Sebevražedná politika Evropské unie vůči imigrantům
Autor: Marek Skřipský | Publikováno: 02.11.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči…Evropská unie hodlá zabraňovat „vykořisťování“ nelegálních imigrantů, místo aby je za porušení zákona kvapně odlifrovala do zemí původu, nemůže si vynachválit přínos imigrantů pro evropský trh, shoduje se na nutnosti integrovat přistěhovalce do společnosti a zaručuje jim právo volit do regionálních a státních zastupitelských orgánů i do Evropského parlamentu.

Je tomu jen pár dní co Evropský parlament posvětil skutečnost, že Evropská unie bude provádět společnou přistěhovaleckou politiku. Marné byly hlasy konzervativních europoslanců, které požadovaly ponechat tuto citlivou oblast v kompetencích jednotlivých národních vlád. Mnohokrát osvědčená jednotná fronta liberální levice, kovaných socialistů a zelených prosadila svou. Tentokrát se navíc do celé věci pořádně obula. Předkladatelka návrhu, Ewa Klamtová z frakce Evropská lidová strana – Evropští demokraté svůj původní návrh při čtení málem nepoznala, takže se při hlasování zdržela. Stejně se zachovali její „eurostraničtí“ kolegové, jimž se „upgrade“ ne ve všech bodech zamlouval.

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči…Evropská unie hodlá zabraňovat „vykořisťování“ nelegálních imigrantů, místo aby je za porušení zákona kvapně odlifrovala do zemí původu, nemůže si vynachválit přínos imigrantů pro evropský trh, shoduje se na nutnosti integrovat přistěhovalce do společnosti a zaručuje jim právo volit do regionálních a státních zastupitelských orgánů i do Evropského parlamentu.

Pojďme se na celou věc podívat blíže a zkusme ji rozebrat bod po bodu. Nelegální přistěhovalci nemají po mém soudu v hostitelské zemi co pohledávat. To pochopil již před mnoha lety americký prezident „Ike“ Eisenhower, když vyhlásil operaci „Mokrá záda“ během níž byli ilegální přistěhovalci vypovězeni. Evropská unie by se občas mohla od USA něčemu přiučit.

Pokud jde o přínos pro trh, mám z tohoto tvrzení velmi zvláštní pocity. Pokud vím, tak ve Francii, Velké Británii a skandinávských zemích je nezaměstnanost nejvyšší právě v arabských komunitách, které se tak nestávají přínosem pro trh, ale zátěží pro sociální systém. Tito imigranté navíc místo úřadů, obchodů či továren plní spíše vězeňská zařízení, neboť se vyznačují vysokým stupněm kriminality. Například v norském Oslu měli arabští přistěhovalci v roce 2001 na svědomí 65 % objasněných znásilnění !

Právo volit…O tom jsem psal již dříve ve svém článku „Komu prospívá multikulturalismus a politická korektnost“ Liberální levice a socialisté si zkrátka chtějí přivážet elektorát. Většina imigrantů rozhodně nebude volit konzervativní strany, které mají v programu nízké daně a důraz na tradiční hodnoty.

Hlavní je však něco jiného. Stoupající počet převážně islámských přistěhovalců se dříve či později dostane do konfliktu s hodnotami hostitelské země. Tisíce a tisíce lidí si budou přinášet naprosto odlišnou kulturu, zvyky, tradice a přesvědčení. Uvnitř Velké Británie, Francie či Švédska budou vznikat „malé Írány“ jejichž obyvatele budou k hostitelským státům naladěni většinou nepřátelsky. Představa o tom, kterak se davy islamistů touží integrovat do společnosti je falešná. „Muslim nemá vlast“ hlásají respektovaní imámové, jejichž slova jsou pro mnohé islámské přistěhovalce nepsaným zákonem. Převážná část přistěhovalců se nechce stát Angličany, Španěly nebo Nory se vším co to obnáší. Národnost je do určité míry otázkou identifikace, přičemž ochota identifikovat se s hostitelskou zemí u muslimů obecně není příliš vysoká. Jistě se objeví nemnoho – hlavně mladých – imigrantů, kteří se budou chtít stát loajálními občany hostitelských států. Ti ovšem mají velkou pravděpodobnost toho, že zažijí peklo na zemi. Urážky, vyhrožování, napadání a někdy i vraždy. Tak se islámské komunity chovají k odpadlíkům, jak ukázaly nedávné případy v Německu a Francii. Těch, kteří i přes takto tvrdý nátlak chtějí být loajálními Brity či Švédy, si hluboce vážím a mají můj nesmírný obdiv. Jistě jde o slušné a charakterní osoby. Žel Bohu, je jich hrstka. Většina islámských přistěhovalců stojí na úplně jiné straně.

Ano integrace přistěhovalců je nutná. V případě islámských imigrantů, kteří tvoří většinu přistěhovaleckých vln, však bývá obyčejně neúspěšná. Tomuto faktu se přirozeně nikdo nediví. Tedy nikdo kromě naivních multikulturalistů, kterým se před očima hroutí jejich utopie, což si tvrdošíjně odmítají přiznat.

Na závěr jedno malé zamyšlení z pera Pata Buchanana, které vystihuje situaci více než věrně. „Nekontrolované přistěhovalectví hrozí zničit národ v němž jsme vyrůstali a proměnit…v konglomerát národů, které nemají téměř nic společného – ani dějiny, ani jazyk, ani kulturu, ani víru a ani předky. To je balkanizace…Velké evropské národy se začaly drobit.“

O jevech, které taková balkanizace přináší se jistě nemusím rozepisovat…

Marek Skřipský
Člen VV Mladé pravice