Donald Trump se odhodlal být prezidentem. Je jasné, že tím protitrumpovská hysterie v USA jen zesílí...

Autor: Tereza Spencerová | Publikováno: 29.12.2018 | Rubrika: Zamyšlení
trump

Posledními kroky si uvolňuje ruce pro svou vlastní zahraničněpolitickou agendu, která je součástí jeho „Ameriky především“ a tím i součástí jeho kampaně pro volby v roce 2020.

Ten týden kolem Vánoc byl svým způsobem neuvěřitelný. Donald Trump se po dvou letech ve funkci jako by jednoho rána probudil a uvědomil si, že je přece „sakra prezidentem USA“ a jako takový může přece dělat spousty věcí. A tak vstoupil do boje s Kongresem a pohrozil, že bude vetovat federální rozpočet, dokud mu zákonodárci nepřiklepnou i pět miliard na stavbu „zdi“ na hranicích s Mexikem.

Současně oznámil odsun vojáků ze Sýrie a naznačil, že stáhnout chce také alespoň polovinu vojsk z Afghánistánu. Posledními dvěma nápady donutil k rezignaci ministra obrany Jamese Mattise. Ve Washingtonu se prý spekuluje, že by mohl „jít“ i jestřábí poradce pro otázky národní bezpečnosti John Bolton. A když už budou v tom, mohli by, pro větší klid „zbytku světa“, vzít s sebou i ministra zahraničí Mikea Pompea, ale to je jen takový nápad…

Pro začátek totiž bohatě stačí konec Jima Mattise. Přezdívá se mu Šílený pes. Není jasné, zda to nějak souvisí s jeho válečnickou kariérou, nebo stejnojmenným míchaným nápojem, ale jisté je, že v posledních dvou letech coby představitel provázaného konglomerátu zájmů vojenskoprůmyslového komplexu, tzv. hlubokého státu a všech, kdo „šli“ po Trumpovi, svědomitě podkopával Trumpovu zahraniční politiku.

Původně omezenou vojenskou operaci, tedy americkou přítomnost v Sýrii, která je ilegální jak z mezinárodního, tak i domácího, amerického práva, dokázal proměnit v nekonečný příběh marnosti, po vzoru Afghánistánu. Díky svým zkušenostem z bruselského sídla NATO, kde působil coby jeden z nejvyšších důstojníků, také věděl, jak utvářet alianční konsensus kolem amerických rozhodnutí, a uvědomoval si i to, že NATO nemůže do budoucna přežít bez „nepřítele“. Razil tezi, že jím je Rusko, byť v poslední době má americký establishment (a s ním poslušně i evropští myšlenkoví i bezmyšlenkovití souputníci) za „nepřítele“ také Čínu.

Aliance se za Mattisova vedení Pentagonu přiblížila k hranicím Ruska blíž než kdykoli dříve, čímž Trumpovi ve svém důsledku zkomplikovala jeho případné plány na spolupráci s Putinem. Mattisův odchod je tak zatím asi tím nejdůležitějším politickým tahem Trumpa v Bílém domě. Tahem proti establishmentu, kterému s oblibou přezdívá „bažina“. Uvolňuje si tím ruce pro svou vlastní zahraničněpolitickou agendu, která je součástí jeho „Ameriky především“ a tím i součástí jeho kampaně pro volby v roce 2020.

Je jasné, že tím protitrumpovská hysterie v USA jen zesílí, a tak prezident zkouší „usmiřovací gesta“. Četní domácí kritici mu vyčítali, že coby vrchní velitel ozbrojených sil USA ještě nenavštívil americké vojáky na některém z jejich bojišť. A tak se Trump bez ohlášení zjevil v Iráku. Prý že odtud žádný odsun vojáků nehrozí, protože právě Irák může být základnou, „pokud by USA chtěly znovu dělat něco v Sýrii“. Slibem, koneckonců, nezarmoutíš. Tím spíš v době, kdy Irák opakovaně požaduje americký odsun.

Pro domácí, americké publikum je to celé ale chytrý tah. Jako kdyby Trumpa v posledních dnech polili politickou živou vodou. I když, americký komentátor Jim Jatras si spíš myslí, že mu někdo přihodil jakousi politickou viagru. Ať tak či tak, Trump se odhodlal stát prezidentem a rozhodovat podle svého. Bude napínavé sledovat, do jaké míry se mu tato hra vabank vyplatí. Nebo lépe, do jaké míry mu bude umožněno být skutečným prezidentem.

 

Tereza Spencerová

https://prima.iprima.cz/

Související témata s článkem

Zpravodajství FTV Prima

Donald Trump

Sýrie

Tereza Spencerová

Klíčová slova: konzervatismus  | pravice  | USA
1543 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Evropská unie schválila směrnici, že budou muset minimálně na dva měsíce nastoupit na rodičovskou místo své partnerky otcové dětíEurokomisařka z hnutí ANO Věra Jourová už podle mého názoru patrně neví, jak by ještě více omezila naši svobodu a suverenitu. Nyní chce de facto zavést celounijní cenzuru sociálních sítíVážení čtenáři, pomozte nám prosímPremiér Andrej Babiš servilně podlézá americkým zájmůmEU nepomáhá, ale škodí. Čím dříve z ní odejdeme, tím lépe! Čeští občané jsou nespokojeni s EU. Vy je mi divíte?

euServer.cz

Jsi pro fair play? Pak nemůžeš fandit liberodemobloku.Nová ruská ústava

ePortal.cz

Prosíme o pomoc. Buď se budeme bránit, nebo náš svět zanikneRasismus je zpátky a sílí

Eurabia.cz

Libanonský patriarcha poděkoval Maďarsku za pomocVideo: Imigrantská sdružení mají Rakouský stát na háku

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Ruská armáda má technologií, kterou nemají Američané. Armáda USA je zděšenaByl zprovozněn nový most mezi Ruskem a Čínou

ParlamentniListy.cz

Lodičky Moniky Babišové a chudina u počítačů. Novinář Kmenta se pokusil o vtip...Deset jízd na černo, dluh 200.000. Praxe exekutorů, na kterou PL nezapomněly. A v pozadí děsivé konexe Jiřího Pospíšila
Články autora
Průzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění