Lisabonská smlouva je podvod Angely Merkelové k nastolení centralismu v EU

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 21.5.2008 | Rubrika: Politika
Bolšnac 20

Lisabonská smlouva, neboli též Reformní smlouva EU nemá oficiální verzi v českém jazyce. Ale až na drobnosti se shoduje s původní evropskou ústavou, která významným způsobem přenášela pravomoci národních států na Evropskou unii do Bruselu a vytvářela evropský stát de facto. 

Lisabonská smlouva jako taková v češtině existuje, ale neexistuje její oficiální konsolidované znění. Co to znamená? Jelikož původní euroústava byla neprůchodná, rozhodla se německá kancléřka Angela Merkelová, že se de facto tentýž text prosadí méně provokující formou - novelizacemi. Český parlament tak nedostal souvislý přehledný text, ale souhrn novelizací původních smluv, v nichž se často změní jen pár slov.

Zmatek, nebo podvod?
Takováto forma je pro běžného občana, ale i pro poslance a senátory naprosto nesrozumitelná a nečitelná. Přitom jedním z požadavků Laekenské deklarace bylo, aby se smlouvy EU zjednodušily a byly shrnuty do jednoho dokumentu, tedy evropské ústavy. I podle některých příznivců evropské centralizace, jako je například odborník na evropské právo Ivo Šlosarčík, Lisabonská smlouva zakládající smlouvy vůbec nezjednodušila, naopak přinesla zmatek. Od dánského europoslance Jens-Petera Bondeho máme k dispozici dopis německé kancléřky Angely Merkelové z doby německého předsednictví, který je adresován představitelům členských států a který očividně dokazuje, že je Lisabonská smlouva podvodem na voličích a znovuoživenou euroústavou. Pokud shrneme vyznění dopisu, tak se v něm Merkelová ptá, zdali by členským státům nevadilo prosadit stejný obsah evropské ústavy jinou formou. V otázce č. 1 se Merkelová ptá: „Jak hodnotíte návrh předložený některými členskými zeměmi nerušit existující smlouvy, nýbrž se vrátit ke klasické metodě změn smluv při současném zachování jedné právnické osoby a překonání pilířové struktury EU?“ Otázka č. 3: „Jak v tomto případě hodnotíte návrh předložený některými členskými zeměmi používat odlišnou terminologii, aniž by se změnila právní substance, např. co se týče názvu smlouvy, označení právních aktů EU a unijního ministra pro zahraniční věci?“ Otázka č. 6: „Jak hodnotíte návrh předložený některými členskými zeměmi, aby členské země nahradily plné znění Charty základních práv krátkým odkazem se stejnou právní hodnotou?“ Otázka č. 7 : „Souhlasíte s tím, že institucionální ustanovení Ústavní smlouvy tvoří vyvážený balíček, který by neměl být znovu otevřen?“ Česká vláda ve vztahu k Lisabonské smlouvě rovněž zaujímá podivný postoj.
Sice ve spolupráci s Parlamentním institutem vydala české konsolidované znění smlouvy, které je přehledné, ale toto vydání je neoficiální a právně nezávazné.
A i k tomuto samizdatu byl podle našich informací Úřad vlády Alexandra Vondry Parlamentním institutem spíše dotlačen.

Poslanci se bouří

To, že vláda nepředkládá parlamentu k ratifikaci oficiální konsolidované znění nové euroústavy, kritizovali během projednávání Lisabonské smlouvy v Poslanecké sněmovně 20. března poslanci KSČM a členové Tlustého pravicové frakce v ODS s Janem Schwippelem ze zahraničního výboru v čele. Navrhovali, aby se projednávání smlouvy zastavilo, protože její znění není v českém jazyce.
Vojtěch Filip argumentoval analýzou Parlamentního institutu, v níž se praví: „Přiměřenou aplikací projednávání zákonů na projednávání mezinárodních smluv je to, že konsolidovaným zněním včetně navrhovaných změn a doplnění je třeba doplnit mezinárodní smlouvu přinejmenším v případě, kdy není jednoduché se v novém znění vyznat. Pak bude účel ustanovení § 86 odst. 5, kterým je ulehčení orientace poslanců a senátorů v přijímaném materiálu, přiměřeně splněn. Takovou složitou smlouvou je v každém případě Lisabonská smlouva,“ vysvětluje analýza institutu.

Smlouva skončí u soudu

„Je skandální, že tak důležitý dokument, který výrazným způsobem přenáší pravomoci do Bruselu, poškozuje hlasovací postavení České republiky a který po mém soudu není v souladu s českou ústavou, není v našem národním jazyce. Pravděpodobně proto, aby se v tom nikdo moc nešťoural,“ říká poslanec Schwippel. Navíc připomíná, že v usnesení posledního, XVIII. kongresu ODS se říká, že kongres ODS žádá senátory a poslance ODS, aby v průběhu ratifikace Reformní smlouvy v Parlamentu ČR hlasovali pro posouzení této smlouvy Ústavním soudem ČR. Proto je Schwippel znepokojen tím, že vedení poslaneckého klubu ODS tomuto ve sněmovně zabránilo. Navíc je stále v platnosti usnesení XVII. kongresu, které zakazuje politikům ODS přenášet další pravomoci na Brusel.
Podpora evropské smlouvy kromě toho není v koaliční dohodě, ODS tak podle Schwippela může argumentovat tím, že když zelení nepodpořili Klause, což také nebylo v dohodě, tak zase ODS nemusí podpořit Lisabonskou smlouvu: „I když jsme postojem vedení zklamáni, Topolánek nám v klubu slíbil, že Lisabonská smlouva k Ústavnímu soudu ze Senátu určitě půjde.“

Komunisté požadují referendum

Vnucovat nějaký dokument bez diskuse podle Václava Exnera (KSČM) není demokratické. Lisabonská smlouva podle něj potvrzuje byrokratické nedemokratické vládnutí EU shora a navíc připravuje půdu pro militarizaci Evropské unie, která by se podle smlouvy měla stát vojenským soupeřem Spojených států: „Smlouva vůbec neodstraňuje demokratický deficit.“ Ve Sněmovně by se proti smlouvě v závěrečném hlasování mohlo postavit až deset poslanců ODS a všichni poslanci KSČM, kteří navíc ke smlouvě požadují referendum.

Senátoři ODS jsou proti

„To není náhoda, že to nebylo vydáno v češtině. Brusel totiž chce, aby se tím raději nikdo moc nezabýval,“ tvrdí senátor a výrazný kritik smlouvy Jaroslav Kubera (ODS). Podle něj je z celé smlouvy nejhorší Charta práv. „Někteří němečtí poslanci mi již naznačovali, že se jim to moc líbí, protože to podpoří nároky sudetských Němců. Ale špatný je třeba i požadavek ,slušné životní úrovně pro každého‘. Kdo to ale určí? Naší chybou bylo, že jsme si ohledně Charty práv nevyjednali výjimku jako Britové a Poláci.“ Kubera potvrdil, že bude hlasovat proti Lisabonské smlouvě. Podle našich informací se názor senátorů ODS na smlouvu spíše zhoršuje a zhruba polovina by jich mohla hlasovat proti. Při hlasování ústavně-právního výboru Senátu hlasovali pro zamítnutí smlouvy čtyři z pěti senátorů ODS. Zdržel se pouze Jaromír Volný, jehož hlas nakonec rozhodl o tom, že smlouva byla zamítnuta. Text znovuoživené euroústavy se ovšem nezdá ani dalším senátorům. „K Lisabonské smlouvě mám spíše negativní postoj. Podporuji, aby byla odeslána k Ústavnímu soudu,“ sdělila nám nezávislá senátorka Liana Janáčková. Senátní právní poradce pro evropské záležitosti Jiří Georgiev v otázce konsolidovaného znění hlavní problém nevidí a nepovažuje ho za překážku samotné ratifikace. Upozorňuje však, že tzv. klauzule flexibility, obecná paralela a dílčí přechodová klauzule obsažená ve smlouvě by mohla být v rozporu s českou ústavou.
„Podle článku 10 a) naší ústavy se totiž mohou pravomoci českého státu předávat jen na základě mezinárodních smluv.
Avšak v Lisabonské smlouvě je zakotveno to, že další pravomoci může přenést Evropská rada, což je shromáždění hlav států a vlád, nebo Rada EU, což je shromáždění ministrů, aniž by toto musely schvalovat národní parlamenty členských států,“ řekl. Na nebezpečí samonovelizace smluv prostřednictvím doložky flexibility upozornila i Lenka Pítrová z Parlamentního institutu.

Zruší eurosmlouva dekrety?

Europoslanec Vladimír Železný již dříve varoval, že by Charta práv EU mohla vést k obejití Benešových dekretů: „Je obrovskou hloupostí Topolánkovy vlády, že si nevyjednala opt out (tj. výjimku) jako Britové a Poláci. Dopis od Merkelové, který mám od Bondeho ze své frakce v europarlamentu, navíc ukazuje, že eurosmlouva je nehorázný podvod. “ Studii na téma možného oživení požadavků odsunutých Němců připravil právnický tým europoslankyně Jany Bobošíkové, která ho rozeslala všem europoslancům, poslancům i senátorům. „Problém tkví v Listině základních práv EU, která je součástí Lisabonské reformní smlouvy. Listinou se řídil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když vlastnictví, nabyté na základě dekretů prezidenta Beneše, potvrdil. Po ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy, která tak získá sílu smlouvy zakládací, se ale vlastnické spory přesunou k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku,“ říká Bobošíková. Podle ní je skandální, že vláda podepsala něco, co není v našem jazyce.
Podle ní by o tak zásadním dokumentu, v němž je zakotveno, že o imigraci, energetice a dopravě se bude rozhodovat ne v jednotlivých zemích, ale v Bruselu, mělo být referendum. Europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf je podobného názoru: „Nová smlouva je pouze zkrácenou verzí euroústavy a výrazně omezuje suverenitu národních států.“ V Listině práv jsou podle Ransdorfa nebezpečné pasáže, které by mohly napomoci požadavkům sudetských Němců. „Proto si Poláci vyjednali výjimku, aby nebyli listinou vázáni ohledně možného zpochybnění výsledků druhé světové války. Topolánkova vláda si bohužel takovou výjimku nevyjednala. Europoslanci za ODS teď raději mlčí, aby si náhodou nerozzlobili svou lidoveckou frakci a koaliční partnery. Podpořili jsme alespoň jejich požadavek, aby nebyla snižována váha malých států, jako je třeba Česká republika. ODS mě velice zklamala, že nepřipustila v otázce tak výrazného omezení naší suverenity referendum, protože by ho pak musela vypsat i kvůli americkému radaru.“

Otázky vyřeší ústavní soud

Podle šéfa klubu europoslanců ODS Jana Zahradila by se Lisabonská smlouva a umístění radaru měly pojímat komplexně jako dva na sobě závislé fenomény. Pokud má být schválena Lisabonská smlouva, která centralizuje moc do Bruselu a vyvolává spory v ODS, tak by podle něj následně měli koaliční partneři a případně i opozice jednoznačně podpořit radar jako jisté vyvážení eurosmlouvy a symbol geopolitického spojenectví s USA. „Neměli bychom ale celou záležitost stavět do pozice vydírání. Věřím tomu, že zdravý rozum zvítězí,“ odpověděl bývalý stínový ministr zahraničí za ODS na otázku, zdali by měla ODS v případě, že radar nepodpoří zelení, zablokovat v parlamentu přijetí Lisabonské smlouvy. „Byla by to pro vládu politická sebevražda, kdyby radar neměl projít, když už jsou jednání ukončena a protiraketovou obranu podpořil i summit NATO v Bukurešti.“ Ale ani Zahradil nevylučuje, že Lisabonská smlouva může napomoci požadavkům sudetských Němců. „Vyloučit to nemohu. Považuji to ale za nepravděpodobné. Retroaktivita podle mě není možná. Avšak teoreticky někdo podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru do Lucemburku může.“ Podání Senátu k Ústavnímu soudu by se podle něj mělo zabývat i tímto hlediskem.
Kromě toho by tam měla být zmíněna i problematika doložek flexibility, které přenášejí na Unii pravomoci národního státu, aniž by byl požadován souhlas národních parlamentů. Otázky, které zmínil Zahradil, jsou rovněž v usnesení evropského výboru Senátu.

Podivné přiblížení k občanům

Podle poslance ODS Ivo Strejčka je neuvěřitelné, aby smlouva nebyla v mateřském jazyce. Vždyť její text výrazným způsobem na celá desetiletí ovlivní život členských států. Požadavků sudetských Němců se ovšem Strejček neobává a dodává, že dát smlouvu k ústavnímu soudu, je jedinou cestou, jak zabránit třenicím v ODS. „Skutečnost, že neexistuje ofi ciální konsolidované znění je třeba hodnotit velmi kriticky, protože právě EU stále volá po přiblížení se k občanům a v této zásadní otázce svou deklarovanou snahu nebyla schopna naplnit skutkem,“ říká europoslanec za ODS Hynek Fajmon. „Mám obavy, že přijetí Lisabonské smlouvy znovu oživí snahy sudetských Němců vznášet vůči ČR a dalším státům majetkové požadavky. Existují interpretace Charty, které takovým snahám nahrávají. Problémem se to každopádně může stát a riziko spočívá v tom, že by o takovém případném sporu rozhodoval evropský soud a evropské zákonodárství by v takové věci bylo nadřazeno českému právu,“ dodává Fajmon. Lidovecký europoslanec Jan Březina si myslí, že neexistence ofi ciálního konsolidovaného znění je závadou a poslanci by podle měj měli hlasovat o konsolidovaném znění, protože překlady se mohou lišit. Podle něj Lisabonská smlouva nepřispěje k prolomení Benešových dekretů. Souhlasí s tím, že by smlouva měla být posouzena Ústavním soudem, protože pasalely by podle něj mohly být v rozporu s českou ústavou.
Jeho stranická kolegyně a europoslankyně Zuzana Roithová je naopak přesvědčena, že Smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, ale vítá, že si ji zákonodárci nechávají posoudit Ústavním soudem. „Smlouva neznamená oslabení právních jistot českých občanů, ale naopak je posílí,“ prohlašuje europoslankyně.

Kritické hlasy z Hradu

Lisabonskou smlouvu již dříve kritizovali také lidé z Hradu, jako Jiří Weigl, Tomáš Haas, Michal Petřík či Petr Mach.
Sám prezident Václav Klaus ještě před jednáním o Lisabonské smlouvě prohlásil: „Oživování (euroústavy) je podle mne nepřijatelné. Bylo by to pohrdání voliči a také pravidly, která byla pro schválení minulého dokumentu přijata a nyní by musela být měněna. Tedy nikoli oživování. Pokud vůbec nějaký takový dokument, pak zcela nový. Podobný americké ústavě být nemůže, USA jsou přece jedním státem.“ Podpis smlouvy vládami členských států pak komentoval slovy: „Je naprosto zřejmé, že evropská reformní smlouva je přejmenovaná Ústavní smlouva. Reformní smlouva otevírá cestu k posilování a radikálnímu prohlubování evropské integrace dvěma hlavními způsoby: jednak cestou převádění kompetencí do Bruselu, jednak změnou rozhodování v Bruselu od konsenzu k většinovému hlasování.“

Čeští europoslanci smlouvu odmítli
Většina českých europoslanců nepodpořila zprávu Evropského parlamentu oceňující Lisabonskou smlouvu. Poslanci ODS se při hlasování zdrželi i z toho důvodu, že Evropský parlament nepřijal pozměňovací návrh ODS, který požadoval, aby se po vstupu smlouvy v platnost začalo znovu jednat o hlasovacím systému v Radě. Systém zaváděný Lisabonskou smlouvou totiž podle některých názorů zavádí nerovnost mezi občany členských států EU a zvýhodňuje nejlidnatější státy proti méně lidnatým. Lisabonská smlouva totiž zhoršuje hlasovací postavení České republiky, naopak výrazně posílilo například Německo. Při hlasování v Evropském parlamentu se rovněž zdržel europoslanec za KDU-ČSL Jan Březina.
Komunisté a Jana Bobošíková byli proti, naopak ve prospěch se vyjádřili sociální demokraté, zástupci SNK-ED a poslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). „To, že jsme se zdrželi, se téměř rovná hlasování proti, což byl, myslím, docela odvážný krok a zajímavý signál do Čech,“ naznačil svým kolegům ve sněmovně a Senátu europoslanec Ivo Strejček (ODS).

Bude se měnit česká ústava?
V Poslanecké sněmovně již smlouva prošla prvním čtením a byla předána k projednávání výborům. De facto na návrh premiéra Mirka Topolánka byla standardní 60denní lhůta k projednávání ve výborech prodloužena na osmdesát dní. Podle našich informací se však vedení klubu snažilo protlačit smlouvu ve zkrácených lhůtách, avšak kvůli odporu pravicové frakce ODS k tomu nakonec nedošlo. Proti smlouvě se postavili komunisté a pět poslanců ODS, jmenovitě Schwippel, Páralová, Vojíř, Tlustý a Raninec. Pro smlouvu hlasovala většina poslanců ODS, dále zelení, sociální demokraté a lidovci. Výbor pro evropské záležitosti Senátu doporučil Horní komoře, aby požádala Ústavní soud, aby přezkoumal soulad mezi českým ústavním pořádkem a Reformní smlouvou EU. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra přezkoumání podpořil jako legitimní a zodpovědný krok. Pokud by ústavní soudci našli kolizi mezi smlouvou a českou ústavou, podpořil by Vondra nejspíš změny naší ústavy. Předseda evropského výboru Luděk Sefzig navrhl přezkoumat celkem šest oblastí smlouvy. Soudci by měli posoudit například předání některých pravomocí na evropskou úroveň. Předmětem zkoumání by mohlo být také právo Evropské rady za určitých okolností přijímat opatření nad rámec unijních kompetencí nebo měnit způsob rozhodování bez souhlasu parlamentů členských států. Ústavní soud by měl také stanovit důsledky vyplývající pro Česko z uznání Listiny základních práv Evropské unie. Není sice součástí smlouvy, ta ale chartě přiznává stejnou právní sílu jako zakládajícím smlouvám EU. Senát se bude doporučením zabývat na své schůzi koncem dubna.

 

Parlamentní zpravodaj 9.5.2008

3733 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Existuje mnoho nevysvětleného kolem 11. září a v průběhu osmnácti let od útoku nevysvětlené ještě přibylo. Není jen shodou okolností, že přes 4 tisíce poškozených onemocnělo rakovinou?Kdo si myslel, že se nás problém islámského fanatismu a džihádismu bezprostředně netýká, byl velmi rychle vyveden z omyluJde zcela nepokrytě a nepochybně o cílený útok na naší suverenitu v oblasti justice, a do budoucna bezpochyby půjde o skvělý nástroj na trestání a vydírání neposlušných členských států EUTehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. Fakt

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Politicky nekorektní vtipy o islámu, migraci a EU aneb Již brzy zakázané a trestné?Heslo Evropského parlamentu: "Národní suverenita je kořenem nejhroznějšího zla naší doby."

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Bomba: Babiš navrhuje zrušit poplatek pro ČT. V tomto případě…Třesk v Jablonci. Piráti po Praze 5 přišli o další radnici. Důvod překvapí
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění