Írán a Čína připravují pro USA ropnou a plynovou „bombu“
Autor: odjinud | Publikováno: 19.09.2019 | Rubrika: Ekonomika
Ilustrace
Čína investuje v příštích pěti letech 280 miliard dolarů do íránského ropného a plynového průmyslu. Bude nakupovat miliony barelů ropy se slevami bez ohledu na americké sankce. Zdrojem informace je íránské ministerstvo ropy. Vzhledem k obchodní válce jsou čínské investice v Íránu výzvou pro USA a skutečnou „bombou“ pro průmysl ropy a plynu této země, která si stále dělá naděje na obnovení dodávek Číně.

Čína investuje v příštích pěti letech 280 miliard dolarů do íránského ropného a plynového průmyslu. Bude nakupovat miliony barelů ropy se slevami bez ohledu na americké sankce. Zdrojem informace je íránské ministerstvo ropy. Vzhledem k obchodní válce jsou čínské investice v Íránu výzvou pro USA a skutečnou „bombou“ pro průmysl ropy a plynu této země, která si stále dělá naděje na obnovení dodávek Číně.
 
Koncem srpna navštívil íránský ministr zahraničí Zaríf čínského ministra zahraničí Wang I a předložil ke schválení návrh dohody o strategickém partnerství obou zemí, podepsaný již v roce 2016. Hlavním bodem dohody bude čínská investice 280 miliard dolarů v příštích pěti letech. V následující pětiletce by mělo přibýt ještě 120 miliard dolarů do dopravní a průmyslové infrastruktury Íránu.
 
Teherán navrhuje čínským společnostem přednostní právo činnosti na nových nalezištích, ale i na těch, kde byly práce pozastaveny. Anonymní íránský zdroj uvedl pro Petroleum Economist: „Návrh zahrnuje také přítomnost pěti tisíc osob k ochraně s možností zvýšit počet pro zabezpečení tranzitu ropy, plynu a chemických výrobků do Číny.“ Dodal, že Čína dostane zaručenou slevu 12 % na surovinu a ještě 6 až 8 procent na riziko. Navíc mohou čínské společnosti dostat odklad plateb až na dva roky a neplatit v dolarech, ale v „měkké“ měně, kterou dostávají při obchodování s africkými zeměmi a zeměmi SNS. Čína prý ještě žádá osmi až dvanáctiprocentní slevu ze světových cen a tak může dosáhnout celková sleva až 32 %. Další výhodou bude využití levné pracovní síly Íránu.
 
Podle zdroje, který poskytl informace webu Petroleum Economist sleduje Teherán v dohodě s Čínou tři cíle: prvý spočívá v tom, že Čína je stejně jako Rusko členem RB OSN. K tomu zdroj říká: „Aby sankce nemohly postoupit na úroveň OSN má nyní Írán v Radě bezpečnosti dva spojence z celkových pěti členů. Třetím může být Francie, kde byl neočekávaně na summitu G7 návštěvou íránský ministr zahraničí Zaríf.“ Tvrdí dále, že je v plánech Íránu a Číny i plynovod, který spojí západní část Číny s Íránem, Tureckem a zeměmi Střední Asie. „Peking dal souhlas s účastí v projektu jedné ruské společnosti.“
 
Druhým cílem bude zvýšení těžby na třech pro zemi klíčových ložiscích. Čína je ochotna zvýšit tempo ovládnutí 11. fáze největšího ložiska plynu na světě, South Pars v Perském zálivu. Po opuštění projektu francouzskou French Total vlastní čínská CNPC 30 % podílu na projektu.
 
Čína rovněž dala souhlas se zvýšením těžby na ložisku Západního Karunu a Severního Azadeganu, jehož operátorem je čínská Sinopec. Jedná se o zvýšení o 500 tisíc barelů za den. Ložisko Západního Karunu je společné s Irákem a počítá s ovládáním pětadvaceti místo dosavadních pěti procent. Se zvýšením dodávek do Číny počítá Teherán i Peking.
 
Podle Igora Juškova, vedoucího analytika Fondu národní energetické bezpečnosti není vyloučeno, že se Čína rozhodla hodit USA výzvu. Uvedl: „Spojené státy na jaře přestaly ve věci nákupu íránské ropy s výjimkami pro jednotlivé země i pro Čínu. Čína zřejmě počítala s tím, že plnění amerických sankcí umožní zastavit obchodní válku. Jenomže ta pokračuje a vypadá to, že bude dlouhodobá. Proto se čínská vláda může rozhodnout k těsnější spolupráci s Íránem bez ohledu na Washington. Peking už teď americké sankce neplní.“
 
Podle čínské celnice byl v červenci denní dovoz íránské ropy přes 925 tisíc barelů. Přitom je známo, že v Číně se nacházejí ještě miliony barelů neproclené ropy, kterou mohou místní společnosti použít kdykoliv.
 
Převzato z Eadaily.com
Outsidermedia