Antidiskriminační zákon – typický evropsko-socialistický nesmysl

Autor: Marek Benda | Publikováno: 26.9.2006 | Rubrika: Politika
Bolšnac 20

Chceme-li vést seriózní diskusi o zákonu o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), je třeba si nejprve vymezit, co je již v platném právu obsaženo a co tedy antidiskriminační zákon přináší nového. Obecný zákaz diskriminace stanoví již naše Listina základních práv a svobod, která ve svém článku III. říká „základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. Podrobnější úpravy zákazu diskriminace včetně například sexuálního obtěžování byly v uplynulých letech socialistických vlád včleněny do zákoníku práce (osobně se domnívám, že chybně) a do mnohých dalších předpisů. V oblasti pracovně-právních vztahů také došlo, přes naše protesty, k přenosu důkazního břemene na žalovaného. To znamená, že v působnosti zákoníku práce musí již dnes zaměstnavatel prokazovat, že neznevýhodnil zaměstnance pro některý z diskriminačních důvodů, na rozdíl od všech ostatních soukromoprávních vztahů, kde žalující osoba musí prokázat své tvrzení, tedy např. že ji někdo diskriminuje Tolik aspoň stručně dnešní stav, který je sám o sobě po řadě let vlády socialistů velmi neuspokojivý.

Co nového by tedy měl přinést antidiskriminační zákon?

Za prvé oproti úpravě z Listiny dramaticky rozšiřuje výčet „antidiskriminačních důvodů“ – například o věk, manželský a rodinný stav, sexuální orientaci, pohlavní identifikaci, nepříznivý zdravotní stav, členství v odborových organizacích a jiných sdruženích a dokonce i o vztah k osobě určité rasy či víry!

Za druhé Listina deklaruje zajištění základních práv a svobod od orgánů veřejné moci , kdežto nový zákon přenáší zákaz diskriminace i do téměř všech soukromoprávních vztahů – zejména jde o přístup ke zboží a službám včetně bydlení, ale také o školství, zdravotnictví, činnost v profesních komorách a další.

Za třetí by měl legalizovat možnost pozitivní diskriminace, tedy např. podporu rovnoměrného zastoupení mužů a žen, ale také podporu pro pracovní začlenění mladých či starých, tedy možnost diskriminovat „většinového občana“.

Za čtvrté přenáší důkazní břemeno na žalovaného (tedy povinnost prokázat, že jsem něco neudělal) i do oblasti přijímaní do zaměstnání.

A v neposlední řadě by měl při veřejném ochránci práv zřídit další úředníky, kteří budou na dodržování tohoto zákona dohlížet a zpracovávat doporučení a stanoviska, případně provádět nezávislý výzkum. Skoro bych si řekl, že jen výčet novot zákona je dostatečně demonstrativní, aby si každý sám udělal obrázek, o jak velký nesmysl se jedná. Co je na celé věci nejsmutnější je fakt, že se nejedná pouze o výplod chorých mozků našich socialistů, ale že značná část těchto nápadů k nám přichází ze směrnic Evropské unie.

Diskriminace je přirozená

Nyní bych se ale chtěl zabývat samotným novým pojetím diskriminace a to ve třech rovinách. První rovinou je skutečnost, že dnes již zcela automaticky bereme diskriminaci za slovo negativní a skoro samozřejmě přistupujeme na to, že jí má být bráněno. Ale v reálném životě tomu tak přece není. Naopak diskriminace od partiček na základní škole až po vysokou politiku umravňuje celou společnost, protože jí dává najevo, co se ještě ve slušné společnosti smí a co už se nenosí. Všichni jsme přečetli Rychlé šípy, kteří nekamarádí s hochy, kteří kouří či mluví sprostě. V extrémním pojetí se jistě jedná o diskriminaci takových chlapců, ale je to přesně ten správný způsob, jak vyjádřit nesouhlas a případně vyloučení někoho neslušně se chovajícího ze společnosti. Celá společnost není a nemá být řízena pouze zákony, ale musí se řídit také nějakými nepsanými mravními imperativy, které se nejsnadněji prosazují diskriminací jejich porušovatelů. Známe to nejen ze škol, známe to z podnikání, kde jsou skupiny, se kterými radši slušný obchodník nejedná, ale také z politiky, kde se tímto způsobem vyjadřuje nesouhlas s nacistickými nebo komunistickými úchylkami. Jsou to velmi efektivní způsoby umravňování výstřelků a není nejmenšího důvodu se jich vzdávat. Proto je podle mého názoru třeba od počátku zpochybnit samotné pojetí diskriminace jako něčeho nepřístojného. Stát se v určitém okamžiku svého vývoje (a nebylo tomu zdaleka od počátku) zavázal, že on nebude v přístupu k základním lidským právům dělat rozdílu podle výše zmíněných kritérií. To je jistě dobře, neboť se jedná o vyjádření oné přirozenosti těchto základních lidských práv, která nejsou něčím přiznaným nám zvenčí, ale vyplývají ze samotné podstaty člověka, z jeho lidské důstojnosti. Tím stát garantuje svoji nestrannost vůči takovýmto kritériím, nic více a nic méně. Ale není žádného smysluplného důvodu se domnívat, že vymycování diskriminace je nějakou hodnotou samo o sobě! Navíc ze země, kde se původně toto antidiskriminační hnutí rozjelo, a to ze Spojených států, je známo, že sečtu-li příslušníky všech menšin ohrožených diskriminací, tak mi vyjde asi 300% obyvatelstva. Jednak pak už není jasné, zda vůbec zbývá někdo, kdo by je mohl diskriminovat, a za druhé se nechci dočkat doby, kdy absolutní přednost ve společnosti bude mít lesbická černoška bez vyznání. To opravdu není mým ideálem světa.

Invaze do soukromoprávních vztahů

Druhá rovina námitek se týká nesmírného nebezpečí přenosu antidiskriminačních pravidel do soukromo-právních vztahů. A to ještě při jejich výše uvedeném rozšíření. Tím se činí dvě věci. Jednak se zamezuje jakékoliv exkluzivitě. To je samozřejmě dávný sen všech socialistů, protože si přejí společnost maximálně zglajchšaltovanou a tím odkázanou jen na moc státu. Ale co je špatného na dívčích školách nebo pánských klubech? Proč by nemělo být možné mít filmy do určitého věku nepřístupné (diskriminace z důvodu věku)? Obhájci zákona nám budou tvrdit, že oprávněná opatření k ochraně dětí jsou povolena, ale oprávněnost těchto opatření musí posoudit soud. Já všaknechci vidět procesy, kdy se děti soudí s filmovými distributory, že tento film už měl být přístupný! A takových příkladů si každý z nás najde spoustu. Druhé nebezpečí tohoto přenosu do soukromo-právních vztahů je skutečnost, že jakoby automaticky přenáším veškeré poskytování zboží a služeb do nějakého režimu veřejných zakázek! Nemusím se ještě řídit nejvyšší nabídnutou cenou, ale ve svém výsledku bude efekt stejný. Představme si, že nabídnu k pronájmu byt a ze zájemců si vyberu podle ne čistě ekonomických kritérií (například proto, že nechci v domě malé děti nebo naopak proto, že chci pomoci sympatické rodině s malými dětmi v nesnázích). Kdokoliv z neúspěšných nájemců mě může zažalovat, že jsem nepřijal jeho nabídku a (jak výše zmíněno) nějaký diskriminační důvod už si najde. Navídka bydlení možná vypadá jako extrémní případ, ale ani v dalších službách si nebudu moci vybírat podle svých preferencí. Těžko se mi bude dokazovat, když jako pomocník v domácnosti raději půjdu ke staršímu bezdětnému páru než ke svobodné matce s třemi nevycválanými dětmi, že jsem věděl, nikoliv trpěl předsudkem, že v prvním případě budu mít míň práce. Atak možná dojdeme k opravdu divokým příběhům, které ale bohužel budou zcela v souladu se zákonem. Až nám jednou socialisté udělají z prostituce živnost, tak odmítnutí lesbického sexu prostitutkou bude diskriminací z důvodu pohlaví!

Uzákoněný soubor přání

Třetím malérem je samotná struktura zákona, který zcela evidentně nemá s právní normou nic společného (také ho nepsala žádná ministerská legislativa, ale několik občanských aktivistek shromážděných kolem zmocněnce vlády pro lidská práva). Není z něj absolutně patrné, co se smí a co se musí, co je zakázáno a co povoleno. Zákon je souborem zbožných přání, jak by asi podle socialistů společnost měla vypadat, ale rozhodně není právní normou tak, jak ji doposud vnímá teorie práva. Míra neurčitosti jednotlivých ustanovení – jak v rozsahu působnosti zákona a v zakázaných jednáních, tak i v kategoriích jednotlivých možných diskriminovaných skupin, o sankcích ani nemluvě – je taková, že vlastně při žádném jednání si nemohu být jist, zda mě někdo nebude posléze žalovat za diskriminaci. Co si myslet o ustanovení, které rozšiřuje obtěžování v pracovním prostředí (a ani tam s ním nesouhlasím) do oblasti poskytování zboží a služeb veřejnosti? To každý vyzývavý nebo jinak zneklidňující pohled číšníka bude pro majitele restaurace potencionální hrozbou na žalobu ze strany „dotčeného“ hosta? Nebo dokonce bude povinností majitele pod hrozbou žaloby z obtěžování hlídat i chování mezi hosty navzájem? Z textu zákona to rozhodně jasné není. Stejně tak i přenos důkazního břemene na zaměstnavatele může být snad zvýšenou ochranou zaměstnanců, kteří již jsou v pracovním poměru, neboť tam se dá předpokládat, že o nich zaměstnavatel či jejich kolegové již něco vědí, a lze také prokazovat jiné důvody, proč jsem dotyčného nepovýšil, propustil či jinak postihl. Ale tento přenos důkazního břemene v oblasti přijímání do zaměstnání včetně oněch výše zmíněných vztahů k osobám určité rasy či víry je přece absolutní věcný nesmysl. Jak mohu prokázat, že jsem ani náhodou netušil, že dotyčná osoba žije s muslimem? Celkově zákon vytváří absolutní prostor pro útoky všemožných zuřivých aktivistů proti každému, kdo se jim znelíbí. A přitom ani dostatečně nevymezuje zakázaná jednání, tedy nemá pro ostatní společnost ani tuto informační hodnotu . To není norma, která by měla mít právo být schválena myslícím zákonodárným sborem.

Pevně věřím, že se ve vládní koalici nenajde dostatečná většina ke schválení tohoto nesmyslu a že najdeme v příštím volebním období dost síly, abychom implementovali směrnice Evropské unie jen v nezbytné míře a způsobem, který nebude naše občany poškozovat.

Marek Benda

Poslanec PSP ČR za ODS

Sborník Centra pro ekonomiku a politiku č.49/2006

6353 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Podpořte nás
Čtěte také

euPortal.cz

Ukazuje se, že fanatická feministická genderistická neomarxistická ideologie škodí samotným ženám. Muži se v důsledku kampaně #MeToo proti sexuálnímu obtěžování stále více zdráhají spolupracovat se ženamiPomozte, prosím, bránit Vaše blízké, Vaše domovy a naši vlastTehdy se Havel dozvěděl, že se stane prezidentem… George Soros hovoří o svých setkáních s Václavem Havlem a Karlem Schwarzenbergem…Skutečný necenzurovaný životopis Tomáše Halíka. No to si tedy počtete. FaktDnes je NATO paktem, který svou agresivní politikou, prosazovanou zejména americkými prezidenty, destabilizoval v podstatě celý svět

euServer.cz

Krutá nemoc Karel Gotta. Pražská kavárna a ubožáci na FB si mohou opět do mistra kopnoutJako republika jsme Koněva prohráli

ePortal.cz

Glosy: O zahraniční politice a Andrejově beztrestnostiNaděje pro Izrael? Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström odstupuje

Eurabia.cz

Bičování mužů a žen za nemanželský sex v Indonésií. Brzy i v Evropě? Francouzský stát podporuje islamizaci formou propagace muslimské kultury ...

FreeGlobe.cz

Němečtí vědci tvrdí, že lidské rasy neexistují. Vede je k tomu věda nebo náboženství politické korektnosti?Černý raper integrovaný v Evropě vyzývá k zotročení a zabíjení bělochů (+ video)

Nezdravi.cz

Co je podstatou stárnutí? Je to cílená autodestrukce? Proč se to vyvinulo? Jak ho zpomalit, anti-aging? Tímto si můžete prodloužit životVeganka tvrdí, vejce jsou pro vaše zdraví horší než kouření. Takto to prý zjistila

eOdborar.cz

Výsledek snahy EU zničit průmysl slaví úspěch. V českých firmách začalo masové propouštěníŠvédští policisté neumí číst a psát. Výsledek inkluze a úpadku vzdělání ....

ParlamentniListy.cz

Že Babiše chtěli vydat dva měsíce před volbami, to opravdu není náhoda. Jiřímu Čunkovi kauza Čapí hnízdo potvrdila vlastní šílené zkušenosti se státními zástupciKdyž ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Prezidentský kandidát Jiří Hynek vypráví, co s námi dnes dělají Američané kvůli armádnímu kšeftu na vrtulníky
Články autora
Doporučujeme
PLATFORMA PRO ZACHOVÁNÍ EVROPSKÝCH HODNOT

Byli jsme i před unií, budeme i po ní. Boj za samostatnost našeho státu bude probíhat i po Lisabonu

dixienet.org

Rádio Dixie

Václav Klaus

Mladá pravice

D.O.S.T.

Pat Buchanan

Ron Paul

Eretz.cz - zpravodajství z Izraele

Československo 2008 tour
Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění