Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Dnes jsou bílí Američané démonizováni mnohem hůře, než Židé v nacistickém Německu. Ale situace v Americe je mnohem výjimečnější, než byla v Německu před 80 nebo 90 lety. V nacistickém Německu Židé nedémonizovali sami sebe, ale v USA jsou dnes bílí Američané démonizováni svými bílými spoluobčany. Lidé, kteří démonizují vlastenecké bílé Američany, jsou bílí liberálové, volící demokraty.
Tatáž rasová diskriminace proti příslušníkům americké bílé většiny a zvláště proti její mužské části je v jistých oblastech USA praktikovaná též v korporacích a na univerzitách. Tento proces, zbavující americké bělochy jejich sebeúcty, nabírá stále víc a víc na síle. Bílí Američané mají už dnes tak málo hrdosti, že se v rasovém smyslu nechávají ponižovat tak, jak by to má generace nikdy neunesla.
Bob Woodward píše, že Trumpův ministr obrany generál James Mattis hovořil s ředitelem Národní zpravodajské agentury (NSA), o potřebě zbavit prezidenta úřadu. Generál Mattis řekl, že Trump je „nebezpečný. Je nekompetentní“. ZDE Je to totéž, co generálové a CIA říkali o prezidentu Johnu F. Kennedyovi.
Máte možnost zvolit Trumpa, nebo establisment. Trump je naší poslední nadějí. Jestliže bude poražen, nebude už nikdy nikdo, kdo by establishment vyzval na souboj.
Samotná základna majetku a majetnictví v USA je podle NPR odvozena od nadvlády bělochů a útlaku lidí černých, stejně tak jako od historie otroctví a dominance prvních bělošských osadníků. Rabování prý zasahuje samo srdce majetku, bělošství a policie a současně míří i na samé kořeny toho, jak jsou tyto tři věci navzájem propojeny. Poskytuje též lidem podnětný pocit svobody i potěšení a pomáhá jim představit si svět, jaký by jednou mohl být. A výtržnosti a rabování, i když se o tom nepíše, přinášejí podle NPR lidem pocity čehosi radostného a osvobozujícího.
Po svém
výprasku se řidiči auta podařilo dostat se zpět do auta, rozjel ho a narazil do stromu, nažež byl výtržníky z
auta vytažen, zbit znovu a zakrvácen a v bezvědomí zanechán na ulici.
Kamkoli se dnes rozhlédneme, nemůžeme přehlédnout obraz rozpadávajícího se západního světa. Příklad nejčerstvější přináší Berlínský mezinárodní filmový festival, který, aby prokázal svoji „genderovou čili rodovou či pohlavní citlivost“ zavrhuje od letošního svého ročníku „genderová slova“ herec a herečka.
Když bílí džentlmenští liberálové, aniž se nás ptali, zda s tím souhlasíme, vkládali do naší společnosti rozmanitost a multikulturalizmus, neřekli nám, co nás to bude stát a jak moc to kvalitu našeho života poníží. Neřekli nám, že tou cenou bude ztráta veřejné bezpečnosti, práva a pořádku ve společnosti, jak dokazuje příklad z Minneapolisu, kde vedení policie doporučilo občanům „vzdát se svých mobilů a peněženek jestliže je od vás lupiči budou vyžadovat, nehádat či neprat se s nimi a učinit to, co po vás požadují“.
Je podivné, že když se chcete něco dovědět o Americe, musíte se obrátit na ruské médium. Jako je to se zprávou o těžce vyzbrojené černošské milici, pochodující předměstím Atlanty.
Zní to radikálněji, než kdybychom hovořili o milici bělošské. Kde zůstala FBI? Vyšetřuje se to? Ne, to by byl rasismus.
Univerzity jsou nebezpečnými místy pro bílé muže. Fakulta a zaměstnanci žijí ve strachu z nepodložených obvinění, která mohou zničit jejich kariéru a jejich finanční životy. Bílé studentky jsou rutinně odstupňovány feministickými a černými profesory a nemohou si stěžovat, protože všechny stížnosti jsou považovány za důkaz, že bílý muž je misogynista a rasista. Politika identity je ideologie, která převládá na univerzitách a v médiích, Demokratické straně a stále více ve společnosti. Politika identity zbavuje bílého muže jakéhokoli důvodu pro stížnost, protože identifikuje bílého muže jako pronásledovatele všech ostatních. Každý je jeho obětí. Protože je utlačovatelem, nemůže být nikdy podporován, pouze odsouzen.
Americká mainstreamová média odmítají o těchto znepokojivých jevech referovat. Vybírají si co říct, a co ne, anebo rovnou lžou. Žádné médium např. nezveřejnilo zprávu o pěti dětech zavražděných v USA v rámci hnutí Na životech černých záleží během posledního víkendu, Proč ne?
Už nějaký čas upozorňuji na to, že namísto médií, na která naši Otcové zakladatelé spoléhali jako na něco, co má naši společnost chránit, mají dnes Spojené státy ministerstvo propagandy, jehož jediným smyslem a účelem je naši společnost zničit. Od několika svých přátel jsem se dověděl o dopisu, zaslaném redaktorkou listu New York Times Bari Weissovou A.G. Sulzberbergerovi, ve kterém tato na další své působení v tomto listu rezignuje.
Přečtěte si jej a čtěte jej znovu a znovu. Pak pochopíte, co Saker míní, když říká, že USA vstoupily do posledního stádia svého úpadku. A jestliže chcete získat ještě přesnější obraz budoucnosti, začtěte se do knihy Tábor svatých autora Jeana Raspaila, jestliže její exemplář ještě někde seženete. Ta kniha byla totiž z knihkupectví stažena a její distribuce zastavena.
V rámci současného všeobecného úpadku USA je klasická hudba mnohými kritizována za to, že je až příliš bílá. Paul May, profesor univerzity v Montrealu k tomu poznamenává: Klasickou hudbu dnes odsuzují za to, že neodpovídá rozmanitosti americké populace. Jisté jevy, i když ne příliš publikované a spíš nenápadné, prozrazují hluboké přeměny, které se v naší společnosti odehrávají. Jde např. o pokles zájmu o klasickou hudbu dnes už nepřehlédnutelný.
V posledních dvou měsících nezaměstnanost v USA dosáhla úrovně nevídané od časů Velké deprese z třicátých let minulého století, a stejně nevídaně američtí miliardáři ve stejném období zbohatli.
207 článků (14 stránek)