Klaus: Frustrují mne ambice unijních politiků
Autor: Redakce | Publikováno: 12.07.2007 | Rubrika: Rozhovory
Ilustrace
Příliv imigrantů mění Evropu.Vidím to jako ohrožení. Nezlobím se však na imigranty, ale na Evropany, kteří je sem přivedli. Existují dvě skupiny Evropanů zodpovědných za příliv miliónů cizinců na náš kontinent. První skupinu tvoří ideologové, kteří po tři poslední desetiletí propagují doktrínu multikulturalismu, kteří nás přesvědčují, že každý je v pořádku, že každý může být našim sousedem. Považuji tuto doktrínu za mylnou.

Bude za Vašeho funkčního období vyvěšena nad Pražským hradem vlajka Evropské unie?Nevidím pro to důvod a je to mé neměnné stanovisko. Nedávný unijní summit mne v tomto přesvědčení pouze utvrdil. V  preambuli nové smlouvy EU není o unijní vlajce ani slovo.

Často se zmiňujete o tom, že jste frustrován tím, co se v Unii děje. Je dnes situace v Evropě natolik dramatická?Evropa jako světadíl existuje, stejně jako existovala před staletími. A tato Evropa mne nefrustruje. Frustrující jsou ambice EU, jejích politiků a zákonodárců, kteří chtějí všechno centralizovat a řídit shora. Je třeba rozlišovat Evropskou Unii a Evropu. To je zcela zásadní věc. Evropa je zeměpisná oblast. Evropskou unii vytvořili lidé.

Má existence takové organizace vůbec smysl? Evropskou integraci potřebujeme, ale pod tímto pojmem já rozumím liberalizaci, likvidaci veškerých bariér a hranic, zajištění svobody člověka. Potřebujeme také co možná nejméně právních omezení a regulací. Toto pro mně znamená termín „evropská integrace“. Zcela jiným procesem je unifikace Evropy. Nemyslím si, že ta je nezbytná a užitečná.

Chtěl byste, aby Česká republika vystoupila z Unie, kdyby to bylo možné?Taková varianta neexistuje. Do Evropy patříme a na evropské integraci se musíme a chceme podílet.

Proč se Česká republika rozhodla podpořit Polsko během posledního summitu Unie v Bruselu?Polsko považujeme za přítele. Musím přiznat, že se sám vždy snažím – když se během unijních summitů chci ujmout slova – rozhlížet, zda bude někdo ochoten zvednout ruku a říci: „Souhlasím s Vámi.“

Má pro Vás nějaký význam skutečnost, že v Polsku je u moci pravice?Plně respektuji suverenitu Polska a nehodnotím jeho vnitřní politiku. Nepletu se do problémů školství či stávky lékařů. Pro mně je důležité, jak se Polsko chová během unijních jednání, jaká je jeho pozice v Evropě. A mohu rozhodně říci, že se mi mnohem víc líbí pozice Polska Lecha Kaczyńského než jeho předchůdců. V mé terminologii byl Aleksander Kwaśniewski rozhodným zastáncem evropské federace. Kaczyński je blíž mému stanovisku, že základem integrace jsou národ a stát. Zdůrazňuji však: to je moje terminologie. Ani prezident Kaczyński, ani Kwaśniewski ji nepoužívají.

Umíte si představit Polsko v roli regionální mocnosti?Polsko je větší než ostatní země regionu a z toho důvodu hraje větší roli. Toť vše. Střední a východní Evropa není uspořádána tak, aby umožnila jedné zemi získat pozici lídra. Nechť to tak zůstane.

Potřebují naše země protiraketový štít?Nerad bych nyní pronášel ostřejší slova než během návštěvy prezidenta Bushe v Praze. Řeknu jen, že mnohem větší zájem mám o výstavbu protiraketového štítu jako symbolického gesta vyjadřujícího dobré transatlantické vztahy a udržení a posílení česko-amerických vztahů. Nechceme být zcela závislí na EU. Pro zachování rovnováhy chceme mít mocného spojence v podobě Spojených států.

A jakým spojencem je Polsko?Polsko pro mně vždy bylo velmi přátelskou zemí. Já a moje žena milujeme hory a od doby, kdy se otevřely hranice na Západ, pobývám častěji v Rakousku než v Polsku; z Prahy tam jedu autem tři hodiny. Ale v dobách komunismu bylo Polsko zemí, kterou jsem navštěvoval častěji než kteroukoliv jinou. Nejdříve, od konce 50. let jsem hrával v Polsku basketbal. Později jsem přijížděl jako vědecký pracovník Československé akademie věd. Po roce 1968 byla situace v Československu velmi složitá a já jsem se mohl účastnit mezinárodních konferencí pouze v Polsku a Maďarsku. Polsko jsem navštívil také v záři 1989, kdy byla vytvořena první nekomunistická vláda. Jel jsem do Varšavy v neděli večer nočním vlakem, ale víkend jsem strávil na naší chalupě v jižních Čechách. Je to stará usedlost. Nebyla tam televize, neposlouchali jsme rádio a nečetl jsem noviny. O tom, že byla vytvořena Mazowieckého vláda, jsem se dozvěděl až na nádraží ve Varšavě. Řada nových ministrů byla mými akademickými kolegy. Proto je můj vztah k Polsku jiný než u běžného Čecha.

Co dnes nejvíce ohrožuje Evropu?Centralizace rozhodovacího procesu v EU. Stále větším problémem je také absence demokracie. Je to pro mně stokrát důležitější než ohrožení dodávek ropy z nějaké země.

A jedná-li se o tradiční hodnoty?Nevidím bezprostřední souvislost s EU, je to obecnější problém. I když jedna hypotetická souvislost zde možná je. Mám na mysli oslabení národního státu, s čímž je spojeno také oslabení řady tradičních hodnot. V tomto kontextu další unifikování Evropy může mít na změnu systému hodnot vliv.

Jaká je role imigrantů?Příliv imigrantů mění Evropu. Česká republika ale zatím patří k těm šťastným zemím, ve kterých je počet imigrantů relativně nízký, i když je mnohem vyšší než v minulosti. Nedávno jsem 15 km od Prahy hrál v malé obci s přáteli tenis. V restauraci, kde jsme večeřeli, byla skupina asi 20-25 Číňanů s dětmi. Takovou skupinu Asiatů bychom před deseti lety neviděli dokonce ani v centru Prahy. Svědčí to o fundamentální, radikální změně.

Ohrožují podle Vašeho názoru imigranti Evropu?Vidím to jako ohrožení. Nezlobím se však na imigranty, ale na Evropany, kteří je sem přivedli. Existují dvě skupiny Evropanů zodpovědných za příliv miliónů cizinců na náš kontinent. První skupinu tvoří ideologové, kteří po tři poslední desetiletí propagují doktrínu multikulturalismu, kteří nás přesvědčují, že každý je v pořádku, že každý může být našim sousedem. Považuji tuto doktrínu za mylnou. Druhou skupinu tvoří evropští socialisté, kteří vytvořili v Evropě sociální stát založený na sociální politice, která nemotivuje Evropany k práci. To oni vytvořili systém, ve kterém relativně bohatí Evropané nechtějí vykonávat určitá povolání. Proto jsou potřební imigranti. Nejsou to islámští ideologové či al Kaida, kdo nese zodpovědnost za přistěhovalce a problémy, které s nimi souvisí, nýbrž sami Evropané.

Říkáte, že nemáte nic proti homosexuálům, nýbrž proti homosexualitě. Máte rád ženy, ne však feminismus. Jste proti všem -ismům?Jsem klasický liberál, který je rozhodně proti všem -ismům tohoto typu. V tomto smyslu mám blíže ke stanovisku Polska než jiných zemí. Multikulturalismus je nebezpečná ideologie. Jsem pro perfektní sousedské vztahy. Chci mít v domě dobré sousedy. Když si zapomeneš koupit sůl, můžeš zaklepat na jejich dveře a půjčit si ji. Děti souseda si hrají s tvými dětmi. Dveře našich bytů však zůstávají zamčené na klíč. Pokud si chci se sousedem promluvit, musím zaklepat nebo zazvonit. A multikulturalismus likviduje nejen klíč, ale i dveře, nebo navrhuje, aby byly vždy otevřené.

Takže homosexuálové a feministky by měli hlásat svoje hesla doma a nesnažit se s jejich pomocí spasit svět?Mám řadu vyhrocených názorů. Nechci ale veřejně bojovat se všemi, se kterými nesouhlasím. Proto mi dnes stačí boj s europeismem, environmentalismem a multikulturalismem.

Považujete současné ekologické fanatiky za větší ohrožení než komunisty?Neříkám, že jsou větším ohrožením. Pouze říkám, že komunismus dnes není reálným ohrožením pro svět; zatímco ideologie environmentalismu je. Napsal jsem knížku s podtitulem: „Co je větším ohrožením, klima nebo svoboda?“ A jsem čím dál tím více přesvědčen, že ohroženo není klima, nýbrž svoboda. Ekologičtí fanatici zneužívají hesla o ochraně životního prostředí, aby nás mohli řídit, aby mohli vládnout světu, aby mohli ovlivňovat náš život způsobem, který je pro svobodného člověka absolutně nepřijatelný. Je třeba zničit hysterii kolem této ideologie.

Jak?Jezdím po světě, poskytuji rozhovory, píšu. Moje kniha vyšla před šesti týdny a stále je na prvním místě mezi bestsellery v České republice.

Považují Vás vědci za šílence?Ne. Dostávám od řady z nich stovky e-mailů. Kromě toho environmentalismus není otázkou vědy. Hesla, která hlásá G8 či Evropská unie, týkající se klimatických změn jsou iracionální.

V žebříčcích popularity a důvěryhodnosti máte obrovský náskok před ostatními politiky. Co to v sobě má Václav Klaus?Snad jistou osobitost. Mám své názory, které nezmění útoky vlivných novin a politiků. Všichni ví, že nejsem jako korouhvička a neměním názory podle směru větru. Jezdím po celé naší zemi, navštěvuji lidi.

Proslul jste také politicky nekorektními výroky. Často předem upozorňujete: „Teď řeknu něco, co je politicky nekorektní.“ Vždy proti proudu?Politická korektnost je tragédií dnešní doby. Během oficiální návštěvy Islandu o mně premiér této země prohlásil: „Václav Klaus je velmi často politicky nekorektní, nejčastěji je však korektní politicky.“ Velmi se mi to líbí.

Katarzyna Zuchowicz, rozhovor pro polský deník Rzeczpospolita, 5.7.2007

 

www.klaus.cz