Křesťanský sionismus a české národní tradice

Autor: Martin Janeček | Publikováno: 29.1.2008 | Rubrika: Zamyšlení
lev

Mnoho Čechů má možná pocit, že ICEJ a hodnoty křesťanského sionismu, které hájí, jsou součástí kulturního a politického vlivu západního světa, především jeho nejbohatší a nejsilnější součásti, Spojených států amerických, a že nemají nic společného se starostmi normálního českého občana. Ale trochu znalostí historie a teologie nám ukáže, že tyto hodnoty naopak jsou úzce spojeny s tím, co má česká kultura nejlepšího.

Křesťanský sionismus vychází z tradiční víry prvních křesťanů, kteří očekávali Kristův návrat a jeho tisícileté království na tomto světě. Toto očekávání tisíciletí – milénia - se zakládalo na Bibli, především na starozákonních proroctvích Danielových a na novozákonní Apokalypse. První křesťané očekávali, že Kristus bude kralovat z Jeruzaléma, okolo kterého se seskupí příslušníci židovského národa, ze kterého pocházel. Tato tradiční víra byla odvržena svatým Augustinem, který chápal tisícileté Kristovo království jen jako metaforu, jejíž smysl je třeba vidět v životě církve. Ale milenialistické naděje nikdy úplně nezanikly. Periodicky se znovu a znovu objevovaly v křesťanském světě. Mimo jiné též v Čechách.

V kterémkoli českém městě se mezi těmi, podle kterých se jmenují náměstí a ulice, nejčastěji nacházejí tři jména: Mistr Jan Hus, Jan Amos Komenský a Tomáš Garrigue Masaryk. Tito tři muži představují hodnoty, za které mnoho Čechů bojovalo, trpělo a mnohdy i umíralo. Žili v různých dobách, za velmi odlišných okolností. Co mají společného, to je jejich vztah k dědictví Bible. Každý z nich se snažil z tohoto dědictví čerpat poučení k řešení konkrétních problémů své doby.

Mistr Jan Hus (1370-1415) žil v době hluboké krize středověkého křesťanství. Byl konfrontován s rozkolem v církvi, s existencí dvou vzájemně se odsuzujících papežů, s prodáváním odpustků a celkovou korupcí zbohatlého kléru. Hus byl do značné míry ovlivněn dílem anglického teologa Johna Wycliffa (1330-1384) a jeho prostřednictvím hnutím Valdenských (Vaudois), které vzniklo ve Francii. Wycliff zdůrazňoval význam biblických textů, odmítal papežskou autoritu a víru v Kristovu přítomnost v hostii. Wycliffovo dílo bylo dobře známo v Čechách. Styky mezi českým královstvím a Anglií byly tehdy úzké, sestra českého krále Václava IV. byla manželkou anglického krále. Wycliffovy spisy byly veřejně spáleny v Praze v roce 1410 poté, co bylo jeho dílo odsouzeno papežskou bullou. Hus odmítl Wycliffa odsoudit, a byl proto exkomunikován. Kostnický koncil, který dal Husa upálit, odsoudil též Johna Wycliffa a nařídil vykopat jeho kosti a spálit je.

Když král Václav IV. zemřel v roce 1419, radikální husité byli přesvědčeni, že „…Bůh sám zakročil v politické situaci a uvolnil český trůn pro svého syna, Ježíše Krista,“ jehož návrat očekávali.(Jean Delumeau, Mille ans de bonheur, Librairie Artheme Fayard, 1995, str. 110).

Milenialistické naděje, které formuloval už Husův předchůdce Jan Milíč z Kroměříže, byly obzvlášť silné mezi Tábority. Nebylo náhodou, že pojmenovali své centrum podle hory Tabor v Galileji nebo že jejich poslední skupina se bránila na hradě nazvaném Sion.

Hus pak inspiroval Martina Luthera, který o něm mluvil jako o svém předchůdci. Lutherův součastník Thomas Müntzer, kazatel v saském Zwickau, odešel v roce 1521 do Prahy, kde napsal „Protest ohledně zásad Čechů“. Ohlašoval, že v Čechách bude založena nová církev, seskupující „vyvolené“, která se pak rozšíří po celém světě. Stal se pak jedním z vůdců „Selské války“.

Reformace přinesla nový přístup k Židům. Už tím, že zpochybnila předchozí „jistoty“, umožnila pochybovat i o správnosti tradiční „substituční teologie“, podle které Židé zcela ztratili své původní vyvolení. Znalost Bible též logicky vedla protestanty k tomu, aby tuto teologii odmítali. Mezi protestanty bylo též více těch, kteří se cítili blíže chiliasmu, víře v Kristův návrat a jeho tisícileté království na tomto světě.

Znalost Bible a identifikace s národem Izraele byly obzvlášť patrné mezi nizozemskými reformovanými a mezi anglickými puritány. V 17. století bylo reformované Nizozemsko z celé Evropy zemí, kde vládla největší svoboda smýšlení. Poskytlo azyl španělským a portugalským Židům, kteří byli nuceni konvertovat na katolicismus a kteří se v Holandsku mohli vrátit k víře svých předků. V Holandsku nalezli útočiště i angličtí puritáni, pronásledovaní oficiální anglikánskou církví. V době, kdy potomci husitů byli poraženi na Bílé hoře, odjela z Nizozemí loď Mayflower s britskými puritány, slavnými Pilgrims Fathers, kteří se pak vylodili v Massachusetts Bay, aby tam položili základy země, která se nyní jmenuje Spojené státy americké. A toto Holandsko 17. století se stalo též novým domovem Jana Amose Komenského.

Poslední biskup Jednoty bratrské, Komenský (1592-1670) sdílel ideály křesťanského sionismu, které byly běžné u novobaptistů. Ti, pronásledováni v Německu a v Rakousku, nalezli útočiště v Mikulově na Moravě.

V rozsáhlém díle Komenského je i spis Lux in Tenebris, uveřejněný v roce 1657. Byl inspirován kázáními tří svých součastníků, kteří jednoznačně byli milenialisty: Slezan Krištof Kotter, Moravan Drabitius a Kristina Poniatowska, adoptivní dcera Komenského.

V pobělohorské době, kdy Komenský nalezl útočiště v Nizozemí, velká skupina Českých bratří nalezla azyl v Lužici. Byli tam přivítáni hrabětem Zinzendorfem, který je přijal na svých panstvích u města Zittau a pomohl jejich reorganizaci. Od té doby jsou známí pod jménem Moravští bratři. Ti silně ovlivnili vznik metodismu. John Wesley, který je považován za zakladatele tohoto hnutí, se s nimi stýkal během svého pobytu v Americe v letech 1736-1737. Po návratu do Evropy se sešel s hrabětem Zinzendorfem. A ve svých pamětech uvádí, že se „ znovu narodil“ poté, co poslouchal Moravské bratry číst komentář k epištole Římanům.

Můžeme tedy říci, že český národ přispěl významně k dílu reformace. A ta sehrála velkou roli ve vytvoření moderní demokratické společnosti.

Reformace nahradila monarchickou strukturu církve, kterou katolicismus převzal od římského impéria, systémem, ve kterém pastor je zodpovědný svým věřícím. Od dob reformace prostý věřící sám osobně četl Bibli a uvažoval o smyslu jejích slov. S tím souvisel rozvoj vzdělání a nezávislého myšlení každého jednotlivce. Reformace též zrušila středověký zákaz půjčovat na úrok, a tak usnadnila vznik moderního tržního hospodářství. Byly to protestantské země západní a severní Evropy a severní Ameriky, kde se nejdřív odehrála průmyslová revoluce a kde vznikly liberální demokracie. Ve dvacátém století tyto země pak byly méně náchylné přijmout totalitární ideologie nežli země katolické a pravoslavné.

Tyto vazby mezi reformací a moderní demokratickou společností byly běžně známé. Tak krátce před vypuknutím první světové války francouzský socialistický vůdce Jean Jaures prohlásil v parlamentu: „Non, non, la France de la Révolution ne marchera pas contre l’Allemagne de la Réforme, derriere la Russie des moujiks!“ (Ne, ne, Francie Velké revoluce nebude pochodovat proti Německu reformace, za Ruskem mužíků.) Tato slova je dobře si připomenout nyní, když Putinovo Rusko vyhrožuje, že namíří své rakety proti radarům v Brdech. Snad jsme byli příliš naivní, když jsme si mysleli, že dnešní Rusko už nemá nic společného s Ruskem Stalina, Chruščova a Brežněva. Nebyl nakonec Sovětský svaz především pokračováním Ruska samoděržaví a pogromů?

Jean Jaures sehrál významnou roli i v boji proti antisemitismu. Když vypukla Dreyfussova aféra, většina francouzské levice byla názoru, že jde o konflikt mezi dvěma skupinami buržoazie – židovskou a katolickou – který se jich netýká. Nejdůležitější francouzský teoretik socialismu, Pierre Proudhon, před tím prohlašoval, že Židy je třeba „vyvraždit nebo poslat zpátky do Asie“. Jean Jaures se jednoznačně postavil proti těmto názorům. Ve jménu mravních hodnot, které mu byly vlastní, převedl značnou část veřejného mínění na stranu těch, kteří usilovali o revizi procesu nevinného židovského důstojníka.

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) byl pokračovatel tradic Husa a Komenského. Ve své slavné větě „Ne Caesar, nýbrž Ježíš“shrnul podstatu svého přístupu k životu. Dlouholetý poslanec rakouského parlamentu, Masaryk se rozhodl bojovat za národní nezávislost Čechů a Slováků poté, co habsburská monarchie vyvolala první světovou válku útokem na Srbsko. V této válce bylo Rakousko-Uhersko spojencem Osmanské říše, islámského chalífátu, který vyhlásil „džihád“, svatou válku, mocnostem Dohody – a spáchal první genocidu dvacátého století. Té padlo za oběť více než milion Arménů, národa, který první, jako celek, přijal křesťanství.

Ve svém úsilí o vytvoření nezávislého Československa Masaryk úzce spolupracoval s představiteli sionistického hnutí, kteří též usilovali o svou národní nezávislost. Nejvýznamnější z nich byl Louis Dembitz Brandeis (1856-1941). Oba jeho rodiče pocházeli z Prahy, ale vystěhovali se do Ameriky už po revoluci roku 1848. Brandeis byl blízký prezidenta Woodrow Wilsona a soudcem amerického Nejvyššího soudu. Mezi další sionistické vůdce, kteří Masarykovi pomohli k získání nezávislosti Československa, patřili Julian Mach, Louis Marshall, Stephen Wise, Adolf Joachim Sabath a Nahum Sokolow (Encyclopedia Judaica, Masaryk). Masaryk získal snadno přátelství těchto osobností, neboť byl dobře znám mezi Židy od dob, kdy usiloval o revizi procesu Leopolda Hilsnera, mladého Žida nespravedlivě odsouzeného k smrti za údajnou rituální vraždu. Masaryk se angažoval, podle svých slov, „…ne aby hájil Hilsnera, ale aby hájil křesťany proti pověře“.

Masaryk byl za studií na vídeňské universitě žákem židovského profesora Theodora Gomperze, brněnského rodáka, díky kterému se zbavil předsudků, jež v něm zanechala tradiční výchova. V roce 1898 uveřejnil studii Vědecká a filozofická krize současného marxismu, ve které v protikladu k Marxově definici tvrdil, že Židé jsou národem, i když opustili svůj jazyk. Byl poznamenán dílem Ahada Ha-Ama (Ashera Hirsche Ginsberga), teoretika hnutí „kulturního sionismu“, Hibbat Zion (láska Sionu), o kterém napsal studii uveřejněnou v roce 1905.

Po první světové válce Masarykovo Československo podporovalo zájmy sionistů v rámci Společnosti národů, která svěřila mandát nad Palestinou Velké Britanii. V roce 1927 prezident Masaryk navštívil osobně zemi Izrael, kde se setkal mimo jiné s rabínem Chajimem Sonnenfeldem, vůdcem ortodoxní židovské komunity. V roce 1930 byl vysázen poblíž obce Sarid Masarykův les. V roce 1935 město Tel-Aviv udělilo Masarykovi čestné občanství. V roce 1938 byl založen přistěhovalci z Československa kibuc Kfar Masaryk v Galileji. Dodnes ulice a náměstí v izraelských městech nesou Masarykovo jméno. A nesly ho i během oněch dlouhých let, kdy žádné místo v Československu jeho jméno nést nesmělo. Nebylo tedy nic divného, že po 21. srpnu 1968 ze všech demonstrací, které proběhly ve světě na protest proti sovětské invazi do naší vlasti, se ta největší konala v Izraeli. Mnoho představitelů arabských států tehdy schvalovalo sovětský zákrok proti „sionistickému spiknutí“. A jeden sovětský představitel prohlásil, že „plíživá kontrarevoluce v Československu začala rehabilitací díla Franze Kafky“.

Jestliže po první světové válce bylo Československo jedinou skutečnou demokracií ve střední Evropě, jestliže v roce 1968 bylo jedinou zemí sovětského bloku, která se pokusila o obnovení demokratických svobod, tak to dlužíme do značné míry tomu, že jsme dědici Husa, Komenského a Masaryka. Snad je zbytečné říkat, že musíme tomuto dědictví zůstat věrní. Ale možná není zcela zbytečné si upřesnit, se kterými silami nás toto dědictví spojuje.

Dr. Martin JANEČEK je členem ortodoxní židovské komunity, žije střídavě v Paříži a v Praze. Psáno pro Slovo z Jeruzaléma

6459 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Ukazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženamiPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlastTehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. FaktDnes je NATO paktem, který svou agresivní politikou, prosazovanou zejména americkými prezidenty, destabilizoval v podstatě celý svět

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Bičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Ekonomka brutálně nachytala Schwarzenberga kvůli Kosovu. Pane kníže, tohle se fakt nepovedlo Že Babiše chtěli vydat dva měsíce před volbami, to opravdu není náhoda. Jiřímu Čunkovi kauza Čapí hnízdo potvrdila vlastní šílené zkušenosti se státními zástupci
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění