Evropský mezičas - Nové otázky evropské integrace

Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 20.3.2007 | Rubrika: Zamyšlení
EU otaznik

Evropský mezičas - tak nazývá Petr Fiala ve své nové knize situaci, ve které se ocitla Evropská unie po neúspěchu euroústavy ve francouzském a nizozemském referendu, a v souvislosti se závažnými problémy jako je demografický vývoj, integrace přistěhovalců či krize sociálního státu, kterým nyní čelí jednotlivé členské státy. V tomto kontextu se autor zabývá naléhavými otázkami, s nimiž je spojena budoucnost demokracie v Unii.

Stěžejní otázkou práce jsou možnosti a limity demokratického rozhodování v EU, zejména s ohledem na snahy o další prohlubování integrace. Zásadní problém pro demokratickou legitimitu EU vidí profesor Fiala obdobně jako Václav Klaus v neexistenci evropského politického národa (dému). Právě démos coby nositele sdílené politické identity považuje za klíčovou podmínku demokracie. Jen démos, resp. na něm založený národní stát, podle autora vytváří veřejný prostor, tedy srozumitelné, relativně přehledné prostředí, v němž může být kontrolována a spoluvytvářena politická agenda a kde mohou být rozhodovací procesy transparentní. Proto autor akcentuje klíčový význam národního státu pro moderní demokracii.

Podle Fialy žádný takový evropský démos neexistuje a nejsou ani pozorovatelné signály jeho konstituování. Neexistuje ani evropský veřejný prostor. Identifikace občanů je nadále spojena primárně s národním státem. Tento fakt považuje za mnohem větší problém z hlediska demokratické legitimity Unie, než často zmiňované otázky byrokracie či slabé role Evropského parlamentu (ostatně absence dému zpochybňuje představu, že posilování pravomocí EP je posílením demokratické legitimity EU). Přímá demokratická kontrola politické agendy na úrovni EU je tak podle autora nemožná, a jsou to výhradně občané v jednotlivých národních státech, kteří mají k dispozici všechny myslitelné nástroje demokratického příjímání rozhodnutí a demokratické kontroly, a jsou to národní státy, které mají demokratickou legitimitu.

Z hlediska demokratické legitimity je podle autora velice problematické také stále rychlejší tempo integrace v posledních dvaceti letech, které neumožňuje občanům pocítit změny a porozumět důsledkům přijatých rozhodnutí, jež jsou revidována už v okamžiku implementace, často bez evaluace, zpravidla jen na základě ideového plánu dalšího sjednocování. Přerušení tohoto vývoje neúspěchem euroústavy (kterou mimochodem hodnotí jako rizikový "sociální experiment" evropských elit) podle Fialy vytvořilo prostor pro reflexi integračního procesu a šanci podrobit jej v budoucnu větší demokratické kontrole. Radí však nejprve kriticky zhodnotit dosažené stupně integrace a vyrovnat se s rozšířením, teprve pak uvažovat na základě širšího konsensu a demokraticky kontrolované politické agendy o případné revizi smluv. Každý další integrační krok by měl vycházet z faktu neexistence evropského politického národa a z toho, že prvotními nositeli demokratické legitimity jsou národní státy.

V závěru Fiala správně podotýká, že spolupráce evropských zemí a jejich společný postup v řadě oblastí je dobrou a důležitou věcí, integrace však nesmí být motivována pouze politickým idealismem. Neplatí automaticky, že sjednocování je dobrem samo o sobě. Integrace je dobrá potud, pokud reálně prospívá jednotlivým státům a jejich občanům a je pro ně výhodná.

Z více míst textu vyplývá, že autorova kritika směřuje v podstatě výlučně na pomaastrichtské období, zatímco předchozí období vyzdvihuje. Konstatuje na příklad, že "používaná metoda integrace byla nějaký čas účinná a na jejím základě postupně zformované struktury byly schopny do značné míry adekvátně plnit požadované funkce; vytvářely podmínky pro svobodný pohyb lidí, služeb, zboží a kapitálu a umožňovaly spolupráci evropských zemí všude tam, kde to pro ně bylo výhodné. Od okamžiku, kdy z různých důvodů převládlo po vzniku EU úsilí o politickou integraci Evropy a kdy se celý sjednocovací proces proměnil, vykazují jak metoda, tak i reálně existující integrační struktury a funkce zjevné nedostatky." V tomto ohledu je Fialova kritika poněkud nedůsledná. Je přece známou skutečností, že "duchovní otcové" současné podoby integrace a jejich pokračovatelé se od počátku snažili vést integrační proces směrem k federaci. V autorem kritizované fázi tyto snahy prostě jen začaly být více viditelné.

Z dalších témat, kterými se autor zabývá, je třeba vyzdvihnout jeho úvahy o úpadku tradičního hodnotového řádu a s ním souvisejících rizikách pro demokracii a občanskou svobodu. Fiala si všímá, jak se v Evropě vytrácí společné hodnoty a vědomí odpovědnosti za jejich udržování, společnost se stále více individualizuje, instituce rodiny se rozpadá, politika se stává pouhou součástí obecné zábavy. Zároveň podle něj dochází k vzrůstající závislosti občanů na veřejné moci, protože občané požadují garance pohodlného života bez rizik. Rozšiřují se tak oblasti státní regulace, stát se postupně stává všeprostupující byrokratickou organizací, která reguluje, řídí, zajišťuje a kontroluje. Autor zde opomíjí zdůraznit, že velká část této regulace je břemenem vyplývajícím ze členství v EU.

Fiala kritizuje současnou rezignaci na vlastní náboženskou tradici, která se projevila mimo jiné při diskusi o preambuli euroústavy či v trapné aféře Buttiglione. Dodejme, že napříč politicky korektní západní Evropou dnes tento fenomén nabývá dramatických rozměrů. Neschopnost jakkoli se přiznat ke křesťanským kořenům, které měly podstatný formativní význam pro evropskou kulturu a hodnotový řád, považuje Fiala za sebepopření Evropy.

Úpadek tradičních hodnot a rezignace na náboženské zdroje vlastní kultury znamená, že evropské společnosti postupně ztrácejí schopnost společenské integrace, a to jak vůči svým občanům, tak především vůči přistěhovalcům a jejich potomkům. Tento stav je výzvou pro aktivizaci jiných náboženských vlivů a ideových zdrojů, často neslučitelných s demokratickým státem tak, jak se vyvinul v židovsko-křesťanském civilizačním okruhu. Fiala v této souvislosti připomíná vzrůstající význam problémů spojených s těmito cizorodými vlivy, zejména v souvislosti s radikalizací muslimských komunit v západoevropských zemích. (Správně zde zdůrazňuje totalitární rysy radikálního islámu a nedostatečnou reakci západoevropských vlád na toto nebezpečí.) Podnětný je jeho závěr, že nejvýraznější problémy tohoto druhu lze pozorovat v nejvíce sekularizovaných státech, jako je Francie či Nizozemí, jejichž "ideově" vyprázdněný prostor jako by provokoval k zaplnění více, než je tomu v zemích, které se alespoň formálně hlásí ke křesťanské kulturní tradici a z ní vycházející hodnotové orientaci.

Celkově lze říci, že Fialova útlá, ale argumenty nabitá knížka je i přes některé výše naznačené rezervy, jistě silným a užitečným podnětem k zamyšlení. Upozorňuje na ožehavé problémy naší doby, které, jakkoli si to stále mnozí z nás nechtějí připustit, ohrožují naší svobodu a demokracii a v podstatě naší civilizaci jako takovou. Neměla by proto uniknout pozornosti nikoho, komu není osud Evropy lhostejný.

Vyšlo v Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku březen 2007

Ke stažení zde:  

http://cepin.cz/docs/newslettery/2007-03.pdf

Petr Fiala: Evropský mezičas - Nové otázky evropské integrace
Barrister & Principal, 2007

3773 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Imigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?V Evropské unii vládne Brežněvova doktrína omezené suverenityMartin Fendrych, toho času komentátor Aktuálně.cz, se rozčiluje nad ošklivým nálepkováním, zejména pokud jde o nařčení z neomarxismu, jehož je sám častým terčem...Zhouba křesťanstva: Přizpůsobení se světu. Rozbití komunit, kompromisy a ústupky. Jsme tam, kde nás ďábel chtěl mít. Kdo má strach z Pravdy? Poničenou katedrálu musíme obnovit takovou, jaká původně bylaNelibi se vam reprezentovat stat a narod? Vraťte pul miliardy a valte… Fotbalova asosiace ČR, spolek, kery na svuj provoz dostava každoročně od nas ode všech pul miliardu korun, se asi za svuj narod stydi...

euServer.cz

Pro koho to čučkař Koudelka z BISu vlastně pracuje? Ostatně soudím, že NATO i EU musí být námi opuštěnyUž jste viděli, jak se ztrapnila Vášáryová? Blaha rozdrtil video americké ambasády o 17. listopadu

ePortal.cz

17. listopad 1939 a 1989 - pěstování kultu osobnosti Václava HavlaPokud bude Česká televize nadále vysílat podobné propagandistické paskvily jako s Václavem Moravcem, Rychetským a Čaputovou, poženou je lidé svinským krokem

Eurabia.cz

Kniha anglického disidenta jehož na Facebooku nezveřejní: Mohamedův korán - Proč muslimové vraždí za islámVojenských zásahů není stále dost, mírem je třeba šetřit. Naštěstí však Washington zbrojí

FreeGlobe.cz

Chtějí zrušit výuku hymny na základních školáchVeganství zachrání naši planetu, tvrdí slavný závodník formule 1. Dostal pádné odpovědi od svých kolegů (+ foto)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Duševně nenormální!“ Zeman pro PL ze Slovenska udeřil na Milion chvilek a poslal vzkaz na LetnouHrušínský vynesl hodně silný výrok směrem k Hradu. Komentátor varuje: Takový člověk u moci? Lidé s jiným názorem by skončili v lágrech nebo na oprátkách!
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění