Ronald Reagan a morální vůdcovství

Autor: Roman Joch | Publikováno: 6.2.2008 | Rubrika: Kulturní válka
Raegan_Patriot

Tento text Romana Jocha je uveřejněn k příležitosti výročí narození Ronalda Reagana /6.2. 1911- 5.6. 2004/.

Ronald Reagan byl státníkem svobody. Posílil moc Ameriky a vyvíjel tlak na Sověty, čímž americkou svobodu před sovětským imperialismem ubránil a hranice svobody ve světě posunul, neboť způsobil rozpad světové komunistické soustavy. Američanům jejich svobodu navíc zvětšil, protože jim snížil daně a umenšil roli státu v jejich životech. Jsou-li však jednou lidé svobodní, jak mají svou svobodu uplatnit? Jak s ní mají naložit? K čemu jim má sloužit?


To je otázka, na niž nám smysluplnou odpověď dávají pouze konzervativci. Vztah nacistů a komunistů ke svobodě je jednoznačný: jsou proti ní totálně. Socialisté ji chtějí sešněrovat a umenšit rozsáhlým, pečovatelským státem; tím, že z lidí snímají jejich individuální odpovědnost a přenášejí ji na stát, berou jim rovněž svobodu. Liberálové jsou sice za svobodu, ale na otázku, co s ní mají lidé dělat, nám odpověď nedávají. Přinejlepším řeknou, že lidé s ní mají naložit, jak chtějí. Jenomže otázka vyvstává: je skutečně úplně jedno, jak lidé se svou svobodou naloží? Nehrozí náhodou, že při jejím uplatnění špatném mohou lidé o ní přijít? Přitom trpká zkušenost lidstva nás učí, že hrozí právě to. A navíc, nejsou náhodou některá uplatnění svobody vnitřně hodnotnější, než jiná? Veškeré ideály ušlechtilosti, milosrdenství a statečnosti nás učí, že vskutku jsou. Těchto věcí si liberálové obvykle vědomi nejsou. Jsou si jich však velice dobře vědomi právě konzervativci. Ti jsou za maximální svobodu slučitelnou s civilizovaným řádem, zároveň nám však poskytují odpověď i na otázku, jak mají lidé svou svobodu uplatnit správně: mají mravní povinnost svobodně volit to, co je spravedlivé a dobré.


A Ronald Reagan konzervativcem věru byl. V roce 1983 - na vrcholu studené války - řekl: "Amerika, jež je silná vojensky a ekonomicky, nestačí. Svět musí vidět Ameriku, jež je silná morálně; s krédem a vizí. Ty nám dodávají odvahu a vedou nás k úspěchům. Pro nás: hodnoty mají smysl." Reagan jako křesťan si byl vědom toho, co věděl již Aristoteles a co učí křesťanství: aby byl člověk plně svobodný, musí být mravní. Vnější, politická svoboda pro plnou svobodu člověka nestačí. To proto, že pokud si člověk ve svém životě nevolí to, co jeho rozum a svědomí nahlížejí jako správné, nýbrž se nechává (s)vést svými vášněmi, je vlastně otrokem hříchu. Aby se od hříchu osvobodil, aby se naučil kontrolovat a ovládat své vášně a choutky, musí se cvičit v ctnostech a praktikovat je; musí se naučit upřednostňovat to, co jeho rozum a svědomí nahlížejí jako správné před tím, kam ho slepě tahají jeho vášně. Jen pak je plně svobodným: volby činí on sám, jeho rozum; není pouhou bezvládnou hračkou zmítanou svými vášněmi.
Být ctnostný má velice praktický vztah k zachování svobody, konkrétně k její obraně. Aby lidé zůstali svobodní, musí být připraveni svou svobodu bránit. To znamená, že musí být připraveni svůj život riskovat při obraně svobody a nikdy se dobrovolně nesmířit s její ztrátou. Jinými slovy, musí být odhodláni raději zemřít ve stoje, než žít na kolenou. Jen tak mají naději svobodu ubránit proti těm, kdo by jim ji chtěli vzít. To naznačil president Reagan již ve svém prvním inauguračním projevu 20. ledna 1981: "Žádný arzenál, ani žádná zbraň v arzenálech světa není tak mocná, jako mravní odvaha svobodných mužů a žen." A ve svém prvním celonárodním projevu, v řeči "A Time for Choosing", pronesené v presidentské kampani v roce 1964 ve prospěch senátora Goldwatera, Reagan svým spoluobčanům sdělil: "Vy i já máme rendezvous s osudem. Můžeme pro naše děti zachovat tuto poslední nejlepší naději lidstva na zemi, anebo je můžeme odsoudit k prvního vykročení do tisíciletí tmy. Pokud selžeme, alespoň ať naše děti, a děti našich dětí, budou moci o nás říci, že jsme si svůj krátký pobyt zde zasloužili. Že jsme učinili vše, co jsme učiniti mohli." Jinými slovy, udržení svobody si nutně vyžaduje značnou dávku ctností: ctnost odvahy, ctnost statečnosti, ctnost odhodlání upřednostnit riskantní boj za svobodu se zbraní v ruce před pouhým pohodlným biologickým vegetováním v otroctví.


K druhému intimnímu kontaktu mezi svobodou a ctnostmi dochází v bolestné otázce potratů. Nikde jinde se problémy nesprávně uplatněné svobody neprojevují tragičtěji: záměrným zabitím malého človíčka. Propojení svobody s ctností je zde žádoucnější něž kdekoli jinde, neboť to, co jinak hrozí, je obludné: masakr neviňátek.


President Reagan byl příslušníkem hnutí Pro-life - hnutí za život počatých dětí. Právě za jeho vedení se Republikánská strana stala stranou většinově Pro-life. Navazovala tím na své kořeny v polovině 19. století, kdy vznikla jako strana odpůrců otroctví. Lincolnovští republikáni byli tehdy proti tomu, aby se některým lidským bytostem svévolně upíral jejich plně lidský statut pod hanebnou záminkou jejich tmavé pleti, a proto se jim následně upíralo i přirozené právo na svobodu. Reaganovští republikáni jsou obdobně proti tomu, aby se některým lidským bytostem svévolně upíral jejich plně lidský statut pod hanebnou záminkou jejich malého věku, a proto se jim následně upíralo i přirozené právo na život. Reagan sám považoval potratovou praxi za natolik velkou skvrnu na svobodné západní společnosti, že za svého presidentství napsal esej "Potraty a svědomí národa." Přitom za největší omyl celé své politické kariéry považoval svůj podpis na zákonu legalizujícím potratovou praxi v Kalifornii - z doby působení v úřadu guvernéra tohoto státu. Tehdy se ještě nechal obelhat argumenty potratářů, že legalizace některých potratů prý zabrání většímu zlu potratů nelegálních. Pak již ale nikdy žádnou obdobnou chybu neudělal: věděl, že legalizace potratů některých je ze strany potratářské lobby jen krokem k legalizaci potratů všech. Toho se Reagan hrozil, neboť stejně jako Lincoln, otázku lidských práv bral vážně. "Tyto pravdy považujeme za samozřejmé, že všichni lidé jsou si stvořeni rovni a svým Stvořitelem obdařeni určitými nezcizitelnými právy, mezi nimiž jsou právo na život, svobodu a hledání vlastního štěstí." - píše se v Deklaraci nezávislosti USA ze 4. července 1776; v Deklaraci, kterou se Amerika vlastně zrodila. Když "všichni lidé", pak všichni lidé - tedy i černí mají právo na svobodu, říkal Lincoln, tedy i nenarození mají právo na život, říkal Reagan.


Jak vidíme, Ronald Reagan byl přesvědčen, že ctnosti jsou nezbytné pro zachování, ale i správné uplatňování lidské svobody. Co však podle jeho názoru lidi učí ctnostem, ale i utvrzuje ve ctnostech? To samé, o čemž byli přesvědčeni i Otcové zakladatelé americké republiky: křesťanská víra v Boha. Reagan v roce 1983 uvedl: "Otcové zakladatelé byli přesvědčeni, že víra v Boha je klíčem k tomu, abychom byli dobrými lidmi, a aby se Amerika stala velkou zemí." Ronald Reagan byl nejen velkým politikem svobody a velkým konzervativním státníkem, ale především hluboce a upřímně věřícím křesťanem. V roce 1982 o sobě řekl: "Vždy jsem věřil, že my, každý z nás, existujeme pro nějaký účel, že existuje Boží plán pro nás všechny. Nyní vím, že ty dny, jež mi zbývají, patří Jemu." Snad právě křesťanská víra byla tou největší Reaganovou inspirací pro jeho oddanost věci svobodě. V již citované řeči A Time for Choosing pronesl: "Musíme mít odvahu činit to, o čemž víme, že je mravně správné; a politika appeasementu nás žádá, abychom přijali tu největší možnou nemravnost. Žádá nás, abychom si vykoupili bezpečí od hrozby atomové bomby tím, že bychom prodali do věčného otroctví naše bližní, lidské bytosti zotročené za železnou oponou, abychom jim řekli, ať se vzdají své naděje na svobodu, protože jsme připraveni se s jejich otrokáři dohodnout."


Právě víra v Boha, víra v to, že Bůh od nás chce, abychom činili, co je správné, a nikoli, co je pouze pohodlné, vede reaganovské konzervativce k obhajobě těch politických postojů, které zastávají: ať již postoje, že lidé mají žít ve svobodě, že lidé svobodní mají svou svobodu bránit a lidem nesvobodným k ní i dopomoci; anebo postoje, že lidé mají nést odpovědnost za život svůj i své rodiny, a nečekat na stát, že bude o ně pečovat a zaopatří je; ale i postoje, že lidé mají žít ctnostně, a proto žádné potraty - tj. zabíjení nenarozených nevinných - nebudou, neboť ctnostní lidé je nepotřebují a ani nechtějí, neboť ví, že jsou zlem.


Co dodat o Ronaldu Reaganovi na závěr? Snad jen to, co si on sám přeje, aby nám zůstalo o něm v paměti: "Ať již dějiny o mě ještě řeknou cokoli až odejdu, doufám, že uvedou, že jsem se odvolával k vašim nejlepším nadějím, nikoli k vašim nejhorším obavám; k vaši důvěře, nikoli k vašim pochybnostem. Mým snem je, aby na vaši cestě vpřed vám na vaše kroky svítila lampa svobody, a vaši chůzi vám podpíralo rameno příležitostí." Ano, to dějiny o něm řeknou; a ještě mnohem víc! Ronald Reagan, requiescat in pacem.

Tato esej byla poprvé uveřejněna v publikaci "Margaret Thatcherová a Ronald Reagan - politici svobody", editor Ladislav Mrklas, autoři Hynek Fajmon a Roman Joch, CEVRO 2002.

 

Obrázek “http://www.facade.com/celebrity/photo/Ronald_Reagan.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

2592 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Konec Ukrajiny: Jak Rotschildové zničili „nezávislou“ během několika letStrašné. Afričtí imigranti prodávají na ulicích drogy a ještě se lidem vysmívají. Podívejte seNezletilí imigranti hromadně znásilnili 14-leté děvče. Máme tady děsivou ukázku toho, co by se mohlo stát, kdyby se europoslankyni KDU-ČSL Šojdrové podařilo prosadit přijetí „syrských sirotků“Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouImigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Video: Napadení při akci pálení koránu v NorskuChorvatská policie na hranici zahájila na imigranty palbu

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Proboha, Šámalová a ČT lžou!“ Realita Hongkongu očima čtenáře. FOTO a VIDEO, které TV neodvysílá. Rabování, kokain, zapálení auta s řidičem a rozkazy v angličtiněMilion chvilek vyzval... A lid plní rozkaz! Po Letné se to začalo hýbat, Minář bude rád
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění