Slovníček evropských levicových pojmů - GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY

Autor: Hynek Fajmon | Publikováno: 25.2.2008 | Rubrika: Studie
Zemědělství

Pravidelná rubrika "Slovníček evropských levicových pojmů" začala v Revue Politika vycházet na začátku loňského roku. Postupně v ní vyšlo devět textů, které se zabývaly nejfrekventovanějšími termíny z arzenálu současné levice. V tomto roce se budu na těchto stránkách věnovat dalším pojmům, například multikulturalismu, registrovanému partnerství či sociálně-tržnímu hospodářství.

"Svoboda Evropy být GMO-free."slogan aktivistů Greenpeace při demonstraci v Bruselu

 

"Say No to GMO."
Paul McCartney

 

PŮVOD TERMÍNU GMOs A JEHO PODSTATA

Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je takový, jehož genetická informace byla zásahem člověka uměle změněna za účelem dosažení jiných vlastností. Této změně v genetickém materiálu organismu se říká genetická mutace. Termín GMOs tedy souhrnně označuje všechny organismy, které byly vytvořeny touto metodou. Vzhledem k tomu, že je termín geneticky modifikovaný organismus velmi dlouhý, používá se v praxi jak v češtině, tak v angličtině a celé řadě dalších jazyků zkratka GMO (popř. GMOs v případě plurálu).

K pochopení toho, jakou roli vlastně GMOs mají, se musíme podívat zpět do historie. Od doby, kdy lidstvo přešlo z období lovců a sběračů k zemědělské činnosti, je cílem člověka neustálé zlepšování kvality zemědělské produkce. Lidé hledali vhodné rostliny a zvířata k produkci dostatečného množství jídla a vybírali takové rostliny a zvířata, která jim přinášela největší užitek. Člověk postupně zjistil, že vlastnosti rostlin a zvířat se dají zlepšovat nejen kvalitním obhospodařováním, ale také křížením vhodných zvířat a šlechtěním vhodných rostlin. Člověk využíval toho, že se čas od času dědičné vlastnosti druhů náhodně mění. Takovou náhodnou změnu označujeme jako mutaci. Lidé využívali ty mutace, které byly nějakým způsobem užitečné a postupně vyšlechtili zajímavé odrůdy rostlin a výnosná plemena hospodářských zvířat.

Později objevil náš rodák Johann Gregor Mendel zákonitosti dědění vlastností mezi rostlinami, a dal tak impulz k velkému rozvoji šlechtitelství kulturních rostlin a domácích zvířat. Genetika se postupně během 20. století rozvíjela. V roce 1953 byla objevena struktura DNA, což dalo impulz k rozvoji genetiky, jak ji známe nyní. Po druhé světové válce se ale začalo také experimentovat s vytvářením mutací prostřednictvím působení různých chemikálií a ozářením. Tímto způsobem bylo vytvořeno (a dnes je v praxi běžně využíváno) okolo 2 500 mutovaných rostlin. Většina z nich patří do oblasti dekoračních rostlin, ale najdeme zde i některé potravinářské plodiny. O zdravotních a jiných rizicích těchto plodin se žádná diskuze nevede, a to přesto, že vědecké zkoumání ukazuje, že jsou v této oblasti větší problémy než u "klasických" GMOs. Tzv. radiační mutanty procházejí při uvádění na trh mnohem méně přísnou procedurou než GMO plodiny. Rozvoj genetiky nicméně pokračoval a v 70. letech dospěl do fáze, která umožnila zahájit pokusy s přenosem genů – a tedy vznik GMOs. Takto vzniklé organismy se staly velmi rychle předmětem politického sporu, který trvá dodnes.

Odpůrci tvrdí, že GMOs by v přírodě nikdy samy nevznikly, a tím pádem se jedná o nebezpečné organismy, ke kterým je nutné přistupovat na základě principu "předběžné opatrnosti". To v praxi znamená jejich úplný zákaz nebo minimálně velmi přísné testování, regulaci a povinné značení a přísné oddělování takových plodin v celém procesu jejich pěstování přes distribuci až po spotřebu.

Odpůrci GMOs ovšem veřejnosti zamlčují fakt, že se jedná o organismy, které žádné skutečné zdravotní riziko nemají. Je sice pravda, že v přírodě by geneticky modifikovaný organismus "sám od sebe" nevznikl, ovšem na straně druhé je také pravda, že bez zásahu člověka by nemohla vzniknout ani běžná domácí zvířata a hospodářské plodiny. V současnosti tedy žijeme ve světě, který je výsledkem mnoho tisíciletí trvající interakce mezi člověkem a přírodou. Tuto skutečnost ale odpůrci GMOs zcela ignorují.

Rozvoj genetiky ve 20. století vedl k tomu, že šlechtitelství zbavil náhodnosti. Rozluštění genetické informace umožnilo v organismu najít ten gen, který určuje příslušnou vlastnost, a přenést jej do jiného organismu, nebo naopak takový gen z organismu odstranit. Tento postup se jmenuje transgenose neboli přenášení genů. V legislativě se tento postup označil jako "genetická modifikace" a takto vzniklé organismy se nazývají "geneticky modifikované organismy" neboli GMOs.

GMO je tedy označení pro modifikovaný organismus a je třeba se ptát, co mají GMOs vlastně společného s politikou a proč jsou předmětem takové hysterie. Odpověď je jednoduchá. GMOs jsou politickou otázkou z toho důvodu, že rozdělují společnost na ty, kteří je úplně odmítají, a na ty, kteří je naopak plně podporují. Mezi těmito krajními pozicemi se potom nachází celé spektrum názorů. Jelikož hlavním cílem tohoto "slovníčku" je analyzovat levicové postoje, podíváme se na problematiku GMOs z tohoto pohledu.

Čtenáře by nemělo překvapit to, že GMOs jsou z levicového a environmentalistického hlediska něčím velmi špatným a ohrožujícím lidstvo. Hlavními bojovníky proti GMOs jsou aktivisté z hnutí Greenpeace a celá řada především levicových politiků. Patří mezi ně ale i někteří politici středoví a pravicoví. O levicové podstatě odmítání GMOs však nemůže být žádného sporu.

Odpůrcům GMOs jde o to, aby tento fenomén úplně zakázali, aby úplně přestal existovat. K dosažení tohoto cíle používají celou škálu metod z arsenálu ekologického radikalismu a aktivismu. Patří sem spektakulární demonstrace, strašení veřejnosti zdravotními riziky, nátlakové akce na pěstitele těchto plodin včetně ničení osetých ploch, nátlakové akce vůči zákonodárcům a podobné aktivity.

V politické rovině potom prosazují ustavování tzv. GMO free zones neboli oblastí, kde je pěstování GMOs zakázáno. Toto hnutí je velmi silné v Polsku, v Rakousku a v Řecku. Aktivisté bojující proti GMOs ale prosazují rovněž povinné značení potravin obsahujících sebemenší stopy GMOs. A proti takto označené produkci naopak hodlají prosadit jako "zdravou alternativu" produkci s označením "bio". Vůči veřejnosti jsou potom využívány nástroje masové manipulace, jejímž cílem je naučit veřejnost, že GMOs jsou špatné a "bio" naopak dobré. Tato propracovaná strategie se v Evropě setkala v mnoha státech s "pozitivním" ohlasem. Mnozí lidé se zkrátka GMOs začali bát.

 

STAV GMOs VE SVĚTĚ

První GM rostlinou byl v roce 1983 tabák s resistencí k antibiotiku kanamycinu. V roce 1987 byly provedeny první polní pokusy s GM rajčaty odolnými proti viru TMV. Tyto úspěchy byly umožněny rozvojem genetiky v 60. a 70. letech, na kterých se podíleli lidé jako Jeff Schell, Marc Van Montagu, Mary-Dell Chilton a Ernie Jaworski. GM plodiny byly podrobeny v USA přísným testům a byly schváleny americkými úřady k uvedení na trh. Postupně se jejich využití rozšiřovalo a nyní se využívají po celém světě. Potraviny z GM plodin se v USA běžně konzumují již více než deset let a žádný výzkum nepotvrdil, že by docházelo k ohrožování zdraví spotřebitelů.

Jedná se především o osivo plodin, jako je kukuřice, bavlna, sója, kanola, papája nebo tykev. To, co činí GM osivo pro zemědělce zajímavým, jsou mimořádné vlastnosti plodin z pocházejících z tohoto osiva. Jedná se zpravidla o jednu nebo více zajímavých vlastností, které zvyšují výnos dané plodiny. Toho je dosahováno různými metodami. Například u GM kukuřice se jedná o to, že rostliny z tohoto osiva jsou odolné proti hlavnímu škůdci kukuřice zvanému zavíječ. Gen vložený do GM kukuřice tohoto škůdce likviduje, a tím se přispívá k vyšším výnosům. Obdobně se může jednat u kukuřice o schopnost odolávat pesticidům, které mají za cíl ničit plevel. Jejich aplikací se zničí plevel, ale zasetá kukuřice tím není poškozena, a může tedy mít vyšší úrodu. A v takových a podobných vlastnostech spočívá podstata GM plodin. Pro zemědělce je tedy takové osivo mimořádně atraktivní, protože zvyšuje výnosy a snižuje náklady na obhospodařování takové plodiny.

Největší plochy GM plodin jsou osety v USA; v roce 2006 tam tato plocha činila 54,6 milionu hektarů. Jedná se o vojtěšku, kanolu, kukuřici, bavlnu, papáju, sojové boby a tykev obecnou. Druhým největším pěstitelem GM plodin na světě je Argentina, kde bylo v roce 2006 oseto 18 milionů hektarů, a to hlavně kukuřicí, bavlnou a sójovými boby. Následuje Brazílie, Kanada, Indie, Čína, Paraguay a Jihoafrická republika. Největší dynamiku má pěstování GM plodin v Číně a v Indii, kde místní vlády pochopily, že je to jednoduchá cesta k produkci dostatečného množství potravin pro obrovské populace těchto národů.

 

STAV GMOs V EU

Stranou pěstování GMOs zůstávají z politických důvodů evropské státy, kde byly GM plodiny prostě zakázány. Až v poslední době se opatrně otevírá trh s několika málo těmito plodinami. Evropské státy se přitom dělí na ty, které s GMOs alespoň experimentují, a na ty, které GMOs úplně odmítají. Do první skupiny patří Portugalsko, Španělsko, Francie, Německo, Česko, Slovensko a Rumunsko. Ostatní státy GMOs nepěstují vůbec nebo ve velmi malých objemech. Velmi významný je vliv EU na Afriku, kde se s výjimkou Jihoafrické republiky GM plodiny nepěstují. Podobně je tomu také v Rusku a většině islámských států s výjimkou Íránu.

Situace okolo GM plodin je v Evropské unii velmi složitá. Na jednu stranu je zřejmé, že EU je povinna akceptovat výsledky jednání WTO, které jí neumožňují zakázat obchodování s GMOs, ovšem na straně druhé je v celé řadě evropských států silná lobby bojující proti GMOs. V letech 1999–2004 bylo ze strany EU vyhlášeno úplné moratorium na GM plodiny. Ty se do EU nemohly ani dovážet, ani se zde nemohly pěstovat. Evropská unie rovněž přistoupila k prosazování Úmluvy o biologické rozmanitosti známé jako Cartagenský protokol, který dovoluje signatářům zakázat dovoz GMOs bez udání důvodů. Zde se jedná o tzv. ochranu biodiverzity, se kterou se často ohánějí ekologičtí aktivisté.

Podle evropské legislativy je nakládání s GMOs regulováno podobně jako nakládání s nebezpečnými chemikáliemi. Pro každou GM plodinu se musí získat samostatná registrace. Všechny výrobky pocházející z GMOs, a to už v případě, že jsou GMOs v celkovém objemu obsaženy z více než 0,9 %, musejí být označeny jako GMO produkty. Hlavní GM plodinou, která je v EU povolena k pěstování, je tzv. Bt kukuřice. I tuto odrůdu ale některé členské státy EU zakazují pěstovat, což je jednoznačným porušením evropského práva.

Povolen je rovněž dovoz GM sóji jako suroviny pro potraviny a krmiva. Její roční dovoz do EU činí cca 34 milionů tun a pochází hlavně z Brazílie a Argentiny. Pro pěstování však GM sója v EU povolena nebyla. Nejnovější impulz k pokračování sporu dala nedávno francouzská vláda, když na konci roku 2007 zakázala pěstování geneticky modifikované kukuřice MON810, a to přesto, že je tato kukuřice pro pěstování v EU-27 orgány EU povolena. Stát EU, který přesto zakáže pěstování takového produktu, musí Evropské komisi předložit věrohodné důkazy, že tato plodina škodí zdraví nebo životnímu prostředí. Podobné zákazy byly již dříve schváleny v Polsku a některých dalších státech.

Před nějakým časem jsem měl možnost účastnit se pracovní večeře vybraných europoslanců s americkým velvyslancem při EU o aktuálních problémech transatlantických vztahů. Položil jsem mu tenkrát otázku, co by podle názoru americké vlády měla EU udělat v problematice GMOs.

Odpověď amerického velvyslance byla velmi zajímavá. Sdělil nám, že Evropané by především neměli žít v iluzi, že lidé v USA jsou připraveni pustit na trh a konzumovat jakoukoliv plodinu nebo potravinu, která by byla zdraví škodlivá. Pokud by si americká vláda nebyla na 100% jistá, že GMOs nejsou bezpečné, tak by je nikdy neregistrovala a nikdy by neumožnila jejich uvádění na trh. Na podporu tohoto tvrzení uvedl, že vůbec první agentura pro bezpečnost potravin na světě byla založena již na konci 19. století v USA. Evropané by tedy měli při sporu ve WTO předložit vědecké důkazy, že GMOs jsou škodlivé pro zdraví nebo pro životní prostředí, a pokud takové důkazy nemají, tak by neměli bránit v obchodování s nimi. Toto vystoupení amerického velvyslance mne přimělo k tomu, abych si podstatu obchodního sporu mezi USA a Argentinou na jedné straně a EU na straně druhé podrobně prostudoval.

Je velmi zajímavé, že se o tomto sporu v evropských státech příliš mnoho neví. Respektive se v Evropě vůbec neví o tom, že USA a Argentina žalovaly Evropskou unii ve WTO za to, že zakazuje obchodování s GMOs. Podle pravidel WTO je přitom možné zakázat obchod s nějakou plodinou jen v případě, že ohrožuje zdraví nebo životní prostředí. Ve WTO tedy byl veden spor a výsledkem tohoto sporu je, že žádné důkazy o tom, že GMO poškozují zdraví nebo životní prostředí, EU nepředložila, a tím pádem nemůže nadále zakazovat obchod s nimi a naopak jej musí od letošního roku umožnit. Tato prostá pravda se ale levicovým elitám v médiích prostě nehodí do krámu, a tak o ní neinformují. Místo toho neustále děsí občany zmanipulovanými zprávami organizace Greenpeace, které nejsou založeny na vědeckých důkazech.

 

STAV GMOs V ČESKÉ REPUBLICE

Česká republika patří jednoznačně k největším zastáncům pěstování GM plodin v Evropské unii. Je to způsobeno tím, že Československo a po něm i Česká republika byly státy, které měly a mají v této oblasti kvalitní vědecké zázemí. Již od první republiky patřil československý zemědělský výzkum ke světové špičce a špatnou pozici neměl ani v letech 1948–1989. Důvěra ve vědu a technologie je ostatně v České republice široce rozšířená dodnes, a to i v jiných oborech.

Liberální přístup ČR ke GMOs se ovšem musel podřídit evropskému restriktivnímu pohledu. Právě v době vyhroceného sporu mezi EU a USA okolo GMOs Česká republika vstupovala do Evropské unie a svou legislativu musela přizpůsobit evropské. To vedlo k přerušení a zdržení mnoha biotechnologických projektů. V poslední době se ale situace v EU začíná pod tlakem WTO měnit k lepšímu a Česká republika patří k těm státům, kde se GMOs pěstují nejvíce.

V České republice se od roku 2005 úspěšně pěstuje Bt kukuřice a sklizeň se používá jako krmivo. Ministr zemědělství Petr Gandalovič se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že Česká republika nebude bránit rozvoji pěstování GM plodin v EU.

 

MÁ PRAVICOVÝ POLITIK HÁJIT GMOs?

K problematice GMOs jsem se osobně dostal až v Evropském parlamentu při práci v jeho zemědělském výboru. Velmi mne překvapilo, jak je diskuze o GMOs vyostřená. Zvláště někteří europoslanci z Rakouska, Řecka, Polska a Francie v této záležitosti předvádějí velmi fundamentalistické postoje. Abych do této odborně poměrně komplikované problematiky pronikl, absolvoval jsem rozhovory s předním českým odborníkem v této věci, profesorem Jaroslavem Drobníkem. Zúčastnil jsem se rovněž několika konferencí na toto téma a přečetl jsem poměrně velké množství publicistických článků i odborných textů včetně související evropské legislativy. Překvapilo mne, jak moc je tato diskuze ovládána emocemi a falešnými levicovými proroky a jak málo je o podstatě této záležitosti objektivně informována veřejnost.

GMOs jako téma velmi úzce souvisejí s pojmem, který jsem v tomto "slovníčku" již zpracoval – s trvale udržitelným rozvojem. V textu, který se věnoval tomuto termínu, jsem dokládal, že zastánci tohoto konceptu si přejí zastavit civilizační pokrok ve jménu ochrany přírody. Příroda je dle jejich soudu nejdůležitější hodnotou a člověk se jí musí přizpůsobovat a nikoliv naopak. Celá lidská civilizace je ale založena na opačném přístupu. Člověk je aktivním činitelem, který přírodu přetváří tak, aby mu poskytovala užitek. Tento základní kámen naší civilizace ale environmentalisté odmítají. A součástí jejich celkové strategie je i odmítání GMOs a vyvolávání pocitu strachu a ohrožení z GMOs.

Podstata jejich argumentace spočívá v tvrzení, že GMOs by v normální přírodě nikdy nemohly vzniknout, a tím pádem není správné, aby existovaly. Jakékoliv zdůvodnění GMO jako prostředku ke zmírnění hladomorů a nasycení lidí v rozvojových státech je nechávají naprosto chladnými. Příroda má, dle jejich soudu, mít prostě před hladovými lidmi přednost.

Racionálně uvažující člověk se ale na GMOs bude dívat jinak než environmentalisté. Pro něj je klíčové to, zda tato technologie pomáhá lidem a jaká jsou její rizika. Z takového zvážení přínosů a rizik vznikne racionální stanovisko k využívání GMOs. V úvahu je nutné vzít především skutečnost, že GMOs se vytvářejí z toho důvodu, aby se zlepšily kvalitativní i kvantitativní parametry příslušné plodiny.

GMOs se nevytvářejí z toho důvodu, aby lidem záměrně škodily, jak se snaží naznačovat radikální ekologičtí aktivisté, ale z toho důvodu, aby se zvýšila a zlevnila produkce těchto plodin. Z toho vyplývá, že záměr vzniku GMOs je bezesporu pozitivní. Zbývá se vypořádat pouze s případnými riziky. A i v této oblasti jsou výsledky zcela jasné. GMOs zdraví lidí neškodí a neškodí ani životnímu prostředí.

Za zásadní považuji rovněž skutečnost, že výzkum v genetice a příbuzných oborech je faktorem, který může zásadním způsobem zlepšit schopnost lidstva zajistit dostatek obživy pro každého. Bránit uplatnění GMOs v praxi znamená, že výzkum v této oblasti se úplně zastaví. Nikdo nebude chtít tyto vědy studovat, protože nebudou mít perspektivní uplatnění, a ti vědci, kteří se těmto vědám věnují, z Evropy odejdou – k naší škodě – do USA. Odmítání GMOs je tedy mimo jiné také útokem na svobodu vědeckého bádání, a tedy schopnost lidí hledat nové efektivnější způsoby obživy. Jaké to může mít dopady na vědu v evropských státech, je myslím každému zřejmé.

A konečně velmi důležitou roli v celé kauze má samozřejmě také obchodní rozměr celé záležitosti. Výzkum v oblasti GMOs přináší celou řadu technologických řešení, která se stávají patenty a zajímavými obchodními komoditami. V USA již existují desítky velkých firem, které se zabývají pouze vývojem, výrobou a uváděním na trh GM produkce. Jednou z největších firem v tomto oboru je Monsanto. Jakmile se ale nějaký produkt stává globálně předmětem obchodu, vstupuje do hry otázka konkurence. A tady Evropa svým restriktivním přístupem prostě prohrává. Každý rok zmařený moratoriem na pěstování GMOs je ve výzkumu i v byznysu znát. Evropa se tak svým odmítáním GMOs sama připravuje o možnost podílet se na velmi zajímavém výzkumu a výnosném podnikání.

Při dokončování tohoto textu mne zaujal článek zveřejněný ve Financial Times dne 16. ledna 2008 s názvem "Jídlo z klonovaní je bezpečné, říká americká agentura". V článku Jeremyho Granta se píše, že americká agentura Food and Drug Administration (FDA), která má na starosti bezpečnost potravin, předběžně rozhodla, že maso a mléko z klonovaných krav, prasat a ovcí je bezpečné a může být konzumováno stejně jako maso a mléko z běžných zvířat. Podobné předběžné stanovisko sdělila nedávno rovněž její evropská obdoba (EFSA). Očekávám, že produkty z klonovaných zvířat budou na trhu během zhruba pěti let. Myslím si, že i tento vývoj se stane velmi zajímavým podnětem k diskuzi.

 

Revue Politika, 17.02.2008 

2687 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Žádat od Boha, aby ukončil tento pontifikát a dal církvi nového papeže, není projevem nerozumnosti, pýchy ani lehkomyslnostiNedivíme se Rusům, že nechtějí mít v Rusku neziskovku Člověk v tísni financovanou Sorosem, USA a EUPozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouImigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?Každý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

K čemu a komu slouží Templetonova cena? A proč ji dostal Halík?Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmo

Eurabia.cz

Evropští lidovci chtějí zachovat křesťanské základy EU, které podkopali imigracíBoj proti IRA inspiraci na strategie boje proti islámu? Na teror je třeba odpovědět větším terorem?

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Zeman tvrdě účtoval u Soukupa: Frustrovaní, poražení. Shromáždění neúspěšných na Letné. Kalousek na Hrad? Proboha, co ti lidi volají...Tak pozor, Milion chvilek do voleb? Jako zahrádkáři. Dostanou po papuli. Sněhurka a trpaslíci. Temná předpověď zkušených
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění