Jak nás Petráček konečně poučil
Autor: Ladislav Jakl | Publikováno: 01.10.2007 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Ubohý text sesmolil Zbyněk Petráček (Planeta podle Honzíkovy cesty, LN, 24. 9.), aby předvedl, jak si čeští patologičtí klausobijci představují debatu o vážných věcech. Petráček mluví o prezidentově „okaté neznalosti.“ Už jsem dlouho neviděl, že by si někdo ve své zaslepenosti takhle naběhl. Bude Petráček psát o lomu světla v kysličnících železa, až třeba někdo napíše varování před rudým nebezpečím? Asi ano, papír snese vše.

 

Ubohý text sesmolil Zbyněk Petráček (Planeta podle Honzíkovy cesty, LN, 24. 9.), aby předvedl, jak si čeští patologičtí klausobijci představují debatu o vážných věcech.

O prezidentově projevu na konferenci OSN o klimatických změnách už dopředu mluví   jako o „bizarních blábolech“, „nálepkách“, „paušalizaci“ a „ignoranci“. To se v redakci LN fakt nenajde jediný soudný člověk, který by Petráčkovi vysvětlil to, co by určitě pochopil každý páťák?

Petráček nemá žádný argument, tak se vytasil s polemikou s názvem knihy Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta. I dítě pochopí, že Václav Klaus nemluví o polarizaci světla domodra zemskou atmosférou ani o barvě chlorofylu. Mluví o modré barvě svobody a zelené barvě militantní environmentalistické ideologie. Mluví o symbolech. Zbyňku Petráčku, ty barvy představují symboly způsobu myšlení, víte?

Všichni to pochopili, jen se sebou náramně spokojený Petráček napíše čtvrt novinové strany poučování o tom, jakou barvu má Země z vesmíru a proč. A na základě toho se snaží zesměšnit svého prezidenta, který to asi neví. K smíchu je ale spíše Petráčkova školní práce.

Petráček také už dopředu ví, že se prezident v OSN setká se „zásadní a odborně podloženou oponenturou.“ Bohužel tak daleko nejsme. Většina světových politiků si neklade nepopulární otázky a naskakuje na módní oteplovací téma bez potřeby jakýchkoli argumentů. Schyluje se k přijímání zásadních opatření a nikdo se nenamáhá se seriózní bilancí: toto by se stalo, kdybychom bolestně nepřiškrtili světovou ekonomiku a svobodu člověka, toto se stane, když to uděláme. Proto jel Václav Klaus do New Yorku, aby vůbec ve všeobecném třeštění někdo konečně zvolal: smíme takhle řezat, měřili jsme už dost?

Petráček mluví o prezidentově „okaté neznalosti.“ Už jsem dlouho neviděl, že by si někdo ve své zaslepenosti takhle naběhl. Bude Petráček psát o lomu světla v kysličnících železa, až třeba někdo napíše varování před rudým nebezpečím? Asi ano, papír snese vše.  

 

Ladislav Jakl

 

psáno pro LN