Seriál projevů devotnosti českého předsednictví vůči sarkozyovské Francii pokračuje. Karel Schwarzenberg včera v Bruselu po jednání se svým francouzským protějškem Bernardem Kouchnerem prohlásil, že tito dva spolu budou jednat nejméně dvakrát týdně, aby předešli vzájemným nedorozuměním ohledně předsednictví.
Prezident Václav Klaus vystoupil v europarlamentu se svým projevem, ve kterém se vyjádřil ke snaze zcentralizovat moc v Evropě. Europoslanci ukázali svou "kulturnost", když na projev hlavy jednoho z členských států byly jejich řady silně prořídlé, někteří na pravdivá slova bučeli a někteří opouštěli jednací sál.
Během českého předsednictví proběhne na našem území řada tzv. neformálních Rad neboli neformálních zasedání Rady EU v jejích různých sestavách. Kritérii úspěšnosti neformálních Rad jsou spíše kvalita slavnostní večeře, „pracovního“ oběda, programu pro manželky či administrativně-technického zajištění než to, co se na nich podaří dojednat.
Jestli má aspoň v něčem předsednictví v Radě EU smysl, pak je to možnost pozitivní prezentace či chcete-li reklamy předsednické země před ostatními členskými státy EU i ve světě. Předsednictví má široké pole možností, jak představit svou kulturu, turistické zajímavosti a vše, čím se chce pochlubit. Na pozadí téhle skutečnosti se jeví jako vrcholně tragická aféra s artefaktem kontroverzního výtvarníka Davida Černého z tábora Pravdy a lásky, kterou vláda za peníze daňových poplatníků nechala vystavit v sídle Rady EU v Bruselu.
Ze současného zaměření zájmu médií by mohl vzniknout dojem, že hlavním úkolem předsednictví je udávat kurz evropské integraci, reprezentovat EU navenek, žehlit různé mezinárodní krize. To nicméně není pravda.
Hlavním úkolem předsednictví, na který se tak dlouho připravovala naše státní správa, je organizačně-technické řízení práce různých úrovní Rady EU. Předsednictví se z velké části soustředí na technokratickou úroveň. Špička ledovce, která je mediálně zajímavá je ve skutečnosti jenom drobná.
Dnešním dnem se Česká republika na půl roku ujímá předsednictví v Radě EU. Mnozí to vnímají jako klíčovou ba historickou událost naší zahraniční politiky.
Dle Euroskop.cz: „Je nepochybné, že půlroční předsednictví ČR v Radě EU … je pro naši zemi velkou výzvou. Česká republika získá nové zkušenosti jak na poli Evropské unie, tak na poli mezinárodním…“ V tom mi nezbývá než souhlasit, i když jsem přesvědčen, že ty zkušenosti budou jiné, než si autoři zmíněných slov malují.