Referendum ano. Ale jaké?
Autor: Marek Loužek | Publikováno: 31.01.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace
Mělo by se konat referendum o evropské ústavě? Pokud ano, mělo by být pouze konzultativní, nebo rozhodovací? Mělo by se referendum konat v celé EU v jeden den? Stačí pro vyjádření souhlasu nadpoloviční většina voličů, nebo by mělo být stanoveno minimální kvórum volební účasti?

Mělo by se konat referendum o evropské ústavě? Pokud ano, mělo by být pouze konzultativní, nebo rozhodovací? Mělo by se referendum konat v celé EU v jeden den? Stačí pro vyjádření souhlasu nadpoloviční většina voličů, nebo by mělo být stanoveno minimální kvórum volební účasti?

Ačkoli většina české politické scény se shoduje na uspořádání referenda o evropské ústavě, detaily zatím chybějí. Prohlášení, že ten či onen politik souhlasí s referendem k euroústavě, říká jen velmi málo o podrobnostech konání. Existují různé typy referend, které se od sebe liší jako nebe a dudy.

V některých zemích je povinnost uspořádat referendum k určité otázce, včetně celkové revize ústavy (Maďarsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko). Ve většině zemí je referendum nepovinné, tj. lze je uspořádat k určitému tématu buď z podnětu ústavního orgánu, nebo na popud lidové iniciativy.

Referenda mohou být buď rozhodovací nebo konzultativní. Rozhodovací znamená, že pravoplatné vyjádření voličů k určité otázce je pro politiky závazné. Tak je tomu při přenosu pravomocí na mezinárodní organizaci v Dánsku, dále v Irsku, Francii, Polsku, Portugalsku či Rakousku. Závazné bylo i loňské referendum o vstupu do EU v ČR.

V konzultativním referendu berou politici vyjádření voličů pouze jako vodítko, které musí posvětit vlastním rozhodnutím. Takové nezávazné referendum lze uspořádat v Norsku, Španělsku, Švédsku (o otázkách ústavy) a ve Velké Británii. Rozhodnutí o přijetí zákona či ratifikaci smlouvy je tedy i přes výsledek referenda ponechán na parlamentu.

V některých zemích je pro platnost výsledku referenda navíc vyžadována minimální účast voličů. Např. ve Velké Británii musí být v referendu pro většina hlasujících, ale současně alespoň 40 % oprávněných voličů. V Itálii platí minimální kvórum pro volební účast v referendu 50 % oprávněných voličů.

I kdyby se referendum o evropské ústavě konalo v EU v jediný den, jak navrhovalo Rakousko, zdaleka to nezajistí stejné podmínky konání ve všech zemích. Varianta, že by evropskou ústavu schvalovala nadpoloviční většina evropských voličů bez ohledu na národní rozdíly, je nepřijatelná.

Spojovat referendum o euroústavě s obecným referendem je nesmysl. Rovněž dojem, že jediné řešení je zopakování modelu loňského referenda o vstupu do EU, je mylný. Datum není až tak klíčové. Podstatnější je položená otázka. Existují však dobré důvody požadovat, aby výsledek referenda prošel přísnějším ratifikačním procesem.

Ideální je zeptat se voličů: souhlasíte s odmítnutím evropské ústavy a zachováním státní svrchovanosti ČR? Pokud by se politická elita na takové věcné otázce neshodla a položila otázku nikoli po odmítnutí, nýbrž po schválení evropské ústavy, mělo by být pro platnost takového referenda vyžadováno minimální kvórum volební účasti.

Parlament by se neměl zříkat odpovědnosti za případné přijetí či odmítnutí evropské ústavy. Jednou možností je konzultativní referendum a výsledek posvěcený ústavní většinou parlamentu. Zrcadlovou variantou je rozhodovací referendum až poté, co o přijetí euroústavy rozhodne parlament ústavní většinou.

Námitka, že jde o zbytečně složitý ratifikační proces, neobstojí. Pro změny ústavy existují složité procedury všude na světě. Např. ve Švédsku když parlament změní ústavu, se musí konat nové volby a nový parlament musí rozhodnutí posvětit. Někdy se musí konat i referendum.

Jde o to najít mechanismus, aby o ústavních změnách nemohla rozhodnout náhodně utvořená většina poslanců či hlasujících občanů. Faktické rozhodnutí za přijetí euroústavy by mělo zůstat na parlamentu. Evropská ústava musí projít parlamentem ústavní většinou, protože se stane součástí ústavního pořádku České republiky.

Jen s přimhouřením všech očí lze připustit variantu, že euroústava projde jediným schvalovacím krokem – rozhodovacím referendem. Pak je však zcela nezbytné požadovat minimální kvórum volební účasti, např. polovinu oprávněných voličů. Představa, že tak závažný krok, který rozhodne o omezení státní svrchovanosti ČR na několik desetiletí, rozhodne referendum např. při účasti 30 %, je nepřijatelná.

Lidové hlasování se konat může a dokonce je to žádoucí. Evropskou ústavu však musí současně schválit buď ústavní většina zákonodárců, nebo se pro ni vyslovit alespoň polovina oprávněných voličů.

Marek Loužek
MF Dnes, 8.1.2005
Převzato z www.cepin.cz