Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Pokud nyní premiér Babiš vyčísluje náklady na 675 miliard korun – a zjevně tedy jde o roční náklady –, pak to znamená, že každý občan Česka včetně nemluvňat a penzistů dá na uhlíkovou neutralitu ze svého v dnešních cenách každoročně po dobu příštích dvou desetiletí zhruba 63 500 korun.
Čínská měna dnes oslabila nejvýrazněji za poslední tři roky, asijské akciové trhy se propadly, například ten šanghajský nejvíce od října 2018, a termínové kontrakty na dnešní americké akciové obchodování padají též. Dnes lze očekávat celosvětový burzovní „výplach“. Jedná se o výsledek včerejšího tweetování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu na Twitteru oznámil, že od pátku uvalí na čínský dovoz do USA další cla. Jednání s Číňany o smíru ve vzájemné celní válce dvou největších světových ekonomik se totiž podle něj až příliš vlečou.
Prudké zlevnění ropy nastalo z velké části proto, že americký prezident Donald Trump zaskočil trhy, když osmi zemím povolil i po uvalení sankcí vůči Teheránu začátkem listopadu dále dovážet íránskou ropu. Čína, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan, Turecko, Itálie a Řecko tak mohou íránskou ropu odebírat dalších šest měsíců. To ovšem znamená, že výpadek dodávek íránské ropy nenastává v rozsahu, který trhy předpokládaly. To citelně stlačuje světové ceny ropy.
Zvláště špatně vychází Česká republika ze srovnání s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny. Zatímco ostatní země pelotonu V4 očekávání trhu překonaly, česká ekonomika jej nenaplnila. Navíc je její růst ani ne poloviční v porovnání s průměrným růstem v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo 4,8 procenta a Slovensko 4,6 procenta. Znatelnou ztrátu dynamiky české ekonomiky lze přitom na vyšší srovnávací základnu loňského roku svádět jen částečně, neboť Polsko loni ve třetím čtvrtletí rostlo ještě výrazněji než ČR (jak znázorňuje graf níže, zachycující vývoj meziroční změny reálného HDP zemí V4).
Další kolo obchodní války, které se tedy zítra pravděpodobně roztočí, přiměje mezinárodní investory k přesunu další části peněz do bezpečných útočišť typu amerického dolaru nebo švýcarského franku. Naopak rozvíjející se trhy včetně Číny se ocitnou pod dalším výprodejním tlakem.
Další mírný tlak na pokles ceny lze očekávat ve zbytku srpna, pokud nedojde k růstu napětí zejména v dění kolem Íránu. Ke konci srpna by se tak benzín Natural 95 měl prodávat průměrně za 33,15 koruny za litr a nafta pak za 32,25 koruny za litr.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou dále eskaluje. Čínská média tuží náladu lidu a připravují jej na vleklé obchodní válčení se Spojenými táty, které prý usilují učinit z Číny svého vazala. Oč silnější jsou slova, o to slabší jsou ovšem činy.
Pro zajímavost, v České republice činilo veřejné zadlužení v poměru k HDP v roce 2007 celkem 27,81 procenta. V roce 2015 už to bylo 41 procent. Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu za stejnou dobu vzrostly z 0,96 procenta HDP na přibližně jedno procento. Dluh tedy vzrostl skoro o třetinu, kdežto náklady na jeho obsluhu jen o nějaká čtyři procenta.
Je třeba si uvědomit, že Obamův ekonomický tým nečiní nic jiného, než předtím dělali Bushovi ekonomové. Obama je prostě jako Bush. A nyní, kvůli zásahu v Lybii, to platí nejen pro oblast hospodářskou, ale i mezinárodně-politickou. Obama přitom svoji kampaň postavil na sloganech o změně a naději. Nikdy ovšem té „změně“, ani té „naději“ nedal reálný obsah. Šlo jen o líbivá hesla. Lidi si za ně dosadili, co si sami přáli.
Jakmile vypijete příliš alkoholu, „opice“ je nevyhnutelná. Jakmile jsme se dopustili přehnané umělé úvěrové expanze a byly proto napáchány chyby v investičních kalkulacích, hospodářská recese je nevyhnutelná. Ale začátek recese je i začátkem ozdravení: trh přichází na to, co se v minulosti dělo špatně, začíná hledat správné ceny - proto nyní ty poklesy a výkyvy. Přizpůsobení si vyžádá čas - v reálné i finanční sféře. Přizpůsobení může být rychlé, doufejme jeden až dva roky, nebo může být přerušováno.
„Evropská unie je jako bývalý Sovětský svaz,“ líčí Farage. „Má stejně centralizovanou ekonomickou správu a regulace, přičemž její údajná demokratičnost je jen kamufláží. Demokratické procesy ve skutečnosti nic podstatného nemohou změnit.“ Taková slova znějí od člověka, jenž je dennodenním přímým a klíčovým účastníkem těch procesů, obzvláště varovně. „Jak víme z historie, všechny tyto centrálně řízené celky končívají velmi špatně. Zaostávají za zbytkem světa.“ Také proto europoslanec příliš nerozumí postoji Čechů. „Vy, Češi, jste žili po čtyřicet let v komunismu, který vás připravil o vše. Zbavili jste se jej. Jenže nyní se vaši politici vrhají zpět do toho samého. To je neuvěřitelné.“
Vláda daně zvyšuje, což je naprosto evidentní. Netroufá si zastavit nepřetržitý nárůst výdajů státního rozpočtu. To je podle mého názoru velká chyba. Touto cestou se určitě jít nemá.
Ve třicátých letech prosadil tehdejší prezident Franklin Delano Roosevelt opatření, která vedla k takzvanému řízenému kapitalismu: soukromé vlastnictví ano, ale musí být vládou přísně kontrolováno v tom smyslu, jaké stanovit ceny, jaká množství a čeho vyrábět. V Evropě se to samé v té době označovalo jako „fašismus“. Amerika jenom zvolila název „řízený kapitalismus“. A Roosevelt zase „New Deal“.
Zdá se, že Evropská unie uplatňuje svébytný typ ekonomického řízení. Regulace a dotace jsou rozbujelé a každý ví, že provoz Unie je extrémně korupční. Lidé s konexemi rovněž velmi bohatnou.
Standardní odpovědí bývá, že jde o členy Bilderbergské skupiny či Council on Foreign Relations. Mnoho lidí si také myslí, že svět řídí David Rockefeller (poslední žijící vnuk legendárního ropného magnáta Johna Davisona Rockefellera, pozn. red.). Ale, jak říkám, věnuji se spíše užším ekonomickým tématům než biografiím těchto lidí. Samozřejmě, mnozí teď opáčí, že to jsou jen konspirační teorie. Na druhu stranu je prostě pravda, že skupiny jako Bilderberg sdružují nejmocnější lidi planety. A je velmi naivní si myslet, že jediné, o čem se při setkáních baví, je, jakou četli v poslední době knížku či jaká se jim zamlouvá divadelní hra.
31 článků (3 stránky)