Kardinál Beran: Sebeupálení Palacha ani nikoho jiného nelze považovat za pozitivní a hrdinský skutek. Halík Palacha glorifikuje...

Autor: Radomír Malý | Publikováno: 21.1.2019 | Rubrika: Kulturní válka
oheň

Patřím nejen k pamětníkům těchto událostí, ale jako v té době student brněnské filozofické fakulty i k účastníkům tehdejších aktivit. Říkat, že jsme byli mladí a nezkušení, by bylo lacinou frází. Nikoli, tak nestál problém. Ten spočíval v něčem úplně jiném.

Vření let 1968-9 nebylo pouze českým (československým) fenoménem. Na Západě probíhala v plném proudu neomarxistická studentská rebelie proti stávajícímu prý „buržoaznímu“ pořádku a prý pokrytecké morálce. Naše kontakty se Západem byly tenkrát kvůli „železné oponě“ nedostatečné. Mnoho mých tehdejších kolegů včetně přesvědčených antikomunistů a antimarxistů mělo o studentských bouřích v západních metropolích zcela idealistické představy v totálním rozporu se skutečností. Mysleli si, že oni bojují, když ne za totéž co my, tak za něco podobného: za svobodu od útlaku a diktatury, kterou u nás reprezentoval totalitní komunistický režim, u nich zase kapitalistický společenský řád spojený s pokryteckými konvencemi a jim odpovídající morálkou.

Mnozí mí tehdejší kolegové z fakulty tleskali západním studentům, aniž si uvědomovali, že jejich pozice jsou stejně marxistické a komunistické, jako našich a sovětských papalášů, ne-li ještě horší. I když tito západní studentští revolucionáři á la známý německý Rudi Dutschke odsuzovali potlačení tzv. „Pražského jara“ v Československu a od vládnoucího establishmentu v komunistických zemích se distancovali, tak jen proto, poněvadž opustili klasickou komunistickou ideologii „třídního boje“ zastávanou právě komunistickými vládci východní Evropy, a v duchu neomarxistické Frankfurtské školy akceptovali novou strategii tzv. „pochodu institucemi“, jenž – jak ukazuje dnešní realita – se jim žel povedl do všech důsledků. Naše tehdejší studentstvo si ve své většině vůbec neuvědomovalo toto marxistické a komunistické podhoubí revolucionizujícího západního studentstva, které bylo identické s ideologickým podhoubím komunistických diktátorů á la Brežněv, rozdíl spočíval jen v taktice.

Katolická část studentstva, mezi niž jsem patřil a pro její zviditelnění se exponoval, měla na štěstí kritičtější vztah ke studentské rebelii na Západě. Odrazovaly nás zejména požadavky sexuální bezuzdnosti, které byly klíčovými, stejně tak jsme odmítali jejich sympatie k maoistické Číně, která krutě pronásledovala náboženství. Se znepokojením jsme pozorovali, jak i někteří z našich spolužáků, inspirováni příkladem západních studentů, obdivují Mao Ce-tunga – a to jen proto, poněvadž Čína tenkrát, ač komunistická stejně jako Sovětský svaz, se stavěla k Moskvě nepřátelsky, avšak nikoli z ideologických, nýbrž z ryze mocenskopolitických příčin.

Marxistické podhoubí studentské rebelie v západních metropolích jsme ale ani my katolíci nerozpoznali. Neuvědomili jsme si, že odtud plyne v horizontu delšího vývoje větší nebezpečí než od Brežněvova moskevského diktátu, který byl přece jen – ačkoliv zločinným – pouhým řešením ad hoc, nikoli dlouhodobou ideologickou strategií. Naše pozornost se upírala především tímto směrem, sovětská okupace a potlačení nadějí, které vzbuzovalo částečné uvolnění poměrů na jaře r. 1968, to bylo pro nás aktuální, Brežněv a sovětští agresoři představovali nejkonkrétnějšího a nejviditelnějšího nepřítele. Když analyzuji zpětně tuto dobu na základě vlastních poznatků přímého účastníka, tak se ukázalo být katastrofálním, že jsme měli jen nepatrné a povrchní kontakty směrem na Západ, proto nám mnoho věcí zůstávalo skryto.

A nejednalo se pouze o bolševický základ tamních studentských rebelií, ale i o pohyb uvnitř Katolické církve samotné po II. vatikánském koncilu, vůbec jsme nechápali, v čem by mohl být tento sněm škodlivý pro víru lidí. V případě větších možností cestovat na Západ a navázat styky s autentickými katolickými studentskými i jinými organizacemi a sdruženími by mnozí z nás nejspíš viděli věci v širším horizontu. Naše pozornost byla tenkrát upřena pouze k tomu, že komunistický režim krutě pronásleduje Církev, což bylo jistě závažné téma, nicméně nevěděli jsme o dalším stejně závažném, že toto pronásledování pravověrných katolíků nastává po II. vat. koncilu i uvnitř samotné Církve.

Nešťastný Jan Palach byl stejnou obětí tohoto nezaviněně jednostranného pohledu na skutečnost jako my. Patřil k českobratrské církvi evangelické a pravidelně se účastnil jejich bohoslužeb. Farář Jakub Trojan, známá osobnost této protestantské denominace, měl na jeho formaci silný vliv. Lze říci, že Palach psychicky neunesl ono totální zhroucení všech nadějí vyvolaných Pražským jarem. Stal se (a nejspíš to i vědomě chtěl) symbolem protestu formou šokujícího výkřiku, jímž byl akt sebeupálení. S pohnutím vzpomínám na atmosféru té doby. Palach se tenkrát pro nás stal opravdovým ztělesněním všeho dobrého a ušlechtilého, co obsahovalo Pražské jaro r. 1968.

I my katolíci jsme ho tenkrát pokládali za mučedníka těchto hodnot, jaké představovaly politická svoboda, propuštění politických vězňů, odstranění ideologické a náboženské diskriminace, zrušení diktatury komunistické strany apod. A byli jsme vděčni kardinálu Josefu Beranovi, který ze svého římského exilu ve vatikánském rozhlase vyzvedl Palachův zápal pro tyto zajisté správné ideály. Nějak jsme ale „zasklili“ v jeho proslovu závažný dovětek: „…i když nemohu schválit jeho zoufalý čin…“

Mons. Beran zde zaujal autentický katolický postoj. Sebevraždu nelze nikdy schvalovat. Tím spíše potom se pozastavuji nad tím, že dnes i v české katolické církvi je Palach glorifikován, zejména Tomášem Halíkem v jeho kázání 15. ledna u Salvátora v Praze, ale ani slovo o tom, že jeho sebeupálení nelze považovat za pozitivní a hrdinský skutek. Člověk si nikdy nesmí sáhnout na život, smí ho obětovat pouze v případě, když se jedná o vyznání víry, jehož důsledkem je poprava jako za dob prvních tří staletí křesťanství, za francouzské revoluce nebo za éry pronásledování v komunistických zemích a dnes v muslimských státech, nebo když se jedná o záchranu života někoho jiného, jako tomu bylo u sv. Maxmiliána Kolbeho. Palach si zaslouží samozřejmě náš soucit a také úctu pro hodnoty, které vyznával, nikoli však pro svoji sebevraždu. Na základě vlastní paměti vím, odkud tenkrát tak zvaně „foukal vítr“. Probíhala válka ve Vietnamu a sebeupalování budhistických mnichů bylo tenkrát velice módní, mainstreamová média tomu dělala velkou publicitu. Palach nepochybně byl i tímto ovlivněn.

Pravověrný katolík tedy zajisté ocení Palachovo nasazení se pro ušlechtilé ideály, ale odmítne jeho glorifikaci za to, že se veřejně upálil. Tudy cesta ke svobodě – a to jakékoliv – nikdy nevede. Katolíkům by příslušelo u příležitosti Palachova jubilea modlit se raději za spásu jeho duše, což mu pomůže rozhodně více než současné oslavování.

Klíčová slova: komunismus  | Katolická církev  | křesťanství
1145 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Pomozte, prosím. Jinak EUportal.cz ukončí činnostBilderberg aneb Rothschildové, Soros, Albrightová, Schwarzenberg, Halík, Sekyra či Bakala v akci. Přečtěte si o velmi zajímavých vazbách. Neomezená moc skrze mediální a ekonomickou kontrolu české populaceS českou přírodou to začalo být velmi špatné. Boj proti změnám klimatu a CO2 nás ale nezachráníNepodlehejme Afrofobii a pusťme bratry do domu! Evropský parlament vyzval, aby Andrej Babiš uznal, že černochy dyskriminujeMANIPULACE ČT: Útok na Srí Lance nenápadně svádí na buddhisty. Útok pravděpodobně provedla radikální islámská skupina National Thowheeth Jama’ath

euServer.cz

TOHLE SE Z ČT NEDOVÍŠ. Lži cynického šklebu České televizeKSČM UŽ MAJÍ DOST I JEJÍ ČLENOVÉ, ANEB JAK SE NIČÍ STRANY A TALENTY….To, že KSČM není nic jiného než politická firma a trafika, začíná docházet i jejím nejzarytějším voličům

ePortal.cz

Evropská unie rozhodla o osudu Boršic. Stihne je osud Kartága. Za napadení FerihoSenát coby deformátor demokracie

Eurabia.cz

Dr. Martin Janeček: ARMÉNSKÝ HOLOCAUSTArménský holocaust - jak muslimové dokázali vyvraždit skoro celý arménský národ aneb kde se učili nacisté své zvěrstva

FreeGlobe.cz

Byli na Srí Lance zavražděni křesťané? Levičácké hvězdy se to snaží zamlčet. Podívejte se sami (+ foto)Západ obviňuje čínský Huawei z toho, co Američané dělají od konce 80. let

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životHliník sa nachádza v mnohých vakcínach/vysoká hladina jedovatého hliníku v mozgu autistov

eOdborar.cz

EU pokračuje v likvidaci průmyslu a již se objevují výsledky. Francie je jedna z nejzadluženějších zemí světa a Německo také jde do kitekBoj za klima? Ale jděte! Naopak velice dobrý kšeft. Greta Thunberg je pro rodiče slepice snášející zlaté vejce

ParlamentniListy.cz

Důležitá slova ekonomky Švihlíkové. Jde o vaše platy, o potraviny, které zdražují před očima, a o české zemědělstvíTohle tam napište. Český podnikatel ze Srí Lanky je pobouřen tím, jak v ČT a na Nově informovaly o útoku. Bylo to trochu jinak
Články autora
Průzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění