S přijetím eura netřeba pospíchat
Autor: Ivana Haslingerová | Publikováno: 21.11.2007 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace
Země, která může vstoupit do eurouzóny musí splňovat tzv. maastrichtská kritéria, což znamená, že musí mít maximálně 3% deficit, maximální zadlužení 60 % a maximální inflaci 3 %. Pakt stability odsouhlasený nedávno v Lisabonu klade požadavek udržet tato kritéria dlouhodobě. Pokud tato kritéria země nedodrží, čekají ji sankce. V členských zemích EU je průměrný deficit 1,7 %, zadlužení 60 % a inflace 2,2 %, v zemích eurozóny jsou tato čísla 1,6 %, 69 % a 2,2 %. Je vidět, že se ekonomická situace po vstupu do ní zhorší. Proto poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon radí to raději neriskovat.

 

Z iniciativy poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona pořádalo Centrum pro studium demokracie a kultury ve spolupráci s Výborem pro záležitosti Evropské unie Senátu Parlamentu České republiky v Rytířském sále Senátu konferenci na téma „Euro vs. koruna aneb Kdy je optimální přijmout euro?“ Řečníci se mj. zamýšleli nad nedávným rozhodnutím vlády nezavázat se k pevnému termínu přijetí eura, přestože Ministerstvo financí navrhovalo opak.

Hynek Fajmon vítá přítomné hosty na konferenci. Zleva Mojmír Hampl, Stanislava Janáčková, Ivana Pečinková (moderátorka konference) a Milan Boehm

 

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman zdůraznil, že rozhodnutí vlády, že není vhodná doba ke stanovení pevného data pro přijetí eura bylo provázáno vážnými debatami odborného charakteru, a to především s členy bankovní rady ČNB. Vláda zvažovala náklady a výnosy tohoto kroku velmi obezřetně. Zabývala se především otázkou, co se stane, když dohánějící ekonomika ztratí nejdůležitější vyrovnávací mechanismus – měnový kurz. Jakým stylem bude stanoven kurz koruny k euru, je totiž  klíčová otázka. Stačí se podívat do Německa, kde nedošlo k dobrému výpočtu kurzu marky východní k západní a s jakými neblahými následky se potýkají Němci dodnes. Další otázkou je podle Římana, zda nás vůbec v eurozóně chtějí. Vláda došla k závěru, že moc ne. Má také informace o nelehké situaci Slovenska.

„Já říkám, že nyní jsme v ideální pozici. Všichni kolem mají euro, ať je to pro ně výhodné či nikoliv, my máme svou výhodnou vlastní měnu.Exportéři by se měli snažit chápat proces zavedení eura nejen z pohledu ulehčení účetnictví, ale uvědomit si také, jaké náklady jim to přinese v důsledku nárůstu inflace, růstu cen a mezd. Jsem proto rád, že se rozběhla v ČR nejednoduchá diskuse na téma „euro vs. koruna“. Už to není to huráevropanství jako před našim vstupem do EU, které bylo pro drtivou většinu občanů citovou záležitostí chápanou jako poslední důkaz, že ČR se definitivně odpoutala od východoasijského dědictví a stala se celkem Západu. Nyní se zvažují náklady a výnosy operace přijetí eura a já jsem přesvědčen, že ať přijmeme jednou euro nebo se do té doby rozpadne eurozóna, bude to rozhodnutí vyargumentované  a naši ekonomiku nepoškodí. Myslím si, že bychom měli přijmout euro v době, až na to bude ČR skutečně připravena,“ uvedl Martin Říman.

 

Země, která může vstoupit do eurouzóny musí splňovat tzv. maastrichtská kritéria, což znamená, že musí mít maximálně  3% deficit, maximální zadlužení 60 % a maximální inflaci 3 %. Pakt stability odsouhlasený nedávno v Lisabonu klade požadavek udržet tato kritéria dlouhodobě. Pokud tato kritéria země nedodrží, čekají ji sankce. V členských zemích EU je  průměrný deficit 1,7 %, zadlužení 60 % a inflace 2,2 %, v zemích eurozóny jsou tato čísla 1,6 %, 69 % a 2,2 %. Je vidět, že se ekonomická situace po vstupu do ní zhorší. Proto poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon radí to raději neriskovat. Připomněl, že prezident Václav Klaus definoval pro vstup ČR do eurozóny 3 kritéria: zjistit zda se euro osvědčilo v okolních ekonomikách, jaká je konvergence české ekonomiky s ekonomikami eurozóny a zda si přejeme měnovou integraci coby katalyzátor integrace politické.

"Před přijetím eura rostly ekonomiky států rychleji. S Němci máme inverzní sladění ekonomických cyklů. Tedy první dvě  Klausova kritéria neplatí. A poslední by nemělo  nastat, protože je to umělé urychlování politického vývoje. Kurz koruny k euru posiluje od roku 2000, kdy bylo zavedeno. Máme levné peníze i dobré úrokové kurzy pod hodnotami eurozóny. Inflaci máme podobnou eurozóně, reálné úroky v korunách jsou nižší, což je dobré pro investice. Tak není důvod to měnit," odpověděl na Klausova kritéria Hynek Fajmon.

Fajmon dále uvedl zajímavý výpočet: Průměrná mzda v ČR v roce 2000 činila 13 614 Kč (neboli 377 € či 378 USD), v roce 2003 to bylo 16 917 Kč (536 € a 561 USD) a v roce 2006 vzrostla na 20 211 Kč (697 € a 922 USD). A to i přesto, že cena ropy vzrostly z 30 na 88 USD za barel. Naše koruna naopak posílila z 21 na 27 Kč za USD. Průměrná mzda rostla tedy přibližně o 1000 Kč ročně a Kč posilovala o 50 haléřů. Kdyby to tak šlo nadále, pak by v roce 2015 byla mzda cca 29 000 Kč či 1163 €. Pokud bychom ale zavedli místo koruny euro, bude v roce 2015 průměrná mzda jen 812 €. „Ekonomické argumenty hovoří proti přijetí eura. Chce-li někdo referendum o radaru, já ho chci o euru,“ uzavřel Fajmon.

 

Podle ekonomické poradkyně prezidenta republiky Václava Klause Stanislavy Janáčkové by ČR neměla přijmout euro nejméně 10 let: „Eurozóna není úspěšným ekonomickým projektem a nemůže si dovolit rozšiřování. Zpřísnila proto podmínky pro přijetí do eurozóny z původního dosažení Maastrichtských kritérií před vstupem na jejich dlouhodobou udržitelnost v eurozóně pod sankcí vysokých pokut, neboť ví, že je to pro státy jako ČR nesplnitelné. Řada výrob by po přijetí eura od nás odešla směrem na východ neboť by to vyhnalo o 3,5 až 4 procentní body inflaci.  Nebezpečný je i deficit veřejných financí a to, že se stále neřeší důchodový a zdravotní systém.“

 

Člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl strhujícím způsobem vyvrátil dva mýty o eurozóně. Předně mýtus, který šíří neekonomové - „Čím dříve do eurozóny vstoupíme, tím lépe“ a dále mýtus, že „Maastrichtská kritéria jsou jedinými podmínkami vstupu do eurozóny“.

„Cesta do eurozóny není dostih v Chuchli, kde záleží, zda je kůň první na pásce a pak může třeba zemřít. V eurozóně přestřihnutím pásky teprve vše začíná a vítězný kůň musí být stále dobrý,“uvedl Hampl.

 Maastrichtská kritéria vznikla jako průměr všech, i špatných, zemí tehdejší eurozóny. Nyní jsou překonána dodatkem v Paktu stability, že musí být dlouhodobě plněna. Navíc do jejich výpočtu byli vzati i nečleni eurozóny. „Ani kdybychom v daném okamžiku plnili tato kritéria, nemohl bych vstup do eurozóny doporučit. Nesladěné, nepodobné a nepružné měnové zóny nepodporují konvergenci chudých k bohatým. Stačí připomenout východní a západní Německo či jižní a severní Itálii. I u nás by byla jiná severočeská koruna a pražská koruna a nedoporučil bych proto Severočechům stejnou zónu s Pražany. Nejdříve musíme dokonvergovat na úroveň  vyspělých států EU a pak teprve můžeme vstoupit do eurozóny.  Jinak bychom si museli zvyknout na vyšší inflaci. Špatně i dobře lze žít s jakoukoliv měnou. Euro nám samo o sobě  nezaručí standard těch, kteří jsou v eurozóně. Euro je pouze zlatá tečka procesu reálné, nikoliv nominální konvergence,“ uzavřel Mojmír Hampl.

 

Podnikatel Milan Boehm si posteskl, že měl kdysi sny o EU: „Podle Lisabonské strategie se měla stagnující EU přeměnit na nejlepší ekonomiku světa. Myslel jsem si, že se nám bude plést do života jen jednoduchými pravidly. Po devadesátých letech v ní ale začaly převažovat levicové koncepty přerozdělování a zmizela volná soutěž. O peníze se žádá v Bruselu a vytrácí se zdravý rozum. Občany to demoralizuje, neboť peníze mají být odměnou za práci a ne za dobře vyplněný požadavek do Bruselu. Mám obavy o budoucnost celého systému EU a měli bychom možná euro odmítnout.

 

Šéf komentářové rubriky MF Dnes Pavel Páral je toho názoru, že euro bychom měli přijmout, až to bude pro nás a eurozónu výhodné: "Opravdu ale opravdu je koruna zdravější než euro, ekonomika ČR roste třikrát rychleji než ekonomika eurozóny, což je výsledkem kvalitní práce ČNB. Proto není na místě, aby ekonomický poradce socialistů Jan Mládek tahal ČNB za uši kvůli evidentnímu konfliktu zájmů. Nejenže o nás eurozóna nestojí neb je v ní málo šéfovských křesel, ale ztráta vlastní měnové kurzové politiky by vedla nevyhnutelně k růstu inflace. Skomírající Francie a rostoucí Polsko, Slovensko a my jdou obtížně sladit. Proto bych nechal v klidu dožít korunu stých narozenin a pak teprve bych začal uvažovat o vstupu do eurozóny.“

 

Předseda výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR Ivan Adamec konstatoval holou pravdu, že se euro tváří, že patří do hospodářství, ale je to ve skutečnosti polický projekt. Podle Adamce euro pouští žilou rozpočtům všech zemí eurozóny. Až si to tyto země uvědomí, rozpustí eurozónu.  Řecko nebude moci vyvážet drahé výrobky, vzroste nezaměstnanost, nezaměstnané nevyveze, bude chtít pomoc z Bruselu nebo se zadluží, což ochromí společnou měnu. Euro je tudíž velice silnou politickou zbraní. Evropská centrální banka ovlivňuje hypotéky, půjčky. V přístupové smlouvě jsme se zavázali euro přijmout, ale nestojí tam, na štěstí, kdy.

"Pokud euro nevydrží, bude to jen dobré, jinak doporučuji přijmout jej co nejpozději. Koruna si vede velmi dobře - je  rovna 27,35 Kč za 1 €.  Neboli se jí daří zatím až moc. Naše hospodářství roste a není potřeba spěchat se změnou koruny za euro za každou cenu," uzavřel Ivan Adamec

 

 

Ředitel Českého institutu aplikované ekonomie Jan Mládek si jako jediný z diskutujících myslí, že euro malá otevřená ekonomika, jakou je ČR, potřebuje. V deficitu veřejných financí vidí jen malou obtíž a Svaz průmyslu a obchodu by podle něj měl za euro bojovat. Jednotný systém platebního styku má být podle něj v eurozóně zaveden již v roce 2010. Mládek hrozil, že mezinárodní trhy budou pro nás znamenat smrt a sankce za to, když nepřijmeme euro. Jaká sankce ale potkala Brity za to, že si ponechali libru, již nevysvětlil. Jeho adorace úspěchu na € nezamaskuje to, že se v dané zemi dělá špatná ekonomická politika. Jan Mládek obvinil ČNB, že je podjatá, neboť po přijetí eura přestane mít smysl. Ale po vstupu do eurozóny se toho v ČNB moc nezmění. Bude místo korun emitovat eura a pro úředníky to bude naopak jednodušší, když nebudou muset stále něco přepočítávat.

 

Na semináři vystoupil i předseda ČSSD Jiří Paroubek, ale jak je již u něj zvykem, pronesl místo ekonomického politický proslov, v němž zkritizoval vládní politiku, jako by ona mohla ze špatnou ekonomickou politiku EU. Dokonce se dal tak unést, že neuznal ani Maastrichtská kritéria, které pro přijetí stanovila EU a ne jím nesnášený Topolánek: „Nekonečněkrát opakuji, že deficit nad 3 % není hlavní důvod pro nepřijetí eura  a přeji si, aby NATO a EU byly co nejsilnější.“ Při projevu Jiřího Paroubka nenaplňuje posluchače  klidem myšlenka, že rozhodnutí o vstupu do eurozóny budou možná dělat po volbách socialisté.

Snímek zachycuje Jiřího Paroubka při poslední úpravě referátu před vystoupením

 

Závěr semináře snad nejlépe vystihl dotaz v diskusi, zda by nebylo lepší vyčkat, až se eurozóna sama rozpadne, když náklady spojené se vstupem do ní jsou tak vysoké.

www.fragmenty.cz