Odborníci říkají, že u homosexuálů existuje větší pravděpodobnost sexuálních úchylek a že budou zneužívat děti
Autor: Tomio Okamura | Publikováno: 26.11.2018 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Za prvé psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, PhD. říká, cituji: "Homosexuálové jsou výrazně nehomogenní, značně uzavřená minorita. Někteří sice opravdu dosahují oné plné psychické a sociální pohody, ale obecně platí, že homosexuálové mívají ve své minulosti mnohem větší procento zneužití a týrání než ostatní populace," což je mi samozřejmě líto. Nicméně pan psycholog pokračuje: "S týráním a zneužíváním v dětství jde samozřejmě i větší pravděpodobnost opakování těchto vzorců v jejich životě s případnými svěřenými dětmi. Bohužel je i větší pravděpodobnost doprovodných sexuálních úchylek."

Ve Sněmovně pokračuje debata o uzákonění manželství homosexuálů, které prosazují poslanci hnutí ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, KSČM, a TOP 09 - chtějí zrušit manželství jako muže a ženy, zrušit tátu a mámu - a chtějí to nahradit definicí, že je to vztah dvou lidí. S tím SPD nesouhlasí. Další důvod, proč je potřeba být součástí vládní konstelace místo ČSSD, abychom mohli prosazovat program SPD. Hnutí SPD považuje sexuální orientaci za soukromou věc každého člověka a je absurdní nahrazovat přírodu či Boha zákonem. Podívejte se, co dalšího jsem řekl za důvody:

Vážené dámy a pánové, já už jsem nechtěl podruhé vystupovat, protože myslím, že jsem řekl všechno, ale zaznamenal jsem tady nějaké zvláštní nevyvážené argumenty. Na jednu stranu tady paní poslankyně Maxová z hnutí ANO říká názory psychologů, kteří podporují adopci dětí homosexuálními páry, a zcela účelově vynechala názory psychologů, kteří naopak nepodporují tento typ adopce dětí. Takže já bych tady teď ocitoval zrovna tři a říkám, že jsou to citáty těch psychologů, aby mně to nikdo nepodsouval.

Za prvé psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, PhD. říká, cituji: "Homosexuálové jsou výrazně nehomogenní, značně uzavřená minorita. Někteří sice opravdu dosahují oné plné psychické a sociální pohody, ale obecně platí, že homosexuálové mívají ve své minulosti mnohem větší procento zneužití a týrání než ostatní populace," což je mi samozřejmě líto. Nicméně pan psycholog pokračuje: "S týráním a zneužíváním v dětství jde samozřejmě i větší pravděpodobnost opakování těchto vzorců v jejich životě s případnými svěřenými dětmi. Bohužel je i větší pravděpodobnost doprovodných sexuálních úchylek." Konec citátu.

Další, předseda Českomoravské psychologické společnosti Jaroslav Šturma, cituji, zdůrazňuji, že cituji: "Psychoterapeutická praxe jednoznačně ukazuje, že jedinci, kteří nebyli v dětství vychováváni ve stabilním a milujícím prostředí, tvořeném otcem a matkou, jsou více ohroženi psychologickými problémy při utváření vlastní osobní identity než ti, kteří vyrůstali v prostředí strukturovaném jinak." Konec citátu.

Další citát, František Šnejberk, předseda Společnosti sociální pediatrie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, cituji: "Je lepší jakákoli rodina než ústav? Pokud by tomu tak bylo, tak by děti nemusely být z rodin odebírány a různá zařízení pro ně by nemusela existovat. Jestliže by chtěla paní ministryně dávat do adopce děti", bylo to v minulém volebním období "chtěla dávat do adopce děti homosexuálním párům, měla by si uvědomit právě tyto souvislosti. Děti bývají umisťovány do zařízení pro selhání rodiny, pocházejí z rodin nestabilních, neúplných či naprosto rozvrácených. Jsou však homosexuální páry stabilnější? Podle dosavadních zkušeností nikoliv." Konec citátu.

Takže jenom aby to bylo vyvážené, aby si každý poslanec udělal obrázek. Já jsem byl v předsálí a zaslechl jsem, že tady někdo hovořil o tom, jak by bylo dobré adoptovat děti z dětských domovů, nebo ty, co nemají rodiče. No já nevím, jak je to mezi námi 200 poslanci, ale já jsem možná jediným poslancem, který vyrůstal část dětství v dětském domově. Ten dětský domov je tam dodnes, je to v Mašťově u Podbořan v Ústeckém kraji. Mlátili mě tam, šikanovali, byla o tom také moje třináctá komnata v ČT tenkrát. Našli i moji vychovatelku, která už dneska je v důchodu.

A vážení, já když jsem byl tím malým klukem bez možnosti se bránit a vyjádřit se a někdo by mě adoptoval bez mého souhlasu a určil by moji budoucnost, třeba nějaký pěstoun, a já bych poté, co bych přišel k rozumu - já jsem tam tedy byl už ve starším věku, mně bylo šest let, ale představte si třeba o dva roky, o tři roky mladší dítě, a poté by zjistilo, že vlastně má stejnopohlavní rodiče, třeba by mu to vyhovovalo, ale třeba taky ne. Najednou by zjistilo, že by chtělo maminku a tatínka. Tak si představte tu situaci. Já za sebe říkám, že já, pakliže bych měl být adoptován, já bych chtěl maminku a tatínka, ale kdybych byl malý kojenec nebo malé dítě, kdo by se mě zeptal a jak bych se potom mohl bránit těm důsledkům? Na to nikdo nedokázal odpovědět, vážení přátelé. Takže já bych byl rád - já jsem v té situaci byl, já jsem byl ten malý kluk v dětském domově na pokoji pro 15 dětí, ten dětský domov je tam dodnes, a neměl jsem se jak bránit zásahu dospělých anebo moji budoucnost určovali jiní dospělí.

Takže dokud se neodpoví na tuhle otázku, na tuto situaci, ve které já sám jsem byl, já to nikdy podporovat nebudu, protože vám řeknu, že kdyby to malé dítě přišlo na to, že vlastně chce mít maminku a tatínka a mělo stejnopohlavní rodiče, už se nemůže bránit, tak je to fakt na mašli. Jak se může bránit? To znamená to je moje otázka. Já jsem byl v dětském domově v době, kdy jsem měl těžce nemocné rodiče. Nevěděl jsem, jak tam budu dlouho, jestli se o mě ještě někdo postará nebo ne. Takže v téhle situaci, vážení, já to prostě nemůžu podpořit, adopci homosexuálními páry, dokud se nezodpoví tyhle otázky, ty pocity, které já jako malé dítě jsem měl a nejsou bohužel zodpovězeny dodnes.