Ať se v Bruselu a Štrasburku třeba postaví na hlavu, konec znamená konec. Platnost kvót skončila, je to totální fiasko Bruselu říká znalec evropského práva

Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 24.9.2017 | Rubrika: Právo
Bolšnac 19

Uprchlické kvóty končí v září. Tedy měly by. Evropský parlament a Komise se snaží jejich časovou působnost natáhnout účelovým výkladem.
 
/ První díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

 

V září si připomínáme dva roky od přijetí dvojice dočasných nouzových mechanismů pro přerozdělení 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do ostatních členských států. Toto neradostné výročí má přece jedno velké pozitivum: platnost obou rozhodnutí o kvótách tento měsíc skončí. Byly totiž přijaty právě jen na dvouleté období.

I když oba akty, pokud jde o konec své platnosti hovoří jasně, Komise a Evropský parlament se snaží účelovým výkladem jejich život prodloužit.

Co říkají dotčená rozhodnutí

První schéma ze 14. září (rozhodnutí Rady č. 2015/1523), které předpokládalo přerozdělení 40 000 osob na základě „dobrovolných“ závazků členských států, má platnost a účinnost vymezenu následovně (čl. 13):

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se do dne 17. září 2017.

3. Použije se na osoby přicházející na území Itálie a Řecka ode dne 16. září 2015 do dne 17. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po dni 15. srpna 2015.

Druhé schéma z 22. září (rozhodnutí Rady č. 2015/1601), které je založeno na povinných kvótách a týká se 120 000 osob, má platnost a účinnost vymezenu velmi podobně (čl. 13):

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.

3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015.

V době přípravy obou rozhodnutí se zřejmě počítalo s tím, že kvóty budou naplněny dávno před vypršením doby platnosti, a tudíž nebyla věnována pozornost přechodným ustanovením. Normotvůrce se spokojil se stanovením dne konce platnosti (17. a 26. září 2017), nevěnoval však pozornost např. otázkám typu, jak po dni konci platnosti nařízení naložit s postupy relokace zahájenými před tímto datem.

Co říká Komise a Evropský parlament

Komise a Evropský parlament v poslední době přišly s výkladem, podle kterého by se dotčená rozhodnutí měla použít i po dni konci jejich platnosti, a to ve vztahu k migrantům způsobilým k relokaci, kteří dorazili v termínech uvedených v článku 13 odst. 3 obou nařízení (viz výše).

Tak Evropský parlament ve své rezoluci o zajištění funkčnosti postupu přerozdělováníz 18. května 2017 uvedl, že „trvá na tom, že právní závazky členských států nekončí dnem 26. září 2017 a že i po tomto datu budou mít stále povinnost přemisťovat všechny způsobilé žadatele, kteří přišli do tohoto dne“.

Obdobně Komise ve své Patnácté zprávě o relokaci a přesídlováníz 6. září 2017 uvádí: „Rozhodnutí Rady se použijí na všechny způsobilé žadatele, kteřípřišli na území Itálie a Řecka do 26. září 2017.Proto osoby, které dorazily do tohoto data a splňují podmínky podle rozhodnutí Rady, jsou způsobilé pro relokaci a měly by být přemístěny do ostatních členských států v rozumné lhůtě.

12. května tento postoj jménem Komise zopakoval v odpovědi na interpelaciv Evropském parlamentu komisař Avramopoulos. Jako odůvodnění doplnil, že hlavní cíl tohoto nouzového schématu je a zůstává relokovat všechny způsobilé žadatele přítomné v Řecku a Itálii k 26. září 2017 nebo v rozumné době poté.

Můj názor

Výklad, Komise a Evropského parlamentu je třeba rezolutně odmítnout. Platnost a účinnost prvního rozhodnutí jednoznačně končí 17. září 2017, tj. dnes. Druhé pak skončí 26. září. Níže několik argumentů ve prospěch tohoto závěru:

1) Obě rozhodnutí v článku 13 odst. 2 jasně stanoví, do kterého dne se mají použít. Časová působnost je stanovena výlučně v odstavci 1 (počátek) a odstavci 2 (konec). Datum konce platnosti a účinnosti není nijak modifikováno odstavcem 3. Ten jen upřesňuje, respektive omezuje osobní působnost rozhodnutí. Pokud by časová působnost měla být stanovena v odstavci 3, odstavec 2 by nedával žádný smysl.

2) V preambuli obou rozhodnutí (bod 17 prvního a bod 22 druhého) se jasně říká, že doba platnosti těchto dočasných nouzových opatření se má omezit na dva roky: V souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by zamýšlená opatření ve prospěch Itálie a Řecka měla mít dočasnou povahu. Období 24 měsícůje přiměřené k zajištění reálného dopadu opatření stanovených tímto rozhodnutím na podporu schopnosti Itálie a Řecka řešit významné migrační toky na jejich území“.

3) První rozhodnutí vzešlo ze závěrů Evropské rady z června 2015, které předpokládaly, že v průběhu dvou letdojde k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států.

4) Soudní dvůr EU ve spojených věcech C‐643/15 a C‐647/15, Slovensko a Maďarsko v. Rada EUve vztahu k druhému rozhodnutí výslovně uvedl, že "toto rozhodnutí se použije od 25. září 2015 do 26. září 2017, tj. po dobu 24 měsíců, na osoby, které během uvedeného období přicestovaly do Řecka a Itálie, jakož i na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kteří na území těchto členských států přicestovali od 24. března 2015" (b. 93) a že "doba platnosti napadeného rozhodnutí uplyne definitivně k 26. září 2017" (b. 94).

5) Obě rozhodnutí představují dočasnou mimořádnou výjimku z pravidel nařízení Dublin III (č. 604/2013). Jak vyplývá z ustálené judikatury Soudního dvora EU, výjimky ze základních pravidel je třeba vykládat úzce. Navíc v tomto případě jde o výjimku z klasického legislativního aktu přijatou ve formě nouzového nelegislativního aktu. Tím spíše by měla být tato odchylka vykládána velice přísně. Nadřazování odstavce 3 (článku 13) před odstavec 2 jde hrubě proti tomuto požadavku.

Připusťme, že řízení o relokaci zahájená před koncem platnosti dotčených aktů, by ještě měla doběhnout podle nich. Takový režim odpovídá zvyklostem v rámci přechodných ustanovení a obecně rozumnému běhu věcí. Není však představitelné, aby po skončení platnosti rozhodnutí bylo zahájeno na jejich základě jakékoli nové řízení.

Ať se v Bruselu a Štrasburku třeba postaví na hlavu, konec znamená konec

Ať se v Bruselu a ve Štrasburku třeba postaví na hlavu, platnost a účinnost prvního rozhodnutí končí 17. září 2017, platnost a účinnost druhého rozhodnutí končí 26. září 2017. Tečka. Obě rozhodnutí hovoří jasně, vše ostatní je jen účelovým ohýbáním textu.

Nedopusťme, aby s námi vnucené uprchlické kvóty byly jen o vteřinu déle, než po období, na které byly přijaty.

O dnešní půlnoci popřejme prvnímu rozhodnutí Rady o přerozdělování migrantů (rozhodnutí Rady č. 2015/1523) šťastnou cestu do propadliště dějin. Druhé rozhodnutí ho bude následovat jen o devět dní později.

Autor: Tomáš Břicháček| neděle 17.9.2017
 
***
Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc.
 
/ Druhý díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

 

V druhém dílu seriálu o nouzových mechanismech přerozdělování migrantů ze září 2017, připravenému u příležitosti konce jejich platnosti, se podíváme na to, kolik migrantů se podařilo přemístit, a jak si v tomto úsilí vedly jednotlivé členské státy.

Kolik migrantů mělo být přerozděleno

Podle prvního schématu ze 14. září 2015 (rozhodnutí Rady č. 2015/1523) mělo být na základě „dobrovolných“ závazků členských států z Řecka a Itálie přerozděleno 40 000osob. V okamžiku přijetí rozhodnutí existovala dohoda členských států z 20. července 2015, která se týkala rozdělení 32 256 osob – na ČR z toho mělo připadnout 1100 osob. Rozdělení zbývajících 7 744 míst mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015, což se nicméně dodnes nestalo.

Druhé schéma z 22. září 2015 (rozhodnutí Rady č. 2015/1601), založené na povinných kvótách, se týkalo 120 000osob. Z toho 66 000 míst bylo přímo v rozhodnutí Rady rozpočteno mezi členské státy – na ČR mělo připadnout 1591 osob – a mělo se uplatnit ihned. Zbývajících 54 000 míst (původně navržených na přerozdělení migrantů z území Maďarska, které ovšem o tuto pomoc nemělo zájem) mělo být na jeden rok od vstupu rozhodnutí v účinnost zmrazeno s tím, že poté bude buď rozděleno mezi Itálii a Řecko poměrem vyplývajícím z jim prvotně určených čísel a přerozděleno mezi státy úměrným způsobem vyplývajícím z prvotního klíče, nebo by s ohledem na vývoj situace v jednotlivých státech Komise navrhla upravené schéma ve prospěch dalších států, které by se ocitly v podobné krizové situaci.

Nakonec Komise jiné využití těchto míst nenavrhla, takže po jednom roce se aktivovaly ve prospěch Řecka a Itálie. Byla ovšem přijata ta změna, že členské státy mohou splnit svůj závazek ve vztahu k těmto místům tak, že přesídlí na své území mimo rámec existujícího rámce přesídlování z 20. července 2015 Syřany z Turecka k naplnění zásady 1:1 podle dohody EU-Turecko z března 2016; počet osob, který členský stát takto přijme, vede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Ve výsledku tedy během dvou let mělo být přerozděleno z Řecka a Itálie 160 000osob s tím, že od tohoto čísla bylo možné – teoreticky až do výše 54 000 – odpočítat Syřany přesídlené jednotlivými státy z Turecka k naplnění zásady 1:1 nad rámec přesidlovacího rámce z 20. července 2015.

Přesný výpočet přídělu migrantů byl proveden jen ve vztahu k 98 256místům. K dohodě o 7 744 místech z prvního schématu, jak již bylo řečeno, nedošlo. U 54 000 míst z druhého schématu nebyl proveden unijními orgány přesný výpočet – výpočet lze však provést na základě kritérií stanovených v nařízení.

K některým dalším aspektům této problematiky viz můj článekZvláštní počty Komise kolem uprchlických kvót.

Kolik migrantů se podařilo přerozdělit

Celý proces přerozdělování migrantů šel od počátku velmi ztuha. Do konce září 2016, tj. za celý první rok fungování obou nouzových mechanismů, se podařilo přesunout necelých 5 700 osob. Později se postup přece jen trochu zrychlil, ale i tak zůstával zdaleka za očekáváními Komise.

K dohodě o zbývajících nerozdělených 7 744 místech z prvního schématu, které mělo být ujednáno mezi členskými státy do konce roku 2015, vůbec nedošlo.

K 4. září 2017 činil podle údajů Komise počet přemístěných migrantů 27 695 (19 244 z Řecka, 8 451 z Itálie), což činí 28 % z výslovně rozpočítaných 98 256. K tomu je možno připočítat 2045Syřanů přesídlených z Turecka k naplnění zásady 1:1 nad rámec přesidlovacího rámce z 20. července 2015. Celkem se tak dostáváme na číslo 29 740, což znamená 18,6 %z plánovaných 160 000. Pokud se během září podaří přerozdělit další dvě tisícovky a něco navrch, což je průměr posledních měsíců, dostaneme se přibližně k 20 %.

Jak si vedly jednotlivé členské státy (stav k 4. 9. 2017)

24 členských států,[1]do nichž měli být migranti z Řecka a Itálie přemísťováni, lze z hlediska míry jejich plnění kvót rozdělit do pěti skupin.

Mezi premianty můžeme zařadit (v abecedním pořadí) Finsko, Irsko, Maltu, Lotyšsko a Lucembursko. Tyto země z velké většiny splnily výslovně vypočtený příděl (tj. kvóty z výslovně rozpočtených 98 256 míst). Malta již dokonce výslovně vypočtený příděl zcela naplnila a začala plnit zbývající část (tj. podíl z ne výslovně rozpočtených 54 000 míst) – celkově byla na 78 % svého přídělu. Největším rekordmanem bylo Finsko, které při započítání přesídlených Syřanů podle zásady 1:1 dosáhlo přes 86 % svého celkového přídělu.

Mezi snaživé žáky patří dále Estonsko, Kypr, Litva, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, a Švédsko, které se pohybují přibližně mezi 40 až 50 % z výslovně rozpočteného přídělu, respektive mezi čtvrtinou až třetinou z celkového přídělu.

Průměrnými žáky jsou Belgie, Francie, Německo, Rumunsko, Španělsko, které se pohybují někde mezi 13 až 28 % z výslovně rozpočteného přídělu.

Mezi státy, které přijímají přerozdělené migranty zcela nedostatečně, ale přeci aspoň trochu, aby se neřeklo, je Bulharsko, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko.

Černými ovcemi jsou Česká republika, Maďarsko a Polsko, tedy trojice, proti které Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Posledně dva jmenované státy od počátku nepřijaly ani jediného přerozděleného migranta, a jejich míra plnění kvót je tedy čistá 0 %. Česká republika přijala podle kvót celkem 12 osob, což by ji jinak kvalifikovalo do předchozí skupiny států; od května 2017 nicméně přerozdělování otevřeně bojkotuje.

Česká republika splnila svou povinnost na 0,3 %

Česká republika měla přijmout podle výslovně vypočteného přídělu 2691 osob. Ze zbývajících 54 000 by na ni (podle mého hrubého výpočtu) mělo spadat dalších cca 1300 osob. Celkem se tak dostáváme na nějakých 3900 osob.

Jestliže jsme přijali v rámci kvót 12 migrantů, vychází to na 0,41 % z výslovně vypočteného přídělu a na 0,3% z celkového přídělu.

Kvóty skončily fiaskem

Výše uvedená čísla ukazují, že kvóty skončily naprostým fiaskem. Nezachránilo je ani 15 zpráv Komise o pokroku, plamenné výzvy Komise a Evropského parlamentu, rozsudek Soudního dvora EU, který potvrdil platnost druhého schématu, ani zahájení tří řízení o nesplnění povinnosti (proti ČR, Maďarsku a Polsku.)

Podrobněji k důvodům tohoto nezdaru v příštím díle.

 

R1 = příděl podle prvního schématu - výslovně rozpočtených 32 256 míst dle dohody z 20. 7. 2015 (zbylá část z cílových 40 000 dohodnuta nebyla)

R2 (i, ii) = příděl podle druhého schématu - výslovně rozpočtených 66 000

R2 (iii) = příděl podle druhého schématu - nerozpočtených 54 000 - vlastní hrubý výpočet autora

R1 + R2 (i, ii) = souhrn výslovně rozpočtených míst podle prvního a druhého schématu

CELKEM = R1 + R2 (včetně dopočtených podílů z 54 000)

Přijato osob = kolik osob přijato podle kvót

Započtení TR = kolik lze započít přesídlených Syřanů dle dohody s Tureckem na položku R2 (iii)

Z výslovn. = Podíl splnění výslovně rozpočítaných míst

Celkem = Podíl splnění celkových závazků (kromě nerozdělených 7744 míst z prvního schématu)

 

[1]S ohledem na specifické výjimky dané zakládacími smlouvami se neúčastní Velká Británie a Dánsko.

Zdroj: http://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=624305

 

***

 

Proč vlastně uprchlické kvóty skončily fiaskem?
/ Třetí díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

 

V předchozím díle jsme hovořili o tom, že uprchlické kvóty naprosto selhaly. Namísto 160 tisíc migrantů se za dva roky podařilo přerozdělit jen cca 30 tisíc, tj. přibližně pětinu. Tentokrát se podíváme podrobněji na důvody, které k tomu vedly.

Důvody na straně přijímajících států

Až na několik premiantů (např. Finsko, Malta) členské státy spolupracovaly na přerozdělování migrantů podle dočasných mechanismů bez velkého nadšení. Většina států plnila svoje závazky jen v omezené míře, laxně, několik zemí celý proces fakticky či otevřeně bojkotovalo.

– Komise hned v první zprávě o pokroku v březnu 2016 otevřeně hovořila o „neochotě členských států plnit beze zbytku a včas své zákonné povinnosti ve věci relokace“. Uváděla, že přijímající členské státy neoznamují dostatečný počet žadatelů, kteří mohou být relokováni na jejich území (tzv. přísliby, angl. pledges), reagují pomalu na žádosti odesílajících států, hojně využívají možnosti odmítnout přiděleného migranta z bezpečnostních důvodů nebo ztěžují přerozdělování různými preferencemi ohledně profilů přidělovaných migrantů.

I když proces přerozdělování se v pozdější fázi zrychlil, všechny tyto jevy přetrvaly. Ke dni 4. září bylo podáno jen 44 374 příslibů, lhůty vyžadované v rozhodnutích Rady nebyly dodržovány, celý proces prodloužily důkladnější bezpečnostní prověrky vyžadované přijímajícími státy, odmítnutí z bezpečnostních důvodů byla velmi častá a řada států nepřestala uplatňovat přísné preferenční požadavky (např. hodlaly přijímat pouze rodiny či příslušníky vybraných národností, nechtěly svobodné mladé muže nebo nezletilé bez doprovodu, apod.).

– Členské státy nedostály svému závazku sjednat do konce roku 2015 rozdělení zbývajících 7 744 míst podle prvního dočasného schématu k dorovnání do cílových 40 000. K dohodě nedošlo ani nikdy poté.

– Dva státy získaly dočasné výjimky z povinnosti přijímat přerozdělené migranty z důvodů zesílených migračních tlaků, s nimiž se samy potýkaly. Rakousku byla v březnu 2016 udělena dočasná výjimka podle druhého dočasného mechanismu, podle níž bylo dočasně na jeden rok pozastaveno přerozdělování do tohoto státu v rozsahu 30 % jemu přidělených migrantů. Švédsko získalo 9. června 2016 výjimku, na základě které byly na jeden rok zcela pozastaveny jeho povinnosti přijímat přerozdělené migranty podle obou schémat ze září 2015. Zatímco Švédsko se po vypršení výjimky snažilo rychle naskočit do procesu a přijímalo migranty o sto šest (dokonce se dostalo na polovinu výslovně přidělených a třetinu z celkového přídělu), Rakousko během platnosti výjimky nepřijímalo přerozdělené migranty vůbec a poté převzalo jen 15 osob, aby se neřeklo.

– Čtyři členské státy se přerozdělování aktivně postavily na odpor. Slovensko a Maďarsko začátkem prosince 2015 podaly k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost rozhodnutí o druhém dočasném mechanismu zahrnujícím závazné kvóty. Maďarsko také v říjnu 2016 uspořádalo o kvótách referendum, v němž se přes 98 % voličů vyslovilo proti (pro účast méně než poloviny oprávněných voličů však výsledek nebyl právně závazný). Polsko začátkem dubna 2016 v návaznosti na březnové teroristické útoky v Bruselu jednostranně fakticky zastavilo svou účast na přerozdělování a dalo najevo, že nehodlá přijmout ani jednoho přiděleného migranta. Záměr nepřijímat další přerozdělené migranty oznámila i Česká republika v červnu 2017.

Důvody na straně odesílajících států

Na krachu uprchlických kvót se podepsaly také nedostatky v administraci celého procesu na straně odesílajících států, tj. Řecka a Itálie. Tyto dva státy nezvládaly proces identifikace a registrace žadatelů o azyl způsobilých k přerozdělení a do procesu byly schopny zařadit jen část ze zamýšleného množství migrantů. Např. Itálie pro relokaci připravila pouze přibližně 10 000 osob, když přitom (jen) z výslovně rozpočítaných míst ji mělo svědčit bezmála 35 000 míst. Oba státy nebyly také s to provádět potřebné bezpečnostní kontroly, vyhovovat preferencím ze strany přijímajících států ohledně profilu přerozdělovaných migrantů, poskytovat přijímajícím státům potřebné podklady o jednotlivých migrantech, zabránit skrývání migrantů před přerozdělením a celkově zvládnout logistiku (např. migranti určení k přerozdělení nebyli soustředěni ve vybraných centrech, ale byli roztroušeni po různých přijímacích zařízeních spolu s ostatními žadateli o azyl).

Důvody na straně migrantů

Zatřetí byla na vině nechuť a aktivní odpor některých přerozdělovaných migrantů k přesunu do zemí, které nebyly jejich vysněnými azylovými ráji. Souhrnné údaje, které by ukázaly rozsah tohoto problému, nejsou dostupné. Komise o tomto tématu příliš otevřeně nehovoří, z jejích vlastních slov ve zprávách o pokroku však nepřímo vyplývá, že šlo o významný fenomén.

Komise si např. stěžovala, že odesílající členské státy neposkytují přemísťovaným migrantům dostatek kvalitních informací o přijímajícím státu s tím, že „z tohoto důvodu je těžší získat důvěru žadatelů, kteří mají být relokováni do méně známých členských států, a zajistit, aby se nadále zúčastnili oficiálního procesu, aniž by se skrývali.“ Poskytnutí informací před odjezdem má přitom prý „zásadní význam pro zlepšení spolupráce žadatelů a rovněž pro to, aby se zabránilo skrývání a sekundárním přesunům.“ Orgány odesílajících států a úřad EASO by proto podle Komise měly poskytovat migrantům „vysoce kvalitní a atraktivní informace" o přijímajících státech , mimo jiné v rámci informačních kampaní využívajících letáky, brožury, videa a sociální média.

Střípkem do mozaiky je také informace Ministerstva vnitra ČR z dubna 2016, podle níž při procesu přemístění prvních sedmi migrantů z Řecka do ČR tři z dotčených osob opustily řecká azylová zařízení, aby se přemístění do Česka vyhnuly.[1]

Není čemu se divit

Důvody na straně všech uvedených stran jsou naprosto logické a pochopitelné. Divit se jim mohou asi jenom „ředitelé zeměkoule“ v Bruselu.

1) Kdo může čekat nadšenou spolupráci na straně přijímajících států, když

– mnohé státy mají dost starostí s přílivem migrantů i bez dalšího přídělu přerozdělených, a jejich přijímací kapacity nedostačují,

– s přijímáním přerozdělených migrantů jsou spojeny administrativní a technické problémy a rozpočtové výdaje,

– vývoj událostí po přijetí dočasných schémat ukázal hrozivá bezpečnostní rizika spojená s migrací, mj. četné teroristické útoky a vlnu sexuálního násilí,

– čtyři státy (ČR, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko) byly důrazně proti kvótám, ale ostatní jejich postoj nerespektovaly a jednoduše je přehlasovaly?

Kdo se může divit, že i spolupracující státy mají ve světle vývoje posledních měsíců zájem na důkladných bezpečnostních kontrolách a svými preferencemi ohledně profilu přijímaných migrantů chtějí zajistit, že přicházejí jen ti, kteří potřebují pomoc (rodiny s dětmi, matky s dětmi apod., občané z kulturně bližších států) a jsou schopni začlenit se do společnosti, a nikoli teroristé, sexuální predátoři či aspiranti na život ze sociálních dávek a ti, kteří jsou společensky nepřizpůsobiví?

2) Kdo může čekat od Řeků a Italů při jejich národní nátuře, organizačních schopnostech a při množství práce, kterou mají i tak s přijímáním migrantů, že po administrativní a logistické stránce hladce zvládnou přesuny (nechce se říci transporty) desetitisíců migrantů do bez mála tří desítek zemí?

3) Kdo může čekat od ekonomických migrantů, kteří při cestě do Evropy měli před očima vidinu života v bohatých, štědrých a politicky korektních státech, kde už žijí jejich rozsáhlé komunity, že se radostně pohrnou za skromnějšími podmínkami např. do středoevropských či pobaltských zemí, které si navíc pořád stojí za svými pravidly a zvyky?

 

[1]Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 15. dubna 2016, Ministerstvo vnitra ČR [2016], s. 3–4.

Zdroj: http://brichacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=624778

 

Klíčová slova: EU  | imigrace
2521 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Zdá se, že Západ ve všech ohledech uhání ke svému konci. Konec bílé Ameriky je zajištěnEvropská unie chrání imigrantské kriminálníky a Hamáčkovo ministerstvo vnitra to prosazuje do zákona! Kvůli projevenému názoru na Gretu Thunbergovou se již de facto vyhazuje z práce...Amerika chystá pro Čínu strašlivý trest. Jen samotná zpráva vedla k pádu cen akcií předních čínských společností o miliardy dolarůKaždý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…

euServer.cz

Rasputina na PutinaŽe Praha volí jako rozšířený ústav pro choromyslné, je věcí známou a ostatním lidem českým , moravským i slezským svorně proklínanou

ePortal.cz

ODS na cestě od modré k červené. K tomu můžeme ještě přičíst návštěvu předsedy ODS Petra Fialy v Řeporyjích, kam přijel podpořit místního hulváta Pavla NovotnéhoExtinction Rebellion patří na seznam teroristických organizací

Eurabia.cz

Škoda Auto podporuje ekonomiku vražedného islamistického režimu v Turecku ...Erdogan Američany pochválil za stažení se ze severní Sýrie

FreeGlobe.cz

Švédská vláda ztratila kontrolu nad zemí: 120 pumových útoků za půl roku. Integrace migrantů v praxiTak tohle nedokážete! Greta prý vidí oxid uhličitý pouhým okem!

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Krize kolem ČT? Problém pro Babiše a ČSSD: Dvořák ven, já tu ruku nezvednu, udeřil Antonín Staněk„Sráč a koště“? Pavle Novotný, takto Jarek Nohavica křtil knihu. A nejen to! Vyslovil jasná slova
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění