Právní studie k možnému prolomení Dekretů prezidenta Beneše v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy

Autor: Redakce | Publikováno: 2.4.2008 | Rubrika: Studie
SKS

 Právní studie k možnému prolomení Dekretů prezidenta

 

Beneše v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy

 

a

 

Listiny základních práv EU

 

 

 

 

 

 

 

______________________________________________

 

Autoři: tým právních expertů poslankyně EP Jany Bobošíkové

 

Duben 2008

 

 

 

 

Listina základních práv EU a Benešovy dekrety

 

 

1. Změna v postavení Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“)

 

1.1. Dosavadní článek 6 Smlouvy o EU:

1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásadách, které jsou společné členským státům.

 

2. Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Římě dne 4. listopadu 1950 a ta, jež vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, jako obecné zásady práva Společenství.

 

3. Unie ctí národní identitu svých členských států.

 

4. Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro provádění svých politik.

 

 

1.2. Lisabonská smlouva článek 6 mění takto:

1.  Unie uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, ve znění upraveném dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku, jež má stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Listina nijak nerozšiřuje pravomoci Unie vymezené ve Smlouvách.

Práva, svobody a zásady obsažené v Listině se vykládají v souladu s obecnými ustanoveními v hlavě VII Listiny, jimiž se řídí její výklad a použití, a s náležitým přihlédnutím k vysvětlením zmíněným v Listině, jež uvádějí zdroje těchto ustanovení.

2.   Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami.

3.   Základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie.“

Přijetím Lisabonské smlouvy se tedy Listina stane právně závaznou a bude mít stejné právní postavení, jako Smlouvy.

 

2. Možná úskalí související s přijetím Lisabonské smlouvy

 

2.1. Právo na vlastnictví – článek 17 Listiny:

 

Článek 17

Právo na vlastnictví

 

1. Každý má právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a odkazovat jej. Nikdo nesmí být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu, v případech a za podmínek, které stanoví zákon, a při poskytnutí spravedlivé náhrady v přiměřené lhůtě. Užívání majetku může rovněž být upraveno zákonem v míře nezbytné z hlediska obecného zájmu.

 

2. Duševní vlastnictví je chráněno.

 

Článek 52 odst. 3 Listiny stanoví, že pokud tato Listina obsahuje práva odpovídající právům zaručeným Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), jsou smysl a rozsah těchto práv stejné jako ty, které jim přikládá uvedená Úmluva.Vysvětlení k Listině dále rozvádí toto ustanovení a výslovně stanoví, že článek 17 Listiny odpovídá článku 1 protokolu k Úmluvy.

           

Co se týče rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), nejčastějším předmětem stížností podaných proti České republice byly v minulých letech restituce a s nimi spojené otázky zásahu do vlastnických práv[1], které zaručuje právě článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě (tedy článek shodný s článkem 17 Listiny).

 

Podobně jako v případě Březný a Březný v. Slovensko, i v případě Mulhous v. ČR poznamenal ESLP, že stěžovatelé se mohou odvolávat na porušení článku 1 Protokolu č. 1 v rámci soudního jednání jen pod podmínkou, že toto jednání se týká jejich „majetku“ nebo jejich „vlastnictví“ ve smyslu tohoto ustanovení. Za majetek dle tohoto rozhodnutí nelze považovat naději na uznání bývalého vlastnického práva, jež není dlouhou dobu vykonáváno. V restitučním řízení pana Mulhouse tedy nešlo o existující majetek ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 a judikatury orgánů Úmluvy, neboť v okamžiku zahájení restitučního řízení nebyl stěžovatel v postavení vlastníka, nýbrž žadatele o vydání majetku.[2]

 

Stejně tak v kauze Des Fours - Walderode v. ČR došel ESLP k podobným závěrům jako v případech Poláček a Poláčková v. ČR, Gratzinger a Gratzingerová v. ČR a dalších, že v případném sporu o porušení majetkových práv v restitučním řízení nešlo o existující majetková práva, a ani nebylo prokázáno, že by stěžovatel měl „legitimní očekávání“ tato práva oživit prostřednictvím restitučního řízení. ESLP konstatoval, že názory vnitrostátních soudů v restitučních řízeních byly dostatečně odůvodněny, jejich rozhodnutí zákonná a řízení, která k nim vedla, nejevila známky nespravedlnosti. 

 

           

            Jak již bylo řečeno výše, Listina se stane přijetím Lisabonské smlouvy právně závaznou se silou zakládacích smluv. Dohled nad dodržováním Listiny bude po přijetí náležet Soudnímu dvoru EU, který zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění zakládacích smluv a rozhoduje mimo jiné o žalobách podaných členskými státy, orgány nebo fyzickými či právnickými osobami. V tomto případě by tedy patrně mohlo docházet k podávání žalob proti ČR pro nedodržování některých ustanovení Listiny (zejména právo na vlastnictví) tak, jak tomu bylo dle Úmluvy při řízeních před ESLP. Otázkou však nadále zůstává, do jaké míry se judikatura Soudního dvora EU může lišit od sporů již rozhodnutých ESLP, resp. k jakým závěrům může Soudní dvůr EU ve svých rozhodnutích docházet.

 

           Námi oslovený Prof. JuDr. Jiří Malenovský, soudce Evropského soudního dvora v Lucemburku, se ve svém stanovisku k otázce, zda lze předpokládat, že Soudní dvůr EU bude posuzovat spory již řešené ESLP jinak, vyjádřil takto:

 

              “V obecné rovině mohu podotknout, že Soudní dvůr ES je povinen podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii ctít ..."základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod podepsanou v Říme dne 4. listopadu 1950"... Tuto Úmluvu ve svých rozhodnutích pravidelně aplikuje. Protože však ES ani EU nejsou stranou citované Evropské úmluvy, nejsou ani mezinárodněprávně povinny řídit se judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Proto nelze teoreticky vyloučit, že Soudní dvůr ES bude interpretovat určité právo obsažené v Evropské úmluvě jiným způsobem, než to činí Evropský soud pro lidská práva.”
 
                “ Na druhé straně ovšem třeba zdůraznit, že Soudní dvůr ES si je vědom klíčového postavení Evropského soudu pro lidská práva pro zachování jednotné úrovně ochrany občanských a politických práv v Evropě a k judikatuře tohoto soudu trvale, řádně a v dobré víře přihlíží. Nelze opomenout ani fakt, že podle Lisabonské smlouvy (bod 8, který mění čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU) se stanoví závazek, že Evropská unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech. Takto právně formulovaná politická vůle  členských států EU nemůže být naším soudem ignorována. Již jen z tohoto důvodu lze stěží předpokládat, že by se náš soud po případném vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v konkrétních případech dramaticky odchyloval od judikatury Evropského soudu pro lidská práva.”

 

 

2.2. Zákaz diskriminace – článek 21 Listiny

 

Článek 21

Zákaz diskriminace

 

1. Zakazuje se jakákoli diskriminace založená zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

 

2. V oblasti působnosti Smluv, a aniž jsou dotčena jejich zvláštní ustanovení, se zakazuje jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

 

Dle Vysvětlení k článku 21 Listiny nevytváří tento článek žádné pravomoci přijímat antidiskriminační právní předpisy v oblastech pravomocí členského státu nebo v soukromé sféře ani nestanoví obecný zákaz diskriminace v těchto širokých oblastech. Místo toho upravuje pouze diskriminaci ze strany orgánů a institucí samotné Unie při výkonu pravomocí, které jí svěřují Smlouvy, a ze strany členských států, pouze provádějí-li právo Unie. V tomto případě by tedy dle našeho názoru neměl být co do zpochybňování Benešových dekretů žádný problém.

 

 

2.3. Občanství EU

 

Otázka občanství EU není v Listině vůbec upravena. Je však obsažena ve Smlouvě o založení Evropského společenství a Lisabonská smlouva některá ustanovení pozměňuje, a to takto:

 

1) Název části druhé se nahrazuje tímto: „ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBČANSTVÍ UNIE“.

 

2) Vkládá se článek 16d, který přebírá znění dosavadního článku 12.

 

3) Vkládá se článek 16e, který přebírá znění dosavadního článku 13 s tím, že v odstavci 2 se slova „rozhoduje Rada postupem podle článku 251, pokud přijímá“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijmout základní zásady pro“.17.12.2007 CS Úřední věstník Evropské unie C 306/51

 

4) Článek 17 se mění takto:

 

a) slova „doplňuje státní příslušnost členského státu, ale nenahrazuje ji“ se nahrazují slovy „doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje je“;

 

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Občané Unie mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami. Mají mimo jiné:

 

a) právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

 

b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

 

c) na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu;

 

d) petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného

ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Smlouvami a opatřeními přijatými na jejich základě.“

 

5) Článek 18 se mění takto:

 

a) v odstavci 2 se slova „může Rada“ nahrazují slovy „mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem“ a poslední věta se zrušuje;

 

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Ke stejnému účelu jako účelu uvedenému v odstavci 1, nestanoví-li k tomu Smlouvy nezbytné pravomoci, může Rada zvláštním legislativním postupem přijmout opatření týkající se sociálního zabezpečení nebo sociální ochrany. Rada rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Evropským parlamentem.“

C 306/52 CS Úřední věstník Evropské unie 17.12.2007

 

6) V článku 20 se slova „mezi sebou sjednají nezbytná pravidla“ nahrazují slovy „přijmou nezbytná ustanovení“. Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Rada může zvláštním legislativním postupem a po konzultaci Evropského parlamentu přijímat směrnice o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce nezbytných pro usnadnění této ochrany.“

 

7) V článku 21 se vkládá nový první pododstavec, který zní:

„Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 8b Smlouvy o Evropské unii, včetně minimálního počtu členských států, z nichž musí pocházet občané, kteří ji předkládají.“

 

8) V čl. 22 druhém pododstavci se slova „práv stanovených v této části, jež členským státům doporučí k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy“ nahrazují slovy „práv uvedených v čl. 17 odst. 2. Tato ustanovení vstupují v platnost po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“

 

Dle našeho názoru tedy v institutu občanství EU dochází jen k drobným úpravám, které nemohou být v kombinaci s Listinou žádným způsobem zneužity ke zpochybňování Benešových dekretů. Ani další ustanovení Listiny se nezdály být problematickými.

 

 

 

3. Polsko a výjimka z použití Listiny

 

Spojené království a Polsko si vymínily výjimku z používání Listiny, a to formou protokolu, který má být připojen ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a případně ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

 

Jde o „Protokol o uplatňování Listiny základních práv EU v Polsku a ve Spojeném království“ (Úřední věstník EU C 306, svazek 50), podle kterého v Polsku ani Spojeném království:

 

-         Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora EU ani jakéhokoliv vnitrostátního soudu shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy dané země nejsou v souladu s principy, které Listina potvrzuje;

 

-         zejména nic v hlavě IV Listiny („Solidarita“) nezakládá soudně vymahatelná práva, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu.

 

Polská vláda argumentuje především tím, že Listina je hrozbou pro polské rodinné právo – údajně by ulehčila možnost zakládání homosexuálních sňatků a možnost legalizovat euthanasii. Tato argumentace nám však není zcela jasná, protože článek 9 Listiny stanoví, že „Právo uzavřít manželství a založit rodinu je zaručeno v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon těchto práv.“ Vysvětlení k Listině základních práv (2007/C 303/02, dále jen „Vysvětlení k Listině“), jež je jakousi důvodovou zprávou k Listině, poté jasně stanoví, že článek 9 nezakazuje ani nepřikazuje udělit statut sňatku spojení osob stejného pohlaví.

 

Dalšími důvody, které Polsko uvádí, je možnost, že by Listina otevřela dveře Němcům, kteří by se mohli začít dovolávat svých vlastnických práv na půdu, která po druhé světové válce připadla Polsku. „Ve Smlouvě existují určitá ohrožení našich národních zájmů,“ uvedl prezident, přestože nespecifikoval, jakým způsobem by Listina mohla ovlivnit teritoriální zájmy Polska.[3]

 

 

  

 

4. Závěr

 

Při zpracovávání této analýzy jsme se snažili odhalit některá nebezpečí, která by mohla vyvstat přijetím Lisabonské smlouvy a následnou interpretací Listiny Soudním dvorem EU. Tiskem prošlo několik článků, které se o nebezpečí přijetí Lisabonské smlouvy zmiňovaly, nicméně žádný z nich neuváděl konkrétně, v čem by toto nebezpečí mělo tkvít. Ani v případě Polska se nám nic bližšího nepodařilo zjistit. Dle našeho názoru by jediným možným úskalím mohla být právě možnost uvedená podrobněji pod bodem 2.1. v souvislosti s právem na vlastnictví dle Listiny. Ani prof. Malenovský, soudce Soudního dvora EU, nevyloučil, že v případných sporech řešených Soudním dvorem dle Listiny EU může docházet k odlišným soudním rozhodnutím než jsou ta, která již judikoval ESLP ve Štrasburku. Ve svém obecném právním stanovisku k dané otázce zároveň podotknul, že by bylo porušením elementárních pravidel, kdyby se měl blíže pokoušet o odhady toho, jak bude Soudní dvůr v budoucnu určitou otázku posuzovat.

 

 Dle našeho názoru však smluvení výjimky tak, jak to učinilo Polsko, v každém případě nenechává prostor pro jakékoliv debaty a bylo by jistě (bývalo) vhodné i v případě ČR.

 

 

 

 

 

 

Autoři: Tým právních expertů poslankyně EP Jany Bobošíkové

 

Duben 2008

 www.bobosikova.cz

 

 

 


[1] ASPI LIT26955CZ: Hubálková Eva, Novinky z judikatury ESLP ve stížnostech podaných proti ČR, Bulletin Advokacie, 2003, číslo 9, strana 12

[2] tamtéž

[3] www.euroactiv.cz

 

3610 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouSpolečnost Enes Fleisch, spojována s halal porážkami, začala pracovat přes odpor místní radnice na vybudování vjezdu, který nutně potřebuje pro zřízení jatek v bývalém klatovském masokombinátuVáclav Havel pomáhal Georgi Sorosovi v budování celosvětové globalistické sluníčkářské diktatury elitEkoalarmisté v EU vylobovali novinku: Od ledna končí benzín Natural 95, bude nový ekologický, který může zničit auto a zvýšit spotřebuBrutální bitka s lopatami mezi romskými a ukrajinskými dělníky. Podívejte se

euServer.cz

Politicko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“Zpěvácké vystoupení zpěváka Hutky, kterou trapnost na Letenské pláni vygradovala až k transcendentnu...

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Imigranti si ulovili dvě dívky a bestiálně se na nich střídali a natáčeli na videoKuba bombasticky oslavila své 500-letí

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODSKecy o CO2, zelený socialismus! Stejné kecy jako kdysi, varuje Markéta Šichtařová
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění