Evropská ústava - panika v Bruselu
Autor: Jaroslav Teplý | Publikováno: 27.04.2005 | Rubrika: Politika
Ilustrace
To je volně přeložený titulek zprávy korespondenta deníku De Telegraaf v Bruselu z 23. dubna t.r.. Podle něho roste v Bruselu a i jinde v EU panika vyvolaná obavami o výsledek referenda ve Francii a v Holandsku. "Včera (t.j. 22.dubna) se při internetovém půzkumu ukázalo, že 62%.voličů by mohlo hlasovat proti. V Bruselu se všichni horečně zabývají otázkou, co by se mělo dělat po možném francouzském "ne".

To je volně přeložený titulek zprávy korespondenta deníku De Telegraaf v Bruselu z 23. dubna t.r.. Podle něho roste v Bruselu a i jinde v EU panika vyvolaná obavami o výsledek referenda ve Francii a v Holandsku. "Včera (t.j. 22.dubna) se při internetovém půzkumu ukázalo, že 62%.voličů by mohlo hlasovat proti. V Bruselu se všichni horečně zabývají otázkou, co by se mělo dělat po možném francouzském "ne". Ani veřejně ani v zákulisí se nikdo neodváží spekulovat o "plánu B" z obavy, že by to znamenalo další vítr do plachet odpůrců. Otázkou je, zda se má v případě francouzského "ne" vůbec pokračovat v ratifikacích. Ale už příští vrcholové (EU-top) zasedání EU bude muset hledat odpověď na tuto otázku. Hrozí prý období politického ochromení v Unii, což může ohrozit m.j. i plánované zahájení rozhovorů s Tureckem 3.října t.r."

V těchto dnech jsem poštou dostal zdarma Shrnutí smlouvy k vytvoření ústavy pro Evropu, vydané holandskou pětičlennou komisí pro referendum, její složení a další informace jsou na její webové stránce. Je to taková politická růžovou budoucnost slibující ukolébavka, která pečlivě obchází právě ty body, které odpůrcům nejvíce vadí. Ty naše faktické a zdůvodněné námitky byly zde v NP už dostatečně probrány. O názorech uvnitř Evropské komise jsme se však nedávno mohli dovědět něco více.

Paní Neelie Kroes, evropská komisařka pro hospodářskou soutěž, se rozhodla energicky podpořit stoupence přijetí ústavy. Některé části rozhovoru, který poskytla dopisovatelce De Telegraafu Gemmě Buters (De Telegraaf, 21.dubna t.r.), jsou skutečné zajímavé.

"Výhody Evropy jsou nasnadě ve formě snadného cestování a eura, kterým je možno všude platit," si povzdychla. "A nemluvě už o míru, kterého požíváme už více než 50 let, ač to opravdu není samozřejmost. A přesto se lidé staví proti Unii.

Kroes se zaklíná, že uvnitř komise se nemluví o "plánu B" pro případ, že některá země ústavu odmítne. "Ale jistě to není tak, že by odpůrci měli silnější posici v případě její revise" varuje členka VVD (velmi zhruba řečeno obdoba české ODS). "Špatníci (nebo odpůrci) budou potrestáni." (Kroes použila výrazu "slechterik", čímž zde míní ty, kteří jsou proti smlouvě. V jediném slovníku, který mám k disposici, LEDA 1997, je toto slovo přeloženo jako lotr nebo darebák, ale to je v daném případě příliš silné. Špatníka jsem našel ve Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1971 jako velmi řídký nebo ojediněle použitý výraz - J.T.)

To je všecho hezké, ale přesto má hodně lidí v souvislosti s EU stísněný pocit a dojem, že jsou jim rozhodnutí "cpána do krku". "Komunikace při zavádění eura a rozšiřování o 10 dalších zemí byla nedostatečná" uznává Kroes...

Dva dny později jí v dopisech čtenářů odpověděl C.Ooijevaar:

Paní Kroes nechápe, že lidé nechtějí vidět výhody EU. Sama z nich dokáže jmenovat dvě: euro, kterým můžeme všude platit. Ale ano, jenomže se nezmiňuje o tom, že za "starý" gulden bylo možno pořídit dvakrát tolik.(pisatel naráží na faktickou devalvaci guldenu - není výjimkou, že se dnes za něco platí v eurech tolik, co dřív v guldenech. Kurs byl při přechodu zhruba 2,2 guldenu za 1 euro. - J.T.) A těch více než 50 let míru... při své prostotě jsem se domníval, že za to vděčíme organisaci NATO. O demokratickém postoji paní Kroes svěděí dále to, že zemím, které řeknou ne tak zvané ústavě, hrozí větou, že "špatníci (odpůrci) budou potrestáni". Je jasné, ta věta pomůže uuurčitě přetáhnout mnoho lidí na druhou stranu!

Co z toho pro nás vyplývá? Jestliže při svobodném demokratickém hlasování schválíme v českém referendu návrh smlouvy o ústavě EU, budou ti, kteří ji prosazují, vědět, že jsme se dali oblafnout nebo že jsme se lekli otevřeného vyhrožování, ke kterému jako k posledmímu prostředku nátlaku přešli politici jako francouzský president Chirac. Ta smlouva totiž nepochybně zhoršuje naše postavení v EU, jejíž členové jsou jinak zvyklí tvrdě se handrkovat o každý halíř, o každou píď své posice, o každé své pracně vybojované privilegium. Podle toho s námi potom budou zacházet, k čemuž jim ta smlouva může vytvořit nebezpečně příhodné podmínky. Naopak, jestliže řekneme ne, protože nehodláme mlčky připustit poškozování našich zájmů v EU, začnou nás brát trochu vážně. Doposud jsme byli totiž po dlouhou dobu tak demokratický národ, že jsme se nevměšovali ani do svých vlastních záležitostí.