Eurobolševický REACH a zeléné baťůžkářky v europarlamentu

Autor: Vladimír Železný | Publikováno: 9.2.2006 | Rubrika: Politika
Bolšnac 19

Pane prezidente, dámy a pánové,

když se novináři zeptali komisaře Verheugena, jaký dopad bude mít REACH na evropský chemický průmysl a na konkurenceschopnost Evropy, odpověděl příznačně: „Nevíme. Nikdo na světě dosud takovou regulaci nezavedl.“. Po sedmi letech, které uplynuly od konference v Chesteru, po sedmi letech dohadování v komisi a po dvou letech jednání v Evropském parlamentu bylo evropským poslancům předloženo regulační monstrum, zvané REACH. Přes 1100 stran (bez příloh) a k tomu 1006 pozměňovacích návrhů (a to i po sloučení mnoha vzájemně podobných).

REACH se pokouší stanovit pravidla pro povinné nové a opakované testování, registraci, povolování nebo vylučování z oběhu 30 000 chemických substancí, které jsou v Evropě už vyráběny a užívány. A samozřejmě všech substancí nových a budoucích.

Chcete-li v jedné větě shrnout REACH, pak je to pokus přenést tíhu nekonečného testování látek ze státních kontrolních institucí na výrobce, na podnikatele. Většina látek zahrnutá v regulaci je totiž již dávno monitorována kontrolními a hygienickými orgány členských zemí EU. Jeden test jedné substance, provedený podle požadavků REACHe, ovšem stojí v průměru asi 900 000 korun. O tento náklad vynásobený počtem substancí a počtem testů klesne konkurenceschopnost evropských producentů. Všude jinde ve světě totiž úloha ověřování nezávadnosti chemických substancí, obsažených ve finálních výrobcích, leží na státních kontrolních orgánech, které výrobci už jednou platí ve svých daních. REACH nebude pro svojí komplikovanost a nepřehlednost fungovat. Země Evropské unie dnes produkují přes 30 procent veškerých chemických substancí na světě (jsou největším producentem) a reprezentují obrat přes 360 miliard euro. Na chemický průmysl navazují bezprostředně další klíčové obory.

Vždy jsem chtěl být ve svém budoucím životě francouzským farmářem. Je to nejvíce dotovaný výrobce na planetě Zemi (mimochodem každý rok dostává 131 000 francouzských farmářů přímou dotaci z EU ve výši minimálně 20 000 euro každý). Po schválení REACHe ale myslím, že by bylo lepší být v příštím životě majitelem autorizované analytické laboratoře. Kromě neustálého testování na národní úrovni přímo výrobcem, ustavuje REACH v Helsinkách obří Evropskou agenturu pro chemické látky, která bude mít povinnost překontrolovat a tedy ještě jednou zopakovat testy minimálně u 10 % všech přihlášených a už otestovaných látek, třeba z Portugalska, Česka, Irska ...

Něco k průběhu projednávání. Bylo chaotické, chvílemi se zvrhávalo ve frašku s podivným euforickým charakterem. Schvalovat 1100 stránek s 1006 pozměňovacími návrhy vedlo k tomu, že kromě důvěrných zasvěcenců nikdo v plénu netušil, co je vlastně výsledným a závazným textem a jaký má nakonec charakter. Dokument dávno překročil kritickou hranici manažovatelnosti, a tak jsme často schvalovali vzájemně kontradiktorní návrhy. Jen v okamžiku, kdy se podařilo odhlasovat výrazné zpřísnění a přitvrzení podmínek pro schvalování chemických látek, které navrhli socialisté spolu se zelenými, bylo jasné, jak to dopadlo. Jásavé hysterické nadšení poslankyň-baťůžkářek ze zelených lavic, výkřiky blízké politickému orgasmu. Nakonec pro závěrečnou verzi, o které nikdo valně netušil, která to je, hlasovalo 407 europoslanců, proti nás bylo 155 a 41 se hlasování zdrželo. Mimochodem výsledek docela blízký hlasovaní o rezoluci podporující Evropskou ústavu.

A pak přišla na eurooptimisty ledová sprcha. To o slovo požádal můj ctihodný kolega Clark z britské nezávislé strany. S veškerou anglickou zdvořilostí se odvolal na příslušný článek parlamentních regulí a s veškerou zdvořilostí upozornil, že hlasování bude neplatné, pokud nám příslušný komisař neokomentuje, co jsme vlastně schválili a zda Komise jednotlivé schválené pozměňovací návrhy podporuje či nikoli. Jeden schválený pozměňovací návrh po druhém, neboť takové je pravidlo schvalování v Evropském parlamentu. Pobledlý komisař se postavil a zakoktal cosi v tom duchu, že ani on netuší, co jsme vlastně schválili a není schopen to okomentovat. Podle parlamentních regulí by bylo hlasování neplatné. Ale to přece nejde! Pravidla-nepravidla, regule-neregule, jsme v levicové Unii, kde se pravidla dají volně ohýbat. Předsedající přispěchal na pomoc. Ano, jistě takové pravidlo je, ale nikdo při jeho tvorbě netušil, že jednou se bude hlasovat o 1006 pozměňovacích návrzích, a tak chlácholivě řekl neuvěřitelnou větu: Abyste reguli učinil zadost, pane komisaři, ať nám to okomentujete jakkoli, parlament váš komentář tolerantně příjme. Komisař pochopil a vysoukal ze sebe jedinou neuvěřitelnou větu: „některé návrhy podporujeme a některé návrhy nepodporujeme“. A bylo to. A zdvořilého poslance Clarka předsedající rázně umlčel jako potížistu a odebral mu slovo. Tím skončila fraška zvaná REACH.

Stejně jako tomu kdysi bylo u Evropské ústavy, tak i u REACHe vzbuzovalo u eurooptimistů hluboké zděšení jen pouhé pomyšlení, že by REACH nemusel být schválen. Opět zde zafungoval jeden z nejpodivnějších politicko-psychologických aspektů, nazval bych ho stud za nedodání hlasů či občanů. Bylo například pozoruhodné, jak se francouzští poslanci de facto omlouvali úředníkům Unie a vůbec všem na potkání za to, že nedodali své občany se zaškrtnutým „ano“ na volebním lístku, občany pěkně naštosovsané, převázané páskou a očíslované. Stejně tak se mluvilo o ostudě (třeba náš Rouček), kterou vyvolá neschválení ústavy a tentýž argument byl užit i u REACHe. Vše, co komise předloží je přece povinností schválit. Paralely z naší minulosti si doplňte sami.

Schválení prvního čtení REACHe sehrálo pro eurooptimisty psychologicky zajímavou hojící roli. Budu citovat zpravodajku z výboru Evropského parlamentu Lenu Ek. Pozoruhodně dala REACH do souvislosti s porážkou Evropské ústavy a dalšími problémy Unie. „Odmítnutí ústavy voliči ve Francii a Nizozemsku uvedlo Evropu do zmatku ohledně jejího dalšího vývoje... Hodnota evropské spolupráce musí být zřetelně ukázána občanům, potřebujeme vtisknout voličům nějakou hodnotu. REACH je naše šance tak učinit.“ Jinými slovy, zahojme si bolístku z porážky Ústavy, tedy z neúspěšného technokratického Coup d´Etat v Evropské Unii, pomocí schváleného REACHe.

Dovolte mi, abych se zmínil o aspektu REACHe, který bývá v souvislosti s našim vstupem do Unie přehlížen, který je však mimořádně významný pro postavení zastupitelské demokracie po našem vstupu do Evropské unie. Mám na mysli prominentní postavení nevládních organizací, NGOs. Evropská unie miluje NGOs, zdánlivě ji totiž nevládní organizace zbavují velkého problému. EU si totiž potřebuje pořídit vlastní „veřejnost“, jinak vykazuje deficit legitimity a demokracie. Protože si ji, vzhledem k nadnárodnímu charakteru svých struktur, které neodvozují své postavení od demokratické vůle voličů, nemůže pořídit, nahrazuje ji nevládními organizacemi. REACH samozřejmě potvrzuje a upevňuje jejich postavení, zcela v duchu obecného přístupu unie, kde jsou tyto organizace

Teprve se zahájením jednání o vstupu a po nabytí statutu přidružené země získaly u nás nevládní nátlakové organizace své sebevědomí. Přesto, že nejsou podřízeny žádným pravidlům zastupitelské demokracie, nikdo je nevolí, nikomu nejsou odpovědni. Často stačí, že se pár šikovných kumpánů domluví a vytvoří občanskou iniciativu pro něco nebo proti něčemu, podle toho, kde leží peníze.

Pokud bychom hledali nějaký markantní obecný rozdíl mezi tvorbou legislativy u nás po roce 1990 a naší legislativou od okamžiku, kdy začal proces tak zvané harmonizace (což je mimochodem pěkně „orwelovsky newspeakový“ termín), pak je to právě zásadní proměna úlohy nevládních organizací. Staly se jedinou přímo zákonem legitimizovanou veřejností, staly se účastníky správních, povolovacích a administrativních řízení na stejné úrovni, jako jsou státní orgány, například stavební úřady nebo hygienická služba, a také na stejné úrovni jako žadatel, třeba obec nebo podnikatelský subjekt. Nikdo nezkoumá kvalifikovanost těchto organizací pro daný projekt, nikdo se nezabývá tím, nakolik jsou reprezentativní. Své postavení odvozují samy ze sebe. Nenesou žádnou odpovědnost za výsledek řízení, nenesou ani žádné riziko. Evropská unie ale postupně vtlačila do naší legislativy postavení NGOs jako plnoprávného účastníka řízení. Nechte si vyprávět od podnikatelů, kteří prošli povolovacím řízení, jakému vydírání ze strany NGOs byli vystaveni. Nechte si vyprávět o nezastíraném a sprostém racketeeringu, jakému jsou ze strany NGOs vystaveny velké podniky u nás i v Evropě. Za jemné přihmouření oka platí pravidelné výpalné. To oni platí přepychové vybavení všech možných „greenpeaceů“ Teď i NGOs dostanou od Unie nový dárek, REACH!

Však se také staraly. Mám před sebou dojemnou výzvu Růženy Šandové, Dlouhá 134, Kaplice. V osobním e-mailu, který starostlivě poslala ještě 23.prosince, den před Štědrým večerem. Někdy mezi kucháním kapra a výrobou salátu mne upozorňuje, že byl přijat REACH a že to nebudu teď mít jednoduché. Patřím totiž k těm registrovaným, kteří nereagují na výzvy NGOs. Dále mne paní Šandová vyzývá, abych podpořil implementaci REACHe v té nejtvrdší podobě a podivuje se nad tím, že jsem nepodepsal některé dokumenty. Budu citovat:

Vážený pane Železný,

Jako člen Evropského parlamentu jste si jistě vědom, že budete muset zvažovat návrh regulace používání chemických látek, tzv.REACH...

Jsem velmi zklamán tím, že jste dosud nevyužil příležitosti podpořit a podepsat závazek „Pro bezpečnější chemické látky“, který před volbami rozesílaly nevládní organizace Arnika, European Enviromental Bureau (EFB), Friends of the Earth a Greenpeace. Chtěl bych se vás proto zeptat, zda se k závazku nechcete připojit nyní. Můžete si jej přečíst na www.chemicalreaction.org nebo kontaktujte, prosím Anju Leetz – infochemical reaction.org...

Chtěl bych se Vás zeptat, zda budete hlasovat pro identifikaci a povinné nahrazení všech chemických látek, které jsou svými vlastnostmi velmi znepokojivé?...

Stále se ještě můžete přidat k výše zmiňovanému závazku na http:/www.chemicalreaction.org/.

Růžena Šandová
Dlouhá 134
Kaplice
382 41 CZ


... Anju Leetz jsem nekontaktoval. Zarazilo mne kromě jiného, jak Růžena Šandová píše: „Jsem velmi zklamán“..., „chtěl bych se vás zeptat...“ ( a také velké písmeno v úvodu po čárce). Nikoli zklamána, či chtěla bych se zeptat.. Až jsem zjistil, že celá e-mailová schránka je plná podobně spontánních výzev (všechny výhradně v mužském rodě, anglicky mluvící autory asi nenapadlo, že podle přiřazené adresy musejí v českém překladu překlápět tvar podle rodu). Bylo jich dost přes stovku. Všechny texty doslova shodné, jen adresy jiné. Takto tedy bojovali naši občané za REACH pomocí „spamů“ europoslancům. Tak to je ta autentická veřejnost! Stačilo pak do antispamového programu vložit text jednoho z těch dopisu, vymazat a schránka byl skoro prázdná.

V Bruselu dnes sídlí 15 tisíc stálých reprezentací NGOs a lobbyingových skupin, neodlišitelně vzájemně promísených. 21. října loňské roku měl komisař Kiim Kallas, který vede také antikorupční úřad Evropské unie, zveřejnit návrh nařízení, které by mělo požadovat povinnou registraci těchto nevládních organizací a obsahovat požadavek na konkrétní zveřejňování všech lobbyingových a nátlakových aktivit a úkonů, které vůči jednotlivým úředníkům Unie a jednotlivým poslancům Evropského parlamentu konají. Návrh opět nebyl předložen, projednávání bylo opět přesunuto na další rok s ušlechtilým zdůvodněním, že by registrace stála příliš mnoho peněz. Přitom, a to se málo ví, Evropská unie má už sedmý rok po sobě nepřetržitě neauditovanou uzávěrku rozpočtu. Již posedmé respektovaný panel mezinárodních auditorů odmítl pro neprůhlednost schválit hospodaření Unie. Nikdo se tím nenechává vyvést z míry. Přitom jedním z důvodů odmítnutí je financování 3311 poradních a regulačních orgánů v Bruselu. Už pátý rok se politická frakce, k níž patřim domáhá údajů, kdo je vlastníkem těch poradenských společností a kolik a za co je Komise platí. Přes přísliby marně čekáme na údaje my i auditoři.

Jakmile si jednou pořídíte Metrostav, musíte už donekonečna hloubit tunely. Jakmile si jednou pořídíte Evropskou unii s 3311 regulačními orgány, musíte už donekonečna regulovat. REACH je zatím nejmonstróznějším pomníkem regulačního běsnění. Už dnes se ví, že nemůže pro svoji nepřehlednost fungovat. Regulovat je však třeba vše. Je to zvláštní dušínovské správňáctví, pionýrské úsilí být premiantem regulací. Pokaždé, když schvalujeme novou regulaci, vystoupí nějaká zelená poslankyně a s dmoucí se pýchou prohlásí, jak je pyšná na Evropskou unii, protože opět jsme první, opět jsme nejlepší, opět jsme jediní na světě, kteří myslí na světlou budoucnost lidstva a světa. Máme regulaci o pitné vodě, ale přijímáme další za vodu ještě pitnější. Ale už pitná voda nemůže být ještě pitnější. Cena, kterou dnes země Evropské unie platí za regulační opatření významně přispívá ke ztrátě konkurenceschopnosti Evropy.

Arogance regulátorů je nekonečná. Shodou okolností hned po projednávání REACHe jsme zahájili rozpravu na téma, poslouchejte ten název : „Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu“, a to vám hned naskočí v paměti podobná komunistický slogan „poručíme větru dešti“. A tak vám mohu oznámit, že do roku 2050 snížíme emise o 60 až 80 procent. My už to teď víme. Přírodu je vůbec dobré zregulovat. Ale přesto vyvolal bouřlivý smích v Evropském parlamentu nový návrh komisaře Špidly na regulaci slunečního svitu v rámci boje proti škodlivému záření. Regulaci jsme zatím zamítli a omezili jen na lasery a svařovací aparatury, i když chápu, že množství krému proti opalování je Evropskou unií třeba přesně dávkovat, zejména pokud jde o hodně ohrožené zaměstnance, například topless číšnice v zahradních restauracích během letního poledne. Nedávno přišla jistá komisařka s návrhem regulace dovolených tak, aby byly pravidelně rozprostřeny v roce. Vytrvale se nám na stůl vrací návrh „zelených“ na zákaz nočních letů letadel nad Evropou, neboť pracující mají nárok na klidný spánek. Mimochodem věta z regulace komunistického režimu u nás, který s úplně stejným zdůvodněním zakázal v roce 1952 vyzvánění kostelních zvonů. Na závěr návrh regulace, který mám obzvláště rád. Návrh se zabývá tím, jak zamezit samičkám evropské rezavé veverky, aby se přednostně pářily s introdukovanými samečky americké šedé veverky. To myslí opravdu vážně a já vždy dodávám, že regulace je navrhována přesto, že obě veverky jsou členy Severoatlantického paktu.

A tak dále a tak dále. Obecně řečeno přemrštěná regulace není nic jiného než levicová nedůvěra ve spontánnost a přirozenost. Děkuji za pozornost.

seminář Centra pro ekonomiku a politiku 16.1. 2006.

6065 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Vědci přišli na to, že ti, kteří uprchlíky nechtějí, nejsou xenofobové, ale svědomití a pečliví lidé používající rozum. Emoční centra, a tedy ani strach, se totiž v postojích odmítačů nezapojujíVíce než polovina Poláků (58 %) si myslí, že Německo by jejich zemi mělo vyplatit odškodnění za škody napáchané za druhé světové války. České republice Německo dluží až patnáct tisíc miliard korunPřátelé, pomozte, prosím, a přispějte na dobrou věc...Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. Fakt

euServer.cz

Odstranění pomníku maršála Koněva z náměstí Interbrigády je vítězstvím fašizmu v naší zemiLubomír Zaorálek, jedna z nejchmurnějších postav ČSSD, kterého v době jeho ministrování zahraničních věcí nazval lid oranžovým Schwarzenbergem...

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Muslimové ve Skotsku usiluji zákeřný způsobem o zrušeni zákazu ženské obřízkyNěmecka vláda utratila zhruba 125 milionu korun, aby zaměstnala dva syrské uprchlíky ...

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD Debilové. Přepište listopad, ČT! Šméčko, Babiši. Čapí hnízdo rozpálilo umělce
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění