Kdo je v EU "pánem smluv" aneb nečistá hra o třetí pilíř

Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 27.12.2007 | Rubrika: Studie
Bolšnac 20

Členské státy míní, evropské instituce mění. Praxe ukazuje, že pravomoci přenesené na ES/EU žijí vlastním životem a často nabývají rozměrů, původně neočekávaných a nechtěných. Komise, Evropský parlament a Evropský soudní dvůr dokáží ve vzájemné souhře dát jednotlivým ustanovením zakládacích smluv zcela odlišný význam, než který jim přičítaly státy při podpisu. Nezdráhají se přitom jít do konfrontace třeba s drtivou většinou členských států. Ukázkovým příkladem jsou současné hry o třetí pilíř EU pod taktovkou Komise.

 

Pilířová struktura

Pilířová struktura vznikla při založení EU Maastrichtskou smlouvou jako kompromisní řešení, když nebylo politicky průchodné začlenit nejcitlivější oblasti spojené se státní svrchovaností do stávajícího nadnárodního rámce Evropských společenství (ES). K ES, které se staly prvním pilířem EU, tak byly připojeny dva pilíře založené na volnější spolupráci: Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Spolupráce v oblasti vnitra a justice. V těchto tzv. „mezivládních“ pilířích se mělo uplatňovat jednomyslné hlasování a speciální právní nástroje. Výsadní postavení zde měly mít Rada popř. Evropská rada, zatímco ostatní instituce byly dány na vedlejší kolej. 

Třetí pilíř, zahrnující v původní podobě spolupráci v oblasti vnitra a justice, byl eurocentralisty považován za provizorní řešení. Komisi a Evropský parlamentu byla mezivládní forma kooperace a fakt, že jejich postavení zde bylo omezené, od počátku trnem v oku. Spolu s příznivě nakloněnými akademiky tak od počátku žehraly zejména na údajnou těžkopádnost, pomalost, nepružnost a neefektivitu jednomyslného hlasování, a tlačily na přesun do prvního pilíře neboli komunitarizaci.

Tyto tužby částečně naplnila Amsterodamská smlouva (1997), po které zůstává ve třetím pilíři již jen justiční a policejní spolupráce v trestních věcech. I tuto zbylou část měla komunitarizovat - se všemi riziky, která z toho plynou - euroústava a učiní tak Lisabonská smlouva, pokud vstoupí v platnost. Vedle prosazování změny smluv evropské instituce sledovaly ještě jinou, z hlediska legitimity velice pochybnou linii, která by mohla docílit téhož bez změny smluv, tj. bez ohledu na výsledek jednání o euroústavě.

Od jisté doby začala Komise do svých návrhů komunitárních právních předpisů zahrnovat i ustanovení, mající dopad na oblast trestního práva. Pokaždé, když tak učinila, Rada oddělila trestněprávní část a odkázala ji na rozhodování a nástroje třetího pilíře. Od počátku nového milénia však Komise postupovala razantněji. Otevřeně už konstatovala, že trestní právo lze harmonizovat i v rámci jednotlivých politik ES, pokud je to nutné k zajištění účinnosti přijímaných norem.

 

Útok Komise

Do útoku přešla Komise tehdy, když Rada v rámci třetího pilíře připravovala rámcové rozhodnutí, které mělo harmonizovat trestní právo v oblasti ochrany životního prostředí. Tento akt měl uložit členským státům, aby kriminalizovaly některá jednání (např. vypouštění některých nebezpečných látek do přírody nebo protiprávní nakládání s odpady). Tresty měly být „účinné, přiměřené a odrazující“ a měly zahrnovat - alespoň v závažných případech - odnětí svobody.

Komise podporovaná Evropským parlamentem se vyslovila proti přijetí rámcového rozhodnutí a namítala, že jeho účel a obsah spadá do pravomocí ES v oblasti životního prostředí. Předložila pak vlastní návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. Rada návrh směrnice nepřijala, když většina států shledala, že ES zde nemá pravomoc, a vydala původně připravované rámcové rozhodnutí. Komise se s výsledkem nehodlala smířit a podala u ESD žalobu na neplatnost daného aktu pro tvrzené porušení kompetence ES (viz případ C-176/03).

Ve své argumentaci před soudem Rada a většina členských států odmítala uznat pravomoc ES harmonizovat trestní právo. Konstatovala, že k tomu neexistuje žádná výslovně udělená kompetence, a s ohledem na velký význam trestního práva pro svrchovanost členských států není přípustné, aby tato kompetence mohla být udělena ES implicitně při stanovení specifických věcných pravomocí, jako jsou ty v rámci politiky ochrany životního prostředí. Navíc Smlouva o EU přece věnuje specifickou hlavu soudní spolupráci v trestních věcech, která výslovně svěřuje pravomoc v oblasti trestního práva - zvláště co se týče vymezení znaků skutkových podstat trestných činů a použitelných trestů - Unii v rámci třetího pilíře.

Přes tuto silnou argumentaci, která navíc ukazovala jasně, jak členské státy interpretují zakládací smlouvy, Evropský soudní dvůr rozhodl ve prospěch Komise a sporný předpis zrušil. Svou argumentaci opřel o článek 47 Smlouvy o EU, který konstatuje, že ustanoveními smlouvy není dotčeno žádné ustanovení Smlouvy ES. Z tohoto článku, který byl, jak napovídají pozdější vyjádření členských států, určen toliko pro jasné oddělení jednotlivých pilířů, Evropský soudní dvůr v podstatě vyvodil přednost prvního pilíře před ostatními.

Dále konstatoval, že ochrana životního prostředí coby zásadní, průřezový cíl ES má být realizována v zásadě v rámci komunitární politiky ochrany životního prostředí. Ačkoli dle Evropského soudního dvora trestní právo „v zásadě“ není v pravomoci ES, neznamená to, že by ES nemohlo přijmout opatření vztahující se k trestnímu právu členských států a stanovit použití účinných, přiměřených a odrazujících trestních sankcí, pokud je to nutné pro boj proti vážným zásahům do životního prostředí. Dané trestní sankce tak podle soudu měly být přijaty v prvním pilíři v rámci politiky ochrany životního prostředí a rámcové rozhodnutí proto zasahuje do pravomocí ES.

 

Třetí pilíř na odstřel?

Komise a Evropský parlament si rozsudek vyložily jako potvrzení svého názoru o možnosti harmonizace trestního práva v rámci prvního pilíře. Komise tak nyní v rámci nejrůznějších politik ES chrlí legislativní návrhy obsahující harmonizaci skutkových podstat trestných činů i trestních sazeb - viz např. návrh směrnice o trestněprávní ochraně duševního vlastnictví nebo o ilegálním zaměstnávání imigrantů. Členské státy vykládají rozsudek restriktivně. Jeho důsledky se jednak snaží omezit pro oblast životního prostředí, jednak rozhodně odmítají uznat pravomoc ES definovat jednotlivé druhy a sazby trestných činů. K novým návrhům Komise se proto staví chladně.

Komise jde ovšem nadále tvrdě za svým. V prosinci 2005 podala s podporou Evropského parlamentu žalobu na neplatnost nového rámcového rozhodnutí, které upravuje trestné činy související se znečišťování moře loděmi (případ C-440/05). Harmonizace měla být tentokrát podle ní uskutečněna v rámci společné dopravní politiky. Radu podpořilo v řízení dvaceti členských států, které shodně popírají pravomoc ES v této věci a trefně konstatují, že široký výklad rozsudku C-176/03 by zbavil třetího pilíře smyslu.

Rozsudkem z 23. října 2007 Soud nehledě na zmíněný postoj drtivé většiny členských států vyhověl Komisi a předmětné rámcové rozhodnutí zrušil, protože trestní sankce prý měly být stanoveny v rámci dopravní politiky. Z rozsudku v podstatě vyplývá, že stanovení trestních sankcí se má dít v rámci jednotlivých politik ES, má-li s nimi souvislost. Soud naopak odmítl názor Komise, že tímto způsobem lze upravit i druhy trestů a trestní sazby.

 I když se dlouholetý spor stane bezpředmětný, pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, zůstane vzorovou ukázkou bezskrupulózního jednání institucí ES/EU, pokud jde o rozšiřování vlastních pravomocí za cenu překrucování zakládacích smluv.

 

Vyšlo v Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku, prosinec 2007

3894 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Jezte lidské maso, jako boj ke klimatické změně, doporučuje švédský profesorŠvédsko je díky gangům imigrantů ve válce... Čtěte děsivá faktaPřátelé, pomozte, prosím, a přispějte na dobrou věc...Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. Fakt

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Vzdělání ve Švédsku rapidně upadá. Například mnozí švédští policisté neumějí psát Přednáška Lhoťana o rozdílech mezi křesťanstvím a islámem v beskydských Starých Hamrech - Gruňi

FreeGlobe.cz

Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?Tyranie pánů sociálních sítí

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituályNová šéfová Evropské centrální banky Christine Lagardeová je součást zkorumpované mafie státních úředníků

ParlamentniListy.cz

Tak se mi zase ozval... Pohlavní údy a konečníky létaly! Ivan Vyskočil se znovu střetl s mužem, který mu nabízel milion za odmítnutí vyznamenání od ZemanaSpisovatel: Rusofobie je dneska in. Kdo má čím menší díru do zadku, ten nejvíc ví, jak nás Rusové ohrožují. Nebo největší díru?
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění