Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Kupte si politicky nekorektní trička
“Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku,” řekl zavražděný nizozemský režisér Theo van Gogh a měl zatraceně pravdu.
A tak už máme, co jsme Lisabonskou smlouvou chtěli. A jednou s láskou vzpomeneme na mnohé Romy, co jsou sice bordeláři, ale naši; kam se hrabou na panovačné muslimy a jejich petrodolary za naši submisivnost...
S muslimy nejde vést dialog. Každý dialog končí blekotáním o krásách Koránu, islámu jako míru a jak ctnostný byl Mohamed. Korán však není krásný, islám není mír a Mohamed byl ctnostný maximálně v zrcadle starých arabských kmenových zvyků. Islám vyšel z pouště a poušť přináší všude, kam přijde.
„Jak výsledky voleb v Holandsku, tak referendum ve Švýcarsku ukazují, že politika tady něco zásadního nestíhá. Strach z obvinění z nekorektnosti a také zcela nepokrytý kalkul na nezanedbatelný počet hlasů těchto minorit ve volbách vede politiky k vyhýbání se tomuto problému. Když to trvá dlouho, zákonitě musí přijít Wilders, anebo třeba Haider. Jakmile tito politici vyhrávají volby, znamená to, že mluví lidem z duše. Je vinou těch ostatních politiků, že toto téma nechávají ležet ladem," myslí si senátor ODS.
Je zákaz psa v londýnských autobusech z náboženských důvodů správný? Ptá se Judith Woods v britském deníku Telegraph. Ani jeden autobus ji nevzal se psem na palubu - první ji odmítl, že by pes mohl urazit muslimku v autobuse, ve druhém ji odmítl sám muslimský řidič.
Z hlediska zdravého rozumu je neuvěřitelné, že média píší a ve zprávách mluví o posílení extremistů v nizozemských volbách a nemají na mysli naše nové spoluobčany s transparenty, na nichž vyhrožují, že pravý holocaust teprve přijde a s naší zkaženou demokracií zatočí, až jich bude (rozuměj v Evropě) víc. Jestliže je Wilders extremista, tak jeden z posledních skutečně e v r o p s k ý c h politiků, Winston Churchill, by podle nich musel být učiněným satanášem, jehož ostatky by měly být exhumovány a rozmetány nad Temží.
Evropská Unie právě zahájila postupnou imigraci 56 milionů severoafrických muslimů, v onom slavném „společném řízení migračních toků a tlaků“ nastoleném Lisabonskou smlouvou. Projekt se jmenuje „Euro-Mediterranean Partnership“ (též „barcelonský proces“ a „Unie pro Středomoří“) a v byrokratických útrobách EU se s vyloučením veřejnosti připravuje už patnáct let. A někdo z našich politiků, kteří nás tak nadšeně do Lisabonské smlouvy táhli, nám už pomalu dluží upozornění, kdy ty partnerské migrační toky dotečou k nám a jak si s nimi máme poradit.
Nicméně Západ se zdá být rozložen. Zůstává v zajetí výčitek svědomí z „rasismu" a s ním souvisejících zákazů. Tím hlavním je „antirasismus", o němž lze říci, že je to „komunismus 21. století". Západní pocit viny zde vytváří pro muslimy útočiště, jehož ochrany využívají.
Existuje „umírněný" islám? Kdo dokáže předložit jeho definici? Nemá-li islám, jak si mnozí myslí, nic společného s terorismem, proč potom, ptá se Caldwell, jakmile dojde někde k teroristickému útoku, všechny vlády chtějí vést vyšetřování v muslimském prostředí? Přiznám se, že v tomto bodě nemám jednoznačný názor.
Samotný výrok a z něho vyplývající soudní proces by se mohly stát mezníkem zvratu evropské justice od současné povinnosti prokázat fakta mimo veškeré pochybnosti k totalitní moci státu a ideologie. Jestliže se prokazatelná pravda stává nezákonnou v jedné z nejdemokratičtějších zemí, pak končí éra osvícenství, na jehož principech oddělení ideologie od státní moci, nezávislého soudnictví a neomezeného práva bádání, hledání pravdy a dokazování faktů stojí všechny struktury západní demokracie, svobod a občanských práv.
Žádné podobné veřejné pohoršení z Vatikánu nebylo slyšet, když v roce 2006 jeho vlastní časopis Avvenire informoval o islamizaci severního Kypru, odkud okupující Turecko s 40 tisíci vojáky vystěhovalo 200 tisíc křesťanů, rozkradlo 25 tisíc ikon a přeměnilo kostely na mešity, hotely, stáje a sklady. Tato informace jako by neexistovala ani pro zastánce tureckého členství v EU a bojovníky za náboženská práva. Rovněž jsme neslyšeli žádné protesty proti poměrně podrobně dokumentované současné muslimské perzekuci křesťanů v Iráku, kde bylo z domovů vyhnáno půl milionu křesťanů.
"Když se omylem ocitne izraelský voják v Ramalláhu, je zlynčován a pověšen na pouliční svítilnu, to samé se může stát každému Židovi. Podáte Palestinci ruku na usmířenou, plivne vám do tváře, protože mu připadáte jako slaboch a zbabělec. Je tedy islám mírumilovné náboženství...?" ptá se kamarád Tomi Shved z Tel Avivu.
Přetiskujeme mail, který dorazil na adresu vydavatelství Český portál, které provozuje server Eurabia.cz. Spolupracovnici redakce Esmeraldě Zlopočasnej, která na svém blogu zveřejnila už desítky textů o islámu, v něm anonymní muslim nevybíravými slovy vyhrožuje. Upozornění: text obsahuje hrubé a vulgární výrazy.
Pokud bude Evropa i nadále liknavě přihlížet rozrůstání islámské komunity na svém území s pomalu se stupňujícími požadavky (nejprve šátky, pak minarety a později přijde šaría) může se snadno stát, že za nějakých padesát let by mohla být Evropa muslimská. Divoká představa? Nikoli, smutný realistický a nikoli můj vlastní odhad.
Dnes naposledy bych se rád věnoval poselství svobodných Švýcarů světu a zejména EU. Politici mají totiž své zadky pěkně v teple kanceláří a luxusních aut. S ostrahou. Nastěhoval bych je do muslimské čtvrti ve Francii nebo v Německu. Povinně.
Z Nového zákona plyne jednoznačný závěr, že vznik Církve je naplněním Starého zákona. Jinými slovy není křesťanství nic jiného než splnění Božích zaslíbení Staré smlouvy. Tak to vnímala "prvotní církev" ještě před tím, než se "dostali k moci pohané", kteří neznali dobře Písma Staré smlouvy. Poněvadž je křesťanství s židovstvím "téměř" totožné, je Mendlova námitka na spojení "židovsko-křesťanská" lichá. Jak je to s tou civilizací, před kterou se Mendel tolik "brání"?
Kritizování islámu a homosexuálního způsobu života se již brzy stane trestným činem v rámci Evropské unie. Ač se nám to nyní může zdát nepředstavitelné, bude tomu skutečně tak. Aktuálně už totiž chybí pouze schválení Radou ministrů EU. Ta bude o tomto anti-diskriminačním zákonu jednat v listopadu a dle všeho je už vše připraveno k tomu, aby byl návrh odsouhlasen.
První manželka Muhammada byla již dosti pamatující vdova Chadídža. Po ní přišla na řadu Aiša, dcera Abu Bakra, nejlepšího přítele Muhammada a stvořitele sunnitské části islámu. Zaslíbena mu byla ve věku svých 6 let, prý nikoli však kvůli sklonům k pedofílii, ale proto, že to "přikázal sám Alláh".
V Evropě je skupina lidí, kteří věří, že je před islámem a islámským terorismem ochrání zahraniční politika USA a globální tažení proti terorismu. Zejména na příkladu Kosova je jasně vidět, jak naivní taková víra je. Pokud jde o země, kde jsou muslimové skutečně doma (což v Evropě rozhodně není), odpor místního obyvatelstva proti nastolování západního pořádku či dokonce životního stylu, je natolik pochopitelný, jako jsou pochopitelné hlasy proti islámu v Evropě. Proto bychom neměli naši pozornost tolik směřovat za hranice Evropy, ale spíše se urychleně snažit vyřešit problém, který představuje náš vnitřní nepřítel.
Británie se nenápadně stala světovým centrem islámského bankovnictví řízeného zákony šaria. Postaral se o to sám Gordon Brown, který to před dvěma roky naplánoval, schválil a uzákonil ještě jako ministr financí. Podle zprávy International Financial Services London z letošního února má Británie pět bank plně podléhajících zákonům šaria a dalších sedmnáct bank otevřelo speciální šaria pobočky pro muslimské klienty.
Kniha kanadského novinára Marka Steyna America Alone. The End of the World as We Know It (Regnery Publishing, Washington, 2006) je jednou z najviac recenzovaných na svete. Autor používa briskný jazyk na to, aby popísal, čo ho najviac znepokojuje: prenikanie islamského fundamentalizmu a terorizmu na Západ a neuspokojivá odozva západných vlád. Jasne pomenúva i príčiny dnešného stavu: demografický úpadok slobodného sveta, neudržateľnosť sociálnej politiky a civilizačná vyčerpanosť.
Kolosální převážně muslimská imigrace do západoevropských zemí v posledních desetiletích dnes rodilým občanům přináší poněkud trpké plody. Imigrovaná muslimská pospolitost je – byť na nedemokratických základech - daleko více soudržnější než původní obyvatelstvo evropských zemí, a tak v sociálním rohování dochází k postupnému vytěsňování rozvolněné individualistické domorodé pospolitosti původních evropských národů. Navíc toto vytěsňování graduje tím více, čím větší slaví úspěchy. A ty jsou arci nemalé. Městysy na periferiích francouzských velkoměst jsou namnoze z drtivé většiny islámské. Z původních obyvatel zůstali jen ti, kteří neměli sdostatek ekonomických sil se vystěhovat.
118 článků (6 stránek, 20 článků na stránku)