Petr Hájek: V Evropě se brzy objeví desítky nacionalistických vůdců

Autor: Redakce | Publikováno: 22.7.2009 | Rubrika: Rozhovory
hajek2

Rozhovor s vicekanléřem prezidenta republiky Petrem Hájkem

* Dobře si vás pamatuju ještě jako novináře a spisovatele.

Jaký to byl rok?

* Tak od osmasedmdesátého dál. Působil jste dojmem bezstarostného mladého muže, který oceňuje jisté materiální výhody. Zlatá mládež se takovým říká.

Jak jste na tohle, hrome, přišel?

* Zaznamenal jsem vaši zálibu v džínových soupravách z Tuzexu.

Víte, kolik bylo mezi lidmi značkových džín? Vždyť je měl skoro každý. O zlaté mládeži jsem spíše psal, sám jsem mezi tuto skupinu nepatřil, ani patřit nemohl. Žili jsme docela skromně. Nikdy jsme neměli ani auto. Ale koupit si západní džíny, to bylo něco jiného.

* Také jste se hodně smál. Zato dnes vypadáte v novinách často jako svá vlastní, přísná, až zachmuřená busta.

Ale já se směju pořád. Takové fotky vybírají ty noviny. Lidé, kteří mě znají, se mi naopak diví, kde beru k tomu věčnému úsměvu motiv.

* Byl jste redaktorem týdeníku Květy. Co to za komunistů obnášelo?

No tak normálně - práci. Psal jsem za plat, občas mi vyšla knížka, takže jsem byl v půli osmdesátých let schopen koupit si první škodovku.

* Psal jste si, o čem jste chtěl?

V Květech vládla překvapivá, byť samozřejmě relativní volnost, za kterou stál šéfredaktor Milan Codr. Nikoliv svoboda, volnost. Příklad: zajímala mě východní náboženství. A jako reportér Květů jsem se dostal do jediného lamaistického kláštera ve východním bloku, na samém konci tibetské cesty na Sibiři. Žil jsem v Datsanu týden a reportáž vyšla. Rozhodně jsem v ní mnichy nepomlouval. A nikdo to ode mne nechtěl.

KUNDERA JE ČIRÁ SNOBÁRNA

* Byl jste synem komunistického prominenta. Otec, kritik Jiří Hájek, proslul v šedesátých letech jako šéfredaktor Plamene. Za války přežil v koncentráku Sachsenhausen. Diskutovali jste spolu?

Otec byl pro mě obrovská a významná autorita. Příslušník, řekl bych, poslední generace Čechů, pro niž mělo váhu především hluboké vzdělání. Otec ho měl. A debaty s ním mi daly hodně. I když jsme spolu v politických věcech nikdy nesouhlasili. On to respektoval. A trochu se o mě bál. A já o něj.

* Čili vy, dnes vzorný pravičák bez sebemenší levicové úchylky, jste cítil určitý respekt ke komunistům z přesvědčení?

Samozřejmě. Myslím, že tátu v devatenácti letech zformovala i zdeformovala léta prožitá v nacistickém lágru. Ovládali to tam němečtí komunisté. V komunismu spatřoval cestu k jakési skutečné vzájemnosti. Ti lidé neměli jen klapky na očích. Otec patřil mezi ty, kdo vymysleli kafkovskou konferenci v Liblicích, založil Plamen, kde se vedly debaty o existencialismu, a třeba poprvé otiskl Solženicyna. Komunističtí intelektuálové jeho ražení byli znechuceni i okouzleni Sartrem, to nemělo nic společného s primitivismem pozdější normalizace. Myslím, že otec pro kulturu udělal mnoho dobrého, i když v tom základním se podle mě tak tragicky mýlil. Ale byl to krásný člověk a pořád na něj vzpomínám.

* Hádal jste se s ním?

Jistě. Odmítl jsem například vstoupit do Pionýra. Otci nevadila moje dětská revolta. Bál se spíš důsledků. Mně nedocházelo, že z toho měl nepříjemnosti, a on mi tím nikdy neargumentoval. Byl přesvědčen, že na to přijdu sám. Myslím, že až v závěru života, na počátku devadesátých let, začal trochu chápat, proč jsem stál v opozici k jeho víře v marxismus.

* V osmašedesátém vám bylo sedmnáct a byl jste díky otci v centru dění. Co jste si z toho odnesl?

Tak například, mohl jsem velice zblízka sledovat celou intelektuálskou scénu. Nejen Havly a spol. Musím říci, že to většinou vůbec nebyl hezký pohled. Současný mýtus pražského jara, socialismu s lidskou tváří, Dubčeka a jeho hochů je pro mě docela směšný. Proto jsem ani později nemohl naskočit na takové ty ve své podstatě levicové pokusy o očištění socialismu typu Charta 77. Vaculíkovy Dva tisíce slov tvořily hranici, za niž se pozdější disidenti už nikdy nedostali.

* Měl jsem všechny ročníky časopisů Plamen a Tvář. Buď tomu vůbec nerozumím, nebo byl Havel tehdy opravdu dost jasně vyprofilovaný pravičák.

Ano, tehdy byl i Havel napravo. Třeba jeho poinvazní polemiku s Kunderou o českém národě a jeho údělu bych mohl podepsat. Havel mu tam fakticky vytýká, že je bolševik a nikdy se z toho neprobudí. Pro mě Kundera umělecky skončil Žertem a myslím, že se dodnes neskutečně přeceňuje. Je to čirá snobárna.

* A co že se podle vás pravičák Havel tak strašně zkazil?

Zaprvé nikdy nebyl skutečný pravičák, ale v jistém okamžiku stál napravo. Nalevo se dostal v okamžiku, kdy v Chartě začal organizovat zbytky ublížených komunistů. A pokračovali v omílání poinvazní mantry, že to pravé je pouze socialismus s lidskou tváří. Nikoli „ne socialismu“, jako ve stejné době tvrdil mladý Václav Klaus. Václav Havel měl, pokud si pamatuju, odjakživa velmi ambivalentní vůdcovský komplex. A odvážil bych si říci, že nepoznal nic jiného než Jana Patočku.

* Takže Václav Havel podle vás nebyl dost vzdělaný na to, aby pochopil, co se u nás, v Evropě i ve světě děje?

Já nevím, jestli za to mohl nebo nemohl, že byl a je málo vzdělaný. Pro jeho generaci to prostě není typické a obávám se, že to určuje jeho zjednodušené vidění světa a jeho mudrování o něm. Jde o druh pózy, jemuž dnešní intelektuálové tleskají, protože jí rozumějí a je jim vlastní. Dnes nevzdělanost nejen nikomu nevadí, ale v povrchním klipovitém světě se pokládá spíše za přítěž. Aby bylo jasno: říkám to s vědomím, že proti generaci našich otců jsem tragicky nevzdělaný a celý život s tím bojuju.

* Prošel jste nějakými prověrkami v devětašedesátém?

Naštěstí jsem na to ještě neměl věk. Ostatně -prověrky se, pokud vím, týkaly jen členů KSČ. Jestli myslíte, zda jsem někde místopřísežně prohlásil, že okupace byla bratrskou pomocí, tak to jsem opravdu neudělal. I když jsem byl na vojně a tam to po mně chtěli. Ale nepopravili mě, když jsem odmítl. Jen mi to napsali do posudku.

* Ale žilo se vám celkem slušně, ne?

Nebyl jsem disident, byl jsem synem svého otce, přesto jsem patřil mezi nikoli obrovskou skupinu lidí, kterým úřady nikdy výjezdní doložku k cestě na Západ nedaly. Není to divné? Jediné moře, které jsem do sedmaosmdesátého viděl, bylo to správné v NDR.

* To vám už bylo šestatřicet.

Režim se hospodářsky hroutil a také stydlivě předstíral gorbačovovskou glasnosť. Lidé si mohli založit vlastní devizová konta. O výjezdní doložku jste mohl požádat, až když jste si přinesl vlastní dolary. A tak jsem prodal škodovku a pojal bizarní plán, jak objevit Ameriku.

* Vidět mrakodrapy, Niagaru...

To také, ale hlavní důvod byl jiný. Hodně jsem se kamarádil s Bolkem Polívkou a věděl jsem, že pojede v USA turné s Šaškem a královnou. Řekl jsem si, že by byla frajeřina a sranda nic mu neříct a nechat ho, aby mě uviděl až v hledišti. V Los Angeles. Dnes už absurditu toho podniku sotva kdo pochopí, ale tehdy to byl Ionescu v praxi. Patafyzika. Jenomže čtyři dny před odletem si mě pozvali na americkou ambasádu, že mi nedají víza, protože jsem přesně ve věku, kdy bych tam mohl zůstat.

* Ale odletěl jste, ne?

Maminka šla za ambasadorkou a zaručila se, že se vrátím. Opravdu netuším, čím na ni zapůsobila, ale o pár dnů později jsem přistál v Americe s batohem na zádech. Polívka s Chantal vytřeštili v Los Angeles oči a půl minuty nemohli hrát.

* To byl největší zážitek z Ameriky?

Ne. U benzinové pumpy na Středozápadě, uprostřed pustiny, se paní z obsluhy nelíbila moje málo nadšená intonace pozdravu hi. Předváděla mi, jak se to dělá, a ze mě vylezlo: „Já si můžu říkat hi, jak chci.“ Zamyslela se: „To je fakt.“ V tu chvíli se mě zmocnil přímo fyzický pocit svobody. Věděl jsem, že můžu všechno. Třeba vykašlat se na to auto, které jsem převážel ze západního na východní pobřeží, a vydat se na jih nebo na sever pěšky. Anebo zůstat sedět. Cokoli. Nic podobného jsem předtím, ale ani potom nezažil. Absolutní pocit svobody. To byla Amerika.

* Zdá se, že tehdy vám Amerika nepřipadala jako doupě socialistů.

Věděl jsem, že marxismus bují už padesát let na univerzitách, ale neakademická Amerika byla ještě baštou svobody. Ale od té doby se něco stalo. Americká potřeba svobody už asi opravdu není taková, jako byla před pětadvaceti lety.

* Jak si to vysvětlujete?

Vyhráli studenou válku a jako celý Západ ztratili motivaci. Stačilo pak jedenácté září a Američané položili velkou část svobod na oltář vlasti.

* A opravdu si myslíte, že je naopak možné hledat něco pozitivního v Rusku? Snad i příklad svobodné společnosti?

Jaképak příklady. Nesnáším země za příklad. Ale v podstatě to tak je a není na tom nic záhadného. Oni jsou na začátku cesty za svobodou, my na konci. Dobře to vyjadřuje taoistický symbol světa a jeho poselství: co je silné, je vlastně už slabé, neboť v úpadku. A ten malý, nepatrný rodící se bod je silný, neboť má před sebou budoucnost. Myslím, že to lze velmi dobře aplikovat právě na Rusko. Nebo na Čínu. Nebo na obrovské státy v Jižní Americe. Tam je budoucnost.

* Trochu k Evropské unii. I ten nejzavilejší euroskeptik by jí mohl přiznat některé klady. Třeba že se už nebude opakovat situace, jaká nastala před první svěže tovou válkou. Žádný národ ji nechtěl, ale národy stály bezmocné proti svým politikům.

Unie bohužel má našlápnuto k pravému opaku. Obávám se, že pokud se má Evropa sjednotit do jednotného federálního státu, hrozí jí americká cesta. Američané se stali Američany nejkrvavější občanskou válkou v dějinách. A to nešlo o národní státy s prastarou kulturou a historií uloženou v genech jejích občanů, ale o přistěhovaleckou kolonii. Teprve po nějakém takovém kataklyzmatu, které ovšem může mít dosud nepředstavitelnou technologickou podobu, při níž vůbec nemusí téci krev, se bude Čech cítit Evropanem, až pak Čechem. Ale obávám se, že spíše se v Evropě brzy objeví desítky nacionalistických vůdců. Protože přirozené zájmy národů nelze směstnat do papiňáku.

NOVINÁŘI JSOU LÍNÍ

* V knížce Smrt ve středu kritizujete vládu médií. To už je stará vesta, neznám však žádný návrh, čím ji nahradit.

Nezabývám se koncepcemi, co dělat s civilizací. To dělají levičáci. Z naší civilizace je vláda médií neodstranitelná, ale mně nejde o společenské koncepce a vize, já mířím za jednotlivcem. A ten něco dělat může. Třeba si říct: Já ne, v tomhle nejedu. Alespoň do té doby, dokud mu to systém neje dovolí. Jsem přesvědčen, že svobody bude čím dov dál méně. Svoboda slova na místě prvním.

* Píšete, že novináři žijí spoluprací s vlivovými organizacemi, mnohdy neveřejnými. Jsou na jejich výplatních listinách a řeší především to, jak potopit osobu, n na niž byli poštváni. To myslíte vážně?

Tak to sice neříkám, to je vaše formulace, ale rozumím, že je možné něco takového usoudit. Takže: ano, myslím to vážně. Mám možná tu výhodu, že jsem mediální praxi poznal nejen jako zastřelovací terč, ale předtím i jako novinář.

* Jak je tedy možné, že mě se za těch patnáct let nikdo nepokusil zkorumpovat?

Tak to patříte k těm čtyřem procentům novinářů, které tato praxe míjí. Jste vlastně deviant. Anebo výjimka, která potvrzuje pravidlo.

* Novináři jsou podle vás líní. Když jsem přišel do novin, zjistil jsem, že jsou pracovití a že na politiky nevytahují veškerou špínu, o níž mají důkazy.

Člověče, já vás obdivuju. Vy v tom mediálním all that jazz, v tom rachotu žijete, a přesto si dokážete tohle myslet. Novináře znám jak své boty. To, co jsem o nich napsal, je to nejmírnější, co o nich mohu říct.

* Zkuste objasnit třeba tu lenost.

Vím, že povrchnost je dnes v médiích žádané zboží. Cokoli složitého, co není na úrovni základních reflexů, je špatně prodejné. Nejlepší a nejpřirozenější cestou je myšlenková i profesionální lenost. Řada vašich kolegů se mnou dělala rozhovor o mé knížce Smrt ve středu, ale vy jste první, kdo ji má prokazatelně téměř dočtenou. Lenost, nic jiného to není. Možná ve světě médií i sebezáchovná. To, že mnozí ambiciózní mladíci a mladice ve stresu lítají, protože si myslí, že se tak dělá kariéra, nepopírám, ale to je přece úplně jiná věc.

* Do jaké míry se shodnete s prezidentem?

Shodneme se v názorech na téma, které prochází celou mou knížkou, a to je svoboda a její mizení. V jednotlivostech se lišíme, ale tak to má být. Dokonce si myslím, že s většinou argumentů nesouhlasí. Ale celkové zaměření těch esejů podle mě přijímá, protože si také myslí, že svoboda buďto je, nebo není. Shodneme se i v tom, že to, co je dnes vydáváno za realitu, vytvářejí média.

* Skutečně si myslíte, že je Václav Klaus eurodisidentem?

To je samozřejmě řečeno ironicky. Se stejnou ironií to vyslovil on a média to navážno zafi xovala. Když píšu, že Havel byl disidentem a stal se prezidentem, kdežto Klaus byl prezidentem a stal se eurodisidentem, vím, že obojí je nesmysl. Ale právě taková zjednodušení média milují.

* Jste přesvědčen, že máte pravdu. Alespoň z toho, jak razantně formulujete. Pochybujete někdy o svém úsudku?

Možná se strašně mýlím. To je klidně možné. Vycházím ze svých zkušeností a snažím se uvažovat svobodně. Uvědomuju si však, že to ze mne ještě nedělá majitele pravdy. Snažím se mít na mysli filozofův bonmot, v němž tuším hluboký smysl: Nikdo nemá pravdu. Pravda má nás. *

***

Magazín Mladé fronty DNES 25.6.2009

LADISLAV VERECKÝ

3921 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Je Rusko odsouzeno k zániku?Porno je podporováno, protože u bílého muže v důsledku způsobuje neschopnost si založit rodinu. Co může být větším ponížením ženy než porno? A co je proti pornu zmíněný sexismus?Pomozte nám, prosím, bez Vás to nedáme. Byla by škoda, kdybychom po 15 letech existence museli skončitVystoupení z Evropské unie je výhodné. Zde máte faktaMerkelová a s tím Novým Zeleným údělem už mají výsledky: Dohnaly Německo do recese, čísla jsou katastrofická!

euServer.cz

Čeho všeho se chvilkaři budou muset ještě dopustit, než na ně padne zákon?Levice opustila pracující třídu a přeběhla k migrantům, k LGBT a posedlostí Gretou, hořekují švédští komunisté

ePortal.cz

Propaganda na výbornou: Jak to funguje u ČTV případě, že by se nepodařilo déle sehnat více peněz, činnost Eportalu bude ukončena

Eurabia.cz

Co nám Babiš neříká! Jednání vládců EU má jasný závěr, Němci chtějí oficiálně vznik IV. německé říše ...Šéf Ryanairu: Teroristy jsou obvykle muslimští muži

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Spisovatel obětí cenzury: Mám knihy vydané v USA i Itálii. A pak mě někdo na „fejsu“ zablokuje nebo smaže?! Kdo? Jakou má kvalifikaci...„U některých hostů má člověk pocit, že je tam mají přišroubované k židli a jen je vozí před kameru.“ Vážný střet názorů Jakla a Jelínka nad objektivností ČT
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění