Od počátku napravo (recenze autobiografie Pata Buchanana)

Autor: Marek Skřipský | Publikováno: 9.11.2006 | Rubrika: Kulturní válka
Buchanan

„Abyste pochopili, jak konzervativci smýšlejí, měli byste si přečíst Right from the beginning od Pata Buchanana“. Tato slova o Buchananově autobiografii pronesl někdejší prezident Spojených států amerických, George Bush starší a jeho předchůdce Richard Nixon měl podobný názor: „Pat Buchanan je nejspíše tím nejbrilantnějším a nejvlivnějším konzervativním spisovatelem v dnešní Americe. Chcete –li rozumět pravici, musíte si přečíst Right from the beginning.“

Jaké kvality v sobě ukrývá dvěma prezidenty tolik ceněná kniha politického komentátora, v Evropě známého především díky svému bestselleru Smrt Západu? Po jejím přečtení musím říci, že značné, byť se svým stylem, formou i vyzněním od výše zmiňované neradostné vize dosti liší.

Svůj „politický životopis“ Right from the beginning ( v češtině dosud nevyšlo, já osobně používám volného překladu „Od počátku napravo“ ) Buchanan napsal roku 1988, tedy v době kdy měl bezprostředně za sebou zkušenosti z práce v administrativě Ronalda Reagana a těšil se značnému respektu vlivného člena republikánské strany.

Mýlil by se však každý, kdo by chtěl knize přisoudit sentimentalitu vysloužilého poradce tří prezidentů, přílišné teoretizování o konzervativních idejích anebo výskyt nudných pasážích o každodenní rutině za zdmi Bílého domu.

Buchanan popisuje rodinné prostředí v němž vyrůstal, poukazuje na věci a děje, které jej formovaly a provází čtenáře svým životem od raného dětství přes středoškolská a vysokoškolská studia a novinářskou praxi až k jeho působení ve vysoké politice. Na pozadí životních dějů pak autor jakoby mimochodem nechává zaznít své konkrétní úvahy o politických a společenských tématech jeho země.

Již v úvodu knihy se tak seznámíme s irskými, skotskými a německými kořeny starého rodu Buchananů. Poznáme Buchananovy dávné předky, z nichž někteří bojovali ve válce o nezávislost, anebo později tvrdošíjně válčili za „ztracenou věc“ jižanské Konfederace. Všem těmto generacím Buchananů byla společná také poměrně silná křesťanská víra, kterou „podědil“ rovněž autor.

Daleko větší prostor Buchanan samozřejmě věnuje svým rodičům a sourozencům. Buchanan pocházel z devíti dětí – sedmi chlapců a dvou děvčat – jejichž výchovu řídil zejména otec William „Pop“ Buchanan, který pro malého Patricka jistě představoval jeden ze životních vzorů. Tomu nasvědčuje i doslov knihy, nazvaný „Nejlepšímu muži, jehož jsem znal“ který není ničím jiným než Patovým nekrologem zesnulému otci.

„Buchananovic chlapi“ byli od malička vedeni k tomu, aby z nich vyrostli tvrdí a čestní muži s vybroušeným gentlemanským chováním, pevně ukotvení v tradičních hodnotách a principech. „Pop“ kladl velký důraz na vzdělání a sport. S výchovou občas pomohl i jeden ze strýců, někdejší důstojník Pattonovy armády a účastník mnoha bojů v severní Africe i na západní frontě. Buchananové boxovali, hráli fotbal i baseball a z některých z nich se stali respektovaní rváči. Například již koncem střední školy se Patovi začalo přezdívat „Blade“ (čepel, ostrý hoch…), přičemž jeho starší bratr Hank (nejtvrdší bitkař z rodu Buchananů a později protestantský duchovní) se těšil přízvisku „Psycho“.

Léta strávená na katolickém gymnáziu a zejména pak na univerzitě v Georgetownu, kde Buchanan studoval angličtinu v kombinaci s filozofií, autor líčí jako úžasné období, plné různých akcí se svými kamarády a bezstarostných let vyplněných večírky, popíjením piva výlety, ale také rostoucí politickou aktivitou. Již velmi krátce po příchodu na univerzitu se Pat Buchanan ukázal coby vyprofilovaný politický debatér s velmi dobrými rétorickými, jakož i argumentačními schopnostmi. Právě při přípravě na různé univerzitní diskuse si Buchanan prohluboval politické znalosti a pokračoval v pěstování svých koníčků, mezi něž patřila historie nebo činnost v oblasti médií.

Na Georgetownské univerzitě také využívá možnosti vojenského výcviku studentů a účastní se studentského důstojnického kursu ROTC. S odstupem času si na stránkách své autobiografie ve spojitosti s rušením vojenské přípravy na civilních univerzitách povzdechl: „Pro tato léta je zaznamenáníhodné, jak málo tehdy bylo protestů proti povinné vojenské službě. Přestože mezi některými kamarády či spolužáky pro tuto věc nebylo zrovna bojovné nadšení, nikdo neprotestoval…Nikdo z nás nepochyboval, že máme povinnost sloužit své zemi.“

Přibližně tou dobou se Buchanan aktivně podílí na demonstraci proti pozvání „budapešťského řezníka“ Nikity Sergejeviče Chruščova do USA. Buchananové tehdy otevřeně solidarizují s maďarským národem a jejich zanícenost vede k dalšímu rodinnému skandálu kdy jsou tři nejstarší bratři ( včetně Pata ) zadrženi policií, když se svými kamarády zaútočí na sovětskou ambasádu.

Toto období Buchananova života výstižně shrnul The American spectator, právě v recenzi na Right from the beginning: „Je jedním z těch konzervativců, kteří netrávili mládí čtením Russella Kirka. Poslouchal rockovou hudbu…popíjel pivo ( kolem šesti kusů denně ) a se svými kamarády křižoval ulice Washingtonu. Buchananův konzervatismus je mužný a plný života..."

Je tedy jasné, že mladý Pat nebyl žádný andílek. Nicméně i přes svou ostrou povahu nikdy nešel přes určitou hranici. Drogy, nevěra, podlost nebo sprosťárny a oplzlosti neměly u „Buchanans crew“ místo.

Celou éru padesátých let Buchanan vykresluje coby téměř ideální stav americké společnosti a to po všech stránkách – kulturně morální, ekonomické i zahraničně politické. Velkou zásluhu na tom připisuje prezidentu Eisenhowerovi, jemuž na několika místech knihy vyjadřuje obdiv a podporu, avšak s jednou jedinou výhradou. Tu představuje právě pozvání Chruščova, které, jak Buchanan píše „ mu bohužel nikdy nemohu zapomenout.“

Naopak léta šedesátá, jejichž příchod Buchanana zastihl po promoci na Georgtownu v prvním ročníku žurnalistiky na Columbijské univerzitě, jsou v knize vnímána jako začátek velkého společenského úpadku, kdy nové „hodnoty“ začaly destruovat prověřený fungující řád. Buchanan si velmi všímá zejména rychlé proměny u značného počtu příslušníků mladé generace. Někteří mladí naprosto odvrhli „starou dobrou Ameriku“ a začali vyznávat hodnoty kulturní levice a společenského nihilismu. Autor vzpomíná, jak část studentstva zapáleně brojila proti vlastní zemi, což kontrastovalo s postojem mnoha studentů z rozvojového světa: „ Jakkoliv jsem rozuměl Afričanům a Asiatům, kteří v militantním duchu nově vyhrané nezávislosti obviňovali Evropany a lidi ze Západu z kolonialismu, nemohl jsem pochopit ty Američany a Evropany, kteří s nimi nadšeně souhlasili.“

Po studiích na Columbijské univerzitě začal Buchanan pracovat jako stálý redaktor v listu St.Louis Globe democrat, čímž se mu splnilo jeho velké přání, protože už na škole chtěl psát právě pro tento konzervativní magazín. Svůj příchod do těchto novin Buchanan komentuje tak, že se znovu ocitl „ideologicky doma“

Samozřejmě ani druhý fenomén šedesátých let, boj za občanská práva černochů, nezůstává v Buchananově knize nepovšimnut. Buchanan uvítal vznik zákona o občanských právech z roku 1964, protože podle jeho mínění přispíval k jednotnější Americe a odstraňoval nespravedlnost. Nemohl se však nikdy ztotožnit s praktikami vůdčích občanskoprávních aktivistů, jakož i jejich ideovým smýšlením: „ Zde je, myslím zdroj…nedorozumění mezi konzervativci a bojovníky za občanská práva. Oni totiž vášnivě a rozzlobeně tvrdili, že Amerika je nespravedlivou zemí a že její společnost zůstává rasistickou. A že my, protože jsme bílí, máme morální povinnost poslouchat je…přijímat jejich požadavky…S tím jsme nesouhlasili – pro nás…byla Amerika dobrou zemí, která si zaslouží být námi všemi chráněna. Osmadvacet milionů černochů, zde nalezlo takový stupeň hmotné zajištěnosti a lidské svobody, který by nenašli nikde jinde na Zemi…Náš nesouhlas s nimi se tedy týkal něčeho zásadnějšího než rasy, týkal se Ameriky.“

Buchananově kritice pochopitelně neunikl ani Martin Luther King a to za čilé kontakty s kulturní levicí, odmítání americké přítomnosti ve Vietnamu a ostouzení konzervativního hnutí.

Buchanan, který v šedesátých letech veřejně podporoval prezidentskou kandidaturu ultrakonzervativního republikána Barryho Goldwatera, velmi pobouřeně reagoval na lživá obvinění svého favorita, vedená právě ze strany M.L. Kinga. King a jeho následovníci se totiž pokoušeli obviňovat republikánské konzervativce z rasismu a to mnohdy za používání vyložených lží. Další třecí plochu mezi oběma tábory Buchanan spatřuje v názorech na „pozitivní diskriminaci“ kterou on sám pochopitelně odmítá v duchu hesla „Občanská práva ano – pozitivní diskriminace ne.“ Rovněž Johnsonův projekt Velké společnosti Buchanan ohodnotil striktním nesouhlasem.

P. J. Buchanan

Po Goldwaterově drtivé volební porážce se Buchanan na nějaký čas plně oddal práci v St.Louis Globe democrat, avšak po klidných dvou letech – kdy již získal pozici celostátně známého politického komentátora – si jej vybral viceprezidentský kandidát Richard Nixon jako mediálního poradce pro volební kampaň. V týmu Nixonových poradců Buchanan zůstal i po Nixonově zvolení do prezidentské funkce, přičemž na léta strávená u Nixona Buchanan rád vzpomíná a to nejen z toho důvodu, že zde poznal budoucí manželku Shelley.

V knize je oceňován Nixonův nekompromisní postoj k SSSR, ale hlavně jeho lví podíl na vzniku tzv. volební koalice, která umožňovala republikánským kandidátům dlouhá léta vítězit v prezidentských volbách. Velké plus Nixon v Buchananových očích získal také střízlivým přístupem k izraelsko arabskému konfliktu. Nixon se snažil hrát spíše roli prostředníka než příliš aktivního spojence některé ze stran. Uznával právo Izraele na existenci i na sebeobranu, nicméně odmítal podporovat jeho vojenské útoky a stupňování konfliktu. Taktéž s materiální a vojenskou pomocí Izraeli byl velmi zdrženlivý. Buchanan smýšlel a dodnes smýšlí v tomto bodě de facto stejně, na rozdíl od mnoha jiných konzervativních politiků.

Po devíti letech práce pro Nixona, kdy svého prezidenta statečně hájil i v těžkých časech aféry Watergate, Patrick jakoby „mechanicky“ vplul do služeb prezidenta Forda. Ten na něj ovšem musel působit velice nevýrazným dojmem, protože o tomto prezidentovi Buchanan nepíše téměř nic. Druhá polovina sedmdesátých let z knihy vyznívá coby nejpasivnější, nejpoklidnější období Buchananova života. Vše se ale mění roku 1980, kdy svou prezidentskou kandidaturu ohlašuje charismatický konzervativní republikán Ronald Reagan. Carterem znechucená pravice získává nazpět starou bojovnost a Buchanan není výjimkou. Opět se vrhá do prezidentské kampaně republikánského kandidáta a není jediný ze své rodiny kdo tak činí. V zápase o prezidentské křeslo se na Reaganově straně angažují taktéž jeho sestra Angela a bratr Tom.

Po Reaganově zvolení se Buchanan stává hlavním mediálním poradcem a „speechwritterem“ nového prezidenta. Reagan si Buchanana získal snad ještě více než Nixon. Buchanan u „Gippera“ vyzdvihuje především návrat politiky k tradičním hodnotám, nebývalou ekonomickou prosperitu spojenou se snížením daní, znovunabytí vojensko technologické převahy nad SSSR, nekompromisní antikomunismus a v neposlední řadě i pevné charakterové vlastnosti a svérázný smysl pro humor.

Vlastní děj pamětí tedy končí počátkem roku 1986, což může vést čtenáře k podezření, že se Buchanan nechce věnovat pozdějším problémům s aférou Irangate, po níž musel Bílý dům opustit, když otevřeně souhlasil s nelegálním vyzbrojováním antikomunistických partyzánů v Nikaragui.

I přes určitou nedotaženost však mohu tuto knihu vřele doporučit a to nejen příznivcům Pata Buchanana, ale všem zájemcům o americkou politiku, anebo o studium konzervativního hnutí.

Jedná se o velmi čtivě psaný příběh, kde kromě politicko společenských vizí autora nechybí humor, skvělá atmosféra a poutavý popis měnícího se klimatu americké společnosti. Anebo na něj lze prostě nahlížet jen jako na zajímavé vyprávění.

List The Philadelphia Inquirer shrnul Buchananovu knihu výstižně: „ Buchanan je poctivý autor, který nám otevírá svou mysl a duši způsobem, jakým by to dokázal jen málokdo…“

 Patrick J. Buchanan: Right from the beginning Patrick J. Buchanan: Right from the beginning

Poprvé vyšlo: 1988 ( Harper and Row publisher. Inc)

Tisk: Little, Brown and Company. Inc

Počet stran: 398

Obvyklá cena: 12, 95 USD

Vyšlo v časopise 51 pro

4670 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Vědci přišli na to, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové, ale svědomití a pečliví lidé používající rozum. Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v postojích odmítačů nezapojujíVíce než polovina Poláků (58 %) si myslí, že Německo by jejich zemi mělo vyplatit odškodnění za škody napáchané za druhé světové války. České republice Německo dluží až patnáct tisíc miliard korunPřátelé, pomozte, prosím, a přispějte na dobrou věc...Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. Fakt

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ...

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD Debilové. Přepište listopad, ČT! Šméčko, Babiši. Čapí hnízdo rozpálilo umělce
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění