Slovníček evropských levicových pojmů- TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ (SUSTAINABLE DEVELOPMENT)

Autor: Hynek Fajmon | Publikováno: 27.2.2007 | Rubrika: Studie
priroda

Evropská i světová politika je charakterizována mimo jiné také neustále probíhajícím střetem myšlenek. Ten se projevuje v soutěži různých principů, na jejichž základě chtějí politikové uspořádat své společnosti a ospravedlnit své vládnutí. Výsledkem tohoto nekončícího procesu je permanentní tvorba nových koncep­tů a principů. Mistrem v jejich produkci je evropská levice, která tak činí již desítky let a jež na jejich zákla­dě následně proměňuje evropskou realitu. Tvorba nových principů a jejich prosazování v akademických kruzích, ve sdělovacích prostředcích a nakonec i v politickém a legislativním procesu probíhá bez hlubší reflexe. Politika a legislativa se tak mohou během velmi krátké doby velmi výrazně proměnit.

Při své činnosti v Evropském parlamentu se s tímto fenoménem setkávám dnes a denně. Pro politika je nej­důležitější, jak se rozhodne při jednotlivých hlasováních. Pokud však chce držet konzistentní názorovou linii, musí se dříve nebo později vypořádat se všemi klíčovými principy dnešní debaty a zaujmout k nim stanovisko. Na základě těchto úvah bych rád během letošního roku na stránkách Revue Politika popsal deset základních principů, které prosazuje světová a evropská levice a které zásadně ovlivňují i českou politickou diskusi.

"Nedědíme Zemi po našich předcích,
nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí."

Antoine de Saint-Exupéry

 

VYMEZENÍ POJMU A JEHO HISTORIE

Termín "trvale udržitelný rozvoj" vstoupil do veřejné debaty poměrně nedávno, ale v politických i legislativních aktech je na národní, evropské i světové úrovni již velmi silně etablován a zásadním způsobem ovlivňuje politickou debatu i praktický život v celém západním světě.

Obecně sdílená definice trvale udržitelného rozvoje je ná­sledující: "Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který na­plňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím."

Počátky termínu je možné hledat na přelomu 60. a 70. let, kdy se v rámci tzv. Římského klubu začaly hledat odpovědi na otázky dostatečného zajištění surovin, energie a potravin pro rostoucí světovou populaci. V roce 1972 Římský klub zveřejnil zprávu s názvem "Limits of Growth", která tvrdila, že v hori­zontu několika málo desítek let dojde k vyčerpání všech klíčo­vých druhů surovin. Aby se této hrozbě zabránilo, bylo nutné začít provádět politiku "trvale udržitelného rozvoje" spočívají­cí především v přechodu na "obnovitelné zdroje energie". Ten­to přechod přitom měl být politicky řízen a prosazen. Hlavními autory zprávy byli manželé Meadowsovi.

V 70. a 80. letech se pojem "trvale udržitelného rozvoje" pohyboval pouze v oblasti akademických úvah a diskusí. Po­stupně však začal pronikat do politického procesu, kde klíčo­vou roli sehrála německá Strana zelených, které se jako první zelené formaci podařilo dostat do parlamentu a začít prosazo­vat tuto agendu v praktické politice.

V roce 1972 se uskutečnila konference Organizace spoje­ných národů (OSN) na téma prostředí člověka. Myšlenka "tr­vale udržitelného rozvoje" zde zazněla velmi silně v souvislosti s problémem nerovnoměrného vývoje světového hospodářství a v souvislosti s působením ekonomického růstu na stav pla­nety. Byly zde položeny základy teorie o nerovnoprávných vztazích mezi vyspělým "globálním severem" a chudým "glo­bálním jihem".

V roce 1987 byla stanovena definice "trvale udržitelného rozvoje" v tzv. zprávě Brundlantové, pojmenované po norské sociálnědemokratické političce Gro Harlem Brundtlandové, předsedkyni Světové komise pro životní prostředí a rozvoj (WCED) fungující v rámci OSN.

V roce 1992 byl pojem "trvale udržitelného rozvoje" globál­ně zpopularizován na "Summitu Země" konaném v brazilském Rio de Janeiru. Ve stejném roce vyšla (po dvaceti letech) na­vazující zpráva "Meze růstu", jež dostala název "Beyond the Limits", "Překročení mezí". Kniha přinesla aktualizované předpovědi založené na matematických modelech růstu lidské populace a vyčerpání zdrojů surovin a energie. Většina těchto předpovědí tvrdí, že v letech 2020–2060 dojde v důsledku zne­čištění životního prostředí a vyčerpání zdrojů k významnému poklesu životní úrovně.

Jako dva klíčové směry v uvažování zastánců "trvale udr­žitelného rozvoje" se v 90. letech prosadily teze o nutnosti využívání "obnovitelných zdrojů energie" a teze o "globálním oteplování". Na základě obou těchto tezí byla na politické i legislativní úrovni přijata dalekosáhlá opatření, která se pokouší zásadním způsobem ovlivnit fungování světového hospodářství.

Trvale udržitelný rozvoj je dle zastánců této teorie možný jen v případě, že se budou využívat pouze "obnovitelné zdroje energie". Využívání "neobnovitelných zdrojů energie" je totiž údajně "trvale neudržitelné", protože budou při zachování stávajícího rozsahu těžby brzy vyčerpány. Proto zastánci te­orie "trvale udržitelného rozvoje" prosazují politiku, která vede k umělému omezování a zdražování tradičních zdrojů energie, jako je například uhlí, plyn, ropa nebo jádro, a nao­pak uměle podporují (s využitím masivního přerozdělování) tzv. obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné elektrárny, biopaliva, biomasa apod.

Druhý proud argumentace sleduje totožný cíl a říká, že vy­užívání tradičních zdrojů energie ničí životní prostředí a při­spívá ke "globálnímu oteplování". Tomu se má dle zastánců této teorie opět zabránit přechodem k "obnovitelným zdrojům energie". Globální oteplování je nyní politicky velmi aktuál­ní, protože je legislativně uznáno (přinejmenším v Evropské unii) jako existující fenomén a je rovněž uznáno, že je povin­ností členských států vynucovat takovou politiku, která bude omezovat emise tak, aby se globálnímu oteplování zabránilo. Posledním příspěvkem do debaty o "globálním oteplování" je tzv. Sternova zpráva, která byla vypracována na objednávku britské levicové vlády Tonyho Blaira.

Zde se kruh vrací zpět k debatě o vztazích mezi "globálním severem" a "globálním jihem". Rozvojové státy přijaly tzv. Kjótský protokol pouze za podmínky, že samy nebudou muset na své emise uplatnit žádné restrikce. Ty se původně zavázal prosadit pouze "globální sever" v rámci své "větší" odpověd­nosti za stav Země. Spojené státy si to ale včas rozmyslely a Kjótský protokol neratifikovaly. Učinila tak pouze Evropská unie. To je jeden z hlavních důvodů, proč evropská levice ne­návidí amerického prezidenta George W. Bushe.

Princip "trvale udržitelného rozvoje" je v současné době v rámci OSN součástí globální politické agendy a v rámci EU pevnou součástí legislativy a politiky všech členských států Ev­ropské unie. Přímo ovlivňuje uplatňování politiky v oblastech životního prostředí, dopravy, energetiky, zemědělství, potra­vinářství, územního plánování a v mnoha dalších klíčových oblastech fungování moderní společnosti.

Termín je záměrně poměrně vágně definován, aby poskyto­val možnost dalšího rozvíjení tohoto tématu. Jeho oficiálními vykladači jsou "zelení politikové" a "zelená hnutí". Po zhruba dvaceti letech působení této politické ideologie na světové politické scéně se přitom těmto lidem podařilo najít spojence i v řadách mnoha tradičních levicových i pravicových politiků. Typickými příklady jsou Albert Gore na americké levici a Ar­nold Schwarzenegger na americké pravici. Pro rozvoj této ideo­logie bylo klíčové, že se jí podařilo vytvořit institucionální bázi pro své každodenní prosazování – křesla ministrů životního prostředí ve všech evropských vládách a tisíce křesel úředníků životního prostředí na úřadech všech stupňů státní správy a sa­mosprávy kdekoliv v Evropě. Tato byrokratická základna dává zelené ideologii mimořádně silnou pozici ve veřejné debatě. Její kritici jsou zpravidla označováni za "nepřátele přírody", a tím automaticky diskvalifikováni ze seriozní debaty.

 

MÁ PRAVICOVÝ POLITIK HÁJIT "TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ"?

Odpověď na tuto otázku je dle mého soudu zcela zřejmá – nemá. A nemá tedy ani hlasovat pro cokoliv, co z tohoto principu dle zelených ideologů vyplývá. Nemá tedy například usilovat o zákaz jaderné energie, nemá usilovat o omezení automobilové dopravy a nemá usilovat o zvýhodňování obno­vitelných zdrojů energie. Existuje k tomu několik zásadních důvodů, které se zde pokusím definovat.

 

Falešný výklad dějin Západu

Klíčovou charakteristikou dějin lidstva a západní civilizace je změna a neustálý proces přizpůsobování člověka vnějším okolnostem. Lidé zkrátka vždy hledali nové možnosti a nové efektivnější postupy pro zajištění své existence. Samozřejmě existovaly a existují civilizace, které se z různých důvodů pře­staly vyvíjet a ustrnuly na určitém stupni vývoje. Naše vlastní západní civilizace je ale charakteristická právě snahou hledat nové možnosti a jít kupředu. Je to její klíčový rys, a pokud jej odstraníme, povede to k postupnému zániku této civilizace.

Tuto základní charakteristiku naší vlastní civilizace princip "trvale udržitelného vývoje" zcela popírá. Jeho ideálem je to, abychom se nyní dobrovolně omezovali ve svých životech, aby budoucí generace mohly žít stejný život jako žijeme my a ne­musely se přizpůsobovat novým poměrům. S jistou nadsázkou se dá říci, že je to požadavek indiána z brazilského pralesa, kte­rý trvá na tom, že bude lovit ryby z loďky jako jeho předchůd­ci a jeho děti tak budou beze změny činit také v budoucnosti. A tomuto uspořádání bude vše ostatní přizpůsobeno – bez ohledu na to, zda se najde jiná možnost obživy, nebo nikoliv.

Takový indián do ovzduší nevypouští žádné skleníkové ply­ny a využívá jen "obnovitelné zdroje energie", jako je proudění vody a ruční pádlování. Pravděpodobně by však měl existovat úřad, který by měl těmto indiánům spočítat, kolik ryb mohou ročně vylovit, aby se rybí populace "trvale udržela" i pro dal­ší generace. Jinak se ale chová velmi ekologicky. Rozhodně nepřispívá ke globálnímu oteplování a k ničení životního prostředí Země jako běžný "občan-darebák" ze států západní civilizace.

Západní civilizace byla a je civilizací založenou na svo­bodném hledání alternativ dalšího postupu. Princip "trvale udržitelného rozvoje" ovšem takový postup znemožňuje nebo minimálně radikálně omezuje. To, co se nyní jeví některým vědcům a politikům jako "trvale udržitelné", je postulováno jako závazné a lidé jsou povinni se tomu podřídit. Možnost hledat varianty je tak radikálně omezena, a tím je omezen i princip svobody, na kterém naše civilizace stojí.

Všechny levicové filosofie dějin jsou v zásadě přesvědčeny o tom, že prosperita a bohatství Západu jsou postaveny na ne­legitimním "vykořisťovatelském" základě. Marxismus tvrdí, že bohatství Západu je postaveno na vykořisťování dělníků. Feminismus tvrdí, že bohatství Západu je postaveno na vyko­řisťování žen. Ekologismus tvrdí, že bohatství Západu je posta­veno na vykořisťování životního prostředí. A moderní levicová kombinace všech těchto přístupů tvrdí, že bohatství Západu je postaveno na celkovém vykořisťování chudých států světa.

Všechny tyto teorie tvrdí, že je nutné podniknout politickou akci, která s tímto "vykořisťováním" skoncuje. Nesdílím žádné z těchto vysvětlení prosperity Západu a nesdílím ani (v zá­padních společnostech všeobecně rozšířený) "pocit viny" za tzv. špatný stav světa a životního prostředí zvláště. Civilizační poselství Západu je naopak pozitivní. Naše prosperita je po­stavena na svobodě, pracovitosti, podnikavosti, vládě práva, soukromém vlastnictví a osobní iniciativě. To jsou skutečné základy, na kterých stojí prosperita Západu.

 

Nepochopení a popření principů ekonomie

Princip "trvale udržitelného rozvoje" zcela ignoruje ekono­mické principy fungování moderní společnosti – princip vzác­nosti zdrojů, odpovídající cenový mechanismus tržního hospo­dářství a reakce lidí na tyto cenové signály. Julian Simon tvrdí, že celý koncept "obnovitelných" a "neobnovitelných" zdrojů energie je nesmyslný. I kdyby teoreticky hrozilo úplné vytě­žení nějaké suroviny, proč by dnešní lidstvo nemělo mít právo tento zdroj využít. Vždyť efektivním využitím zdrojů může být právě vyu­žití tohoto tzv. neobnovitelného zdroje a paralelní akumulace zdrojů pro hle­dání alternativ.

Hledání alternativ je také záležitos­tí trhu a cenových signálů. O efektivní alokaci zdrojů má rozhodnout nabídka a poptávka, nikoliv usnesení Organi­zace spojených národů nebo Evropské unie. A pokud skutečně dojde k vyčer­pání jednoho zdroje, nabídne trh jiný, alternativní zdroj na základě principu substituce.

Dnes jsme naopak svědky politicky motivované substituce zdrojů energie, kdy je relativně stále ještě levná ropa znevýhodňována vysokými spotřebními daněmi a naopak při­rozeně drahá větrná energie složitým přerozdělovacím mecha­nismem podporována. Toto politické rozhodnutí je nesprávné a ekonomicky neefektivní. Stejně tak je ekonomicky neefektivní tvrzení zastánců "trvale udržitelného rozvoje", že jaderná ener­getika je "trvale neudržitelná", a proto špatná a nežádoucí.

V poslední době se zastánci teorie "trvale udržitelného roz­voje" přece jen začali věnovat námitkám ekonomů a začali se pokoušet propojit ekonomii s ekologií prostřednictvím teorie externalit. To je jistě pozitivní zpráva, protože zde dochází při­nejmenším k uznání toho, že ochrana životního prostředí se má dít prostřednictvím tržně konformních nástrojů. I zde se však do­stáváme do oblasti arbitrárních úředních rozhodnutí typu vytvo­ření trhu tzv. emisních povolenek na bázi Kjótského protokolu.

 

Omezování svobody, růst regulace a byrokracie

Princip "trvale udržitelného rozvoje" je dobře znějícím slo­ganem, pod kterým se v praxi nachází stará známá regulace nebo chcete-li centrální plánování. Opět na veřejnost vstupují lidé, kteří tvrdí, že vědí, jak bude vypadat budoucnost a co nám všem hrozí, a tím pádem mají právo nás ostatní vést a nařizovat nám, co máme dělat a co nikoliv.

Prosazování "trvale udržitelného rozvoje" v praxi zname­ná zřizování stovek a tisíců nových politických a úřednických míst, která musejí být financována z veřejných zdrojů. Tímto způsobem princip "trvale udržitelného rozvoje" přispívá k tr­valému nárůstu daní a omezuje možnost jejich případného sni­žování. Kromě toho tento princip znamená i faktické vyvlast­ňování těch osob, které vlastní "neobnovitelné zdroje energie". Tržní cena těchto statků, technologií a know-how bude v dů­sledku prosazování výše zmíněného principu klesat. Stejně tak budou postupně zničena všechna pracovní místa vázaná na těžbu a zpracování "neobnovitelných zdrojů energie".

Prosazování "obnovitelných zdrojů" energie bude trvale působit jako faktor reálně snižující ži­votní úroveň lidí, protože tato energie je zkrátka dražší. Celkově však budou dražší všechny nové investice, protože se budou muset podrobovat novým procedurám, novým požadavkům a novému byrokratickému dohledu.

Firmy se budou snažit z těchto po­vinností uniknout tím, že přemístí svou produkci do států, které princip "trva­le udržitelného rozvoje" neuplatňují. V důsledku toho bude reálně klesat životní úroveň i soukromá podnika­telská iniciativa v Evropské unii a pro­dukce se bude ještě více než dosud přemisťovat do Asie.

 

VZTAH ODS A STRANY ZELENÝCH

Občanská demokratická strana je v současné době spoje­na se Stranou zelených koaliční smlouvou, na jejímž základě vznikla druhá vláda Mirka Topolánka. Tato koaliční smlouva definuje mimo jiné i celou řadu politických požadavků vyplý­vajících z principu "trvale udržitelného rozvoje", jak jej dnes chápe právě Strana zelených.

Jedná se mimo jiné o ekologickou daňovou reformu, zákaz výstavby nových jaderných elektráren, zpřísňování požadavků na energetickou účinnost staveb a elektrospotřebičů a prefe­renci výstavby obchvatů měst před budováním nových dálnic. Všechny tyto požadavky jsou přitom v přímém rozporu s vo­lebním programem Občanské demokratické strany.

Mnoho lidí je stále ještě přesvědčeno o tom, že Strana zele­ných je ideově k ODS blíže než ČSSD. Nic ale není pravdě vzdá­lenější než tento soud. Celkově vzato představuje česká Strana zelených minimálně stejné (ne-li větší) riziko pro svobodu jed­notlivce než ČSSD. ODS proto nesmí ze svých principů v reál­né politice v žádném případě ustupovat a politiku SZ přebírat nebo dokonce obhajovat. Není žádný důvod bojkotovat Teme­lín, jak činní paní Kuchtová a další politici ze Strany zelených. ODS musí jadernou energetiku naopak jasně podpořit.

 

Revue Politika 1/2007

3706 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Nezletilí imigranti hromadně znásilnili 14-leté děvče. Máme tady děsivou ukázku toho, co by se mohlo stát, kdyby se europoslankyni KDU-ČSL Šojdrové podařilo prosadit přijetí „syrských sirotků“Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouImigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?Každý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Chorvatská policie na hranici zahájila na imigranty palbuImigranti si ulovili dvě dívky a bestiálně se na nich střídali a natáčeli na video

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Jsou v pasti.“ Po Letné a oslavách: Erik Best sčítá a účtuje Milionu chvilek, novinářům a jiným. A vidí změnuVIDEO Ministr Petříček se natočil, jak hovoří s obrázkem Václava Havla
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění