Pokud jste z kterékoli země EU a vlastníte bankovní účet, tento článek je určen právě pro vás. Není to dobrá zpráva. Celý globální finanční systém balancuje na pokraji chaosu
Autor: Michael Snyder | Publikováno: 04.01.2016 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace
Tento nový systém se zakládá na praxi bankovních bail-inů, jichž jsme byli svědky před několika lety na Kypru. Pokud si to dobře pamatujete, při krachu banky musel každý, kdo měl na kontě více než 100.000 euro, přispět svými úsporami k záchraně banky. Teď se budou přesně tytéž principy vztahovat na celou Evropu. A jelikož celý globální finanční systém balancuje na pokraji chaosu, určitě to není dobrá zpráva pro ty, kteří mají ve vratkých evropských bankách uloženo větší množství peněz.

Pokud jste z kterékoli země EU a vlastníte bankovní účet, tento článek je určen právě pro vás. V pátek 1. ledna 2016 vstoupil v platnost nový systém „bail-inů“ (tedy systém záchrany bank z peněz daňových poplatníků) pro všechny evropské banky.  Tento nový systém se zakládá na praxi bankovních bail-inů, jichž jsme byli svědky před několika lety na Kypru. Pokud si to dobře pamatujete, při krachu banky musel každý, kdo měl na kontě více než 100.000 euro, přispět svými úsporami k záchraně banky. Teď se budou přesně tytéž principy vztahovat na celou Evropu. A jelikož celý globální finanční systém balancuje na pokraji chaosu, určitě to není dobrá zpráva pro ty, kteří mají ve vratkých evropských bankách uloženo větší množství peněz.

 

Níže sdílíme část oznámení o tomto novém bail-inovém systému, který pochází přímo zoficiálních internetových stránek Evropského parlamentu. Všimněte si prosím, že EP výslovně uvádí, že „nezajištění vkladatelé budou posledními, kterých se nové opatření dotkne“.   Míněno je ve skutečnosti to, že pokaždé když selže nějaká evropská banka, bankovní úřady okamžitě půjdou po vašich soukromých bankovních účtech, jakmile vysají peníze akcionářů a majitelů dluhopisů. Takže pokud máte v některé evropské bance uloženo více než 100.000 eur, budete v případě bankovního krachu na ráně.

Směrnice zavádí bail-inový systém, který má zajistit, že daňoví poplatníci budou v případě krachu těmi posledními, kteří by měli platit účty za postiženou banku. V případě bail-inu budou věřitelé nuceni (podle předem definované hierarchie) vzdát se části nebo všech svých aktiv, aby pomohli banku udržet naživu.  Nový systém bail-inů začíná platit 1. ledna 2016.

Ve směrnici uvedený postup pro bail-iny požaduje po akcionářích a držitelích dluhopisů, aby jako první nesli břímě bankovního bankrotu. Nezajištěných vkladatelů (s depozitem přes €100.000) by se bail-in měl týkat jakoposledních, v mnoha případech i až poté, co do hry vstoupí finanční fondy pro řešení problémů bank a státní Fond pro pojištění vkladů v zemi, kde banka sídlí. Menší střadatelé by podle směrnice v každém případě měli být z jakéhokoli bail-inu, tedy zachraňování banky ze svých vlastních úspor, vynecháni.

Přesto, jak jsme již zažili v minulosti, se tato pravidla v případě velké krize mohou změnit přes noc.

Takže se drobní střadatelé mohou ujišťovat, že pokud mají na kontě méně jak 100.000 eur, budou před bail-inem v bezpečí, ale to nutně neznamená, že se tak stane.

Je také důležité poznamenat, že na instituce byl vyvíjen velký tlak, aby vše urychleně „klaplo“ do začátku nového roku. Pravdou je, že na konci října Evropská komise  dokonce žalovala šest členských zemí, které dosud neschválily legislativu, v níž se příjímají nová pravidla bail-inů…

Evropská komise začala podnikat právní kroky proti vzpurným členským státům, včetně Nizozemska a Lucemburska, u nichž co se nepodařilo zavést „pravidla na ochranu evropských daňových poplatníků“, kteří by měli ze svého zaplatit potřebné miliardy pro státní pomoc bankám.

Šest zemí stane před Evropským soudním dvorem (ESD) za to, že i nadále blokují nové „bail-inové“ právo a odmítají je ratifikovat do svých vnitrostátních právních předpisů, uvedla Evropská komise ve čtvrtek 25.12.

Proč vyvíjela Evropská unie v této záležitosti takový tlak a spěch?

Existuje konkrétní důvod, proč je tak důležité datum 1.ledna?

To budeme i nadále sledovat – mějme oči dokořán.

Mezitím také došlo k významným změnám v USA. Fed nedávno přijal nové pravidlo, které omezuje jeho pravomoci ohledně toho, co může učinit pro záchranu „bank příliš velkých na krach“.   Následující informace pochází z CNN …

Federální rezervní systém zkracuje své záchranné lano pro velké banky, které se octnou ve finančních potížích.

Fed v pondělí 28. 12. oficiálně přijal nové normy, které omezují jeho schopnost směřovat záchranné peníze do krachujících bank.

Teoreticky by nová pravidla měla odstranit představu, že jsou banky Wall Streetu jsou „příliš velké na bankrot.“

Pokud by toto nové pravidlo platilo během poslední finanční krize, Fed by nebyl schopen uvolnit peníze na záchranu společností AIG nebo Bear Stearns. Konečný výsledek poslední krize by tak býval mohl být úplně jiný.  Zde jsou další informace z   CNN …

Podle nového pravidla krachující banky, – nebo ty, které co nevidět ohlásí default – již nebudou moci přijímat mimořádné finanční prostředky od Fedu, a to za žádných okolností.

Pokud by toto pravidlo bylo platilo v dobách poslední finanční krize, Fed by býval nemohl půjčit záchranné peníze pojišťovacím gigantům AIG a Bear Stearns, uvedla předsedkyně Fedu, Janet Yellenová.

Takže pokud Federální rezervní systém během příští krize nebude schopen sanovat (bail-inem zachránit) tyto velké finanční instituce, co se bude dít?

Dočkají se Američané bail-inu v evropském stylu, kdy zkrachuje velká banka a zaplatí to poplatníci?

A jak bude takový americký „bail-in“ přesně vypadat?

Počátkem tohoto roku, jsem na svém blogu diskutoval o tomto konceptu „bail-inů“, …

V podstatě se stane to, že aktiva jsou převedena z rukou „střadatelů“ v bance do vlastnictví banky samotné, aby se tak uchovala její solventnost. To znamená, že pokud velké banky v Evropě zkrachují, věřitelé a akcionáři by mohli přijít o všechno. A pokud by jejich „příspěvek“ na záchranu bank nebyl dost, museli by přispět „svým dílem“ i majitelé soukromých bankovních účtů, jejichž jmění by krach mírně „očesal“, jako tomu bylo v případě Kypru.   Ve skutečnosti ta fraška s Kyprem bude použita jako předloha pro velkou část nové právní úpravy, která bude uzákoněna v celé Evropě!

Mnoho Američanů se domnívá, že jak jednou vloží peníze do banky, že mají právo od banky „své“ peníze dostat kdykoli zpátky. Ale pokud si budou chtít vyzvednout své peníze všichni najednou, nebude mít banka dost prostředků.   Banky si totiž ponechávají jen malou část aktiv v hotovosti, aby mohly vyhovět požadavkům lidí, kteří si vybírají na běžné denní bázi.   Zbytek peněz banka vezme a investuje tak, co je podle ní nejlepší.

Máte-li peníze v bance, která se potápí, má sice banka povinnost vám peníze vrátit, ale možná to nebude v jejích silách. Tehdy přichází do hry FDIC (federální pojišťovna vkladů).   FDIC údajně zaručuje bezpečnost vkladů členských bank, ale pro daný okamžik má bohužel po ruce také jen minimální množství peněz.

Pokud by přišla velká krize, která způsobí, že banky po celých Spojených státech začnou selhávat jako domečky z karet, přepadne federální pojišťovnu FDIC panika. Při takovém scénáři by musela FDIC požádat Kongres o obrovské množství peněz, a protože vláda již každoročně má obří deficit, musela by sehnat finanční prostředky jakoukoli možnou cestou.

Osobně mi přijde velmi zajímavé, že se v Evropě a americkém Fedu tak dalekosáhle mění pravidla, zatímco stojíme na prahu nové globální finanční krize.

Vědí centrální bankéři něco, co zbytek lidí neví?

Buďte na své peníze převelmi opatrní, protože jsem přesvědčen, že „bankovní bail-in“ se brzy stane celosvětovou skutečností.

 

Autor Michael Snyder

O autorovi

Michael Snyder je spisovatel, řečník a aktivista, který píše a edituje svůj vlastní blogAmerican dream a Economic Collapse Blog.Sledujte ho na   Twitteru zde.

Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/12/january-1-2016-the-new-bank-bail-in-system-goes-into-effect-in-europe.html