Trojští koně z bruselské stáje aneb netransparentní integrace zadními vrátky

Autor: Tomáš Břicháček | Publikováno: 4.3.2010 | Rubrika: Studie
Bolšnac 19

Prohlubování evropské integrace, resp. centralizace nepostupuje vždy tak rychle, jak by si zastánci „stále užší Unie" přáli. V citlivých oblastech, jako jsou daně, trestní právo, obrana, sociální zabezpečení aj., naráží jejich nekonečné ambice na odpor mnoha nebo i většiny členských států. Mnozí centralisté, zvláště čistokrevní federalisté, jsou zcela otevření a své vize o Europe-puissance (EU jako velmoci v mezinárodních vztazích), společné obraně, evropském občanském či trestním zákoníku nebo harmonizaci daní hlásají otevřeně. Zkušení taktici, typicky Evropská komise či reprezentace některých členských států, používají postupy méně transparentní a méně legitimní, zato perspektivnější.

Jejich metody pravidelně zahrnují v různé míře dva prvky: salámovou taktiku a kamufláž. Salámová taktika vychází z jednoduchého poznatku, že posilování moci EU na úkor členských států se prosazuje mnohem lépe po kapkách než nárazově. Ambiciózní centralizační počiny, jejichž prosazení v celku by bylo nemyslitelné, mohou být dosaženy v delší časové perspektivě vytvářením předsunutých pozic a navazováním na ně. Ukázkovým příkladem je postupný rozvoj pravomocí v oblasti vnitra a justice či v jejím rámci postavení agentury Eurojust. Základem kamufláže je pak nenazývat ambiciózní iniciativy pravými jmény, aby zbytečně nebudily pozornost, a kolem jejich obsahu a účelu budovat kouřovou clonu.

V posledních letech se objevilo několik projektů ve významných a citlivých oblastech, které nejlépe vystihuje přirovnání k bájnému trojskému koni a v nichž se snoubí oba uvedené prvky. Následující příspěvek se zaměřuje na ty z nich, jejichž konečným cílem je podle všeho evropský občanský zákoník, harmonizace daní z příjmu právnických osob, unifikace trestního práva hmotného i procesního či jednotná soustava trestní justice EU.

Společný referenční rámec pro evropské smluvní právo

Evropští centralisté odedávna vehementně, avšak neúspěšně prosazují myšlenku evropského občanského zákoníku. Evropský parlament (EP) přijal počínaje rokem 1989 řadu rezolucí v tomto smyslu, vznikla též řada akademických iniciativ. Drtivá většina členských států nicméně unifikaci občanského práva odmítala. Komise s ohledem na tento jejich postoj vsadila na salámovou taktiku a v roce 2001 otevřela diskusi o možných aktivitách EU včetně případné unifikace v užší oblasti - na poli práva smluvních závazků. V tu dobu již existovalo několik směrnic, zejména týkajících se spotřebitelských smluv. Členské státy ale unifikaci této užší oblasti odmítly. Pokud jde o činnost EU na poli smluvních závazků, vyjadřovaly se v tom smyslu, že pozornost by se měla věnovat spíše zlepšení kvality a koherence stávajících směrnic. Komise pak zřejmě usoudila, že první plátek salámu bude muset být tenčí a bude třeba ho obalit kouřovou clonou. V roce 2003 tak přichází na scénu iniciativa na vytvoření tzv. Společného referenčního rámce pro evropské smluvní právo (CFR), který je poměrně průhledným projevem snahy Komise přece jen se v oblasti smluvního práva nějakým způsobem uchytit a vytvořit jakousi předsunutou pozici či odrazový můstek pro případnou budoucí expanzi EU v této oblasti.

Komise představila CFR primárně jako příručku či „soubor nástrojů" (anglicky „toolbox") obsahující popis základních zásad smluvního práva, modelové definice právních pojmů a především modelová ustanovení z této oblasti. Mělo by jít o sbírku doporučených řešení, která by sloužila Komisi a normotvůrci EU (Radě a EP) při novelizacích stávajících a přípravě nových právních předpisů v oblasti smluvního práva jako zdroj inspirace, čímž by přispěla ke zlepšení kvality a koherence těchto předpisů. Komise zdůrazňovala, že jejím cílem není vytvoření evropského občanského zákoníku ani rozsáhlá harmonizace soukromého práva.

Členské státy i EP tento zdánlivě neškodný záměr v obecné rovině posvětily, a tak započal letitý a nákladný přípravný proces, který trvá dodnes. Zahrnul například ustavení sítě akademiků s pompézním názvem „Network of Excellence", která měla za úkol připravit dokument, na jehož základě by Komise připravila návrh budoucího CFR. Je pozoruhodné, že hlavní role v této síti připadla Studijní skupině pro evropský občanský zákoník, která už v tu dobu připravovala jako soukromou iniciativu modelový občanský zákoník EU. Většina akademiků zapojených do sítě, ať už ze Studijní skupiny či z jiných akademických platforem, je v každém případě do myšlenky evropského občanského zákoníku zapálená a věří, že právě takový dokument bude konečným výsledkem jejich práce. Vedoucí akademiků, profesor Christian von Bar, prohlašuje, že šance na unifikaci evropského soukromého práva je díky projektu CFR blíže než kdykoli předtím.

Příprava se rozběhla v době, kdy existovala mezi institucemi EU jen velmi vágní obecná shoda v podobě nejmenšího společného jmenovatele o konceptu „toolboxu". Otevřené zůstávaly otázky jako rozsah působnosti či právní forma budoucího nástroje, stejně tak případná další využití, o kterých mluvila Komise ve svém návrhu. Šlo např. o myšlenku, že by CFR mohl být použit pro vytvoření tzv. opčního nástroje, neboli právní úpravy smluvních závazků, která by existovala paralelně s vnitrostátními úpravami, aniž by je nahrazovala, a jež by byla k dispozici smluvním stranám jako volitelné rozhodné právo. Dále by se podle Komise CFR mohl stát „nástrojem pro větší konvergenci" mezi vnitrostátními právními úpravami smluvních závazků. Národní zákonodárci by je mohli brát jako referenční bod při zapracovávání směrnic EU týkajících se smluvního práva nebo z nich čerpat inspiraci při přípravě čistě vnitrostátní legislativy, což by dle Komise mohlo snížit rozdíly mezi vnitrostátními právními úpravami. CFR by konečně mohl také inspirovat Evropský soudní dvůr při výkladu acquis v oblasti smluvního práva.

Rada EU se později vyslovila mj. proti myšlence „opčního nástroje", zdůraznila, že CFR by měl být zaměřen jen na normotvůrce EU, nikoliv vnitrostátní zákonodárce, a vyslovila se pro zcela nezávaznou povahu. EP naproti tomu nepřekvapivě přijal projekt velice vřele. Ihned si jej zasadil do souvislosti se svými předchozími prounifikačními rezolucemi a vyzval k jeho využití pro „vyvinutí systému komunitárního občanského práva". Od počátku výrazně podporuje myšlenku opčního nástroje.

Když britská Sněmovna lordů analyzovala celý projekt CFR v jeho počátcích, vyjádřila obavy, že Komise „má v hloubi duše za cíl posun směrem ke konečné harmonizaci smluvního práva" a že CFR by mohl být jakýmsi „trojským koněm" vedoucím k tomuto výsledku. Zdůrazňovala rozpor mezi sliby Komise, že nechce navrhovat evropský občanský zákoník, a jejími výroky o tom, že by CFR mohl vést k větší konvergenci mezi vnitrostátními právními úpravami smluvních závazků. Lordy především znepokojovala myšlenka „opčního nástroje", protože ten by mohl být časem snadno použit k nahrazení vnitrostátních úprav. Celkově se domnívali, že až bude CFR dokončen, lze předpokládat, že Komise bude hledat příležitosti pro jeho použití a bude se snažit maximalizovat zisk ze své rozsáhlé investice. Pak by mohl vzniknout zvýšený tlak na harmonizaci smluvního práva v EU.

K těmto pochybnostem, které sdílely mnohé členské státy, doplňme další. Komise by v CFR získala pomůcku pro snadné vytváření harmonizačních iniciativ, na základě kterých by se krok za krokem jako podle kuchařky unifikace realizovala. Velkou neznámou také je, jak by CFR uchopil Evropský soudní dvůr a zda by v jeho rukou postupně nezískával na autoritativním charakteru.

V říjnu 2009 síť akademiků představila svůjnávrh pod označením „Draft Common Frame of Reference". Pokud by tento dokument měl být popsán jednou větou, jde o kompletní modelový kodex závazkového práva. Text zahrnuje jak mimosmluvní závazky, tak dokonce některá ustanovení o věcných právech. Jde tedy zřetelně nad rámec zadání. Mimo mikrofon akademici přiznávají, že v podstatě jen dokončili svůj původní záměr vytvořit modelový evropský občanský zákoník a dali mu jen jiný název.

Obavy těch z nás, kteří se od začátku domnívali, že Komisi nejde o žádnou čítanku na zimní večery, ale o základ pro budoucí unifikaci smluvního nebo rovnou celého občanského práva, potvrdila nová komisařka Viviane Redingová, která v dopise pro EP otevřeně prohlásila, že Společný referenční rámec se má stát jedním ze základních kamenů pro konečný cíl, kterým je evropský občanský zákoník.

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob

Další trojský kůň už se v Bruselu připravuje pro oblast z nejcitlivějších - daně z příjmů právnických osob. Harmonizace přímých daní, zejména pak právě korporátní daně, je dalším dlouholetým nesplněným snem federalistů. Kromě nich, kteří k otázce přistupují ideologicky a s odkazem na údajné potřeby vnitřního trhu, jsou dominantní tažnou silou tohoto tématu některé západoevropské státy s vysokým zdaněním, např. Německo a Francie, které chtějí připravit státy s nižší daňovou zátěží o konkurenční výhodu. (K těmto požadavkům a koncepčním otázkám daňové harmonizace srov. můj text Daňová harmonizace versus svoboda a demokracie.)

Komise už řadu let připravuje návrh předpisu, který by zavedl společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) vypočtený podle jednotného vzorce pro skupiny společností podnikajících ve více členských zemích. Následně by došlo k rozdělení vypočteného základu daně skupiny mezi země, ve kterých společnosti podnikají, tzv. konsolidaci společného základu daně mezi zúčastněné země. V každém státě by byla zdaněna část společného základu daně sazbou daně platnou v této zemi. Tento systém by měl podle Komise usnadnit život podnikatelům a přispět k fungování vnitřního trhu.

Komise soustavně zdůrazňuje, že nechce navrhovat harmonizaci sazeb daní. Z novějších zpráv také vyplývá, že CCCTB by měl být pro podniky volitelný alternativně ke stávajícím pravidlům členských států.

Nebezpečnost projektu CCCTB je zřejmá širšímu okruhu členských států než je tomu v případě CFR. Řada států, hlavně těch, které si nejvíce zakládají na své autonomii v oblasti přímých daní a na nízké úrovni zdanění, se na CCCTB dívá s krajní nedůvěrou. Uskutečnění tohoto projektu by znamenalo první krok na cestě k harmonizaci přímých daní. Centralisté by získali základnu, na které by mohli v budoucnu snadno stavět. Od volitelného režimu je jen krůček k povinnému, od použitelnosti na společnosti působící ve více státech jen krůček k aplikaci na všechny podniky, od jednotného základu jen krůček k jednotné či harmonizované sazbě. Navíc i unifikace samotného daňového základu je dramatický zásah do daňových systémů. Daň je přeci součinem základu daně a daňové sazby; jednotný základ tak ovlivňuje výši daně.

Nedávná zpráva expertů Evropského parlamentu EU Policy Challenges 2009-2019 obsahuje zajímavé tvrzení o tom, že současná finanční krize může představovat příležitost pro harmonizaci přímých daní v EU, jako je CCCTB.

Pokud se pro projekt CCCTB nepodaří získat podporu všech členských států, a konsensus je v tuto chvíli vysoce nepravděpodobný, pokusí se jej Komise nejspíše prosadit v režimu posílené spolupráce několika členských států. K jejímu povolení by nicméně bylo třeba získat i souhlas států, které by se samy účastnit nechtěly.

Corpus Juris a Evropský veřejný žalobce

Jestliže v případě evropského občanského zákoníku se bruselští taktici pokouší prorazit nejprve u práva smluvních závazků, na cestě k unifikaci trestního práva se první plátky salámu snaží ukrojit na poli ochrany tzv. finančních zájmů Unie. Sem spadá boj proti podvodům a jiným protiprávním jednáním proti těmto zájmům, kupř. podvodům při získávání dotací z evropských strukturálních fondů.

Na podnět Komise a s podporou EP byl v 90. letech sítí akademiků vypracován návrh trestního kodexu k zajištění ochrany finančních zájmů Evropské unie - Corpus Juris, resp. v konečné podobě Corpus Juris 2000.

Navržený text obsahuje část hmotněprávní zahrnující zejména podmínky trestní odpovědnosti, vymezení několika trestných činů (např. zpronevěra fondů) a trestů, které lze za ně uložit. Má rovněž část procesněprávní, jejichž hlavní myšlenkou je chápání území členských států jako jediného prostoru, v rámci kterého by úlohu prokuratury převzal úřad Evropského veřejného žalobce s pobočkami ve všech členských státech.

O tom, že projekt Corpus Juris, je trojským koněm unifikace trestního práva hmotného i procesního, nemůže být pochyb. Stejně jako u Společného referenčního rámce, i zde akademici a nadšení příznivci z řad europoslanců mluvili otevřeně o tom, že Corpus Juris má být zárodkem budoucího kodexu. Jeho přijetí by každopádně znamenalo prolomení výlučné teritoriální trestní jurisdikce členských států a vytvoření jurisdikce evropské, byť (pro začátek) pro omezenou oblast. Nový systém by měl potenciál k další expanzi a postupnému nahrazování vnitrostátních hmotněprávních předpisů trestního práva i trestního procesu. V debatách o Corpus Juris zaznívaly dokonce myšlenky o tom, že by bylo vhodné v budoucnu vytvořit vedle evropské prokuratury i samostatný systém trestního soudnictví EU pro „evropské" trestné činy.

Corpus Juris 2000 byl představem na konferenci v Nice, ze strany členských států se však nedočkal oficiálního posvěcení. Zůstává tedy takříkajíc u ledu, pouze v rovině akademického dokumentu. Na druhou stranu myšlenka evropské prokuratury pro trestné činy proti finančním zájmům Unie se dostala Lisabonskou smlouvou do zakládacích smluv.

Podle článku 86 Smlouvy o fungování EU může nyní Rada jednomyslným rozhodnutím se souhlasem EP vytvořit formou nařízení ze stávající agentury Eurojust Úřad evropského veřejného žalobce pro boj proti trestným činům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie. Úřad by byl (případně ve spojení s Europolem) příslušný k vyšetřování a stíhání pachatelů a spolupachatelů trestných činů z této oblasti; vymezilo by je uvedené nařízení. Před příslušnými soudy členských států by úřad vykonával v souvislosti s danými trestnými činy úlohu veřejného žalobce.

V případě, že se nenajde jednomyslná podpora, může skupina alespoň devíti členských států automaticky navázat posílenou spolupráci, a vytvořit si tedy europrokurátora mezi sebou.

Polisabonské zakládací smlouvy jdou dokonce ještě dál a umožňují, aby Evropská rada současně s vytvořením europrokurátora přijala jednomyslně a se souhlasem EP rozhodnutí, kterým rozšíří jeho pravomoci tak, aby zahrnovaly boj proti (blíže nespecifikované) závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem.

Nová komisařka Redingová, zdá se, má v úmyslu vytvoření evropského prokurátora prosazovat. Nezdá se pravděpodobné, že by se podařilo získat pro takový krok podporu všech členských států. Odmítavé jsou nejen tradičně zdrženlivější země, jako je ČR, Velká Británie nebo Irsko. Ani Německo a Francie zatím neprojevují pro tento krok velké nadšení. Bude však zajímavé sledovat, zda centralisté v tomto případě nevyužijí institut posílené spolupráce v naději, že se později budou připojovat další státy. Podpora devíti zemí v tomto případě není nedosažitelná a souhlas ostatních by zde na rozdíl od CCCTB nebyl zapotřebí.

Vytvoření europrokurátora by bylo prvním krokem na cestě, kterou se hodlal vydat Corpus Juris. Úvahy o evropském trestním právu hmotném a procesním by mohly znovu ožít.

Závěr

Je zřejmé, že v Unii je v tuto chvíli rozehrána řada šachových partií, ve kterých se v dlouhodobé perspektivě hraje o ovládnutí tradičních domén národních států. Iniciativy uvedené výše vykazují řadu podobných rysů; ukazují, jak dovedně umí postupovat taktici centralizace, když si chtějí budovat předsunuté pozice pro další pokračování na své vytoužené cestě k evropskému státu.

Chceme-li jim v těchto snahách bránit, je třeba rozpoznat projekty s centralizačním potenciálem už v samotném počátku a snažit se je zastavit dříve, než bude pozdě. Je třeba předvídat, jaký bude další tah protivníka, pokud mu umožníme dostat se na to či ono pole šachovnice, předvídat, jaké možnosti se mu otevřou. Neocenitelnou službu nám v tom poskytují federalističtí snílci, kteří o dalších plánech mluví otevřeně, bez obalu. Vyvarujme se akceptování projektů, které se tváří neškodně a omezeně, ale ve skutečnosti dláždí cestu k mnohem „ambicióznějším" krokům v budoucnosti. Stará moudrá věta Timeo Danaos et dona ferentes je v tomto případě snad dostatečně výmluvná.

Revue Politika 2/2010

2689 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Je Rusko odsouzeno k zániku?Porno je podporováno, protože u bílého muže v důsledku způsobuje neschopnost si založit rodinu. Co může být větším ponížením ženy než porno? A co je proti pornu zmíněný sexismus?Pomozte nám, prosím, bez Vás to nedáme. Byla by škoda, kdybychom po 15 letech existence museli skončitVystoupení z Evropské unie je výhodné. Zde máte faktaMerkelová a s tím Novým Zeleným údělem už mají výsledky: Dohnaly Německo do recese, čísla jsou katastrofická!

euServer.cz

Čeho všeho se chvilkaři budou muset ještě dopustit, než na ně padne zákon?Levice opustila pracující třídu a přeběhla k migrantům, k LGBT a posedlostí Gretou, hořekují švédští komunisté

ePortal.cz

Propaganda na výbornou: Jak to funguje u ČTV případě, že by se nepodařilo déle sehnat více peněz, činnost Eportalu bude ukončena

Eurabia.cz

Co nám Babiš neříká! Jednání vládců EU má jasný závěr, Němci chtějí oficiálně vznik IV. německé říše ...Šéf Ryanairu: Teroristy jsou obvykle muslimští muži

FreeGlobe.cz

Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Spisovatel obětí cenzury: Mám knihy vydané v USA i Itálii. A pak mě někdo na „fejsu“ zablokuje nebo smaže?! Kdo? Jakou má kvalifikaci...„U některých hostů má člověk pocit, že je tam mají přišroubované k židli a jen je vozí před kameru.“ Vážný střet názorů Jakla a Jelínka nad objektivností ČT
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění