ODS aneb politická strana jako KLAN

Autor: David Ravik | Publikováno: 19.9.2008 | Rubrika: Zamyšlení
ODS

Se zájmem si čtu příspěvky kritizující současný stav v ODS. Jsem přesvědčen, že tento STAV má hlubší kořeny a dovoluji si do této diskuse zaslat analýzu stavu ODS z roku 2003, je podle mého názoru stále platná a nijak na ni nic nemusím měnit.

Tento článek vyšel v prosinci 2003 v listu AGORA, ve zkrácené formě pak na virtually.cz Jeho aktuálnost je stále přítomná – stačí se jen začíst.

Zdraví David Hanák

 

 

Politická strana jako KLAN
25.9.2003

David Hanák

 

 

1. Úvod

 

Toto téma mne napadlo po mých neúspěšných kandidaturách v rámci brněnské ODS. Nelze jeho dosah nijak přeceňovat. Je spíše vyjádřením jistého teoretického pohledu na fungování politické strany po praktických zkušenostech.

 

2. Definice politické strany

 

Politologie jako každá pseudověda společenského charakteru nemá jednotné definice základních pojmů. To se týká i tak klíčového pojmu jako je politická strana. Pokud tedy budu rozlišovat mezi politickou stranou a politickou stranou jako klanem, pak pod politickou stranou mám na mysli definici Edmunda Burka, která praví, že politická strana se svým programem snaží konat pro dobro všech. Tedy, že má ambici oslovit veřejnost politické obce jako celku. Dále pak, že tak činí na základě společného ideového programu. Další důležitým takové strany, který je už mimo Burkeho definici je počet členů. který je poměrně vysoký vzhledem k počtu voličů. Politická strana, je tedy pro mne organizace spojena společným ideovým programem, který má ambici oslovit všechny členy politické obce a dále má masový charakter.

 

3. Politická strana jako klan: vnější příčiny

 

Politická strana jako klan, je vnitřní odpovědí členů politické strany na měnící se vnější prostředí postmoderní či chcete-li postindustriální společnosti. Toto prostředí se vyznačuje těmito znaky:

1.) Nízká angažovanost jedinců v politickém životě a veřejném životě vůbec

2.) Nejasné vztahy podřízenosti, nejasný vztah k autoritám ve společnosti

3.) Nedostatek autorit a jejich opakované selháváni (autoritou je zde myšlen jedinec či organizace, která je schopna ovlivnit mé mínění a chování aniž by použila donucovací síly)

4.) Individualizace potřeb jedinců ve veřejném prostoru.

5.) Obecný snížení možnosti odkazovat na hodnoty které lze s úspěchem označit jako společné pro politickou obec

 

Jmenované příčiny mají hlubší charakter, který lze postihnout filozofickou analýzou. Podrobněji se jimi zabývat zde nebudu.

 

4. Politická strana jako klan – základní znaky

 

V klasické politické straně je důležité CO kdo říká a pak KDO to říká. V politické straně jako klanu, jsou akcenty opačné, nejprve ke důležité KDO to říká a pak CO říká. Znakem politické strany jako klanu je značně nízký počet členů na počet voličů. Například brněnská ODS má cca 900 členů na cca 376 tisíc obyvatel města, členové ODS v Brně tak tvoří 0,24 % všech obyvatel města. Tedy necelé čtvrt procento! Je zde výrazný rozdíl mezi deklarovanou masovostí politické strany (tzv. „catch all party) a skutečností.

Tak poměrně malá část angažovaných připadne na velkou masu občanů.

Právě nízký počet členů na počet obyvatel ovlivňuje zároveň úroveň a kvalitu interpersonálních vztahů v organizaci, v našem případe v politické straně. Vzniká síť soukromých vztahů. Ty předurčují postavení členů bez ohledu na skutečné politické názory. Tato síť vztahů se stále proměňuje a je nutné mít mapu vztahů a vědět KDO to řekl a z toho vyplyne důležitost sdělení bez ohledu na jeho obsah.

Politická strana jako klan, je v podstatě řízena převážně neformálními vztahy, členů sítě-klanu, kdy formální funkce mohou a nemusí zobrazovat skutečný vliv člena klanu. Naopak se může stát, že zvolený člen klanu ztratí ve funkčním období skutečnou moc (moc je zde definována jako vztah a schopnost výměny služeb v klanu) a i když je formálně představitel politické strany uvnitř jeho moc nadále slábne až je nulová.

Soukromé vztahy tak převažuji nad veřejným, jestliže v politické straně je vůdce strany představován svými veřejnými vystoupeními a postoji a pak teprve vztahy uvnitř politické strany jsou akcenty v politické straně jako klanu opačné.

Politický program či veřejné projevy tvoří pouze krycí zbarvení, „povinnou oběť“ veřejnosti, ale skutečná politická moc je „privatizována“ klanem, který na neformální úrovni rozhoduje o chodu a rozhodnutích.

Stejně jako jsou formální politické programy, jsou stejně formální vnitřní systémy voleb. Ty jen potvrzují členy klanu, tedy o tom kdo a kam bude zvolen je po dohodě předem rozhodnuto. Znakem takových voleb je 1 kandidát, jednotná kandidátka, ať je sepsána na papírku a rozdána voličům nebo je pouze vyslovena. Klan tak funguje na systému shody, aby každý jeho člen mohl obchodovat a věnovat kus moci, kterou získal. Moc členů klanu je určena několika znaky:

 

1.) Schopnostmi z postavení mimo politickou stranu jako klan. Například významný podnikatel, nebo člen nějakého jinak důležitého spolku může moc z této mimo politické činnosti vyměňovat za moc v politické straně.

 

2.) Z počtu ovládaných, přivedených členů (tzv. „ovečky“), kdy při nízkém počtu členů politické strany i poměrně malá skupina může převážit jako jazýček na vahách.

 

Jestliže pro politickou stranu jsou důležití vůdci, osobnosti pak pro politickou stranu jako klan jsou neužiteční. Klan sice může mít neformálního vůdce, ten je však jen prvním z mnoha. Naopak klan funguje na systému neformálních vztahů, kde se počítá nekonfliktnost a loajalita či nenápadnost. Důležité je být užitečným ostatním v klanu, politické názory jsou pak jen vedlejším produktem nebo krycím zbarvením jak jsme výše uvedl. To má samozřejmě vliv na znaky nově příchozích do klanu. Stát se členem klanu znamená:

 

1.) Vyjadřovat loajalitu k významnému členu klanu

2.) Vyjadřovat především konformní názory

3.) Odkazovat na lokální spřízněnost s okolím

 

Takový stav ovlivňuje kvalitu, těch co vstupují do politické strany jak z hlediska jejich praktických schopností tak morálního profilu.

 

 

DEFINICE

 

Politická strana jako klan je vlastně týmová hra poměrně uzavřené skupiny, která systémem členů-oveček a deklaraci politického programu jako krycího zbarvení pro veřejnost drží politickou moc. Členové klanu pak mezi sebou mění politickou moc vzájemnými službami. Jejich vztahy se vyznačují loajalitou a uzavřeností. Znamená to, že takovýto vztah je lepší, nebo horší než u skutečné veřejné politické strany se širokou členskou základnou ?

Tak jednoduše nelze odpovědět.

Členové klanu jen využívají situace, kdy neexistuje skutečná kontrola veřejnosti skrze angažovanost v politickém procesu. Privatizují politickou moc, protože značná část voličů o ni ztratila zájem pouze ji neguje jako špatnou. Klan a jeho členové tak vlastně jen plní prázdná místa, která zůstala po odlivu veřejné masové politické strany. Dokonce je mohou plnit velice efektivně spravovat jim připadlou politickou moc čestně. Vzhledem k fungování politické strany jako klanu však dlouhodobě nejsou schopni se vyrovnat s úbytkem legitimity výkonu politické moci. Narážejí tak na praktickou ztrátu funkčnosti politického programu,   který přestává fungovat jako oslovení veřejnosti. Tím se snižuje účast voličů a schopnost zisku nových členů politické strany na základě programu. Noví členové se rekrutují spíše z okolí člena klanu (příbuzní, přátelé, osoby závislé na příjmech státu, kraje, obce atd.) jako jeho „ovečky“. Tím se nadále politická strana jako klan mění v čistý soukromý klan.

 

5. Ztráta budoucnosti

 

Politická strana jako klan je postavena na vyplnění praktických úkolů politiky. Klan pro svoji politickou konformitu čerpá z minulého programu a není účinně schopen formulovat program nový. Důvodem je jak odtrženost klanu od veřejnosti, tak individualizace veřejnosti. Dalším důvodem je ztráta perspektivy. Politická strana jako klan reaguje na problémy ad hoc. Ano, má program, proto není čistým klanem, ale politickou stranou a klanem zároveň, ale ten je pouze deklarován, každodenní problémy se řeší tak, aby:

1)       Řešení uspokojilo většinu zájmů členů klanu, či alespoň nebylo v rozporu z jejich zájmu

2)       Řešení zásadním způsobem nepoškodilo jiné skupinové zájmy důležitých propojených a spřátelených zájmových skupin.

3)       Řešení se nestalo tématem pro tisk, který by mohl použít jako téma pro veřejnost

 

V tomto kontextu je politická strana jako klan neschopna účinně vést či řídit právě pro ztrátu zřetele na budoucnost. Okamžité zájmy vítězí nad dlouhodobou strategií.

 

 

6. Politika a mesianismus

 

Vzhledem k tomu, že politická strana jako klan už není schopna dostatečně silně angažovat veřejnost na tvorbě a plnění svého programu, stává se veřejnost cílem apolitických hnutí a stran, které mají mesianistický charakter.

Obdobně jako selhávání tradičních církví a s tím spojená ateizace společnosti vytváří prostor pro různé druhy náboženských sekt, tak v politické sféře její zdánlivá politizace (systém „nezávislých“) vede ke vzniku mesianismu politického charakteru. Klasické politické strany se pak také snaží přebírat část mesianistického programu. Protože však jsou již politickými stranami jako klany,nedaří se jim to. Druhou možností reakce je mesianistické tendence zcela odmítat a vysmívat se jim. Tyto jsou však jen reakcí na přeměnu politické strany v klan. Politika se tak mění jakoby na dva světy. Na „reál“ politiku politických stran jako klanů, kde ideje a dlouhodobý program jsou jakoby zbytečnými. Hlavním cílem pak je udržovat „status quo“ a „spravovat“. A na mesianistická hnutí tzv. „občanské společnosti“, kde je veřejnost bombardována stále novými utopistickými vizemi, které produkují stále titíž lidé.

 

7. Výjimka či pravidlo ?

 

Těžko říci, zda je politická strana jako klan jen čistě české specifikum, nebo je příznakem celkového úpadku angažovanosti veřejnosti v demokraciích. Spíše se kloním k druhé možnosti. K takovému závěru mě vede i návrh ústavy EU předložený konventem, kde se vůbec nemluví o politických stranách a tím se pomíjí jeden ze základních pilířů moderní demokracie. Naopak vztah je zde formulován na úrovni EU a občan EU, nebo EU a zájmová skupina působící v EU. Lze tedy předpokládat. Že EU už bude fungovat nikoliv jen na systému politických stran jako klanů, ale také na systému čistého klanu. Klan budou představovat specializovaní technokraté-úředníci.

 

 

8. Závěrem

 

Masové politické strany mají plno vad, členové mohou nekriticky podlehnout svým vůdcům. Mohou degradovat v pouhou masu ovládanou jedním. Nicméně politické strany jsou základním pilířem demokracie jako systému, kde veřejnost spravuje své záležitosti.

Historici by nám jistě dokázali, že po většinu minulého období nevládla veřejnost ať přímo nebo přes politické strany, ale že vládu vykonávali právě králové, velmoži a další, kteří byli hlavami klanů. Nedostatek angažované veřejnosti nás tak vlastně může vracet zpět do „přirozeného stavu“ před demokratické společnosti. Je zde však jeden rozdíl. Zatímco v minulosti chtěl každý, či skoro každý být oním vůdcem či alespoň členem jeho klanu, tato ambice u značné části součastníků není. Politická strana jako klan tak nekumuluje „nejschopnější“ (ať tomu slovu rozumíme jakkoliv), ale ty, co zbyli. A to je veliký rozdíl. Tak v minulosti z klanu mohla vzniknout aristokracie, která byla schopná vést a udržovat zájmy země dlouhodobě, zatímco v současnosti tomu tak není. Výběr je omezen. Přeměna politických stran v soukromé klany není v pravém slova smyslu budování nové elity.

Je jen znakem úpadku politické svobody skrze neochotu svobodu v politickém prostoru uplatňovat. Jinými slovy: „Nestaráš se, postarají se jiní.“

 

 

 

3292 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Žádat od Boha, aby ukončil tento pontifikát a dal církvi nového papeže, není projevem nerozumnosti, pýchy ani lehkomyslnostiNedivíme se Rusům, že nechtějí mít v Rusku neziskovku Člověk v tísni financovanou Sorosem, USA a EUPozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouKaždý, chudý i bohatý, může díky sluníčkářům a islamizaci přijít o vše…Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…

euServer.cz

Presstituce není jen zaměstnání, ale také stav duchaPoliticko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“

ePortal.cz

K čemu a komu slouží Templetonova cena? A proč ji dostal Halík?Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmo

Eurabia.cz

Boj proti IRA inspiraci na strategie boje proti islámu? Na teror je třeba odpovědět větším terorem?Exministr vnitra varoval před imigračními fanatiky a multikulti blouznivci

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Hilšere, ulil jsi start. A co ty miliony? Jde o peníze, ale prasklo to... Petr Štěpánek kazí senátorovi denPodívejte na ty magory! Facka Minářovi. Senátor Doubrava se rozjel. A o Havlovi řekl otřesné věci
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění