Multikulturalismus v plamenech
Autor: Jiří Karas | Publikováno: 08.03.2007 | Rubrika: Kulturní válka
Ilustrace
Spojovat násilí afrických a arabských přistěhovalců s nacistickým se může zdát nepatřičné jen na první pohled. Oba časově vzdálené děje spolu souvisí už v podhoubí.Z posedlosti nenávistí ke křesťanským hodnotám a tradicím vychází i současná krize, projevující se hořícími auty a přistěhovaleckým terorem. V době, kdy miliony těchto imigrantů a jejich potomků hrozí civilizačním střetem, jaký Evropa dosud nezažila.

Ve francouzských městech mnoho nocí hořela auta, školy, radnice, kostely, nemocnice. Po policistech, kteří se tomu snažili bránit, žháři pálili z brokovnic. Teroristé řízení z radikálních mešit vyhrožují a rozsévají mezi obyvatelstvem strach. První člověk brutálně zbitý násilníky umírá. Začínají nové „noci dlouhých nožů“?

Spojovat násilí afrických a arabských přistěhovalců s nacistickým se může zdát nepatřičné jen na první pohled. Oba časově vzdálené děje spolu souvisí už v podhoubí. Nemusíme se vracet až k francouzské revoluci, která podlomila světový řád autority a pořádku. Stačí si připomenout odtud vycházející ideologii marxismu-leninismu: požadavek totální likvidace náboženství jako „opia lidu“, třídní nenávist a diktaturu proletariátu. Z posedlosti nenávistí ke křesťanským hodnotám a tradicím vychází i současná krize, projevující se hořícími auty a přistěhovaleckým terorem.

 Také evropské „elity“ ve své době propadly levičácké ideologii tzv. left-liberalismu. Na neatraktivní pracovní místa začaly masově importovat levné pracovníky z bývalých kolonií. Činily tak bez ohledu na socio-kulturní rozdíly z pohodlného pragmatismu i z pocitu pseudoboží všemohoucnosti. Jako vedlejší účinek si od toho liberálové slibovali rozbití tradičních struktur, které se jim zdály příliš konzervativní, nepohodlné a „zpátečnické“ - především proto, že trvaly na dodržování mravního řádu.

Vedlejší účinek liberálního odklonu od přirozených zákonů a evropských tradic se dostavil. Ovšem ne v podobě zdecimování křesťanských hodnot, ale nyní již otevřeného útoku na tradiční evropskou civilizaci. Zápalné „Molotovovy koktejly“ ukazují na zcela jiné tradice: na dějiny anarchie a krvavých revolucí. Omlouvat teror sociálními příčinami mohou jen ti, kteří programově přilévají olej do ohně. Stejné falešné hlasy „omlouvají“ i vraždění bezbranných civilistů islámskými teroristy.

 Zdá se, že naivní pohádka o multikulturalismu končí. Zvolený způsob integrace se u nepřizpůsobivých přistěhovalců neosvědčil a ani nemohl osvědčit. Problém je v tom, že omyl byl poznán pozdě. V době, kdy miliony těchto imigrantů a jejich potomků hrozí civilizačním střetem, jaký Evropa dosud nezažila.


Jiří Karas, bývalý poslanec PČR