál tak přímo napadá svobodu slova a svobodu náboženského vyznání křesťanů a židů, kteří homosexuální chování veřejně odmítají jako hřích do nebe volající.
Podobně podle autorů je projevem šikany "ignorování konkrétních dívek a chlapců kvůli jejich ne-heterosexualitě". Brožura se pozastavuje nad tím, že chlapec poté, co zjistil, že jeho kamarád má homosexuální sklony, se s ním už méně stýkal, "dával si pozor, aby se k němu moc nepřiblížil, byl ostražitý, aby se ho nedotkl, a když se po tréninku sprchovali, vždy čekal, až bude z koupelny pryč". V oddílu nazvaném "Kam jít pro inspiraci" brožura odkazuje na webové stránky homosexuálních skupin.
Brožura dále doporučuje školení pedagogického sboru ohledně homofobie a zakročování proti ní, semináře na toto téma s rodiči žáků a zařazení této tématiky do výuky školních předmětů, jako je sexuální, občanská a rodinná výchova. Ani to však nestačí: "Ale ani výuka zdánlivě vzdálených předmětů by neměla tato témata zcela opomíjet. Například lze ve výkladových a procvičovacích příkladech pracovat s homosexuálními páry a rodinami [...], ve výuce jazyků lze používat texty [...] ve spojení s ne-heterosexuálními lidmi."
Druhá část publikace nazvané "Didaktická aplikace tématu" obsahuje šest cvičení, které mohou vyučující provádět s žáky.
Hnutí Pro život ČR připomíná, že jsou to rodiče, kdo nese konečnou odpovědnost za výchovu svých dětí a jejich trvalý zájem o obsah výuky a jasně formulované stanovisko může podpořit rozhodnutí ředitele odmítnout podobný materiál používat. Zároveň zdůrazňuje, že v tomto útoku na většinovou společnost nelze nechat rodiče osamocené a nejen organizace věnující se dětem nebo rodinám, ale každý rozumný člověk, by měl protestovat u předsedy vlády (www.vlada.cz), pod nějž činnost Rady vlády pro lidská práva spadá.
Přílohy:
http://prolife.cz/