Historie se dala do pohybu a tím má smysl

Autor: David Hanák | Publikováno: 9.6.2005 | Rubrika: Zamyšlení
Euroskeptik

Bylo dopoledne 30.5.2005 a já potkal Viléma Baráka. S Vilémem jsme se angažovali dlouhodobě proti vstupu do EU, vedli jsme kampaň i když jsme od vlády nedostali ani korunu. Založili jsme kvůli tomu neformální sdružení ESA – Euroskeptická alternativa, a vlastní www stránky euroskeptik.cz. Často jsme za to byli ostrakizováni, v novinách, ve společnosti a já jako její člen i v ODS. Naše argumenty byly míjeny či bagatelizovány, byli jsme extrémisty a kazisvěty. Teď jsme se oba na sebe smáli od ucha k uchu, Francie odmítla ústavu a my věděli, že se situace obrací. „Tak a teď je potřeba vyloučit Francii,“ navrhl Vilém, já sepsal text, on ho doplnil a o několik hodin byl na serverech v ČTK a u novinářů náš text: „Evropu si rozvracet nedáme.“

Mimo jiné jsme požadovali:

Proto požadujeme, aby naši poličtí zástupci zejména na evropské úrovni a v Evropském parlamentu činili tyto kroky:

1. Iniciovali proces vyloučení Francie z EU
2. Navrhli zrušení francouzštinu jako oficiálního jazyku EU
3. Přestěhování sídla parlamentu ze Štrasburku do země jež schválila ústavu EU
4. Ukončili veškeré jednání s nespolehlivou Francií a naopak doporučili francouzskému prezidentu, aby odstoupil z funkce pro neschopnost
5. Usilovali o přijetí politických sankcí vůči Francii v podobě zrušení mezistátních návštěv a jiných kroků, které se osvědčily vůči Rakousku po volebním úspěchu strany Svobodných


Šlo samozřejmě o recesi, ti čtenáři co nás znali se dobře bavili. Jednali jsme v logice jakou bylo s námi jednáno po dobu posledních několika let ze strany europeistů. Požadovali jsme pro Francii to co oni naznačovali, že se stane s Českem když nepřijme ústavu, či když nevstoupí do EU. Parodovali jsme všechny ty „peheho“ politology, a „pajerovské“ aktivistky. Měli jsme škodolibou radost a naše první reakce byla recesistická, dokazující absurditu europeistického pohledu na svět.

Evropa v pohybu

Samozřejmě to byla první reakce a ta vystačí na několik hodin a na škodolibé úšklebky, když vidíme bezradnost bruselských politiků a úředníků. Neměla by však vystačit na jednoduchou otázku: Co dál ?

A zde již nevystačíme s recesí či úšklebky, musíme začít uvažovat chladně a podívat se na věci střízlivě a s jistou dávkou představivosti. Referenda ukázala, že v zakládajících zemích EU zeje černá díra mezi politickými elitami a masami voličů. Je to díra velká a zásadní, EU byla celou dobu vnímána jako stroj na blahobyt a nyní, když tento blahobyt nepřináší, je v krizi. Jako kdyby mezi elitami a veřejností byla nevyřčena smlouva: Vy si integrujte politicky jak chcete, když nám zajistíte blahobyt, pak proti Vašim politickým ambicím nic nemáme.

Tak elity „integrovaly“ a veřejnost mlčela. Jenže celá shoda skončila, utopistická integrace elit začala ohrožovat reálné zájmy mas voličů a ti se rozhodli: Košile bližší než kabát a ústavu odmítli. Tak se ukázalo, že demokratický deficit není výmysl zlých euroskeptiků, ale realitou. Realitou, která ukazuje, že kde není skutečný reálný zájem, ale pouze zbožná přání a sny politiků, tam dříve či později narazíte na politickou realitu a ta Vás vyléčí, ať chcete či ne.

Není to poprvé, ani naposled kdy utopie zkrachovala. Po první světové válce politici věřili v mezinárodní organizaci: Společnost národů jako regulátora konfliktů. Výsledek byl přinejmenším jalový. Při prvním reálném konfliktu se ukázalo jak málo Společnost národů zmůže, když za ní nestojí reálný zájem některé z tehdejší velmocí. Nakonec Edvard Beneš na tuhle organizaci a další mezinárodní smlouvy vsadil bezpečnost ČSR, výsledkem byl Mnichov 1938. Obdobně jalová a nekonkrétní je OSN. Kde nestojí skutečný zájem USA, tam OSN působí jako papírový strašák.

V kontinentální Evropě se tak střídají vlny utopií a pesimismu. Kdy nejprve se do nějaké mezinárodní organizace vkládají nerealistické požadavky, jako by se člověk mohl stát andělem, poté se ukáže, že je to nemožné, tak se na světlo vynáší národní zájem, a najednou se dostane na povrch druhý extrém, člověk je ďábel.

Jakoby jsme měli volbu pouze mezi dvěma zly: internacionálním intervenčním socialismem (OSN, EU, atd.) a národním izolacionistickým socialismem (NSDAP, nacistické Německo, atd.)

Ale člověk není ani ďábel ani anděl, naše představy musí být umírněné stejně jako požadavky. Samozřejmě, že mezinárodní spolupráce je nutná a samozřejmá. Musí však zůstat právě mezi – národní, mezi národy, nikoliv nad národy. Musí za ní stát skutečný národní zájem, nikoliv vzdušný zámek. A v tomto pohledu se pak lze znova dát do budování společné evropské organizace. Tou má být EHS: evropské hospodářské společenství. V oblasti hospodářství lze jednodušeji dosáhnout společné dohody a případně zjednodušit či modifikovat současné dohody. To, že s někým obchoduji, či uzavřu obchodní smlouvu přece neznamená, že musíme mít stejný politický pohled. Skutečná EHS je tedy nejlepším možným průnikem všech zájmů národů Evropy. To však neznamená nutně politickou jednotu, zde se přece můžeme lišit, mít rozdílný názor co do míry a rozsahu zahraniční i vnitřní politiky, a přece to neznamená nutně konflikt s našimi hospodářskými zájmy. Jistě vzniknou třecí plochy mezi oběma oblastmi, které budou vyžadovat koordinaci. Budou však vyžadovat koordinaci, nikoliv společné řízení, jak si ho představovala ústava EU.

V oblasti bezpečnosti je zde pak stále NATO a je nutné existovat a jednat v jeho rámci. V jeho rámci pak podnikat společné akce či koordinaci bezpečnostních sil mezi jednotlivými státy. Například nechápu proč při ceně současných nadzvukových letadel a ceně jejich provozu je Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko nepořizují společně, jistě by ušetřily.

Pád ústavy EU tak neznamená konec spolupráce mezi státy Evropy. Naopak lze v současnosti tuto spolupráci vrátit na společný základ. Některé instituce zrušit (Evropský parlament) jiné zásadně omezit (Evropský soud). Prostě jednat realisticky a umírněně. Konzervativně v oblasti politické a liberálně v oblasti ekonomické. Myslím, že teď mluvím i za další euroskeptiky, když řeknu, že takovou Evropu (EHS, NATO, národní stát) by jsme si přáli. A takováto Evropa se může klidně rozšiřovat o další demokratické státy: Ukrajinu, Bulharsko, Srbsko, Chorvatsko, Rumunsko, aniž by nějakým způsobem narušovala suverenitu Nizozemí, či sociální stát Francie. I tyto národy si mohou zvolit svoji vnitřní politiku dle toho, jak chtějí a nikdo nemá právo jim mluvit do toho, když se rozhodnou dotovat své zemědělce. Jen nikdo nemůže chtít, abychom na jeho zemědělce platili my, případně, abychom kopírovali jeho systém dotací a daní.

Britské impérium - cesta k EHS

Byli to Britové, kteří se ubránili evropské expanzi totality a autoritářství. Oni porazili Napoleona na moři a Hitlera ve vzduchu. Byli to politici jako Williem Pitt ml. v 19. století a Winston Churchill ve století 20. kdo porazili autoritářské snahy nejprve Napoleona a později Hitlera. Evropská ústava byla přímým dědicem francouzské revoluce roku 1789, byla stejným konstruktem jako všechny socialismy ať nacionalistické nebo internacionalistické.

Bylo by asi nejlepší vizitkou Tonyho Blaira, kdyby navázal na odkaz britských konzervativních politiků a v 21. století se chopil iniciativy v současné EU. Byla to Británie, kdo zcela pragmaticky a realisticky vytvořila největší impérium na světě a se stejnou praktičností se ho byla ochotna vzdát. Nyní je na tahu Británie, aby se pokusila vytvořit z EU skutečné společenství, skutečné Britské impérium. Protože není tomu tak, že je Británie málo evropská. Naopak, to Evropa je málo britská. Vytvořením onoho EHS (Nového Britského imperia) teprve skončí rozdělení sil, které vzniklo po druhé světové válce. Teprve potom můžeme očekávat rovnoprávnost, svobodný obchod a bezpečnost.

Návrhy, jak by měla taková Evropa vypadat, již existují a stačí je vzít vážně a nechat se jimi inspirovat. Takto vypadá návrh z The Telegraph z 5.6. 2005

Text anonymního autora otištěný v rubrice názorů čtenářů v The Telegraph 5.6.2005:

Vzhledem k tomu, že občané Francie a Nizozemska zamítli hlubší evropskou integraci, a vzhledem k tomu, že evropské vlády argumentovaly během ratifikačních kampaní tím, že odmítnutí Návrhu ústavy pro Evropu znamená ve svém důsledku odmítnutí celého evropského projektu, a zejména vzhledem k tomu, že evropské vlády jsou pevně odhodlány se zachovat v duchu své vlastní logiky,

my, vlády 25 členských států Evropské unie JSME ROZHODNUTY odvolat projednávaný Návrh smlouvy ustanovující Ústavu pro Evropu a zároveň rušíme Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství (EEC), Euratom a Smlouvu o Evropské unii a všechny z nich vycházející smlouvy a dohody.

Na jejich místě ZAKLÁDÁME Evropské společenství založené na následujících principech:

I. Evropské společenství bude sdružením demokratických evropských států spolupracujících pro vzájemný prospěch.
II. Pravomoci společných evropských institucí budou omezeny na záležitosti přesahující hranice jednotlivých členských států a na ty oblasti, kde akce jednoho členského státu má přímý dopad na záležitosti v jurisdikci jiného členského státu. Mezi těmito věcmi jsou: obchod mezi členskými státy (nikoliv ale obchod s třetími zeměmi), přeshraniční ohrožení životního prostředí, udržování volného trhu zboží a služeb, volného pohybu kapitálu a volného pohybu občanů.
III. Aby nedošlo k pochybám a aby bylo zabráněno tvořivé interpretaci evropskými soudy, oblasti pravomocí bezpodmínečně a úplně náležejících členským státům budou taxativně vyjmenovány v ústavách členských zemí (ve Velké Británii bude tento seznam vyhlášen ústavním zákonem,"Parliamentary Statute"). Tento seznam bude obsahovat: zahraniční politiku, obranu, azylovou a imigrační politiku, dopravu, energetiku, zemědělství, rybářství, průmusl, sociální věci a politiku zaměstnanosti, finance a daně, zdravotnictví, školství, spravedlnost, bezpečnost, a záležitosti regionálních a místních orgánů a samospráv. V těchto oblastech bude nadřazenost práva členských zemí a suverenita národních parlamentů a právních systémů zaručena. Společná evropská ustanovení vstoupí v platnost pouze po přijetí specifického schvalovacího rozhodnutí oprávněnými ústavními institucemi členských zemí.
IV. Členské státy jsou oprávněny, pokud si to přejí, uplatňovat v těchto oblastech společnou politiku. Tyto iniciativy mohou být bilaterální nebo multilaterální a nebudou nijak ovlivňovat vztahy k členským zemím, které se jich neúčastní.
V. Aby tyto zásady mohly být efektivně uplatněny, instituce bývalé Evropské unie budou reformovány:

1. Evropská komise nebude mít právo legislativní iniciativy. Takové právo není slučitelné s principy odpovědné zastupitelské demokracie. Komise bude namísto toho plnit úlohu neutrální veřejné správy a bude odpovědná zvoleným vládám členských zemí.

2. Evropský parlament bude nahrazen Shromážděním, které bude tvořeno poslanci či senátory parlamentů členských států uvolněnými pro tento účel jejich legislativami pro období ne více než čtyř dnů měsíčně. Shromáždění nebude předstírat, že je legislativou Společenství. Bude zastávat funkci kontrolního orgánu komise.

3. Evropský soudní dvůr bude sestávat ze soudců, u nichž podmínkou pro jejich jmenování bude zkušenost v pozicích soudců v jejich domovských zemích. Bude rozhodovat spory mezi členskými státy a všechny ostatní otázky vznesené v souvislosti s interpretací této smlouvy, ale nebude mít právo překročit hranici domácí jurisdikce členských zemí.

Spory o pravomoce a kompetenční spory budou rozhodovány Evropským tribunálem, který bude složen z nejvyšších činitelů ústavních či nejvyšších soudů členských zemí. Tito eminentní juristé budou, při zachování vlastní národní perspektivy, rozhodovat všechny otázky dotýkající se suverenity členských států.

4. Rada ministrů bude nejvyšší autoritou Evropského společenství. Bude pro členské státy navrhovat společné iniciativy a programy otevřené všem členským zemím, které se jich budou chtít zúčastnit. Tyto iniciativy by měly být přístupné i nečlenským a neevropským zemím.

5. Evropská centrální banka bude zrušena. Suverénní členské státy budou určovat své vlastní úrokové sazby nebo uzavírat vzájemné bilaterální či multilaterální dohody a smlouvy o společné fiskální politice.

6. Evropské společenství bude usilovat o mezinárodní spolupráci a snižování a rušení bariér globálně omezujících svobodný obchod.

7. Evropské společenství bude usilovat o postupnou redukci cel a tarifů proti produktům a výrobkům z třetích zemí, včetně oblastí zemědělství, textilního průmyslu a surových materiálů.

8. Nejistoty vznikající možnou významovou nejednoznačností této smlouvy budou vždy rozhodnuty ve prospěch občana ve sporu proti státu, a vlády členského státu ve sporu s evropskými institucemi.

9. Jakékoliv změny znění této smlouvy budou platné pouze po ratifikaci referendy ve všech členských zemích.


Nyní je tedy na tahu Británie, přejme si, ať praktický svět anglosasů se dostane až k nám.

Koncept střední Evropy dle M. Hodži

Nemysleme si však, že Británie je kolébkou altruismu, a že politické kroky dělá z nějaké nesobecké lásky. Naopak, činí je ve svůj prospěch, a shodou okolností je za jistých „okolností“ prospěch silné Británie i prospěchem naším. Byl to slovenský politik, který během celé první Československé republiky (1918 -1938) a i po ní do své smrti roku 1944, tvořil alternativní koncept zahraniční politiky proti konceptu Edvarda Beneše. Jednoduše řečeno, Hodža se obával bolševismu a také slepě nevěřil v mezinárodní pomoc. Byl přesvědčen, že kdo si nepomůže sám, tomu nebude pomoženo. A protože viděl ČSR jako příliš malý a nejistý stát mezi bolševickým Ruskem a nacistickým Německem, koncipoval ideu společné střední Evropy. A zde je Hodžova vize trvale přítomna, navazuje tak na úvahy Pekaře, či Palackého. Naším cílem a úkolem není slepý separistický nacionalismus, ale spolupracující patriotismus. Naším úkolem je pokusit se o širší politicko-bezpečnostní koordinaci se státy střední Evropy. Tedy především s Polskem, Slovenskem a Maďarskem. Visegrádská spolupráce by zde měla být možným základem spolupráce s těmito státy a případně s dalšími ve střední Evropě. Tato spolupráce by měla mít především bezpečnostní charakter. Tedy měla by se vyznačovat snahou po budování společných vojenských jednotek, jednotek rychlého nasazení, letectva a námořní pěchoty. Tyto jednotky by pak mohly vystupovat jak pod velením NATO či samostatně po celém světě. Jako reálná ozbrojená moc těchto států, která by zaručovala možnost výkonu politických zájmů zastoupených států kdekoliv na světě. Jedině tak by nás USA či Británie začaly brát vážně jako partnery k jednání. Nikoliv jako objekty pomoci, ale jako subjekty spojenectví. V tomto smyslu již dnes jedná Polsko v Iráku a jsem přesvědčen, že takto lze posilovat naši váhu ve světě. Tím se stát skutečným partnerem, nikoliv nezajímavou zemí, která pro Brity leží dál než Singapur, jak psal v 30. letech o mínění Britů o ČSR Tomáš Masaryk, tehdejší velvyslanec v Británii. Bezpečnostní politika by pak musela být logicky provázená s politickou koordinací, neboť společné vojenské velení by předpokládalo společné politické orgány.

Tak by jsme na jedné straně tvořili EHS jako široké společenství a Visegrádskou spolupráci jako pevnější a užší bezpečnostní svazek, zaměřený především na uplatňování zahraničních národních zájmů zemí střední Evropy ve světě.

EHS by tak byla širším okruhem spolupráce demokratických států, Visegrádská spolupráce (+NATO) mečem a štítem pro případ nedohody se státy nedemokratickým ať z Evropy či odkudkoliv jinde. Národní zájem by tak byl chráněn dohodou či obranou, podle toho co by bylo nutné uplatnit.

Dějiny v pohybu a jejich nekončící smysl

Socialisté, ať internacionální nebo izolacionisté, věří v konečný „smysl“ dějin. Ať jím má být tisíciletá říše nebo beztřídní společnost. Konzervativci ví, že žádný konečný smysl dějin není schopen člověk dějinám dát. Smysl dějin je mimo politický život a dějinám ho dává Stvořitel, nikoliv člověk. Evropská ústava dávala dějinám Evropy onen „konečný smysl“, tím byla rouháním a nerozumem zároveň, byla směsicí pýchy, byrokracie, hereze a bezbožnictvím.

Ať již důvody Francouzů a Nizozemců k odmítnutí byly jakékoliv, výsledkem je konec jedné nebezpečné utopie. Zda výsledkem bude obecné poučení či budování další „lepší“ utopie se teprve ukáže. Dějiny jsou však znova otevřeny dokořán, zbaveny pout nesmyslného dokumentu. A to nám dává naději.

4520 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Nezletilí imigranti hromadně znásilnili 14-leté děvče. Máme tady děsivou ukázku toho, co by se mohlo stát, kdyby se europoslankyni KDU-ČSL Šojdrové podařilo prosadit přijetí „syrských sirotků“Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouImigrantské „děti" hromadně znásilnily 14-letou dívku. Inspirace pro "sirotky" Šojdrové?Každý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Chorvatská policie na hranici zahájila na imigranty palbuImigranti si ulovili dvě dívky a bestiálně se na nich střídali a natáčeli na video

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Jsou v pasti.“ Po Letné a oslavách: Erik Best sčítá a účtuje Milionu chvilek, novinářům a jiným. A vidí změnuVIDEO Ministr Petříček se natočil, jak hovoří s obrázkem Václava Havla
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění