50 let od Římských smluv. Je čas vrátit se k demokracii a navrátit pravomoci národním státům

Autor: Anthony Coughlan | Publikováno: 19.4.2007 | Rubrika: Politika
Vlastenec

Padesát let od podepsání Římských smluv je příležitostí vzpomenout na kořeny evropské integrace. Zatímco hlavy členských států v Bruselu se účastnily podepsání slavnostní deklarace a eurokraté nadšeně oslavují, kolem podepsání Římských smluv

stále převládá řada mýtů. Rozeberme si alespoň některé z nich.

Dědictví studené války

Mýtus o původu Evropské unie říká, že Unie vznikla jako mírový projekt, který měl znemožnit jakoukoli další válku mezi Francií a Německem. Skutečnost je taková, že to bylo naléhání americké vlády na znovuvyzbrojení Německa s ohledem na potřeby studené války, které přivedlo na svět Evropské společenství uhlí a oceli – základní kámen evropské integrace.

Sdílení uhlí a oceli pod nadnárodním úřadem, předchůdcem bruselské Komise, bylo klíčové pro překonání odporu Francie k tomuto kroku. Jean Monnet viděl v projektu cestu k prosazení nadnárodní Evropy, kterou osnoval již od první světové války. Byla to studená válka, a nikoli evropské integrační struktury, která udržela mír v Evropě mezi koncem druhé světové války v roce 1945 a pádem Sovětského svazu v roce 1991. Spojené státy ani Sovětský svaz by během tohoto období nebyly dovolily válku mezi státy v rámci svého bloku.

 Hned po roce 1991 v Evropě válka znovu vypukla – v Jugoslávii a v Čečensku. Všechny zakládající členské státy původního Evropského hospodářského společenství kromě Lucem burska bývaly imperiálními mocnostmi s koloniemi a závislými územími v Africe a jinde ve světě. Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Belgie byly během druhé světové války poraženy a okupovány. Po této válce se ocitly ve světě ovládaném dvěma supervelmocemi – Spojenými státy a Sovětským svazem. Jejich traumatizované politické elity cítily nostalgii po bývalém postavení ve světě. Rozhodly se proto, že pokud jejich země nemohou být nadále velmocemi každá zvlášť, budou usilovat o to být mocností kolektivně ve formě

Evropských společenství. Vzorec pro pochopení Evropské unie je tedy následující: vezměme pět rozpadlých impérií, potom přidejte šesté – Británii – a snažte se z toho všeho udělat jedno velké nekoloniální impérium.

Centralizace pravomocí

Zákonodárnou moc z Bruselu je třeba vrátit zpět členským státům. Dvě třetiny všech právních aktů v 27 členských státech Evropské unie nyní přichází každý rok z Bruselu. Jen jedna třetina zůstává čistě vnitrostátního původu. To ukazuje, že členství v Unii s sebou nese ztrátu národní demokracie a nezávislosti. První krok k nápravě demokratického deficitu EU, jehož existence je obecně uznávána, je návrat zákonodárných pravomocí z Bruselu zpět členským státům. Jakákoli nová zakládací smlouva by měla přinést právě toto.

 Navzdory mohutné rétorice o subsidiaritě ze strany Komise neexistuje jediný příklad za padesát let evropské integrace, kdy by národní kompetence, která byla předána do Bruselu, byla později vrácena zpět na národní úroveň. To, co je v žargonu EU označováno jako acquis communautaire, je svatosvaté. Proto se mluví o „doktríně okupovaných polí“. Co Brusel jednou okupoval, zůstává okupováno. Je záhadou, proč národní politici vítají nárůst pravomocí EU. Ministři a ti, kdo usilují o jejich místa, vítajípřesun kompetencí z národní úrovně na nadnárodní, protože to znamená velký nárůst jejich osobní moci. K tomu dochází za cenu omezení moci jejich vlastních parlamentů a spoluobčanů.

 Pokud na národní úrovni ministr chce něco prosadit, musí mít podporu národního parlamentu, jemuž je coby představitel moci výkonné odpovědný. Přesune-li se však dotyčná oblast do Bruselu, kde právní předpisy přijímá hlavně Rada ministrů EU, dotyčný ministr se najednou na úrovni EU stává mocným zákonodárcem. Coby člen Rady ministrů – exkluzivního klubu zákonodárců, který je jako celek neodstranitelný – je jedním z oligarchů, kteří přijímají zákony pro 500 milionů lidí. Stejně tak vysocí státní úředníci, kteří připravují právní předpisy EU v interakci s úřednickým aparátem Komise, nejsou odpovědni svým spoluobčanům. Na straně politiků a úředníků tak jde o opojný nárůst osobní moci.Druhou stranou mince je tomu odpovídající redukce moci jejich spoluobčanů, národních parlamentů a států.

 Evropský démos

 EU nemůže mít stabilní demokratickou základnu, protože neexistuje evropský lid – démos EU. Demokracie znamená vládu lidu (dému). Bez lidu demokracie nemůže existovat. Démos je národní společenství, jehož členové cítí dostatečnou solidaritu a vzájemnou identifikaci jeden s druhým, což vede menšiny k tomu, že se svobodně podřizují vládě většiny. Menšiny jsou k tomu ochotné, protože považují tuto většinu za svojí většinu, tj. většinu jejich vlastního národa, která má demokratickou legitimitu a autoritu, která z této legitimity vyplývá. Toto za normálních okolností vyžaduje, aby lidé mohli komunikovat jeden s druhým ve společném jazyce, sdílet stejné území, kulturu, historickou zkušenost apod. Proto demokracie může existovat na úrovni starobylých národních společenství Evropy. Neexistuje však žádný evropský lid („démos“), který by přesahoval mnohočetné národy Evropy a byl jim nadřazený. Takový lid nemůže být uměle vytvořen shora. Evropská unie proto nikdy nemůže být opravdovou demokracií. Spolupráce mezi evropskými zeměmi musí být budována zespoda nahoru, na základě svobodného souhlasu národů, ne seshoradolů z příkazu politických a ekonomických elit, kterése snaží budovat evropský superstát, který chtějí samy řídit.

 Krunýř eura

Euro nemůže přetrvat bez politické a daňové unie. Všechny nezávislé státy mají své vlastní měny a všechny měny přináleží k nezávislým státům. Měna umožňuje státuovlivňovat úrokovou míru a směnný kurz v ekonomických zájmech jeho lidu. Úroková míra je domácí cena měny a určuje cenu úvěrů pro občany. Směnný kurz je cena měny v jednotkách jiných měn a je klíčem k ovlivňování hospodářské konkurenceschopnosti země.

 Zruší-li stát svou národní měnu a nahradí ji eurem, znamená to, že se vzdává kontroly nad úrokovou mírou a směnným kurzem ve prospěch Evropské centrální banky (ECB) v Německu. Hlavním zájmem ECB není blahobyt dotyčného státu, ale zájem eurozóny jako celku. V praxi to znamená zájem největších členů eurozóny – Německa a Francie. Euro je politický projekt určený k tomu, aby dal Evropské unii jeden z klíčových rysů nadnárodní státnosti. Jsou tak použity ekonomické prostředky, které jsou pro tento účel zcela nevhodné.

„Dva pilíře národního státu jsou meč a měna, a my jsme to změnili,“ chlubil se předseda Komise Romano Prodi v roce 1999. V dějinách nicméně nenajdeme žádný příklad fungující měnové zóny, která by nebylo částí nějakého státu, a proto také částí politického a daňového prostoru, se společnými daněmi a veřejnými službami, vlastními všem národním státům. Existence společných daní a služeb kompenzuje do jisté míry chudším regionům národní měnové zóny jejich neschopnost vyrovnávat své platby s ostatními regiony tím, že by užívaly svou vlastní úrokovou míru a směnný kurz. Neexistuje možnost, že by EU mohla mít společné daně a veřejné služby, protože k tomu je potřeba solidarita – solidarita, na základě které bohatší regiony v rámci národní měnové zóny financují transfery do chudších regionů. Taková solidarita na úrovni EU neexistuje. Euro proto nemůže přetrvat. Je jen otázkou času, kdy pnutí, které vyplývá z toho, že členské státy nemohou dále kontrolovat svou vlastní úrokovou míru a směnný kurz, přinutíněkteré země opustit eurozónu.

 Nahlodávání národního občanství

 Všechny nezávislé státy mají právo rozhodovat, kdo budou jejich občané, aby si udržely své pracovněprávní standardy nebo svou sociální soudržnost jako společenství. Mohou svobodně rozhodovat o tom, jaká pravidla budou aplikovat pro udělování občanských práv osobám narozeným v jiných státech. V Evropské unii jsou takové základní rysy občanství, jako je právo pobytu na území státu, právo pracovat tam, kupovat nemovitosti, nárok na sociální dávky či právo volit v komunálních volbách, automaticky rozšířeny nadnárodním právem EU. Po uplynutí přechodného období se v tom kterém členském státě může usadit jakkoli velké množství obyvatel z dalších 26 členských států. Práva vyplývající z unijního občanství tak vytěsňují klíčová práva národního občanství, což je součástí snahy přeměnit Evropskou unii v nadnárodní stát, ve kterém evropské občanství a občanské pouto bude přesahovat státní občanství a státní občanské pouto a bude jim právně nadřazeno.

Hrozba euroústavy

Padesát let od podepsání Římských smluv chtějí eurokraté využít k oživení evropské ústavy. Navrhovaná euroústava z nás chce udělat opravdové občany nového nadnárodního státu. Smlouva o Ústavě pro Evropu toho chce docílit pěti konkrétními právními kroky. Za prvé, tato smlouva by zrušila všechny existující zakládací smlouvy a nahradila by existující ES/EU novou Evropskou unií, která by byla založena jako každý stát na vlastní ústavě.

Za druhé, přesunula by pravomoci a instituce existujících ES/EU na tuto novou Unii, která by měla, ať už bezprostředně nyní či potenciálně, moc rozhodovat o všech oblastech veřejné politiky pro své členské státy.

Za třetí, ústava dala by této nové Unii právní subjektivitu, aby mohla samostatně jednat jako politická entita, odlišná od jednotlivých členských států a jim nadřazená, ať už jde o jejich domácí nebo zahraniční politiku. Nyní je to ES, nikoli EU, které má právní subjektivitu.

Za čtvrté, ústava této nové unie a zákony přijaté na jejím základě by byly nadřazeny ústavám a zákonům členských států. Za páté, ústava by z nás všech udělala opravdové občany této nové Unie, a ne jen nominální nebo čestné občany EU, jako je tomu nyní. Občanství EU by bylo ústavně nadřazené státnímu občanství.

Demokraté napříč Evropou, bez ohledu na své názory na ostatní věci by se proto měli postavit proti navržené ústavě či jakékoli revizi smluv, která by se snažila nahradit existující ES/EU novou Unií s vlastní právní subjektivitou.

Obrana národní demokracie

Integrační projekt od podepsání Římských smluv se snaží nahlodat demokracii evropských národních států. Internacionalismus má dostat přednost před národy. Zastánci unijní integrace se ve skutečnosti snaží rozložit demokratické dědictví francouzské revoluce, právo národů na sebeurčení, aby pevně zakotvili v Evropě druh finančního feudalismu.

Proto je ve společném zájmu demokratů všech zemí EU, ať jsou z politického středu, pravice nebo levice, zapojit se do mezinárodního hnutí na obranu národních demokracií proti EU. Rozšíření Unie nad dnešních 27 členů, které předpokládala Smlouva z Nice, se může uskutečnit formou přístupových smluv s dotyčnými novými státy, jak se stalo v případě předchozích rozšíření. Pro rozšíření nejsou třeba institucionální změny nebo ústava, která by Unii dále centralizovala a učinila ji ještě méně demokratickou.

Z angličtiny přeložil

Tomáš Břicháček

 

Newsletter Centra pro ekonomiku a politiku duben 2007

/titulek redakce/

 

3178 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Imigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?V Evropské unii vládne Brežněvova doktrína omezené suverenityMartin Fendrych, toho času komentátor Aktuálně.cz, se rozčiluje nad ošklivým nálepkováním, zejména pokud jde o nařčení z neomarxismu, jehož je sám častým terčem...Zhouba křesťanstva: Přizpůsobení se světu. Rozbití komunit, kompromisy a ústupky. Jsme tam, kde nás ďábel chtěl mít. Kdo má strach z Pravdy? Poničenou katedrálu musíme obnovit takovou, jaká původně bylaNelibi se vam reprezentovat stat a narod? Vraťte pul miliardy a valte… Fotbalova asosiace ČR, spolek, kery na svuj provoz dostava každoročně od nas ode všech pul miliardu korun, se asi za svuj narod stydi...

euServer.cz

Pro koho to čučkař Koudelka z BISu vlastně pracuje? Ostatně soudím, že NATO i EU musí být námi opuštěnyUž jste viděli, jak se ztrapnila Vášáryová? Blaha rozdrtil video americké ambasády o 17. listopadu

ePortal.cz

17. listopad 1939 a 1989 - pěstování kultu osobnosti Václava HavlaPokud bude Česká televize nadále vysílat podobné propagandistické paskvily jako s Václavem Moravcem, Rychetským a Čaputovou, poženou je lidé svinským krokem

Eurabia.cz

Vojenských zásahů není stále dost, mírem je třeba šetřit. Naštěstí však Washington zbrojí Imigrantské děti s nožem vtrhli domů k 86-leté. Zachránil ji soused

FreeGlobe.cz

Chtějí zrušit výuku hymny na základních školáchVeganství zachrání naši planetu, tvrdí slavný závodník formule 1. Dostal pádné odpovědi od svých kolegů (+ foto)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Ostrý dopis Minářovým chvilkám od Aleny Vitáskové: Lidé, mlčící většina, ti by vám řekli, co si myslíKokokoko… tak nějak začne novinář Šídlo koktat, až si přečte, jak ho zesměšnili. Právem
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění