Richard Weaver, úpadek západní civilizace a jižanský konzervatismus

Autor: J .F. Johnston, Jr. | Publikováno: 5.10.2007 | Rubrika: Kulturní válka
Battle flag

V témže roce, kdy se objevila Joadova Decadence (více zde http://www.obcinst.cz/clanek.asp?id=712 ), vydal Richard Weaver svou nejznámější knihu Ideas Have Consequences, ve které rozvíjí teorii úpadku až překvapivě podobnou teorii Joadově. Weaver se narodil roku 1910 v Severní Karolíně; po studiích na University of Kentucky následovalo postgraduální studium na Vanderbiltově universitě, kde ho silně ovlivnil jeho učitel John Crowe Ransom a další "jižanští agrariáni?. Většinu života Weaver vyučoval na University of Chicago a napsal řadu knih a článků, v nichž se zabýval úpadkem filosofie, společnosti a vzdělání. Byl spoluredaktorem časopisu Modern Age, přispíval do National Review a dalších konzervativních publikací. Henry Regnery po Weaverově smrti napsal, že dílo Ideas Have Consequences je jednou ze tří knih, které poskytují intelektuální základnu modernímu americkému konzervativnímu hnutí (další dvě jsou Hayekova Cesta k nevolnictví a Kirkovo Konzervativní smýšlení).


Knihu Ideas Have Consequences začíná Weaver stejně jako Joad premisou, že skutečné vědění je znalost universálií. Tvrdí, že svým útokem na objektivní existenci universálních idejí nastartovali nominalisté čtrnáctého století nebezpečný intelektuální trend. Nominalisté prohlašovali, že takzvané "universálie? (bělost, spravedlnost atd.) nejsou nezávislá jsoucna, ale pouhá označení pro nahromadění jednotlivých věcí. Jestliže má nominalismus pravdu, pak neexistují žádné objektivní hodnoty jako dobro, pravda nebo spravedlnost. To vše jsou pouhá označení pro určitý druh chování, které náhodou schvalujeme. Tato nominalistická teze nakonec vedla k filosoficky prázdnému radikálnímu empirismu nebo pozitivismu, které nahradily realitu vnímanou rozumem pod vlivem dojmů zachycených smysly. Tento filosofický omyl pak vrcholí subjektivismem, relativismem a popřením pravdy jako takové. A to je stejný závěr, k jakému dospěl Joad.


Podle Weavera (stejně jako podle Joada) spočívá skutečné vědění spíše v uvědomování si forem, podstaty a principů než v uvědomování si všeho pomíjivého, vnímaného prostřednictvím smyslů. Jinými slovy, vědění je plodem rozumu; víra v universálie a principy je neoddělitelná od života rozumu. Protože se empirická tradice soustředila na jednotlivosti subjektivní zkušenosti, skončila u tvrzení, že vlastním cílem je bezprostřední zkušenost. Opět jde o naprosto stejný závěr, k jakému zcela nezávisle dospěl Joad. Weaver tento postoj nazývá kultem prezentismu. Touha po bezprostřednosti je falešný a nebezpečný idol, protože přítomnost má jen nekonečně krátký život a oddělena od minulosti a budoucnosti, se kterými ji musí spojovat dějiny, paměť a rozumné očekávání, nemá žádný smysl. Kult prezentismu je ve skutečnosti charakteristickým rysem barbara, který formy, podstatu a universálie považuje za zcela nepodstatné pro svou touhu po okamžitém uspokojení. Barbar odmítá rozvíjení intelektu a usiluje pouze o moc nebo fyzické uspokojení.


Hledání bezprostřednosti přivádí společnost na cestu kulturního a morálního úpadku, kdy už nedokážeme rozeznat zlo a zkaženost. Jako příklad "ničivých účinků bezprostřednosti? uvádí Weaver to, že se nestavíme proti obscenitě, že se zříkáme cti a respektu k soukromí. Neodolatelná touha po osobní publicitě jde tak daleko, že ctností se stává veřejné projevování osobního hoře. Vzdáváme se norem slušného chování, protože by nám mohly bránit v sebevyjádření. (Dalším potvrzením platnosti Weaverovy analýzy jsou dnešní televizní talk show.) Svět, píše Weaver, "zaplavila nesmírná demoralizace... Jeho nejtrvalejším rysem je asi materialismus, ten je však do velké míry podporován směsicí přetvářky, předstírání a vulgarity, kterým bychom mohli dát nálepku ,hollywoodské hodnoty.


Demokracie může být použitelným modelem pro politické vztahy, nemůže však být základem řádu ve společenském a kulturním životě, protože v této sféře si lidé rozhodně nejsou rovni. Například pokud jde o vzdělání, musí nevyhnutelně docházet k výběru podle schopností a nadšení. Pokus pedagogických pokrokářů popírat rozdíly a výjimečnost vede k prostřednosti, jak dokládá úpadek veřejného školství, který Weaver pozoroval již od čtyřicátých let. Rovnostářská dogmata "pokrokového? školství podle něj hlásají vzpouru proti základnímu, prastarému přesvědčení o člověku a světě - a samozřejmě proti samotné struktuře reality. Od Weaverových dob se ukázalo, že jeho varování před úpadkem vzdělání byla oprávněná: nižší požadavky, "společenská podpora?, hnutí za "sebeúctu", monopol odborů, absence kázně, otupující vliv televize a lhostejnost rodičů dovedly veřejné školy k prostřednosti dokonce blíž, než si Weaver dokázal kdy představit.


Ústředním tématem Weaverovy práce je toto: hodnoty ztělesňované jižanskou tradicí jsou hodnotami západní civilizace a nepřátelská morálka i kulturní tlaky, které dnes ohrožují národ, jsou tytéž jako tlaky, které se od dob občanské války snažily zničit dědictví Jihu. Podle Weavera má tradice Jihu kořeny ve čtyřech vzájemně propojených historických charakteristikách. První z nich byla feudální teorie společnosti, která uznávala společenskou hierarchii, výsady spojené se společenskou odpovědností a závazek pečovat o půdu. Tradice Jihu si cenila místní nezávislosti, vlastnických práv, společenského chování, konverzace, pohostinnosti a loajality - to vše má v podstatě feudální kořeny. Pak tu byl zákon rytířství. Jižané si nikdy nedělali žádné iluze o lidské povaze a chápali, že ke zmírnění vrozené lidské brutálnosti je nutně zapotřebí sebekázně rytířského řádu. Třetí věcí byl ideál gentlemana. Gentleman se řídil pravidly ušlechtilého chování, ke kterému ho zavazovalo jeho výsadní postavení - měl privilegia, ale také velkou odpovědnost, především za rodinu, dělníky a další lidi svěřené do jeho péče. A za čtvrté tu byla neméně důležitá náboženská víra. Být zbožný neznamenalo, že člověk musel patřit k určité církvi; znamenalo to, že si musel být vědom vyšší Moci a božského řádu bytí. Jádrem všech těchto hodnot (které byly podle Weavera hodnotami západní civilizace stejně jako jihu Spojených států) byla sebekázeň, která lidi učila, že mají jisté povinnosti, které je třeba plnit, že dobrý charakter je výsledkem přísné výchovy a že nejzásadnější přikázání jsou přikázání Boží. Když občané trvalé hodnoty pustí z hlavy, stanou se z nich lidé rozmazlení, arogantní a bezbožní. Nastává úpadek.


Jako člověk, který studoval a obhajoval starý Jih, Weaver věděl, že tradiční Jižan byl individualista, který žárlivě střežil svou svobodu a byl citlivý na záležitosti týkající se osobní cti, měl ale také silný smysl pro společenství, který spočíval ve věrnosti místu i regionu. Weaver tento postoj označuje výrazem "individualismus společenského pouta?. "Vytrvale bojuje za práva jednotlivce, zároveň však uznává, že tato práva musí být zasazena do společenského kontextu." Životně důležitá jsou kupříkladu vlastnická práva, ale vlastnictví majetku s sebou nese jistou společenskou zodpovědnost. Příroda je dar od Stvořitele, je třeba ji ctít, nikoli zneužívat. Půdu musí člověk šetřit a dodávat jí živiny, ne plundrovat a pokrývat betonem ve jménu "pokroku".


Základní hodnotou, jež prostupuje Weaverovo dílo, je "nábožnost", postoj, který stál podle jeho přesvědčení v samém středu kultury Jihu. Nábožnost (pietas) byl římský pojem, který zahrnoval úctu k přírodě, rodině, po předcích zděděným zvykům a bohům. Weaver kladl zvláštní důraz na přírodu, rodinu a minulost. Příroda je podstatou světa - přirozeného řádu věcí, který je součástí božského řádu. Přírodu coby Boží dílo bychom měli uctívat a ne s ní "bojovat, dobývat ji a měnit podle svých vrtochů".


Úcta k sousedům je prostě projevem křesťanství a rytířství. Lidé mají skutečné závazky jeden vůči druhému, nikoli jen práva a požadavky. To znamená, že je také nutné přiznat rozdíly mezi lidmi. Každá civilizovaná společnost nutně potřebuje rozrůzněnost a rozlišování. Pokus vnutit všem lidem jednu podobu vede ke zmatku, odcizení a závisti. Weaver považoval kupříkladu představu rovnosti pohlaví - v tehdejším smyslu funkční zaměnitelnosti - za falešnou a pro ženy pokořující. Asi je jen dobře, že byl Weaver ušetřen smutné podívané na těhotné ženy na válečných lodích i nařízení Nejvyššího soudu Virginskému vojenskému institutu, že musí přijímat ženy.


Dalším aspektem nábožnosti je úcta k minulosti. Tradice nás svazuje s našimi předky a podněcuje nás předávat dědictví potomkům. Když úcta k minulosti zmizí, není tu nic, co bychom mohli odkázat budoucnosti. Společnost se hrouží do přítomnosti. Eroze nábožnosti je tudíž prostě další stránkou kultu prezentismu. Snad nejzjevnějším aspektem kulturního úpadku je zanedbávání výuky dějin. Bez kulturní paměti nemůže existovat kulturní ani morální řád. V sázce je naše vlastní identita: "Povahu nelze k morálce usměrňovat jinak než odkazem na identitu, kterou utvářejí dějiny..." Neznalost dějin je barbarství v pravém smyslu slova. Může zničit civilizaci stejně důkladně, jako Gótové a Vandalové zničili Římskou říši.


V důsledku intenzivního odporu k modernímu velkoprůmyslu a ďábelských technologií moderních válek si Weaver vypěstoval nedůvěru nejen k industrialismu, ale také k vědě jako takové. Vědu nazval "nejmohutnější silou zkázy naší doby". Byl to postoj, který sdílel s jižanskými agrariány, byl však nepromyšlený. Je důležité oddělovat výstřelky industrialismu od vědecké teorie a praxe. Věda je vzrušující dobrodružství lidské mysli. Matematické zákony, které jsou - jak tvrdil Platón - v podstatě duchovní, aplikuje na materiální realitu ve snaze pochopit svět, který obýváme. Věda nás učí kázni, objektivitě a přesnosti. Ve svých nejvznešenějších a nejlepších formulacích nás učí také pokoře, úctě a bázni před vznešenou spletitostí vesmíru. Právem si Weaver i agrárníci stěžovali na "scientismus? - zneužití vědy špatnými a svedenými lidmi ke znásilňování přírody, k porušování svobody a manipulaci s člověkem i společností prostřednictvím sociálního inženýrství. Takové zneužívání je vždy odůvodňováno jako nutná podmínka "pokroku".


Weaverova politická teorie hledala v minulosti inspiraci - především zásady, na jejichž základě byla založena Amerika. Zakladatelé věděli, že lidská povaha je "schopná zneužít ty nejlepší instituce ke špatným účelům". Navrhli proto systém brzd a protivah, které měly omezovat moc. Nejdůležitější brzdou byl federální systém, který státům ponechal svrchovanost a centrální vládě přidělil pouze specifické a omezené pravomoci. Výsledkem války Severu proti Jihu byla federální vláda, která byla arbitrem vlastních pravomocí - ústavní absurdita a recept na tyranii. Svůj dopad na politické praktiky měla také lhostejnost k dějinám a ústavním pravomocím. Vymizela objektivní měřítka spravedlnosti a občanských ctností a to podnítilo vznik jakobinismu, zášti a vzpoury proti jakémukoli druhu rozlišování a nadřazenosti. Masová demokracie nedůvěřuje skutečným schopnostem a intelektuální výjimečnosti. Zatímco rovnost před zákonem je nezbytnou podmínkou spravedlivé společnosti, Weaver odsuzoval sklony k vymáhání rovnosti podmínek bez ohledu na schopnosti - a tato tendence od Weaverovy smrti ještě zesílila.


Weaver stejně jako Joad naléhá, aby došlo k návratu metafyzického práva - světa "měli bychom". Co je základem takového návratu? Vítězství nominalismu po sobě zanechalo jen málo toho, na čem by se dalo stavět, ale naše společnost si uchovala alespoň jednu instituci prakticky nedotčenou: "právo na soukromé vlastnictví, které je ve skutečnosti posledním metafyzickým právem, jež nám zůstalo." Právo na soukromé vlastnictví je metafyzické v tom smyslu, že je nezávislé na užitkovém hledisku společnosti, ale spočívá v identitě vlastníka s vlastněným. Vlastnictví má trvalou strukturu, která potvrzuje transcendenci; ztělesňuje filosofický pojem substance. Vyjadřuje přímé spojení člověka s přírodou: otisk lidského ducha v hmotné realitě. V praktické rovině nabízí jedinci útočiště před tyranií státu. Vlastníme-li majetek, nutí nás to navíc překročit kult prezentismu a dívat se na věci z dlouhodobého hlediska, což je součást závazné nábožnosti.


Weaverovým řešením bylo široce rozšířené vlastnictví nezávislých farem, místních podniků a jiných malých nemovitostí. Tento "distributistický" model může v éře multimiliardových sloučených podniků a globálních konglomerátů vypadat jako utopie. Nadějným znamením však je, že ještě půl století po Weaverově smrti jsou ve Spojených státech vlastnická práva chráněna ve větší míře než kdekoli jinde. Majetek je nicméně zcela zjevně ohrožován nadměrným zdaněním a regulacemi. A známek metafyzické obnovy - v podobě vlastnických práv nebo čehokoli jiného -, které se dožadovali Joad i Weaver, je málo. Západní společnost se na cestě k materialismu, subjektivismu a závislosti na vše prostupující vládě dostává stále dál. Vytrvalé bombardování našich smyslů obscenitou, hlukem a vulgaritou zasahuje s každým dalším desetiletím stále hlouběji. Na západních universitách, které vznikly, aby chránily universální hodnoty, neexistuje žádné seriózní a účinné hnutí za obnovu nadřazenosti těchto hodnot. Převaha dekonstruktivismu, "gender studies?, "multikulturalismu? a dalších intelektuálských zvrhlostí hrozí zničit vše, co zbylo z philosophia perennis, za jejíž zachování Joad a Weaver bojovali.


Richard Weaver nakonec zůstal optimistou, možná proto, že - jak připomíná M. E. Bradford - gentleman by měl být vždy optimistou. Bradford podotýká, že v tomto směru se Weaver držel agrariánů. Ti ve svém "Vyhlášení zásad? říkají, že pokud je společnost sužována přílišnou industrializací či jakýmkoli jiným "zlým konáním?, musí najít způsob, jak se toho zbavit. "Myslet si, že to nelze udělat, je zbabělé. A pokud si myslí celé společenství, celá skupina obyvatel, rasa nebo epocha, že to nelze udělat, jde prostě o ztrátu politického ducha a odsouzení sebe sama k bezmocnosti." Weaver ani agrariáni nevěřili, že jsou odsouzeni k bezmocnosti.

www.obcinst.cz

3551 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Moudrá ekonomická politika ruského prezidenta Vladimira Putina přináší své ovoce a tím bychom se měli inspirovatPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlastTehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. FaktUdálost 11. září proměnila svobodnou Ameriku v policejní stát a učininila z ní válečného štváče 21. století

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Orbán elegantně setřel notorického opilce a šéfa EU: Lucembursko? A co ten národ dokázal? Na co může být hrdý?Socialisté s vedením EU otevřeli italské přístavy a již mají úspěšné výsledky: Nový africký uprchlík zneužil desetiletou holčičku

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Zeman brutálně rozdráždil chvilkaře, 17. listopadu bude pořádně horko. K Babišovi řekl toto...Kalouska už nikdo normální nebere vážně. Chvilkaři by udělali nejlépe, kdyby konečně dali pokoj... Ivo Strejček sundal rukavice, odnesla to i Čaputová s Jourovou
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění