Pohrdání počatým životem aneb zázrak života čeká na ochranu
Pohrdání počatým životem je nejvážnější problém naší doby. Komunistický potratový zákon z r. 1986 stál život (jen po listopadu 1989) 603 tisíc dětí v různých prenatálních stádiích (číslo z roku 2002).
Zatímco česká populace vymírá tempem 20 tisíc za rok a úbytek lidí v produktivním věku hrozí kolapsem důchodového systému, ročně stále ztrácíme více než 30 tisíc nenarozených dětí.
V posledních dvou letech se v souvislosti s přijetí Deklarace práv počatého dítěte začalo znovu diskutovat o otázkách počátku života. Počet umělých potratů klesl oproti roku 1993 na třetinu. Ani tyto skutečnosti však nesvědčí o zásadním obratu k lepšímu, protože stále není respektována Listina základních práv a svobod, ukládající chránit lidský život již před narozením.
Pokles počtu potratů je nesporně pozitivní jev, ale souvisí více se změnou životního stylu, než se změnou vztahu k počatému životu. Velká část občanů totiž vnímá platný potratový zákon také jako závazný mravní předpis. Třebaže zastánci interrupcí tento účinek zákona rádi bagatelizují, dojde-li na rozpor mezi zákonem a Listinou, tvrdě prosazují zákon jako legitimní nástroj tzv. plánování rodičovství, zatímco Listinu odkazují do pouhé deklaratorní roviny.
čtěte také:
Politické a právní aspekty ochrany počatého života
Potrat- zabitie nenarodeného dieťaťa
Potraty a smrt Evropy
Neúcta k prostému přírodnímu faktu, že lidský život začíná početím, přetrvává z doby stalinismu a je živena i moderními ideologiemi spotřební společnosti. „Lidskoprávním“ argumentem potratu často bývá tzv. právo ženy „rozhodnout o svém těhotenství“, přičemž na právo dítěte na život se vůbec nebere zřetel.
Před těmito problémy stojí zákonodárci i po letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Nedávno vypracovaný návrh novely interrupčního zákona sleduje zpřísnění zcela liberální potratové praxe ve třech krocích: snížení hranice potratu „na přání“ z 12 na 8 týdnů, respektování stanoviska otce a souhlas zákonných zástupců v případě nezletilosti. Ani tato vcelku mírná a lékařsky zdůvodněná úprava, která může zachránit desítky životů, není přijímána jednoznačně.
Zatímco zhruba třetina reakcí je souhlasných, druhá třetina je zásadně proti každému zpřísnění, ale je i mnoho občanů, pro něž není přijatelná vůbec žádná interrupce. Proto se nabízí i některé další varianty legislativních úprav, méně přísných i přísnějších. O tom, která z nich bude nejpřijatelnější pro svobodnou, ale také humánní a odpovědnou společnost 21. století, rozhodne nejen odborná diskuse, ale také - a řekl bych, že především - podpora veřejnosti.
Jednou variantou úprav je uzákonění povinné konzultace se sociální pracovnicí, která upozorní na fyzická i psychická rizika interrupce a nabídne veškerou pomoc pro narození dítěte včetně nabídky adopce. Stejnou službu - rozšířenou o vydávání závazných doporučení - může zákon uložit zvláštnímu orgánu sociální péče.
čtěte také:
ODPOVĚĎ NA DESET PROINTERRUPČNÍCH ARGUMENTŮ
Potraty aneb porodnice nebo popraviště?
Potraty aneb Nám, nám narodí se?
Jinou možností může být povolení interrupce jen ve státních zařízeních a povinná úhrada nákladů na léčení neplodnosti po umělém potratu. Do příslušného zákona lze novelou zakotvit také zákaz komerčního využívání tkání uměle potracených plodů.
Konečně existují i dvě varianty zrušení interrupčního zákona. Obě by samozřejmě ponechávaly v platnosti možnost potratu v tzv. krajní nouzi, t.j. při ohrožení života ženy. Prvá z nich by umožnila potrat také v případě incestu nebo znásilnění -obdoba legislativy platné v Polské republice.
Institut krajní nouze (ohrožení života) vychází z platného trestního zákona a byl by jedinou indikací potratu v nejpřísnější variantě (irský model). Než se začne vybírat právní úprava, která bude co nejpřísnější, ale zároveň přijatelná pro všechny skupiny obyvatelstva, musí se křesťansky a humanisticky orientovaní občané rozhodnout pro jednu z nich. A na její uvedení do života pak zaměřit všechny síly.
Máme-li českému právnímu řádu vrátit mravní rozměr, je komunistický potratový zákon první na řadě.
Dr. Jiří Karas
Immaculata 6/2002


















|

|

|
This is not a broken doll. This little boy was one of several third trimester BABIES found in medical waste bags outside a legal abortion center in Houston, Texas, in late 1986. He was 14 inches long, weighed 2 pounds 2 ounces, and was 30 weeks gestation....... 7 MONTHS OLD......when he was killed. |
This is a precious 4 1/2 month old little girl, burned by saline solution a "doctor" used to abort her. There are 4000 babies aborted each day in America (one every 20 seconds). Abortion is legal through all nine months of pregnancy.
|
This black BABY was aborted on May 11, 1987, at the Michigan Avenue Medical Center in Chicago, Illinois, by the "D&E" (dilation & evacuation) method. By this "procedure" the abortionist uses large forceps to crush the baby inside the mother's uterus and remove it in pieces.
|


