Rodina potřebuje odstátnit
Autor: Marek Loužek | Publikováno: 16.11.2007 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Rodina je přirozenou buňkou společnosti. Regulace a postátňování rodiny má smrtící důsledky. Státy blahobytu rodinu pohltily a úplně vyprázdnily její obsah. Rodina by měla být deetatizována a navrácena ke svým tradičním kořenům. Dobrovolná solidarita je lepším nástrojem sociální pomoci než státní

Rodinná politika trpí přehnanou etatizací. Zasloužila by uvolnit a navrátit se k tradičnímu modelu rodiny založeného na přirozené, dobrovolné solidaritě, nikoli solidaritě vynucované státem.

Rodinná politika v Evropě je založena na státním přerozdělování. Vývoj rodiny v jednotlivých zemích závisí na historickém vývoji, hodnotových orientacích, hospodářské situaci i kulturních faktorech. Státy blahobytu, které vydávají více prostředků na sociální ochranu, se dostaly v posledních desetiletích do krize. Globalizace a daňová konkurence vede k oslabení příliš štědrých sociálních systémů.

Od 70. let rodinné politiky evropských států na Západě i Východě čelily několika trendům: snížila se plodnost, zvýšily se počty rozvodů a počty neúplných rodin, rozšířila se nesezdaná soužití a zvýšily se počty dětí narozených mimo manželství, vzrostla ekonomická aktivita žen. Tyto změny se souhrnně označují jako druhý demografický přechod. Reakce politik na tyto změny byly různé.

Liberální model
Měli bychom se inspirovat liberálním anglosaským modelem, který se v principu nevměšuje do rodinných vztahů. Rodina zde není nijak zvlášť podporována a stát intervenuje pouze v krizových situacích. Liberální model nepreferuje ani tradiční jednokariérový, ani dvoukariérový model. Pomoc v rodině se dohodne podle individuálních podmínek mezi členy rodiny.

Sociální politika by měla stavět na modelu testovaných dávek, tj. podmíněných příjmem nebo ekonomickým statusem. Moc státu nad rodinou by měla být omezena a rodině vrácen její tradiční smysl. Prodiskutujme rodinnou politiku podle jejích jednotlivých kamenů: porodné, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, přídavky na děti, daňové úlevy, služby péče o děti.

Porodné: lze si klást otázku po jeho samotné existenci. USA, Rakousko a dokonce ani Švédsko porodné nemají a děti se tam rodí. V podílu porodného vůči průměrné mzdě předstihuje ČR většinu evropských zemí. V ČR jde navíc o dávku plošnou, nezávislou na příjmu rodiny. Pokud už porodné existuje, mělo by být podmíněno příjmem rodiny, jak je tomu v Itálii, ve Španělsku, Polsku a Velké Británii. Pohřebné lze zrušit úplně.

Mateřská dovolená: Česko patří mezi země s nejdelším obdobím nároku na peněžitou dávku v mateřství nejen v Evropě, ale i na světě. Nárok na placenou mateřskou dovolenou po dobu 28 týdnů je naprostým unikátem. ČR vyplácí na mateřské dovolenou přes čtyři průměrné mzdy, zatímco ve Francii a SRN jsou to jen dvě průměrné mzdy. Podpora v mateřství by měla být snížena, respektive zkrácena její délka.

Podobné je tomu u rodičovské dovolené. Délka pobírání české rodičovské dovolené čtyři roky byla něčím mimořádným. Měla by být zkrácena, aniž by bylo třeba navyšovat její hladinu. Zdvojnásobení rodičovského příspěvku před volbami zatížilo daňové poplatníky o 17 miliard korun ročně. Snížení porodného z 17 000 Kč na 15 000 resp. 13 000 Kč, které přináší vládní batoh, je málo razantní.

Dobrovolná solidarita
Přídavky na děti: USA, Španělsko ani Itálie přídavek na dítě nemají, a děti se u nich rodí. Dokonce i studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (Matějková, Paloncyová, 2004) přiznává, že vztah mezi výší přídavků na děti a úrovní plodnosti je nulový, respektive mírně negativní. V zemích, kde jsou tučnější přídavky na děti, je proto nižší plodnost než v zemích s méně štědrými přídavky. Přídavky na děti by měly být redukovány.

Daňové úlevy - vůbec by neměly existovat. V systému rovné daně by měla existovat jedna základní odpočitatelná položka. Každý poplatník, bez ohledu na počet dětí, bude platit stejnou sazbu daně. To je v souladu s daňovou spravedlností. Společné zdanění manželů ztratí smysl. Vázat zaplacené daně na počet dětí zavání populačním inženýrstvím. Lepší než daňová privilegia rodin s dětmi je rovná daň.

Mateřská dovolená: ČR patří mezi země s nejdelším obdobím nároku na peněžitou dávku v mateřství nejen v Evropě, ale i na světě.

Zařízení péče o děti: jesle a mateřské školky nejsou součástí povinné školní docházky, a proto by měly být provozovány na čistě tržní bázi, s využitím školného. Vtip, že domovy důchodců jsou trestem dětí za jesle a mateřské školky, není žádným přeháněním. Rodina je ideálním prostředím pro výchovu dětí, předškolní kolektivní zařízení jsou méně dokonalé. Kdo si je chce zaplatit, může, ale na privátní bázi.

Rodina je přirozenou buňkou společnosti. Regulace a postátňování rodiny má smrtící důsledky. Státy blahobytu rodinu pohltily a úplně vyprázdnily její obsah. Rodina by měla být deetatizována a navrácena ke svým tradičním kořenům. Dobrovolná solidarita je lepším nástrojem sociální pomoci než státní.

 

51PRO