Rok po vstupu do EU – rozpočtové vystřízlivění

Autor: Karel Dyba | Publikováno: 25.7.2005 | Rubrika: Ekonomika
EU otaznik

Česká republika je od 1. května 2004 řádným členem Evropské unie, do níž vstoupila na úrovni jednotného trhu (s významným omezením volného pohybu pracovních sil do velké většiny „starých“ členských zemí). Členství v EU znamená mimo jiné povinnost platit určitou částku do rozpočtu EU a zároveň členská země jisté příspěvky z pokladny EU dostává. Část z nich je „nároková“ v závislosti na výši hrubého domácího produktu a je příjmem národního rozpočtu. Zbývající části v rámci tzv. kohezního a zejména pak strukturálního fondu nárokový charakter nemají a jsou podmíněny předložením projektů a jejich schválením Evropskou komisí v Bruselu.

Z národohospodářského pohledu je zajímavé, zda rozdíl mezi tím, co do Bruselu odvedeme a tím, co z Bruselu dostaneme je kladný či záporný a jaká je výše tohoto rozdílu. Kladný rozdíl může zlepšit saldo domácího státního rozpočtu a eventuálně podpořit tempo domácího hospodářského růstu. Záporný rozdíl, kdy země je čistým plátcem do unijní pokladny, má pak obvykle obrácené efekty. Neméně zajímavé jsou ovšem i politicko-ekonomické aspekty bruselských peněz.

Sliby a skutečnost

V rámci Přístupové smlouvy dojednala koaliční vláda sociálně demokratického premiéra Vladimíra Špidly pro období 2004–2006 celkový kladný rozdíl mezi příjmy z rozpočtu EU a platbami do rozpočtu EU ve prospěch České republiky ve výši 778 mil EUR, což představuje v průměru ročně 7,5 až 8 mld. korun resp. 0,3 % českého ročního hrubého domácího produktu.

Přepočet na relativní veličinu podílu na HDP nám umožňuje lépe srovnávat, co si dojednaly ostatní nové středoevropské členské země: Slovinsko 0,3 %, Maďarsko 0,6 %, Polsko 1,2 %, Slovensko 0,8 %. Pobaltské země si dojednaly následující relativní částky: Estonsko 2,1 %, Lotyšsko 3,0 %, Litva 2,7 %. Z těchto čísel při nejmenším plyne, že naše eventuální vyjednávání nepatřilo k nejúspěšnějším.

Jedna věc jsou vyjednané předpokládané čisté transfery z pokladny EU do nových členských zemí a jiná věc je jaká bude skutečnost. Ta se může dosti lišit od toho, co bylo dojednáno zejména proto, že čerpání z disponibilních (vyjednaných) prostředků kohezního a strukturálního fondu je podmíněno složitými byrokratickými schvalovacími procedurami.

Zkušenost s čerpáním fondu PHARE za období 1990 až 2002 podle analýzy banky JPMorgan (viz „The inadvertent creation of intra-EU tigers“. Global Data Watch, April 8, 2004. JP Morgan Chase Bank, London) ukazuje, že z celkové částky, která byla ve fondu k dispozici, středoevropské kandidátské země čerpaly v letech 1990 až 2002 pouze 58 % až 74 %.

Předpokládáme-li zlepšenou schopnost čerpání z kohezního a strukturálního fondu po vstupu do EU o cca 10 %, pak pro Českou republiku je podle JP Morgan realistické pracovat s prakticky nulovým (možná dokonce mírně minusovým) čistým transferem fondů z Bruselu. Podobně to platí i pro Slovinsko a odpovídajícím způsobem se snižují i výše uvedená čísla pro ostatní nové členské země EU.

Nalejme si čistého vína

I kdyby se naše úspěšnost v čerpání obou bruselských fondů zlepšila ještě o něco více než o 10 %, pak stejně bude platit, že efekt na hospodářský růst z tohoto titulu bude maximálně v řádu setin procenta a spíše nulový. Stejně tak co se týče kladného efektu pro saldo veřejných rozpočtů.

To, co z disponibilních bruselských fondů skutečně vyčerpáme, jsme tam také z našeho rozpočtu odvedli. Předpokládáme-li, že by tyto prostředky byly použity na obdobné infrastrukturní, regionální apod. projekty jako jsou ty, které se spolufinancují z bruselských fondů, pak platí, že jejich cesta ke konečným uživatelům se přes Brusel jen prodloužila a také nutně zdražila.

Ministerstvo financí ve své prognóze vývoje deficitu českých veřejných financí přiznává, že v krátkém období vstup do EU prohloubí deficit státního rozpočtu o 1 % HDP. Na základě výše uvedených prakticky nulových čistých transferů z Bruselu do státní pokladny v období 2004–2007 se musíme ptát, zda nepůjde za jinak stejných okolností spíše o dlouhodoběji fungující tlak na deficitnost státního resp. veřejného rozpočtu v důsledku pravidel o kofinancování a „výtlačného“ efektu aplikace zastaralé zemědělské politiky EU v našich podmínkách.

Je velmi pravděpodobné, že po dalším očekávaném rozšíření o Bulharsko a Rumunsko, případně i Chorvatsko, ke kterému by mělo dojít v poměrně blízké budoucnosti, bude Česká republika i nadále patřit mezi čisté plátce do pokladny EU. Náš zájem pro novou rozpočtovou periodu EU na roky 2007-14 tedy musí být, aby celkový rozpočet EU byl na úrovni 1 % celkového HDP EU 25, jak to navrhuje „gang“ čistých přispěvatelských zemí, a nikoliv jak to navrhuje Evropská komise na úrovni 1,24 % HDP. Tak jako tak budeme čistými plátci, ale v případě nižšího limitu budeme do Bruselu odvádět méně.

Uvedená relativní čísla lze také srovnávat s čistými kladnými transfery, které plynuly z Bruselské pokladny do zemí, jako byly Irsko, Španělsko, Řecko a Portugalsko, které vstupovaly do EU před námi. Např. v případě Irska byl dlouhodobý průměrný čistý transfer z pokladny EU ve výši cca 4,7 % ročního HDP, v případě Španělska, Řecka a Portugalska to bylo o něco méně. (V případě Irska to znamenalo podle JP Morgan navýšení ročního tempa hospodářského růstu o zhruba o 1,4 %).

Hořká deziluze

Tato čísla naznačují, že rozšíření EU o 8 bývalých komunistických zemí a dvě ostrovní ekonomiky přišlo EU ve srovnání s tím, co původní EU stála předcházející rozšíření o alespoň částečně srovnatelné země, mimořádně levně. Za peníze z Bruselu tak jako některé z uvedených s námi srovnatelnějších zemí si rozhodně infrastrukturu nepostavíme. A když ano, tak jen za ty, které jsme tam poslali.

Tento text není o škarohlídství či o pozdním prozření jednoho z bývalých ministrů, jenž podporoval naši žádost o vstup do EU, kterou Václav Klaus jako premiér české vlády odevzdal v lednu 1996 do rukou italského premiéra. Nezapomínejme, že v desetiletém mezidobí se ekonomická situace uvnitř EU podstatně změnila k horšímu a hlavní přispěvatelské země do rozpočtu EU mají významné problémy se strukturálními deficity jejich rozpočtů a s výkonností jejich ekonomik vůbec. To významně snižuje jejich ochotu i schopnost odvádět čistý transfer do bruselské pokladny.

Berme to realisticky v úvahu při našem chování jako členské země EU. V daném případě to při nejmenším znamená neočekávat prakticky žádný významnější čistý přísun peněz z Bruselu k nám, nemást občany falešnými čísly o penězích, které jsou údajně pro nás k dispozici v Bruselu, ať už z krátkozrakých politických důvodů a/nebo, což je možná ještě horší, z nevědomosti. Na druhé straně nám to dává silné argumenty pro radikální změny v daňové politice podporující zdravý hospodářský růst apod.

Éra velkorysejšího přerozdělování prostřednictvím bruselské pokladny je nenávratně za námi a ekonomické přínosy z členství v EU musíme (stejně jako v období před 10 lety) vidět a hledat jinde než v penězích z Bruselu.

Karel Dyba, bývalý ministr hospodářství v letech 1992-96, nyní Genesia Consulting s.r.o.

3517 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Ukazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženamiPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlastTehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. FaktDnes je NATO paktem, který svou agresivní politikou, prosazovanou zejména americkými prezidenty, destabilizoval v podstatě celý svět

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Bičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Že Babiše chtěli vydat dva měsíce před volbami, to opravdu není náhoda. Jiřímu Čunkovi kauza Čapí hnízdo potvrdila vlastní šílené zkušenosti se státními zástupciKdyž ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Prezidentský kandidát Jiří Hynek vypráví, co s námi dnes dělají Američané kvůli armádnímu kšeftu na vrtulníky
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění