Jan Pavel II. - „Muž, který vyvedl církev z úpadku“

Autor: Maciej Ruczaj | Publikováno: 4.4.2006 | Rubrika: Kulturní válka
Jan Pavel II.

Je 36. minuta fotbalového zápasu polské extraligy Lech Poznaň – Pogoň Štětín. Stav 0:1. Najednou celý stadión začíná volát: „Přestaňte hrát!“. Někdo z davu běží na hřiště, aby předal zprávu, kterou právě uvedly zpravodajské deníky. Stadión je plný obyčejných fotbalových fanoušků – vyholených lebek, které by člověk nechtěl potkat večer na ulici, a které by obvinil ze všech možných zvěrstv, ale určitě ne z hluboké víry. A za chvíli všichni ti lidé, spolu s hráčemi klečícími na trávníku, se nahlas společně modlí za jistého starého muže, který se zrovna teď – stovky kilometrů odsud – nachází na pokrají smrtí. Píše se pátek 1. dubna roku 2005.

Neuvěřitelnou předností papeže Jana Pavla II. bylo, že dokázal oslovit každého člověka jeho vlastním jazykem. Nemyslím tím teď, že ovládal hodně cizích řečí, ale to, že se stejně přirozeně obracel na takovéto fotbalové fanoušky, na indiánské horníky někde v peruanských Andách, na intelektuály a na nejmocnější státníky. Že každému: americké mládeží v Denveru nebo staré babičce někde na polském venkově, mohl hlásat Dobrou zvěst srozumitelným způsobem a najít cestu ke každému srdci, které toužilo po pravdě.

Narodil se v roce 1920, pocházel tedy s té nejtragičtější generace polských dějin, generace která umírala na barikádách hořící Varšavy v roce 1944 nebo v mučírnách NKWD. Možná že právě z téchto zkušeností čerpal tu neuvěřitelnou sílu a zarputilost v boji proti těm, kteří chtějí budovat svět bez ohledů na Boha a na důstojnost druhého člověka. A co je nejdůležitější, tuto svoji sílu dokázal předat jiným, jako během památné první návštevy komunistického Polska, jejíž posláním byla jedná krátká výzva: „Nebojte se“ a jedná modlitba: „Ať přijde Tvůj Duch a obnoví zem, tuto zem.“ O pár měsíců později se – z těchto slov – zrodila Solidarita.

V těchto dnech budeme neustále poslouchat o tom, jak měl Svatý Otec velké zásluhy na pádu komunismu nebo jak hodně cestoval a kolik znal jazyků. Jsou to ale všechno pouze detaily, okrajové záležitosti, které média vyzdvihují, aby měly o čem psát. A On byl především – jak zní oficiální titul papežů – pontifex, tedy „stavitel mostů“, mezi člověkem a Bohem a mezi člověkem a člověkem. Chtěl nám znova ukázat smysl křesťanství jako radostné zvěstí ale i jako těžkého úkolů. Nebojoval jenom za lidská práva a důstojnost lidi utlačovaných totalitními režimy a diktaturami. Chtěl nás také probudit z přijemného bezmyšlenkovitého spánku konzumní společnosti, varovat západní svět před ztrátou svých kořenů, před odcizením se hodnotám, na nichž byl postaven. A zároveň chtěl nám dát oporu a naději, kterou postmoderní civilizace nikdy poskytnout nemůže.

V posledních letech mnozí vyjadřovali své znechucení nebo rozčilení nad odehrávající se na očích celého světa papežovou nemoci. „Proč neodstoupí, neschová se někde“ – říkali. Myslím si však, že právě ta poslední léta byla nezbytným doplněním jeho díla. Celý život bojoval za ty nejslabší a nejpotřebnější: za pronáslednované disidenty, utiskované národy, za nemocné, trpící, nenarozené. Bojoval za ně slovy a modlitbou, ale v posledních letech svého života mohl také samým sebou dávat svědectví svého učení. Ve světě, jenž uznává pouze mládí a život hodnotí pouze podle jeho „kvality“, byl viditelným symbolem smysluplného utrpení, napodobovatelem Kristovy oběti, která je přece středobodem křesťanského poslání. Ty dny těsně před jeho smrtí byly pro celý svět svého druhu duchovním cvičením, které ale hlásal člověk, který už nemohl mluvit. Všechny nas učil jak v míru trpět a umírat. Jedná z posledních zpráv, kterou předal svým spolupracovníkům na smrtelné posteli, zněla: „Já se raduji. Radujte se se mnou“. Radujme se tedy. Za to že jsme žili v éře Jana Pavla II. Za to, že nás vedl a byl pro nás živým symbolem víry, naděje a lásky. Radujme se. I když zatím stále ještě skrze slzy.

3. IV. AD 2005

Maciej Ruczaj

vyšlo v časopise Agora duben 2005

6619 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení



Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Nejnebezpečnější kniha, která kdy byla napsána, byla zveřejněnaDokáže Václav Klaus starší vyhrát prezidentské volby?Globalistická média nás označují za dezinformátory...Přispějte prosím na provoz EUportaluPatří žena k oltáři?

euServer.cz

Volby budou soubojem konzervativních zastánců národního státu a progresivistů v čele s Piráty usilujících o „více Evropy“ a podporu imigrace a islamizaceBez práva na slávu. K dějinám ruské rozvědky

ePortal.cz

“Prasečinky” v poštěDaně nás dusí

Eurabia.cz

Prohlášení Ministerstva zahraničních věcí Republiky Arcach k porušení režimu příměří ÁzerbájdžánemŠKODA AUTO nevadí porušování lidských práv v Číně, ale vadí Bělorusko

FreeGlobe.cz

Budou nám taky měřit penisy?Italská mafie vyměkla. Bere i homosexuály a syn jednoho z šéfů je...

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Proč musel zemřít/spáchat sebevraždu generál Lučanský?Proč Česká republika má nakoupit údajně předražené vakcíny proti koronaviru?

ParlamentniListy.cz

„Kdy uvidím protestovat nahého Hilšera?“ Jaroslav Foldyna zmiňuje krvavou událost, která se odehrála v USA„Proč to chce Evropská komise před miliony lidí tajit?!“ Europoslankyně Konečná zásadně k nákupu vakcín
Články autora
Průzkum
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění