Jak si najednou "Tupolánek" hraje na morálního arbitra, posuzujícího vhodnost nebo nevhodnost výroků Václava Klause mladšího
Autor: Karolina Stonjeková | Publikováno: 14.03.2019 | Rubrika: Zamyšlení
Ilustrace
Je to týden, co jsem napsala komentář o návratu Mirka Topolánka do politiky. Co jsem napsala, že zvýšený zájem o jeho osobu není dílo náhody, ale promyšlený plán na comeback, který v prezidentské volbě dosti brutálně nevyšel. A vida! Po týdnu další rozhovor - další nenáhoda, spadající do plánu, postupně tohoto člověka po letech znovu vytáhnout na světlo Boží a čekat na příležitost...

Je to týden, co jsem napsala komentář o návratu Mirka Topolánka do politiky. Co jsem napsala, že zvýšený zájem o jeho osobu není dílo náhody, ale promyšlený plán na comeback, který v prezidentské volbě dosti brutálně nevyšel. A vida! Po týdnu další rozhovor - další nenáhoda, spadající do plánu, postupně tohoto člověka po letech znovu vytáhnout na světlo Boží a čekat na příležitost...

Povšimněme si ale ještě jedné pozoruhodné věci. Jak si najednou "Tupol" hraje na morálního arbitra, posuzujícího vhodnost nebo nevhodnost výroků VKml. Jakoby zapomněl, že jeho výroky i chování v době, kdy byl ještě u vesla, byly přímo kvintesencí nevhodnosti a buranství, které v pravicové straně nemělo obdoby. Jakoby zapomněl na svoje vytrčené prostředníčky, na svoje mediální přešlapy, na svoje "Es kommt der Tag" a jiné výroky, které parádně ukazovaly, jaké fuj se ve skutečnosti skrývá pod tím vrchním huj v drahých oblecích.

A s odstupem času se zdá být ještě víc neskutečné, jak ohromnou megapravdu měl svého času Václav Klaus starší v té osudné smsce "Falešný a prázdný Topol". 🤮🤮🤮