Josef Mašín – vlastenec a hrdina domácího odboje

Autor: Marek Skřipský | Publikováno: 26.8.2006 | Rubrika: Kulturní válka
lev

26. srpna uplyne sto deset let let ode dne, kdy se narodila jedna z největších legend protektorátní rezistence, podplukovník Josef Mašín.

Rozhodl jsem se tedy přiblížit Mašínovy osudy stručným medailonem, stejně jak jsem učinil dříve u jeho kolegy Václava Morávka. Viz http://www.euportal.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=690

Josef Mašín vstoupil na světlo Boží jako potomek starého šlechtického rodu a tak i pro něj bylo rodiči určeno postavení budoucího hospodáře. První světová válka však rozhodla jinak. Mladý Josef po maturitě narukoval v hodnosti desátníka do rakousko – uherské armády, odkud již v září 1915 přeběhl na ruskou stranu.

Téměř okamžitě po svém zajetí zažádal o vstup do československých legií, aby se mohl účastnit boje za státní samostatnost. Mašín se velmi brzy ukázal coby mimořádně schopný a odvážný voják a proto došlo k jeho přeřazení mezi „rozvědčíky“ jak byli tehdy nazýváni vojáci hloubkového průzkumu.

I zde se perfektně osvědčil, jeho husarské kousky vyrážely všem okolo dech a hodnostní postup tomu odpovídal. V létě 1917 se účastnil bitvy u Zborova a nechyběl ani u další vítězné bitvy se státy Ústředních mocností – u Bachmače. Tomuto střetu předcházel Mašínem provedený detailní průzkum, kdy se v přestrojení za ruského prosťáčka dostal poměrně hluboko za německé linie a zpět.

S obrovskou energií se pustil u Kazaně do sovětských bolševiků a jeho devátá rota zajišťovala, spolu s dalšími vybranými jednotkami,počátkem roku 1919 přesun legionářů do Vladivostoku.

Teprve třiadvacetiletý kapitán, ověšený čtyřmi svatojiřskými kříži ( v podstatě nejvyššími ruskými vyznamenáními jakých mohl dosáhnout ) však v československé armádě raketový postup nezažil. Hodnocení měl vynikající, nicméně jeho přímá povaha se nesnesla s „válečníky od psacích stolů“ a kancelářskými vojevůdci. Mašín otevřeně pohrdal těmi nadřízenými, kteří celou válku strávili poradami a dokázal vynadat i ve dvacátých letech nedotknutelným francouzským poradcům. On sám nevynechal žádný turnaj v branných sportech, pravidelně posiloval a střílel. Pochopitelně na úkor různých recepcí, kde jeho „kolegové“ získávali konexe.

Březen 1939 zastihl podplukovníka Mašína na postu velitele dělostřeleckého pluku v Praze – Ruzyni. Mašín zamýšlel postavit se Němcům na odpor, avšak jeho plán byl vyzrazen a válečníci od psacích stolů jej rychle odvolali z funkce.

Díky Mašínově aktivitě však mohla odbojová organizace Obrana národa již na počátku okupace počítat se solidním množstvím zbraní, které se mu podařilo „ulít“. Pro začátek šlo o osmnáct kulometů, devadesát pušek, pět set osmdesát pistolí a větší množství trhavin. Mašín ve své aktivitě nepolevoval, přičemž velikost jím opatřeného arzenálu rychle rostla. Někdy počátkem roku 1940 přijel Mašín v uniformě důstojníka SD do vršovických kasáren Wehrmachtu, kde si od Němců nechal naložit plný automobil zbraní. Ty pak posloužily domácímu odboji. Prokazatelně také víme o minimálně osmi velkých skladištích zbraní, které Mašín spravoval.

Obrana národa – odbojové hnutí představované zejména bývalými vojáky – si na Mašína vzpomenula již v létě 1939, kdy zakládala svou elitní zpravodajsko diverzní složku. Podplukovník Mašín se tak stal jedním ze tří jejich velitelů, společně s podplukovníkem Josefem Balabánem a štábním kapitánem Václavem Morávkem. Slavní „tři králové“ byli na světě.

Mašín si rozuměl zejména s Morávkem, někdejším mistrem československé armády ve střelbě. Oba měli velmi podobnou povahu, zatímco mozek skupiny Josef Balabán představoval onu „klidnou sílu“

Právě proto Balabán „neklidného“ Mašína pověřil diverzně destrukční a sabotážní činností, protože zpravodajština nebyla pro Mašína dostatečně „akční.“

Tato aktivita Mašínovi plně vyhovovala. V domě klempířského mistra Líkaře Mašín vytvořil „cukrářství“ tedy výrobnu nejrůznějších – často velmi rafinovaných – pekelných strojů. Rozsah Mašínových „cukrářů“ byl nevídaný. V letech 1939 až 1941 provedli několik tisíc operací sabotážního nebo diverzně destrukčního charakteru na území protektorátu. Za jeho hranicemi pak realizovali asi stovku výbuchů ( nejdále v Itálii ). Nejznámějším „ohňostrojem“ se stala jejich detonace německého ministerstva letectví v samotném Berlíně.

Mašín byl ale činný i v jiných oblastech. Vytvářel sítě spolupracovníků v dynamitkách a továrnách s válečným materiálem, pomáhal distribuovat ilegální časopis V Boj! věnoval se kurýrní službě, spoluvytvářel kartotéky kolaborantů, sháněl konspirační byty, anebo vyváděl různé žertíky za účelem popíchnutí okupantů. Pravdou je, že ty často odporovaly pravidlům konspirace, což Mašínovi vytýkalo vedení Obrany národa i londýnský exil. Když koncem roku 1940 vystupňovaly německé orgány hon na představitele skautského odboje Jana Smudka, který měl mimo jiné na kontě dva zastřelené německé policisty, byli to právě Mašín s Morávkem, kdo bleskurychle zosnovali jeho převoz do ciziny, přestože všude působily zesílené hlídky. Smudek se později stal příslušníkem RAF a přežil válku.

Byla to samozřejmě nebezpečná práce, Mašínovi musela někdy pomoci jeho pistole, nicméně podplukovník se zase cítil ve svém živlu. Opět bojoval v armádě, v níž rozhodovaly schopnosti, nikoliv protekce a kontakty na ministerstvu.

Jaro 1941 však připravilo domácímu odboji jednu ránu za druhou. Nejprve byl na sklonku dubna zatčen pplk. Balabán a třináctého května téhož roku opustilo štěstí i Mašína.

V ten den se vydal společně s Morávkem a četařem- radiotelegrafistou Františkem Peltánem do nuselského bytu v ulici Pod Terebkou, aby odvysílali další várku zpráv od Paula Thümmela, alias agenta A – 54, který s nimi přes Morávka spolupracoval. Thümmel sice už desátého května varoval Morávka, že Gestapo zatklo člověka, jenž o tomto konspirativním bytě ví. Mašín se však rozhodl zariskovat, neboť Thümmelovy depeše obsahovaly mimo jiné datum útoku na Sovětský svaz. Gestapo však byt sledovalo a tak trojice vešla do připravené pasti.

Krátce po prvních signálech Peltánovy vysílačky agenti německé kontrašpionáže obsadili schodiště a začali zvonit na dveře. Peltán s Morávkem se pustili do ničení zpravodajského materiálu a Mašín vyšel s pistolí v ruce ven. Na výzvu „ruce vzhůru !“ odpověděl Mašín přesnou palbou. Inspektor Gestapa Georg Mischke se zhroutil s projektilem v břiše k zemi, ostatní gestapáci na čas ustoupili. Při druhém náporu Mašín zasáhl dalšího z gestapáků do hlavy, zatímco přispěchavší Morávek zranil jeho dva kolegy. Vzápětí byl však Mašín postřelen a Morávka donutila palebná převaha útočníků k ústupu. V nastalé rvačce se Němcům podařilo Mašínovi nasadit pouta a zajistit jej.

Díky jeho odvaze mohli Morávek s Peltánem uprchnout. Spustili se po ocelovém lanku hromosvodu z patnáctimetrové výšky a svým pronásledovatelům se bez větších problémů ztratili.

Gestapo se přirozeně snažilo z Mašína vytáhnout co nejvíce informací, použitelných proti domácímu odboji, ale v jeho případě narazilo. Veškeré metody nátlaku a mučení selhávaly. Mašín byl dokonce – podle svědectví gestapáků – jediným uvězněným, který se s nimi při výsleších v nechvalně proslulé „Pečkárně“ pral. O tom se přesvědčil zejména poddůstojník SS Soppe, brutální sadista, jehož oblibou bylo mlácení vězňů speciálně upraveným karabáčem. Jaké bylo Soppeho překvapení, když Mašín jeho úder vykryl, vytrhl mu důtky z ruky a zasadil mu poctivou ránu.

To vše mělo pro Mašína samozřejmě krušné následky. Později byl proto z bezpečnostních důvodů k výslechům přiváděn ve svěrací kazajce a zpět se vracel na nosítkách posetý spoustou krvácejících ran. Do jeho cely, na níž visela cedule s nápisem „vysoce nebezpečný“ se nikdo z věznitelů neodvažoval vstoupit osamoceně.

Mašín se ve vězení pokusil o sebevraždu, avšak jeho tvrdá hlava naběhnutí na kovový radiátor vydržela.

Zoufalí vyšetřovatelé si s Mašínem nevěděli rady a když selhal i do Mašínovy cely přivedený konfident, rozhodli se zatknout jeho manželku. Zdena Mašínová svého manžela vždy a ve všem podporovala a pochopila, že její muž nepromluvil, ani když mu nabídli její propuštění. Mašínovým dětem hrozilo umístění do německé ústavní péče, ale jejich babička tuto hrozbu naštěstí lstivým způsobem odvrátila.

Gestapo rezignovalo na svou snahu a o Mašínově brzké smrti bylo rozhodnuto. Rozsudek trestu smrti mohl ještě Mašín zmírnit, kdyby jakožto autorita domácího odboje veřejně odsoudil atentát na Heydricha. Tuto nabídku ale komentoval následovně : „Ano, lituji toho…nejraději bych ho byl zabil sám.“

Třicátého června 1942 byl podplukovník Josef Mašín popraven zastřelením. Jeho poslední slova údajně byla "...Ať žije Československá republika!!!....". Stejný osud ve stejný den stihl také rotmistra Václava Řeháka, jednoho z nejbližších spolupracovníků legendárních „tří králů.“ V dopise na rozloučenou svým dětem napsal: „Nechtěl jsem připustit, abyste jednou i vy byli porobenými otroky, nýbrž abyste zůstali svobodnými a volnými občany…Pamatujte, že pro vlast a národ nutno obětovat i život…Pamatujte, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I vy jednou tak musíte postupovat. Bratři Mašínové několik let po válce tak pokračovali v odkazu svého otce, tentokráte ne v boji proti tyranii nacistické, ale komunistické...

Marek Skřipský

člen VV o.s. Mladá pravice


6548 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Existuje mnoho nevysvětleného kolem 11. září a v průběhu osmnácti let od útoku nevysvětlené ještě přibylo. Není jen shodou okolností, že přes 4 tisíce poškozených onemocnělo rakovinou?Kdo si myslel, že se nás problém islámského fanatismu a džihádismu bezprostředně netýká, byl velmi rychle vyveden z omyluJde zcela nepokrytě a nepochybně o cílený útok na naší suverenitu v oblasti justice, a do budoucna bezpochyby půjde o skvělý nástroj na trestání a vydírání neposlušných členských států EUPřátelé, pomozte, prosím, a přispějte na dobrou věc...Tehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Politicky nekorektní vtipy o islámu, migraci a EU aneb Již brzy zakázané a trestné?Heslo Evropského parlamentu: "Národní suverenita je kořenem nejhroznějšího zla naší doby."

FreeGlobe.cz

Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)Špiclovali Židi Trumpa a nasadili na něj odposlechy?

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Švédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....Agent CIA promluvil: Šokující informace o tom, jak globální elita týrá děti a zneužívá je na satanistické rituály

ParlamentniListy.cz

Bomba: Babiš navrhuje zrušit poplatek pro ČT. V tomto případě…Babiš pro PL: Koněv? Je to jinak. Rusko zpět do hry. Nový úder neziskovkám. Bakalova sekta. Vzkaz Petříčkovi
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění