Palestinský stát? Raději odsun muslimského obyvatelstva

Autor: Martin Janeček | Publikováno: 16.1.2008 | Rubrika: Zamyšlení
Islám5

Francouzský deník Le Monde uveřejnil 3. ledna 2008 článek Ehoud Olmert présente comme inéluctable un partage de Jérusalem avec les Palestiniens (Ehud Olmert představuje rozdělení Jeruzaléma s Palestinci jako nevyhnutelné).

Můžeme se tam dočíst, že v rozhovoru poskytnutému 1. ledna izraelskému deníku Jerusalem Post izraelský předseda vlády řekl, že „ti, kdo ve světě jsou přáteli Izraele - kdo skutečně podporují Izrael, když mluví o budoucnosti - mluví o židovském státě v hranicích před roku 1967. Mluví o rozdělení Jeruzaléma.“

Můžeme být překvapeni tímto prohlášením. Když ale čteme článek pozorněji, pochopíme lépe, jakým tlakům izraelská vláda musí čelit. Olmert mluví o procesu, který začal v Annapolis (Maryland) 27. 11. 2007. Připomíná, že prezident Spojených států George Bush přijede do Jeruzaléma 9. ledna 2008 a že bude vyjednávat též s palestinskými představiteli. A dodává - což je důležité - že v čele Francie stojí dnes Nicolas Sarkozy, Německa Angela Merkel, Velké Británie Gordon Brown a že Tony Blair je zvláštním vyslancem Evropské unie na Blízkém východě. To označuje jako „kombinaci, která nemůže být pro Izrael lepší.“

Z toho všeho můžeme posuzovat situaci. Izraelští představitelé dobře vědí, že Západ se chce za každou cenu vyhnout konfrontacím s islámským světem, že chce mít blahobyt a pokoj. Vědí, že tlaku západních zemí nebudou moci čelit věčně. A tak doufají, že v dané situaci, kdy přední západní mocnosti jsou řízeny osobnostmi ještě relativně rozumnými, by možná bylo nejlepší dopracovat se k mírové smlouvě s palestinskými předáky. Kdo ví, zda to bude ještě možné později? Kdežto za dnešních okolností si snad Izraelci budou moci ponechat alespoň nějaké menší celky. Tak Olmert říká ve zmíněném článku, že by si přál, aby židovské sídliště Maale Adumim, východně od Jeruzaléma, zůstalo Izraeli.

Můžeme si samozřejmě položit otázku, zda tato politika ústupků islámskému světu je tou jedinou možnou. A též, zda je tou, která zaručí západnímu světu mír a prosperitu, nikoli pouze na nejbližší léta, nýbrž na dlouho.

V Izraeli samém tomu tak nebylo. Ariel Sharon dal vyklidit židovské osady z pásma Gazy, kde se pak dostali k moci nejhorší islámští extrémisté. Ti pravidelně ostřelují izraelské obce, způsobují škody, zranění, smrt.

V Evropě, čím dál početnější a agresivnější muslimští přistěhovalci otevřeně zneužívají pohostinství, které jim bylo poskytnuto.

Západ by si především měl být vědom, koho má před sebou. Je třeba dobře chápat, že západní mentalita byla určena křesťanstvím, arabská islámem. Snad není rouháním – ani rasismem -  racionálně uvažovat o okolnostech zrodu obou těchto velikých náboženství. Křesťanství vytvořili Hebrejci, kteří trpěli pod nadvládou pohanského Říma. Ti z nich, pro které národní dimenze tohoto dramatu nebyla podstatná, se odmítli zapojit do národně osvobozeneckého boje. Dali přednost universalistickému poslání, založeném na přesvědčení, že je třeba neodpírat zlu násilím. Islám byl založen Araby, kočovníky živořícími na okraji pouští, pro které permanentní konflikt se šťastnějšími obyvateli úrodnějších zemí byl něčím zcela přirozeným. Mohamed jim přinesl nové ospravedlnění tohoto konfliktu ve formě povinnosti vést svatou válku za účelem šíření nového náboženství.

Každá z obou náboženských tradic má proto zcela jinou koncepci vztahu mezi vlastními zájmy a právem v absolutním slova smyslu. Korán a jeho oficiální komentáře jednoznačně přikazují muslimům vést džihád proti jinověrcům a vnucovat jim svou víru, nebo - jestliže nechtějí konvertovat - si je podřizovat.

Je třeba též vědět, že v očích muslimů Alláh řídí vše. Jestliže vyhrávají, tak je to proto, že Alláh oceňuje jejich zásluhy a dává jim vítězit. Jestliže nevěřící ukazují ochotu ustupovat, jestliže mají zjevně strach, tak to muslimy utvrzuje v přesvědčení, že Alláh je na jejich straně. Skutečně není přehnané říci, že muslimové rozumí jedině jazyku síly. V islámské tradici neexistuje naprosto nic, co by se podobalo křesťanským přikázáním nastavovat i druhou tvář poté, co nás udeřili do té první, či milovat své nepřátele.

Ve jménu této údajné morální povinnosti ustupovat, dnešní Západ vyžaduje od Izraelců, aby vyklidili všechna území, která dobyli v roce 1967. Jestliže Ehud Olmert s tím zjevně souhlasí, tak je to zřejmě především proto, že si je vědom nemožnosti mírového soužití s početným arabským obyvatelstvem v jednom státě. A možná skutečně doufá, že návratem ne demarkační linii z doby před červnem 1967 zajistí svému národu mír.

Bohužel to ale není pravděpodobné. Je pravda, že Egypt a Jordánsko mají dnes normální diplomatické styky s Izraelem. Ale i arabská Mauretánie má styky s Izraelem. Nyní tam ale muslimští extrémisté zavraždili čtyři francouzské turisty a následkem toho došlo ke zrušení automobilového rallye Paříž - Dakar. To dobře ilustruje meze možností mírových styků s muslimským světem. Ti čtyři Francouzi byli zavražděni proto, že nebyli muslimy. Při tom Francie udělila nezávislost Mauretánii už v roce 1960. Od té doby neustále této zemi pomáhá. Školí její mladé občany, dospělým poskytuje zaměstnání svými investicemi, přijímá na své území početné přistěhovalce. Jestliže se mauretánští muslimové takto odvděčují Francouzům, co mohou očekávat Izraelci, kteří jsou už tak dlouho terčem nenávistné arabské propagandy?

Jestliže poměr sil nutí Izraelce, aby se stáhli z území dobytých v roce 1967, proč by se měli stahovat ze všech těchto území? Demarkační linie z doby před válkou v červnu 1967 byla ustanovena na konci války za nezávislost Izraele v roce 1949, rozpoutané arabskými státy, které odmítly uznat rezoluci OSN z 29. listopadu 1947, ustanovující židovský stát. Odpovídala prostě tehdejší frontě mezi válčícími armádami a byla pak platná jenom devatenáct let. Přestala být platnou před více než čtyřiceti lety. Je pravda, že Izrael byl přijat do OSN v těchto hranicích. Ale dlouho žádný z jeho sousedů tyto hranice neuznával. Všichni organizovali teroristické akce proti Izraeli, což vedlo k dalším střetnutím.

Je třeba, aby veřejné mínění dobře rozumělo zásadním charakteristikám izraelsko-arabského konfliktu. Nejde o klasický typ střetnutí, ve kterém jedna strana chce získat nějaké výhody na úkor té druhé. Jde o zásadní existenční konflikt, ve kterém muslimové usilují o úplné zničení židovského odpůrce. Územní ústupky je neuspokojí. Naopak, potvrdí je v přesvědčení, že Alláh je podporuje, když odebírá jejich nepřátelům odvahu a chuť se bránit.

Evropané a Američané nemají žádný zájem vyžadovat od Izraele ústupky. Možná tím získají nějaké momentální výhody ze strany muslimů. Ale posilují tak ty, kteří už ani neskrývají svůj úmysl dříve nebo později ovládnout celý svět.

Představa, že vytvoření palestinského státu vedle Izraele povede k míru mezi židy a muslimy, skutečně není realistická. Muslimská rozpínavost se tak snadno nezastaví. Svědčí o tom, mimo jiné, i to, že zatímco v Izraeli zůstala silná arabská menšina, v arabské Palestině samozřejmě žádní Židé nebudou moci zůstat. V letech 1948 – 1949 byli Židé, kteří žili v oblastech připojených k Jordánsku, buď vyvražděni, nebo vyhnáni. Nyní, když izraelská vojska opustila pásmo Gaza, nezůstal tam ani jeden Žid.

Připomeňme, že stejným způsobem, když došlo k rozdělení Indie v roce 1947, museli z území, na kterých byl vytvořen Pákistán, prakticky všichni hinduisté uprchnout. V pluralistické Indii zůstala početná muslimská komunita – která dnes čítá sto milionů členů. Ti mají všechna občanská práva. Jednu dobu byl dokonce prezidentem Indie muslim. Ale přesto muslimové, s pomocí Pákistánu, už šedesát let páchají proti Indii teroristické akce a mezi oběma státy už došlo k několika válkám. Dnes oba mají nukleární zbraně. Příští konflikt bude tedy asi dost vážný.

Někteří čtenáři mi možná vytknou, že příliš zdůrazňuji náboženský charakter konfliktů na Blízkém východě a v Asii vůbec. Což izraelsko-arabský konflikt není též konfliktem národním? K tomu je možno říci, že tento argument odpovídá promítání evropské mentality na situaci zemi, kde tradičně náboženství je daleko důležitějším faktorem identity, nežli to, čemu my říkáme národnost. Ostatně, značná část židovských Izraelců pochází z arabských zemí. Často mají arabštinu za mateřský jazyk, nebo tomu tak bylo alespoň u jejich rodičů či prarodičů.

Je ovšem pravda, že mezi Palestinci existuje též malá křesťanská menšina. Tento fakt je systematicky zdůrazňován Araby, kteří tak chtějí získat sympatie v západních zemích. Pravdou je, že v Izraeli mají křesťané všechna práva, zatímco na palestinských autonomních územích tomu tak není. Nejhorší je ovšem situace křesťanů v pásmu Gaza, kde dnes vládnou islámští extremisté. Křesťané z Gazy odcházejí, ale odcházejí i z ostatních území zpravovaných palestinskou administrativou. Všeobecně řečeno, křesťané se dnes snaží vystěhovat se ze všech zemí s muslimskou většinou. A tam, kde muslimům vzdorovali, jako v Libanonu, v Sudánu nebo v Nigerii, byli křesťané podporováni Izraelem.

To je možná též jedním z důvodů, proč Izrael nachází dnes tak silné sympatie u mnoha křesťanů, především ve Spojených státech.

 ***

Pokud je nezbytné vytvořit arabský palestinský stát, bylo by přinejmenším rozumné nezačleňovat do něj židovské obce – ať už ty, ve kterých Židé žili po generace, nebo ty, které byly vytvořeny nebo obnoveny po šestidenní válce v roce 1967. A samozřejmě, nejlepší by asi bylo, kdyby tento malý stát se stal autonomní součástí Jordánského království.

Vedle perspektivy palestinského státu existuje ještě jiná možnost. Tou je odsun muslimského obyvatelstva z Judeje a Samaří – ze západního břehu Jordánu. Mnoho lidí pokládá podobnou myšlenku za šokující. Není pochyb, že by šlo o řešení, které by se neobešlo bez mnoha utrpení.

Na druhé straně je možno říci, že pro jednou by se ti, kteří se v posledním století tolik roztáhli na úkor druhých, zase pro změnu museli trochu ztáhnout. Těmi, kteří se tolik rozšířili, byli samozřejmě muslimové. Připomeňme, že z Alžírska, které bylo většinově křesťanské a latinské před dobytím muslimskými Araby, muselo v roce 1962 odejít milion nemuslimů. Statisíce Italů bylo vyhnáno z Libye a z Egypta, Řeků ze všech oblastí jižního a východního Středomoří. Na Kypru v roce 1974 Turci vyhnali z oblastí, které obsadili, všechny Řeky – a s tím chtějí býti přijati do Evropské unie! V posledních letech miliony Rusů a Ukrajinců muselo odejít ze středoasijských republik, kde často žili mnoho generací. Srbové jsou vyháněni z Kosova, kolébky jejich národa – tak jako Řekové museli odejít z míst, kde žili od dob Homéra.

Proč by vždy a všude Mohamedovi stoupenci měli mít přednost před ostatními? A konkrétně, proč by Židé, potomci Abrahama, Izáka a Jakuba, nemohli obývat území, kde tito bibličtí praotcové žili?

Jestliže existuje někdo, kdo by se neměl tolik pozastavovat nad možností odsunu Arabů z Předjordánska, tak to jsou právě Češi. Jestliže „etnická čistka“ se jeví tak nepřijatelnou na Blízkém východě, proč by se neměla jevit stejně nepřijatelnou v Sudetech? Obě situace jsou velmi podobné. Jediným zásadním rozdílem je, že Sudety jsou podstatně větší nežli Předjordánsko a že obyvatel, kteří byli odtamtud vysídleni, bylo mnohem více nežli palestinských muslimů.

Češi, ale i všichni ostatní Evropané, ba všichni nemuslimové, mohou uvažovat na různých úrovních. Existuje úroveň absolutních mravních kriterií, existuje úroveň životních zájmů, existuje úroveň momentálního prospěchu. Každý by si měl promyslet tyto různé úrovně a podle toho reagovat na různé peripetie boje mezi světem islámu a jeho odpůrci.

Autor je členem redakce www.EUrabia.cz , žije střídavě v Praze a v Paříži

2964 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Studenti na výzvu švédské fanatické aktivistky Grety Thunbergové „stávkují za klima“. Kdyby šli raději vysazovat stromky či uklízet ulice a parky! Migrační vlna nabírá na síle. Na řecké ostrovy, jejichž infrastruktura už teď praská ve švech kvůli náporu migrantů, se v blízké době chystá doplout z Turecka až několik tisíc dalších lidíUSA hledají záminky k napadení Íránu. Je to zase klasika – americká propaganda a americká vláda opět lžou. Hůř než kdy Rudé právo tiskloDojení krav je stejné jako sexuální zneužívání, objevili genderoví vědci New York UniversityUkazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženami

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Proud uprchlíku/imigrantů z Řecka přes Balkán směrem k nám zesiluje! Poděkujte Němcům a EU, kteří vyzývají k nebránění migraciNeziskovky v Německu zuří. Odmítají, aby byli uprchlíci vyšetřování kvůli věku. 40 % uprchlíků lže o tom, že jsou děti

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Západ se bál našich výrobků.“ Herec, kterému budou nadávat, o 30 letech po sametu. A o jiných hercích„Zeman? Vůdce hyen!“ Drsná dohra show prezidenta: Zase Polčák!
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění