Citát
„Národ je veliký jen silou své odvahy, vřelostí své víry a velikostí odhodlání snášeti utrpení a přinášeti oběti budoucnosti. Celá desetiletí čekali Poláci na své vzkříšení, dvacet let čekali Maďaři na svoji revizi. I my musíme čekati. ... Charakter národa nakonec rozhodne o tom, zda ne-li my, tedy naše děti dožijí se nové, lepší svobody a neodvislosti…“
Ladislav Rašín, projev v pomnichovském parlamentu 14. 12. 1938
Podpořte nás prosím v boji proti mediální propagandě
Podpořte nás prosím a bojujte společně s námi za to, aby naše země byla opět naše, aby se tu dalo dobře žít a abychom tuto zemi ubránili pro nás i pro naše děti a vnuky a další generace. Finanční prostředky, které darujete, budou efektivně využity. Děkujeme. EUportal.cz
Číslo účtu: 2700168305/2010, Fio banka a.s.
Variabilní symbol: 001
Babišova vláda tak před sebou problém valí a nabaluje ho jak sněhovou kouli. A k tomu ještě vyjedením rezerv budoucím vládám řešení komplikuje. Vláda nezodpovědně hodlá vybrakovat rezervy, falešně očekává zrychlení ekonomiky, a navrch plánuje deficit rozpočtu ve výši 40 mld. Kč, o kterém je už dneska jisté, že bude překročen. Po ní ať přijde potopa. To nemůže skončit jinak než zadlužováním státu na vyplácení důchodů, což opět není dlouhodobé řešení, protože po určitém čase musí takový život na dluh skončit řeckou cestou.
Před pár dny pobavila řadu škodolibých Čechů zajímavá zprávička: Mnoho Němců se v předešlých letech finančně zaručilo za imigranty – a teď došlo na placení. A ručitelé se nestačí divit. A rozčilovat.
V Jižní Africe mají zákony, které tlačí do všech funkcí černochy, bělochům hrozí vyvlastňování půdy a už se otevřeně hovoří o rasismu vůči bílým. Rasismus se tak otočil o 180 stupňů z jednoho zla do jiného, a přece stejného zla. V rozvinutém světě se zase původní nerovnoprávné postavení žen převrátilo v odsuzování a likvidaci mužů bez soudu v důsledku klidně i vylhaných nařčení z údajného sexuálního obtěžování.
A na chaos je už zaděláno. Italové přešli na politiku líbivých žvástů pro hlupáky. Ministr Matteo Salvini v televizi prohlásil, že si myslí, že v Evropě existuje někdo, kdo by chtěl přivést Itálii na kolena, aby koupil italské firmy pod cenou. To je takový výkvět propagandy, že by se za ni Goebbels nemusel stydět. Svým způsobem má ale Salvini pravdu: Má pravdu v tom, že tak to může skončit. Rozhodně ale na takovém konci nepracuje nikdo víc než on sám.
Tenhle příběh v sobě ovšem nese obrovské memento a pro mě osobně skandální zjištění. Už delší čas nelze nevidět, že společnost je ostře rozpolcená. Na jedné straně je tu multikulturalismus, neomarxismus, pozitivní diskriminace menšin, rostoucí rasismus vůči bělochům, militantní feminismus, pokus o rozmetání národních států i rodinných vazeb. Na druhé straně tu je uznávání národů, uznávání rodin, uznávání osobní zodpovědnosti. A tyhle dva koncepty jsou stále víc nesmiřitelné a právě v kauzách, jako jsou kluci Michalákovi anebo Ukradený syn, se dokonale vybarvily.
Tím vším se vytvořila a stále se prohlubuje ohromná informační asymetrie mezi státem a občanem. Stát ví o občanovi vše. Ví i to, co by díky dobrým mravům nikdy vědět neměl. Protože ne, není v souladu s dobrými mravy, aby advokát bonzoval svého klienta. Zato občan ví o státu a politicích čím dál míň. Teď už nesmí vědět ani o vyšetřování zločinů. To je cesta z normální demokracie k mafiánské a oligarchické společnosti.
Třeba Českou televizi v žádném případě za nestrannou považovat nemůžeme. Sluníčkový postoj ke světu z ní přímo září a z její publicistiky čiší snaha pravdu vykládat, nikoliv o ní informovat. A britská BBC, která mimochodem je pro ČT velkým vzorem, zašla ještě dál. Hrůza, jakou předvedla přednedávnem moderátorka BBC Emily Maitlisová při rozhovoru s maďarským ministrem zahraničí, víc připomínala kvokající potrefenou domovnici než nestrannou žurnalistiku.
A jo, mimochodem, v něčem má ČNB pravdu, totiž když říká, že „zlepšení situace nelze očekávat“. No jasně, že ne, protože už se to všechno dostalo do bodu, z něhož není bezbolestného návratu. Už se s tím prostě nedá nic rozumného dělat.
Dá se to říct i jinak: Bohuslav Sobotka na odchodu, už prakticky měsíc po volbách, kdy už jen formálně čekal na novou ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, svým podpisem Evropského pilíře sociálních práv k nám v podstatě "pozval" imigranty analogicky, jako je před časem „pozvala“ Angela Merkelová do Německa. A o to, aby toto pozvání také bylo důsledně využito, se má postarat nový Dublinský systém IV, bude-li schválen.
Vlastně se to dá i kvantifikovat. Podle výpočtu Next Finance se ukazuje, že ztráty máme hned na několika frontách. Ztrátou je, že celá byrokracie výstavbu pro developera prodražuje a tím, že lidé musí víc platit za bydlení, mají míň peněz na jiné útraty. Tím brzdí hospodářský rozvoj celé naší ekonomiky. Odhad hovoří o tom, že zamrznutý stavební trh ořezává z HDP Prahy zhruba 1,9 % a z HDP České republiky 0,4 %.
Takže tedy ještě jednou a natvrdo: Dnes už máme důkaz, že volání po přijetí eura je voláním po zničení ekonomiky a po tom, abychom se zařadili po bok ekonomicky rozvrácenému Řecku a Itálii. Jen něco málo přes tři roky a naše „jakoby-přijetí“ eura už stačilo k tomu, aby si naše ekonomika pohoršila, aby ztratila produktivitu. Vezměte na vědomí, že do eurozóny je jen jednosměrná jízdenka – tedy napořád.
Já v takové pokrytecké Evropě žít nechci. Evropská komise tento týden oznámila, že prý má plán, „který se neodmítá“, jak přesvědčit zbývající členy EU, které ještě nejsou v eurozóně, aby do ní vstoupily. Plán má být představen příští týden. Tím by byla integrace dokonána. Iluze, že se nás salámová metoda netýká a že bychom si pak snad dokázali ochránit naše hranice, by definitivně padla. Chci, aby naše diplomacie tuhle nabídku na větší integraci, „která se neodmítá“, tvrdě odmítla, ať už budou její technikálie jakékoliv.
Když si naposledy příslušné oddělení ministerstva vnitra nechalo v roce 2010 udělat přehled všech právních norem aktuálně platných na území České republiky, dobralo se k impozantnímu číslu 1 milion 600 tisíc kousků.
Navíc kvůli penězům z norských fondů má pak česká vláda (tedy, ehm, hlavně Ministerstvo práce a sociálních věcí), zábrany angažovat se v prosazování skutečných českých zájmů, tedy například v ochraně Norskem zadržovaných českých dětí. To raději vláda dělá první poslední, aby k nám diplomatickými cestami dostala dospělé, kteří vědomě riskovali v rizikových afrických či blízkovýchodních zemích. Ne že by to neměla dělat, naopak; je fajn, když se stát o své občany postará. Ale když už se stát dokáže postarat o ty, kdo vědomě riskovali, jak je možné, že nehne prstem pro nevinné děti? Až tak dlouhé prsty že by norské fondy měly?
Máme tu armádu singles, kterým je hodně nad třicet, mají za sebou mnoho vztahů, ale žádný nedokáží udržet, protože bez dětí je přeci tak snadné rozcházet se. Bez dětí člověk nemá motivaci podstoupit trochu nepohody a skřípající vztah držet. O co méně mají ženy dětí, o to víc mají mužů, antidepresiv, peněz a kariéry. Mají pocit, že muže nepotřebují, že je to jen sexuálně obtěžující hmyz.
Z mužů zase rostou nezodpovědní a trochu infantilní trotlové.
17 článků (2 stránky)