Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Podpořte nás prosím v boji proti mediální propagandě
Podpořte nás prosím a bojujte společně s námi za to, aby naše země byla opět naše, aby se tu dalo dobře žít a abychom tuto zemi ubránili pro nás i pro naše děti a vnuky a další generace. Finanční prostředky, které darujete, budou efektivně využity. Děkujeme. EUportal.cz
Číslo účtu: 2700168305/2010, Fio banka a.s.
Variabilní symbol: 001
Ježíš dal Petrovi u Cesareje Filipovy moc klíčů ke „svazování a rozvazování“ (Mt 16,18-20). Již prvotní církev chápala, že tuto moc mají i Petrovi následovníci v úřadu, jak vyplývá z dopisů Klimenta i Ignáce. Nemají proto pravdu Hus, Luther, Kalvín a později osvícenci i další odpůrci papežství, že tato instituce vznikla až ve 4. století.
Mons. Beran zde zaujal autentický katolický postoj. Sebevraždu nelze nikdy schvalovat. Tím spíše potom se pozastavuji nad tím, že dnes i v české katolické církvi je Palach glorifikován, zejména Tomášem Halíkem v jeho kázání 15. ledna u Salvátora v Praze, ale ani slovo o tom, že jeho sebeupálení nelze považovat za pozitivní a hrdinský skutek.
Cikáni kradou… Tuto holou větu uslyšíte od nejednoho českého občana. Jenže zkuste to někde publikovat, stačí třeba na facebooku – a nebudete se stačit divit. Problémy, které vám z toho vzniknou, vás mohou přivést až před soud.
To je varování pro každého katolíka: Cesta k peklu je dlážděna svatokrádežnými zpověďmi, kdy vědomě zamlčuji těžký hřích, který jsem spáchal a o němž vím. Nedostane se například do nebe ten, kdo udržuje mimomanželský (nebo homosexuální) poměr, ve zpovědi to jako hřích nevyznává (nebo vyznává bez lítosti a vnitřního rozhodnutí toto dát do pořádku) a přistupuje tak ke svatokrádežnému sv. přijímání. Když nezaujme kající postoj alespoň na smrtelné posteli, nebude spasen.
Koho vlastně uctíváme o Vánocích?
Banální otázka s banální odpovědí, řekne většina občanů ČR včetně těch nevěřících. Přece Ježíše Krista, jeho Narození! Stačí to ale? Kdo postojí alespoň chvíli s tichou modlitbou u jesliček, brzy pochopí, že nikoliv. O Vánocích neslavíme pouze „narozeniny“ Božského Zakladatele naší Církve, ale něco mnohem originálnějšího, co nenajdeme v žádném jiném náboženství. My uctíváme Krista Spasitele jako maličkého kojence.
Nejhorší na tom všem ale je, že lidé oddávající se této voltairovsko-goebbelsovské lži, vystupují jako katolíci a dokonce v pozici duchovních. Vědomě ale lžou, když zamlčují, případně popírají „demokratické“ represe proti zastáncům tradičních rodinných hodnot – a proto je nelze považovat pouze za zmýlené. Jsou to opravdoví škůdci – a platí na ně sloka jedné písně ze starého kancionálu, která se v novém zpěvníku již nenachází: „Škůdce Církve potři, Pane.“ Kéž Bůh dá!
Jedná se o kapitulaci před současnou genderovou ideologií, která prohlašuje to, co do nedávna bylo chápáno ve smyslu přirozeného mravního zákona a cítění jednoznačně jako zvrácenost, za normalitu včetně toho, že muž, který se úředně registroval jako „žena“, má nárok používat dámské toalety a chodit na ně. Pohlavní identita prý není podmíněna fyziologicky, ale kulturně a sociálně, záleží prý na tom, kým se člověk cítí být. Takové jsou dnešní poměry a nám nezbývá, než se modlit a jako Kristovi rytíři bojovat všude, kde ještě máme volný prostor k vyjádření svého názoru a stanoviska – i když církevní preláti zrazují, kde mohou.
Homosexuální zneužívání mladých mužů kněžími (efebofilie), které, i když stále se týká pouhých pár procent kléru, vzrostlo proti době před sto a více lety přímo giganticky, jak dokazuje nedávná zpráva prokuratury v americkém státě Pennsylvania, kde v období několika předchozích dekád cca 300 kněží zneužilo na tisíc nezletilých, v drtivé většině chlapců. Předtím je opili a promítli jim pornografické filmy. Pokud došlo ke znásilnění děvčat a ta otěhotněla, zařídili jim potrat.
Výsledky se dostavily. 7. října r. 1571 zvítězila spojená křesťanská vojska v námořní bitvě u Lepanta nad několikanásobně větší tureckou přesilou, čímž byla Evropa zachráněna. Rovněž tak katolická církev se ubránila myšlenkovému náporu protestantismu, katolické státy jižní Evropy si uhájily svou identitu.
S růžencem v ruce vyzýval kapucín Marco d’Aviano r. 1683 u Vídně spojené katolické oddíly pod vedením polského krále Jana Sobieského k obraně města před obrovskou tureckou přesilou – a proti všemu očekávání přišlo vítězství.
To není poprvé, kdy zastánci potratů chtějí překřičet pravdu o těchto zvěrstvech. V minulosti byli obránci života lživě obviňováni z podvodů a falzifikace snímků – vždy se prokázalo, že ukazují pouze pravdu o potratech a o skutečných obětech této krvavé procedury. Protože žaloby vznesené zastánci potratů byly orgány činnými v trestním řízení zamítány, přešli levičáci ke slovním i fyzickým útokům na obránce života, k ničení
protipotratových výstav a nyní jako vyvrcholení k zapálení auta s transparenty – majetku fundace.“
Na vině tedy není žádný „klerikalismus“, nýbrž připouštění homosexuálů ke svěcení a uvolnění prostoru pro homosexuální chování v Katolické církvi, což je v hrubém rozporu s katolickou naukou, jak byla od prvopočátku hlásána. A půjdeme-li ještě dál, tak toto malomocenství v Církvi, jak nazval celou hanebnou záležitost známý italský historik Roberto de Mattei, povstalo z otrávené studny, kterou představuje neomodernistická teologie, jež pronikla do církevních seminářů, škol a médií.
Jestliže mlčení nebo nicnedělání vůči sexuálním aférám kněží je trestuhodné, pak kardinál Martin v této linii plně pokračoval, když před lety před referendem na téma „manželství“ homosexuálů řekl, že on sice bude hlasovat proti této zvrhlosti, ale věřícím nebude dávat žádné rady a ponechá jim plnou svobodu. Podobně se chovali irští pastýři i před referendem o potratech. Žádná systematická kampaň ve prospěch prolife ve farnostech, žádné poučování věřících, že hlasovat pro potraty znamená exkomunikaci, prostě nic, jen nezávazné deklarace.
Karl Marx se sice nedožil bolševické genocidy v Rusku a později v Číně, jenže byl v plné životní síle, když v jeho jménu rozpoutala v březnu roku 1871 krvavý teror ve francouzském hlavním městě tzv. Pařížská komuna. Oběťmi jejího řádění se stali nejen podnikatelé, nýbrž i „bílé límečky“, tj. úředníci a intelektuálové. Komunardi během své stodenní vlády povraždili i dvaašedesát katolických kněží a zastřelili pařížského arcibiskupa Georgese Darboye, o život přišlo i mnoho katolických laiků.
Celkový dojem z posledního čísla Salve je ten, že sv. Pius X. byl sice dobrý a lidumilný, zároveň ale nevzdělaný „blbeček“, jenž vůbec nerozuměl teologii, biblistice a nové době a proto se stal vítaným nástrojem v rukou obratných „ultrakatolických“ manipulátorů á la Mery del Val, Bressano, Billot nebo Benigni. Ti jej využili k zavedení „teroru“ proti všem svobodně smýšlejícím lidem v Církvi, což jí nadělalo moře ostudy.
Velká většina katolíků 19. a 20. století v Evropě chodila do tzv. laických škol, jejichž výuka dějepisu systematicky napadala Katolickou církev za inkvizici, upalování kacířů a čarodějnic, křížové výpravy a katolickou protireformaci 16.-18. stol. Školská a mediální masáž zabrala.
186 článků (13 stránek)