Proč by ODS neměla podpořit zákon o registrovaném partnerství homosexuálů

Autor: Adam B. Bartoš | Publikováno: 25.1.2006 | Rubrika: Zamyšlení
ODS

Otázka registrovaného partnerství je často prezentována jako záležitost, která by neměla být nahlížena z čistě stranických pozic, ale kde by měla být jednotlivým zákonodárcům ponechána svoboda volby dle jejich osobního přesvědčení, názoru, svědomí - a v praxi to také tak skutečně funguje. Podpora či naopak odpor vůči podobným zákonům nepochází z jednotlivých poslaneckých klubů, ale prochází jimi napříč. A tak se stává, že s každým dalším hlasováním se díky mohutné lobby vždy podíl kladně hlasujících poslanců postupně zvyšuje - při předposledním předložení zákona chyběl k jeho schválení jen jeden hlas, při projednávání téhož - jen lehce pozměněného - zákona v prosinci 2005, získal již předkládaný návrh potřebnou většinu. Zatím tedy jen v poslanecké sněmovně - nyní se čeká, jak zareaguje senát a zda v poslední fázi podepíše zákon prezident republiky, či zda jej naopak vetuje a vrátí poslanecké sněmovně k přepracování.

V senátu, kde je nejsilnější stranou ODS a kde má pravice jasnou většinu, je osud zákona prozatím nejasný - již nyní návrh neprošel o jeden hlas ve výboru pro lidská práva a neprošel ani v ústavně-právním výboru. Přesto šance na jeho schválení stále je - právě proto, že v této otázce nehraje "stranická příslušnost" hlavní roli. Někteří senátoři Občanské demokratické strany již dopředu deklarují, že jim norma nevadí a že se ji chystají podpořit. Jistěže - mají právo na svůj názor, mají právo projevit vůči homosexuální menšině vstřícnost, jsou-li přesvědčeni, že je to tak nezbytné, otázka ale je, zda se jedná skutečně o jejich vlastní přesvědčení, či do jaké míry spíše podlehli mediálnímu tlaku, do jaké míry jsou ovlivněni hysterickým pokřikem homosexuálních aktivistů a jejich zastánců. Obávám se, že se jedná spíše o to druhé. Navíc svoji roli (ne nepodstatnou) hraje i jistá únava, kdy podobný návrh je s drobnými změnami předkládán stále znovu a znovu, téměř každý rok (nyní již po šesté). Již to je samo o sobě divné, proč je stále zástupcům této menšiny věnován v parlamentu tak velký prostor, když již tolikrát bylo jimi navrhované vypracování zákona zamítnuto. Těžko bychom hledali jinou skupinu, která by měla stále tak ochotné publikum, vždy připravené jejich návrhy vyslechnout a v legislativním procesu se jimi zabývat. Díky tomuto tlaku však mnozí poslanci a senátoři, kteří na věc nemají vlastní názor, vycházející z jasného ideového zakotvení, postupně pro zákon ruce zvedají - jsou již celou záležitostí unaveni, znechuceni a jsou tudíž náchylní věc nějak urychlit, aby se jí již příště nemuseli zabývat - aniž by však domysleli důsledky, které by případné schválení zákona na naši společnost mělo.

Jsem přesvědčen o tom, že v nadcházejícím hlasování (kdy bude návrh zákona o registrovaném partnerství předmětem rozpravy a hlasování v horní komoře parlamentu) by měla ODS více dbát na to, aby skutečně prezentovala názorový proud, jehož je zástupcem - tedy pravicově smýšlející, konzervativní sílu, pro kterou je "svaté" to, co funguje, co je prověřeno staletími (v tomto případě tisíciletími) a nenechala se zlákat líbivě znějícími frázemi snaživců, kteří by neustále chtěli náš svět zdokonalovat, popostrkávat blíže a blíže jakémusi pofidérnímu ráji, o kterém se sice stále mluví, ale kterého se ve skutečnosti takovýmito a podobnými kroky stále více vzdalujeme. A že by tudíž zákon měla z tohoto svého titulu jednoznačně zamítnout.

Má-li mít čtyřprocentní menšina nějakou politickou podporu, ať si ji má v levici, která se za ni vždy s nadšením bije a bít bude - vždy bude dostatek socialistů všeho ražení, komunistů, pokrokářů, snílků, liberálů, sociálních inženýrů, fantastů, kteří na podobné nesmysly o potřebě zrovnoprávnění homosexuálních svazků s klasickým manželským uspořádáním rádi slyší a vždy je s překotnou a bezmyšlenkovitou servilitou podpoří. ODS coby strana konzervativní by však měla jít cestou jinou - bránit hodnoty, na kterých naše civilizace stojí a odrážet snahy těch, kteří si zpupně myslí, že je jejich generace natolik vyspělá, aby měnila běh věcí, aby nerespektovala zákonitosti, které ve světě od jeho počátku vládnou a aby přepisovala pravidla, podle kterých společnost funguje již tisíce let. A to i tehdy, když je to možná nepopulární, když je to proti veřejnému mínění. Bojuje-li ODS tak razantně na poli ekonomiky proti všelijakým "třetím cestám" a pokusům vymýšlet stále cosi nového, měla by být stejně zásadová i v otázkách výše zmíněných.

Není žádným tajemstvím, že je ODS, stejně jako jakékoli jiné lidské seskupení, tvořena několika proudy, křídly, skupinami. V tom nejzákladnějším smyslu křídlem konzervativním a křídlem liberálním. Křídlo konzervativní bude vždy spíše nakloněno tomu, nechat věci "tak, jak jsou", oproti křídlu liberálnímu, které bude zase naopak vždy v jistém pokušení alespoň o píď vylepšit stávající stav nějakým pokrokovým řešením. Tento vnitřní rozpor není sám o sobě špatný, do jisté míry je i zdravý, je ale třeba, aby se obě skupiny dovedly v klíčových věcech respektovat. Hlasuje-li se o ekonomických záležitostech, hlasuje ve většině případů ODS spořádaně, jako "jeden muž". Ekonomika je ale něco jiného, než otázky etické, než celospolečenská témata, kterým postavení homosexuální menšiny bezesporu je. V ekonomice je možné přijít tu s jedním receptem, tu s receptem odlišným, vyzkoušet jednu variantu, vyzkoušet druhou, dokonce podstoupit i nějaký ten experiment, něco nezvyklého, o čem věříme, že hospodářství popožene vpřed - a shledáme-li náhodou, že to bylo špatně, nikdy není pozdě zákon změnit a přijít s jiným řešením, s jiným receptem.

Společnost ale není jen o ekonomice a jakékoli umělé pokusy do ní nějak zasahovat jsou zpravidla nebezpečné nejen tím, že nelze předem přesně odhadnout jejich dopady, ale často i proto, že pak již většinou není cesty zpět. V ekonomice je možné hrát si s čísly, s tabulkami, zvyšovat či snižovat koeficienty, ovlivňovat hospodářské výsledky nastavováním jednotlivých parametrů. Sáhneme-li ale na tak citlivou oblast, jakým je například rodina, a to i s tím nejlepším a nejupřímnějším úmyslem a přesvědčením, že konáme dobře a že je náš zásah ku prospěchu věci, nestačíme se posléze divit, jak se nám mohl celý experiment tak moc vymknout z ruky. Dobře míněný úmysl, ale Pandořina skříňka je již otevřena...

Registrované partnerství je přesně ten případ, ke kterému by měli zastupitelé přistupovat s maximální obezřetností a také s patřičnou pokorou - a to především proto, že nejde jen o to, jak moc vyjdeme vstříc jedné menšině, ale také o to, že tím samým krokem ubereme dosavadní výhody většině. Že postavíme rodinu na stejnou úroveň s uskupením, které ale nikdy nemůže dosáhnout jejích kvalit a přinést stejné ovoce, jako manželský svazek. Právě tím bychom se dopustili nespravedlnosti…

V prvé řadě je třeba říci, že registrovaným partnerstvím nic nekončí. Homosexuální lobby se v případě jeho schválení načas stáhne, aby vytvořila dojem uspokojení (v tom smyslu, že šlo skutečně jen o to, aby partneři stejného pohlaví měli právo znát informace o svém zdravotním stavu či měli možnost po sobě dědit), jakmile ale vycítí příležitost, ihned vystoupí s dalším, ještě odvážnějším, požadavkem - například adoptovat a vychovávat děti. To není domněnka, to je realita, jaká panuje v zemích na západ od nás, které to, o čem naši zákonodárci rozhodují dnes, odhlasovali předevčírem a které to, co pan Hromada a jemu podobní u nás navrhnou zítra, odsouhlasili včera.

Za druhé, nebezpečí spočívá především v tom, že rozeběhnuté procesy nelze zastavit tak snadno, jako jsme je povolili - pokud to vůbec lze. Je snadné vyjít vstříc menšině a přiznat jí práva, na která nemá nárok, je snadné porušit daný stav, avšak v okamžiku, kdy se tímto krokem změní nahlížení celé společnosti na daný problém ("parlament to posvětil, je to tedy správné"), v okamžiku, kdy odhodíme zábrany a kdy díky výchově a mediálním a jiným tlakům učiníme z nenormálního normální, setřeme rozdíl mezi přirozeností a úchylkou, bude již cesta zpět bolestivá, ne-li nemožná. Podobně funguje otázka eutanázie, potratů a mnoha jiných citlivých témat - postupnými krůčky společnost upadá stále více a více do letargie, odhazuje pravidla, která dávala smysl jejímu fungování. Vždy je překročen jakýsi pomyslný Rubikon, za který se nelze vrátit a propadáme se tak stále více do mravního chaosu, ze kterého vede cesta jen do chaosu ještě většího - stáváme se otupělí a časem nám nevadí to, co bychom před nějakou dobou viděli jako nepřípustné.

Proto je lepší dnes neustupovat a nechat věci "tak, jak jsou", protože to ostatně nikoho nebolí, kdežto případnou změnu by v dlouhodobějším horizontu (což je horizont, který si většinou levice není ochotná připustit a zahrnout ho do svých úvah) pocítila celá společnost. Našim homosexuálním partnerům přece ke štěstí nic nechybí, nikdo jim neubližuje, nikdo je nediskriminuje, nikdo je nezesměšňuje a nic jim neupírá, nic nezakazuje. Pouze je jasné, že jsou určitá pravidla, která nelze (ani s těmi nejlepšími úmysly) porušit, že zkrátka není možné poskytnout spolu žijícím osobám stejného pohlaví to samé právo a ty samé výsady, kterým se těší rodina - jednoduše proto, že tento svazek, narozdíl od rodiny, společnosti v ničem neprospívá, nepřináší jí žádné plody v podobě dětí a proto si nemůže uzurpovat výhody, kterými stát rodinu odměňuje. Jakmile však tuto jednoduchou a prostou pravdu necháme jednou zapadnout pod nánosem mediálních klišé, dobře vymyšlených ale naprosto prázdných floskulí, pod tíhou jakýchsi neexistujících, ale neustále nám předhazovaných tvrzení o tom, že těmto spoluobčanům něco dlužíme (ačkoli jim nedlužíme naprosto nic), pod náporem křiklavých lží a polopravd, jen s největšími obtížemi ji pak budeme posléze znovu oprašovat. Vždy je snadnější bořit, než tvořit, vždy je snadnější přepisovat dějiny, než je vytvářet, vždy je snadnější svévolně porušovat pravidla, než je stanovovat, a psát články o tom, že homosexuální menšina trpí, je také vždy snadnější, než obhajovat skutečnost, že tato menšina má vše, co potřebuje a není možné žádat pro ni více - právě proto, že je to menšina.

Přál bych si tedy, aby liberální křídlo ODS, aby liberálně uvažující senátoři za tuto stranu, v sobě nalezli pokoru vůči předchozím generacím, vůči přirozenému řadu, vůči danosti světa, pokoru vůči obecně platným principům a pravidlům, vůči konzervativním hodnotám. A tak jako v ekonomických otázkách hlasuje strana jednotně - ve prospěch klasických liberálních pouček, křídlo nekřídlo, aby i ve věci etiky zase naopak celá strana jednotně zvedla ruku pro konzervativní postoj, pro zachování současného statu quo a - proti všem levicovým snahám současný status quo vylepšit, zdokonalit. Protože jak dopadají snahy udělat svět lepším, jsme se mohli v uplynulém století přesvědčit několikrát - a ani jednou to nebyl pohled příjemný.

3937 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Pozadí manipulovaného převratu 17. listopadu 1989. Havel byl člověk, který vlastně nikdy nepracoval, který si rád užíval alkoholu a sexu a který se nechal manipulovat svými přáteli Clintonem a AlbrightovouSpolečnost Enes Fleisch, spojována s halal porážkami, začala pracovat přes odpor místní radnice na vybudování vjezdu, který nutně potřebuje pro zřízení jatek v bývalém klatovském masokombinátuVáclav Havel pomáhal Georgi Sorosovi v budování celosvětové globalistické sluníčkářské diktatury elitEkoalarmisté v EU vylobovali novinku: Od ledna končí benzín Natural 95, bude nový ekologický, který může zničit auto a zvýšit spotřebuBrutální bitka s lopatami mezi romskými a ukrajinskými dělníky. Podívejte se

euServer.cz

Politicko-rozvratná činnost „Člověka v tísni“Zpěvácké vystoupení zpěváka Hutky, kterou trapnost na Letenské pláni vygradovala až k transcendentnu...

ePortal.cz

Kdyby stát nevyhazoval šest miliard do luftu, aby si někteří mohli vozit zadky zadarmo, a namísto toho jimi financoval ČT, měli bychom VŠICHNI tu příšernou televizi aspoň zadarmoZměny zákonů z dílny ministerstva vnitra prospívají ČSSD a nikoliv občanům

Eurabia.cz

Imigranti si ulovili dvě dívky a bestiálně se na nich střídali a natáčeli na videoKuba bombasticky oslavila své 500-letí

FreeGlobe.cz

Kolik zatím stála válka proti terorismu peněz i životů?Chtějí zrušit výuku hymny na základních školách

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

„Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODSChvilkaři zvedli ze židle Jaroslava Foldynu: To třicet let chrápali, teď se vzbudili a chtějí dělat pořádek? Kdo ho udělá? Kalousek, který se s nimi producíruje?!
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění