Odboj proti komunismu skupiny bratří Mašínů

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 27.5.2008 | Rubrika: Studie
Paumer

Ocenění pro bratry Mašínovy a Milana Paumera, které v zámoří předal český premiér Mirek Topolánek, vyvolalo na české politické scéně kontroverzní reakce.

Topolánkovo gesto samozřejmě automaticky odsoudili komunisté. „Vrah nemá být oceněn. Vrah je vrahem a vrahem zůstane,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip. Udělení vyznamenání kritizovali, i když ne tak ostře, také sociální demokraté, stejně jako bývalý komunista Petr Pithart (KDU-ČSL) nebo další lidovec Ludvík Hovorka. Za Topolánka se naopak postavila Strana zelených v čele s Martinem Bursíkem a Kateřinou Jacques. Za kontroverzní krok považuje vyznamenání pro Mašíny také prezident Václav Klaus, který je v minulosti při příležitosti státního svátku již několikrát odmítl ocenit, ač to navrhnul Senát. Stejně se zachoval i bývalý prezident Václav Havel.

Rychlá ztráta iluzí

Proč vlastně Mašínové vyvolávají tak protichůdné reakce a proč šli do ozbrojeného boje proti komunismu? V nejtvrdším období komunistické nadvlády se našlo několik mladých lidí, kteří se chtěli postavit proti totalitnímu režimu se zbraní v ruce. Jak poznamenal „ten třetí“ ze skupiny - Milan Paumer - byli inspirováni protinacistickou odbojovou činností pplk. Josefa Mašína, otce bratrů Mašínů, který byl členem legendární protinacistické odbojové skupiny Tří králů s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem. Mašínové i Paumer byli navíc ovlivněni prvorepublikovou vlasteneckou výchovou, odkazem legií a T. G. Masaryka.
Krátce po skončení druhé světové války se však rodina Mašínů k nárůstu prosovětských a prokomunistických sympatií společnosti nestavěla kriticky.
Sovětská armáda koneckonců osvobodila velkou část Československa od nacistů a komunisté využívali jejího kreditu ke své propagaci. Mašínova manželka Zdena dokonce ještě před únorem dosáhla toho, že byl Josef Mašín povýšen na brigádního generála in memoriam. Stejně tak byli prezidentem Edvardem Benešem oceněni medailemi za protinacistický odboj i její dva synové, Ctirad a Josef, kteří zanedlouho získají mnohem větší proslulost v odboji protikomunistickém.
Když se ale po únorovém převratu začaly rozbíhat politické procesy, přišlo rychlé vystřízlivění. Největším šokem bylo pro Zdenu Mašínovou zatčení její přítelkyně Milady Horákové, která byla po vykonstruovaném procesu 27. června 1950 popravena. Komunistům se navíc začalo zdát nepatřičné tvrzení, že v Československu existoval i nekomunistický odboj. Proto přejmenovali Mašínovu ulici na Čiklovu, musela být odstraněna i Mašínova pamětní deska. Perzekuce režimu se navíc začala dotýkat i mladých členů rodiny - Ctiradu Mašínovi bylo v roce 1950 znemožněno studovat vojenskou akademii a bratr Josef se rovněž nemohl hlásit na vysokou školu.
Toto všechno začalo formovat opoziční názory bratří Mašínů a jejich přátel, až přišlo rozhodnutí fatální.

Neplánované zabití

Mezi aktivní jedince odbojové skupiny patřil vedle bratří Mašínů Milan Paumer, který se s Mašíny znal už od roku 1942 z Poděbrad, kam se rodina přestěhovala po odchodu generála Mašína do odboje.
Přidali se k nim také Václav Švéda, Vladimír Hradec a Zbyněk Janata.
Zpočátku se jejich činnost rozvíjela pozvolna - vytloukali agitační skříňky a okna příliš agilních straníků. Otec jim sice přenechal nějaké zbraně v tajných úkrytech, ale bylo jich málo, proto se snažili získat další. Na začátku nebyly akce odbojové skupiny příliš úspěšné - 13. září proběhlo nešťastné přepadení stanice SNB, kde měl službu O. Kašík. Podle původního plánu měl být Kašík omráčen, aby se odbojáři snáze dostali ke zbraním. Jenže Kašík se bránil příliš vehementně, což ho stálo život. Výstřely celou akci prozradily, proto museli všichni v rychlosti uprchnout.
Další podnik už byl úspěšný, v další stanici SNB získali pět samopalů, ale museli opět vraždit.

Další mrtvý

Na podzim roku 1951 začala skupina pomýšlet na útěk na Západ. Plán se ale nezdařil, protože Josef Koutný, který se měl akce zúčastnit, byl zatčen StB a ke všemu se přiznal. StB potom zajistila i Ctirada a Josefa Mašíny. Josef byl nakonec propuštěn, ale Ctirada odsoudili 15. srpna 1952 za držení zbraní a snahu přejít hranice na dva a půl roku k práci v nechvalně proslulém uranovém dole v Jáchymově.
Po smrti Klementa Gottwalda vyhlásil nový prezident Antonín Zapotocký v březnu 1953 amnestii, jež se týkala i Ctirada.
I v době Ctiradova věznění odbojová skupina působila dál. Dne 2. srpna 1952 přepadli odbojáři pokladní vůz, protože chtěli získat peníze na osvobození Ctirada.
Bezpečák Skokan na vyzvání svou zbraň odevzdal, ale pokladník Rošický měl potají ukrytou pistoli, s níž posléze ohrožoval Josefa. Josef se mu ji snažil vyrvat z ruky a padl výstřel, který smrtelně zranil pokladníka. Při další práci skupina ukořistila 14. srpna 1953 v dole Magda výbušniny pro provádění diverzní činnosti. V září pak vypalovali stohy se snahou poškodit socialistické hospodářství. Při tom byl výstřelem těžce zraněn příslušník Pomocné stráže VB Lecián. Po propuštění Ctirada se stala znovu aktuální otázka útěku na Zapád.

Střelba do vlastních řad
Skupina se rozhodla dostat se do Západního Berlína přes východní Německo. Pro útěk se rozhodli Mašínové, Paumer, Švéda a Janata. Přechod byl původně naplánován na několik dní, nakonec se však protáhl na několik týdnů a byli při něm zadrženi Švéda a Janata. Východoněmecká Volkspolizei totiž rozpoutala rozsáhlou pátrací akci, které se zúčastnilo několik tisíc policistů. Několik příslušníků VP zastřelila při útěku odbojová skupina, několik jich bylo zabito samotnými policisty omylem v nepřehledných situacích. Tento přechod na Západ byl v sychravém podzimním počasí, kdy se odbojáři museli skrývat v lesích, doslova husarským kouskem, i když je pravda, že při uprchlících často stálo velké štěstí. Stanice Svobodná Evropa zhodnotila celou situaci takto: „Všechen tisk svobodného světa píše v těchto dnech s obdivem o pětičlenné skupině mladých Čechoslováků, kteří 3. října opustili svou vlast s pevným odhodláním buď dosáhnout svobody, nebo zemřít. Už dnes je patrno, že tento neobyčejný příběh bude znamenat novou slavnou kapitolu v historii zápasu o svobodu.“

Popravy a dlouhé žaláře

V Západním Berlíně na skupinu čekali agenti americké tajné služby CIC. Švéda a Janata byli komunisty popraveni, příbuzní a známí odbojářů byli odsouzeni v zinscenovaných procesech k smrti nebo dlouholetým žalářům, včetně matky Mašínů Zdeny, odsouzené na 25 let. Ta později kvůli neléčené rakovině zemřela v komunistickém vězení. Někdo dnes může hodnotit skupinu bratří Mašínů jako vrahy, ale musíme si uvědomit, že zabití příslušníci SNB přísahali věrnost socialistickému zřízení, které bylo protiprávní a se kterým byli odbojáři ve válečném stavu. Šlo o to, kdo s koho. Navíc je nutné si uvědomit, že již před únorem 1948 byl Sbor národní bezpečnosti bezpečnou oporou KSČ, protože ho „komunizoval“ ministr vnitra Václav Nosek. Pokud šlo o zabité „civilisty“, je nutné připomenout, že Rošický byl členem Lidových milicí, což byla komunistická obdoba nacistických SS. Jako milicionář složil též přísahu straně, za kterou byl ochoten položit život.

Kojenci odsouzení k smrti

Odbojáři se ale vždy snažili, aby při jejich akcích nebyly oběti na životech, čemuž se bohužel nedalo vždy zabránit. Bylo to rovněž v období nejtužší stalinistické represe, kdy nebyla vyloučena eventualita války Východu proti Západu, proto Mašínové s Paumerem vstoupili nakonec i do americké armády. Otec bratří Mašínů pplk. Mašín by podle mínění svých synů také vystoupil proti komunistům. V dopise na rozloučenou svým dětem napsal: „Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i vy byli porobenými otroky, nýbrž abyste zůstali svobodnými a volnými občany… Pamatujte, že pro vlast a národ je nutno obětovat i život… Pamatujte, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha.
I vy jednou tak musíte postupovat.“ Poté, co bylo zřejmé, že nedojde k přímé konfrontaci mezi Východem a Západem, odešli Mašínové a Paumer po uplynutí pětiletého kontraktu v americké armádě každý hledat své štěstí v různých koutech Spojených států amerických.
Milan Paumer se po pádu komunismu vrátil do vlasti, nehrozilo mu zde totiž obvinění z vraždy, protože na akcích v ČSR, kde došlo k obětem, nebyl.
Podle Paumera v roce 1994 však jistý pan Stahl z pražského městského státního zastupitelství řekl, že chce všechny tři dostat a odsoudit. Chtěl napsat žádost do USA, aby byli odbojáři vydáni do republiky a tady potrestáni. Paumerovi hrozilo obvinění za zběhnutí, protože v době, kdy utíkali do Západního Berlína, byl na vojně. Paumer to považuje za skandální a podle něj se Mašínové do vlasti již patrně nevrátí. Sám Paumer dnes jezdí po školách a na veřejných debatách obhajuje odboj proti komunismu. Angažuje se rovněž mezi bývalými politickými vězni a válečnými veterány. Podporuje zákaz KSČM, uzákonění třetího odboje a vyznamenání in memoriam pro své popravené kamarády. Zastával se též bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína. Také poukázal na málo známý fakt, že Zdena Mašínová, sestra Mašínů, začala po roce 1989 hledat hrob své matky, kterou komunisté zavřeli a ona umřela ve vězení na neléčenou rakovinu. Komunisté ji dali do hromadného hrobu a s ní 34 dětí. Při hledání v archivech členové Konfederace politických vězňů našli jména dětí, většinou kojenců, kteří zemřeli v pankrácké věznici a jejich těla byla odvezena na ďáblický hřbitov. I když v té době bylo v Praze několik dobře vybavených porodnic, vězeňská správa neposkytla dětem, které se narodily vězeňkyním režimu, odpovídající péči. Malé kojence tak komunisté fakticky odsoudili k smrti.

Parlamentní zpravodaj 7. 4. 2008

 

4979 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Nezletilí imigranti hromadně znásilnili 14-leté děvče. Máme tady děsivou ukázku toho, co by se mohlo stát, kdyby se europoslankyni KDU-ČSL Šojdrové podařilo prosadit přijetí „syrských sirotků“Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouImigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?Každý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Chorvatská policie na hranici zahájila na imigranty palbuImigranti si ulovili dvě dívky a bestiálně se na nich střídali a natáčeli na video

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

VIDEO Ministr Petříček se natočil, jak hovoří s obrázkem Václava HavlaKalda na Hrad? Žantovský chce občanskou neposlušnost? Nedrážděte lidi, už začínají být opravdu hodně naštvaní, varuje novinářka ze slavné podnikatelské rodiny
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění