Schwarzenberg měl k tomu uvést: "Znejišťování ratifikačního procesu, který úspěšně proběhl ve 26 členských zemích EU, však mimořádně poškozuje kredit České republiky v zahraničí. Skutečně hrozí, že na současnou situaci doplatíme a ztratíme mnohem více, než současným postojem můžeme získat."

Tak za prvé: Účelové jednorázové ústavní zákony Ústavní soud již odmítl. Tento zásadový postoj vyjádřil soud k ústavnímu zákonu, zkracujícímu volební období. Zrušil tak již vyhlášené volby do Sněmovny. Nemůže se proto nyní vyjádřit v rozporu s tímto principem!

Za druhé: Ústavní zákon, zbavující prezidenta jeho práva ratifikovat, by byl retroaktivní! Zpětně by omezoval práva prezidenta. Poučení z toho je hned dvojí: Jednak to anuluje všechny výkřiky gumových vykladačů Ústavy, že prezident musí ratifikovat. Jak vidno, přání bylo otcem myšlenky. A druhak to „on-line" dokumentuje, jak snadno se zapomíná na zaklínadlo nepřípustnosti retroaktivity, s níž šermují ti, co chtějí vydat Benešovy dekrety na pospas „Listině práv EU" a Soudnímu dvoru EU. Titíž, kteří chtějí retroaktivně omezit prezidenta, když se jim to hodilo, považovali princip retroaktivity za neprůstřelný.

Za třetí: Lidé by už měli konečně pochopit, jakou hru tady Schwarzenberg hraje. Nejdříve přes exprezidenta Havla, posléze přes funkci ministra zahraničí (dokonce i prostředníctvím předsednictví v Radě EU) a nyní jako předseda nové strany hájí nejen své majetkové zájmy, ale rozvolňuje státnost ČR, aby byly obnoveny pořádky před 1. světovou válkou.

Byl jedním z prvních, kdo uvítal rozpad Jugoslávie, podílel se na rozbití Srbska v rozporu s rezolucí OSN a bratříčkoval se s válečným zločincem Thaçim po prosazení uznání Kosova. Spolu s Bursíkem zabránil ve vládě, aby jednala s EU o našich obavách z „Listiny práv EU" ve vztahu k Benešovým dekretům. Že tyto obavy z revanše nebyly liché, ať si dnes někdo říká cokoliv, je zřejmé z usnesení našeho Parlamentu, které má však nižší právní sílu než mezinárodní závazky, jež jsou teď ve hře.

Pan Schwarzenberg, i kdyby se naivním spoluobčanům jevil noblesně, je pohříchu retroaktivní a pragmatická figura. On píše své „Vzpomínky na budoucnost" Evropy. A jde o stejné vymývání mozků, jako u stejnojmenné fantasmagorické knihy. Nepochybuji o tom, že své zájmy koordinuje i na schůzkách typu „Bilderberg". A vsadím boty, že se tam zájmy České republiky neřeší. Daleko spíš tam jde o to, jak vzpurným prezidentům přistřihnout křídla.

http://streit.blog.idnes.cz/