Británie: Brownovy propáslé volby

Autor: Benjamin Kuras | Publikováno: 15.11.2007 | Rubrika: Politika
Vlajka - Velká Británie

Koncem září a začátkem října už to vypadalo na bleskurychlé listopadové volby, které se Gordon Brown chystal vyhlásit, když labouristické straně většina voličských průzkumů dávala až jedenáctiprocentní náskok. Radili mu to i takoví odborníci, jako vrchní ekonomové konzultantské firmy Global Insight. Podle jejich odhadu britskou ekonomiku čeká znatelný pokles na konci letošního a začátkem příštího roku a dosavadní makroekonomicky dobrý výkon Británie, na němž Brown staví svou popularitu, se do jara začne sesypávat. S podobnou předpovědí přišla i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a dokonce i Mezinárodní měnový fond (IMF). A londýnské Centre for Economic and Business Research propočítalo, že hospodářský růst Británie klesne z letošních 3 procent na 1,4. Jestliže nepůjde do voleb před zimou, uvázne v dlouhodobé klesavé spirále hospodářského pádu, předpovídali Brownovi ekonomičtí analytici.

            Takzvaná „snap election“ je pozoruhodné pravidlo nepsané britské ústavy, které umožňuje vládnoucí straně vyhlásit volby kdykoli se jí to hodí během druhé poloviny vládního období. Česky to znamená něco jako volby na lusknutí prstem, nebo volby „chňapavé“, či dejme tomu překvapivé pro opozici, kterou to často přistihne „se spadlými kalhotami“, jak praví anglické rčení. Vládní strana nemusí čekat do konce volebního období, může si vybrat dobu, kdy se jí u voličů daří.

            Jednou z příčin úspěchu labouristů v sondážích bylo i to, že se zbavili vůdce, z něhož se stala velmi nepopulární osobnost. Brownovi se za těch několik měsíců premiérství podařilo Blaira téměř vymazat z povědomí veřejnosti. Jako by Labour pod Brownem byla úplně nová strana, která odčiní Blairovy chyby: praktická, ekonomicky rozumná, dokonce i vlastenecká.

Jeho sloganem na stranickém sjezdu bylo „Síla změnit Británii“. Slov „Británie“, „britský“ a „britské zájmy“ ve svém sjezdovém projevu použil osmdesátkrát, čímž přetrumfl Churchilla i Thatcherovou. Tu si lišácky a za velké publicity pozval do 10 Downing Street na čaj, aby ukázal, že on je tím pravým pokračovatelem thatcherovského díla. V následné sondáži dostal v otázce „politik nejpodobnější Thatcherové“ dvakrát vyšší bodování než vůdce konzervativců David Cameron. 

Voličské průzkumy opět prokázaly, jací jsou britští voliči masochisté. Málokoho pohoršilo, že prakticky v touž chvíli, kdy kázal „britské zájmy“, podepisoval smlouvu s EU, která Británii ukrajuje další krajíc suverenity, i přes tříčtvrtinový nesouhlas britských občanů. Málokoho zjevně rmoutí, že po deseti letech labouristické vlády se zdvojnásobily daně, zatímco příjmy vzrostly jen o 40 procent. Že následkem zdanění penzijních fondů přišly statisíce důchodců o penzijní úspory. Že následkem nerozumné finanční politiky snadného úvěru se zpětinásobily ceny nemovitostí a dluhy domácností vzrostly na 1,3 biliony liber z necelých pěti set miliard v roce 1997. Že od schválení zákona o hazardních hrách, s hernami v každém městě, prohrávají Britové 10 miliard ročně. Že stav státního zdravotnictví i přes obrovské injekce státních peněz upadá na nejhorší úroveň v Evropě. Že kriminalita stále roste, polovina hlášených zločinů se nevyšetřuje a tisíce zločinců zůstávají neodsouzeny, protože policie je zaneprázdněná vyplňováním formulářů a věznice jsou plné a nové se nestavějí. Že imigrace dostoupila nekontrolovatelného tempa a v letošním roce dostali přistěhovalci na úkor britských chudých 10.000 obecních bytů. Že zadlužení vlády roste astronomickým tempem a jen za letošní srpen si vypůjčila přes 9 miliard liber, o třetinu víc, než se předpokládalo. A že desetitisíce žáků odcházejí ze škol bez minimálních pracovních kvalifikací.

A hlavně všichni zapomínají, že strůjcem tohoto katastrofálního finančního stavu nebyl Blair v křesle premiéra, nýbrž Brown v křesle ministra financí. Jak si zavtipkovali sloupkaři, je to jako kdyby Garfunkel tvrdil, že všechny ty jejich písničky nazpíval Simon sám.

Kdyby tyto volby Brown vyhrál, mohlo to znamenat krach Konzervativní strany na další dlouhé období, obávali se konzervativní komentátoři, kteří hned zaplavili Davida Camerona radami, jak konzervativní stranu vrátit k tradičnímu konzervatismu, přestat se podbízet těm pomyslným „středovým“ voličům a nabídnout opět „Tory values“ –konzervativní hodnoty. Těmi jsou, jak mu konzervativní sloupkaři připomněli, „nedůvěra k silnému státu, schopnost stát na vlastních nohou, osobní svoboda, služba veřejnosti, odpovědnost a pokora, a zároveň respekt k zavedeným institucím“.

Konzervativci s vědomím, že na bitevní maršrut mají jen měsíc, na Browna zaútočili s elánem, břitkostí a programem, který konečně po mnoha letech nejistého přešlapování v politickém „středu“ představuje návrat k praktickému a ráznému thatcherismu:

Zrušení dědické daně z majetku pod jeden milion liber. Zrušení daně z koupě nemovitostí do hodnoty čtvrt milionu liber pro ty, kdo kupují poprvé. Nulová tolerance pouličního zločinu po vzoru New Yorku, kde se zločinnost snížila o 75 procent. Zavedení rehabilitace osob podléhajících drogovým návykům. Kontrola imigrace a posílení hraniční policie. Posílení rodiny daňovým zvýhodněním manželství. Zrušení shora přikazovaného úkolování ve zdravotnictví, které je příčinou úpadku zdravotní péče. Rozšíření volby vzdělání uzákoněním práva dobrovolných organizací, soukromých firem a církví zakládat státem dotované školy. Příprava zákona znemožňujícího vládě rozhodovat o předávání suverenity Evropské unii bez referenda a odstoupení od smlouvy, kterou Brown podepsal. Zpřísnění systému státní podpory. Převedení policie z rukou ministerstva vnitra pod odpovědnost obecních starostů. Zrušení přípravy povinných občanských průkazů. Zlepšení kvality života a životního prostředí efektivnějším využíváním energie. Posílení armády pro lepší bezpečnost Británie. Navrácení moci z rukou politiků do rukou občanů.

A příprava na (Cameronovými slovy) „post-byrokratický“ svět, v němž labouristická filozofie centralizované moci zastarává, vychází z módy a nenabízí nic užitečného.

Brown se nakonec voleb sám zalekl, když si z průzkumů mínění vyčetl, že se dopustil strategické chyby a občany podcenil. Následné sondáže totiž ukázaly, že s vyhlášením voleb souhlasí jen 28 procent voličů a sedmdesát procent se domnívá, že mu nejde o dobro země nýbrž upevnění osobní moci, pro niž je ochoten obětovat ze státní pokladny sto milionů liber na volební výdaje.

Po vyhlášení konzervativního programu se jazýčky vah veřejného mínění začaly pomalu překlánět, až z jedenáctiprocentního předstihu labouristů přešly koncem října na chvíli na jednoprocentní náskok konzervativců. Jenže ani ten nepostačí k tomu, aby Brownovi začalo téct do bot. Za těch deset let si labouristická vláda překreslila hranice volebních obvodů tak, aby těch, které mají bezpečnou labouristickou většinu, bylo víc. Takže k vítězství v parlamentě, kam přichází absolutní vítězové jednotlivých obvodů, budou konzervativci potřebovat celostátně náskok desetiprocentní.

A ve vlastním zákulisí se jim objevila nová nečekaná výzva. Poradní skupina zvaná „Conservative Muslim Forum“, kterou Cameron založil na řešení muslimských záležitostí a kterou vede jeden ze stovky nejvlivnějších členů strany, Lord Sheik, v polovině října vydala tuto radu:

„Podpora Izraele se nelíbí muslimům. Irán má legitimní právo vlastnit jaderné zbraně. Bez ohledu na zahraniční politiku USA, v zájmu Británie není nepřátelský postoj vůči Iránu, nýbrž konstruktivní angažovanost s Iránem. Budoucí konzervativní vláda musí pochopit, že pro-sionistický postoj, jaký v červnu 2007 vyslovil David Cameron, může jen poškodit vztahy s muslimy doma i mezinárodně.“

Takže tradiční podpora jediného demokratického státu na Středním Východě, kterou, jak Cameron v červnu řekl, má konzervativní strana v DNA, i schopnost bránit se terorismu, budou teď zjevně záviset na tom, kolik si straničtí manažeři spočítají, že potřebují muslimských hlasů.

 

Týdeník Euro

3307 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

KORONAVIRUS: Domácí vězení pro Evropany... ... amnestie pro ilegální imigranty67 ilegálních migrantů se zase vylodilo na řeckém ostrově LesbosUzákoněná lež jako metoda práce EUBez Vás nepřežijeme...Německá policie při zatýkání v no-go zóně musela svést bitvu s 200 obyvateli imigrantské čtvrti

euServer.cz

Skryté záměry pomníkové válkyZdeněk Hřib by Emanueli Moravcovi udělal radost...

ePortal.cz

V případě, že by se nepodařilo déle sehnat více peněz, činnost Eportalu bude ukončenaGeorge Soros. Génius hybridní války

Eurabia.cz

Švýcarsko vypoklonkovalo karavanu Cikánů (tj. les Gitans)Proč eurohujeří a germanofilové nenávidí Zemana? Protože jasně říká: Dokážeme si vládnout sami!

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Prezident Beneš: Nikdy nezapomeňme na to, co s námi Němci v této válce dělali a co zamýšleli s námi učinitCílem Německa je zničit Čechy a nacismus je jen jednou z etap této staleté strategie ...

ParlamentniListy.cz

,,Papriky za 189, dál jsem se nedíval." I Zbořil byl na nákupu: Slušovice, Milion chvilek, Babiš... Kde jste, hrdinové?Jiří Mádle, kluku, mám chuť tě proplesknout! Herec nebude rád
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění